Ekologicky Smýšlející Lidé a Průzkum Jejich Postojů

Téměř každý den padne někde na světě nový teplotní rekord, požáry a bezprecedentní vedra berou životy bezpočtu lidí i zvířat a čím dál častěji se otevřeně mluví o nevyhnutelnosti klimatické katastrofy. Ačkoli je už dnes spolehlivě prokázané, že za klimatickou krizi může do velké míry fosilní průmysl, marketing gigantických ropných společností nás neustále přesvědčuje o opaku. Nejenže korporace po dekády lobbují a lžou, používají také jemnější strategie. Zásadním nástrojem fosilní reklamy se postupně stal greenwashing.

Podle rozsáhlého výzkumu Harvardovy univerzity jsou dnes „zelené inovace“ přítomné ve více než 70 procentech příspěvků znečišťovatelů na sociálních sítích. Reálné investice do nízkoemisních alternativ přitom u těchto korporací představují méně než pět procent - jsou tedy víceméně zanedbatelné. Ještě novějším a účinnějším nástrojem, jímž fosilní korporace ovlivňují veřejné mínění, jsou četné spolupráce s youtubery a influencery.

Když dlouhodobě sledujeme něčí radosti, trápení, známe jeho či její rodinu, oblíbené recepty nebo milovanou hudbu, často nás nenapadne, že domnělý pocit blízkosti je jen nástrojem marketingu. Intimita, která vzniká mezi uživateli sociálních sítí a jejich oblíbeným influencerstvem, s sebou přináší důvěru, které se nemůže blížit žádný plakát či reklama v televizi.

Extrémně komplikované je pak rozpoznat greenwashing u influencerů a influencerek, kteří se prezentují jako ekologicky smýšlející. Používají skleněná brčka, menstruační kalíšky, stravují se vegansky a do toho propagují „ekologické programy“ fosilních korporací. Příkladnou je v tomto smyslu spolupráce polárníka Roberta Swana se společností Shell.

Kromě toho, že Swan jako první člověk přešel oba póly, proslavil se také třeba tím, že během osmi let se svým týmem vyklidil a roztřídil 1 500 tun odpadu z Bellingshausenovy polární stanice. Díky této akci se na místo mohli téměř po padesáti letech vrátit tučňáci. „Největší hrozba naší planety je víra, že ji za nás zachrání někdo jiný,“ zní jeden z jeho slavných citátů.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Dnes Swan místo pomoci tučňákům a zachraňování planety spolupracuje s fosilní korporací, která má na svědomí kromě ničení planety také vraždy aktivistů. Právě Shell, kterému propůjčil své jméno, stojí za popravou známého nigerijského spisovatele a environmentálního aktivisty Kena Saro-Wiwy a osmi dalších představitelů kmene Ogoni. Známý polárník však pod touto značkou i přesto vyrazil na reklamou protkané „ekologické” dobrodružství. Zůstává jen otázka, zda neví, pod co se podepisuje, nebo je mu to jedno. Jeho spolupráce se Shellem každopádně podle dat marketingové agentury docílila toho, že lidé měli o 31 procent větší tendenci věřit, že firma opravdu usiluje o čistější zdroje energie.

Také v zákoutích českého internetu se influencerky a influenceři spojují s fosilními korporacemi, ač místo na jižní pól štrádují na „super kafe na benzínce“. Paleta Čechů a Češek, kteří jsou ochotni propůjčit svůj hlas fosilnímu průmyslu, je široká - od fotografů, jako je Hynecheck (88,3 tisíc sledujících), nebo Timetofit (60,2 tisíc) až po Nadaci Dagmar a Václava Havlových. „Společně myslíme na udržitelnou budoucnost a podporujeme kromě jiného i zelené projekty,“ píše se u fotky Dagmar Havlové, za níž svítí logo nebezpečného znečišťovatele ORLEN Unipetrol.

Profil Dva tátové (237 tisíc sledujících) na rozesmátých fotkách na pumpě Shell promuje službu platby rovnou u stojanu, zatímco influencer Jakub Gulab (62,3 tisíc) zase láká na to, že na čerpací stanici si člověk nakoupí „v neděli a o svátcích“.

Speciálně hloupá byla pak spolupráce performerky z Na stojáka Adély Elbel (28,2 tisíc) se společností Shell. V promo videu společně s hercem Tigranem Hovakimyanem (28,3 tisíc) skáčou před řidiči v centru Prahy v barevných oblečcích, aby jim „zpříjemnili ráno“. Jako by nám nezbývalo nic jiného, než běhat ve směšných outfitech městy a „zpříjemňovat si“ dny, dokud všichni neuhoříme. Elbel nám do té doby v soutěži #milujukazdoucestu aspoň nabídne deset poukazů na palivo zdarma.

Výzkumy veřejného mínění dlouhodobě ukazují, že Češi a Češky vnímají změnu klimatu jako vážný problém. Například průzkum Česká (ne)transformace z roku 2022 ukázal, že bezmála tři čtvrtiny obyvatel mají pocit, že je třeba ve věci okamžitě konat. Problém však nastává, když začneme mluvit o tom, které aspekty každodenního života by bylo třeba změnit. Lidé se nechtějí vzdát ani konzumace masa, ani ježdění auty. Méně jezdit soukromým vozem a více hromadnou dopravou je připraveno jen 38 procent lidí. Veřejně se postavit za potřebná opatření je pak ochotných jen 21 procent.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Přístup většiny české společnosti se pak nejvíce hodí fosilním korporacím, které přesně s tímto diskurzem úspěšně operují. Kombinace greenwashingových proklamací a spoluprací s místními youtubery a influencery společnost neustále utvrzuje v tom, že na ježdění autem není nic špatného, že jeden občan malé země uprostřed Evropy s klimatem celé planety stejně nic nenadělá. Můžeme tak dál říkat, že nás klima trápí, ale zároveň setrvat v pohodlí klimatizovaných vozů. Můžeme lamentovat nad tím, jaké jsou požáry tragédie, a přikusovat u toho burger se slaninou.

Není divu, že v tomto prostředí se klima nestává tématem politických debat a programů. Jediná strana, která dlouhodobě mluví o potřebě systematických změn tváří v tvář klimatickému kolapsu, se pohybuje kolem jednoho procenta. Úspěšná pak jsou uskupení, která na billboardech místo za danění fosilních korporací bojují za zakládání tůní a třídění odpadu. To nás před kolapsem sice neochrání, budeme si však aspoň moci říkat, že něco hezkého děláme, zatímco budeme dál spalovat fosilní paliva a sledovat youtubery pobíhající po benzínkách.

Domnělá blízkost s influencery se doplňuje o každodenní prožívání klimatické krize. Nedýchatelná vedra či rekordně obří kroupy deformují naše těla a nutí nás hledat řešení či alespoň útěchu blízkého člověka, že vše bude v pořádku. Že drastické počasí nakonec všichni nějak přežijeme a dál budeme moci pít limonády ze skleněných brček a používat menstruační kalíšky. Tuto útěchu nám nabízí právě fosilní influenceři, kteří k ní s úsměvem přihodí i voucher na klimatickou zkázu.

Největší utěšitele tak nakonec platí sám průmysl, který klimatický kolaps ve jménu zisku způsobuje. S obrovskými výdělky roztáčí spirálu ničení planety, klimatického žalu a uklidňování mas, že vše bude v pořádku. Tato situace odpovídá dějovým linkám dystopických románů o totalitách, na nichž se rádi otáčí pravicoví komentátoři.

Češi se často vnímají jako národ, který se umí chovat šetrně. Třídí odpad, šetří vodou nebo topí jen tolik, kolik je nutné. Data z Barometru udržitelnosti ale ukazují, že realita je pestřejší. Největší část tvoří takzvaná "pohodlná většina". Ta souhlasí s menšími změnami, pokud nejsou příliš nákladné nebo složité.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Menší, ale viditelná skupina "nadšenců" je připravena chovat se ekologicky i za cenu vyšších nákladů a aktivně hledá cesty, jak spotřebu energie dlouhodobě snížit. Tento obrázek postojů dobře zapadá i do dalších výsledků průzkumu, které sledují konkrétní opatření v domácnostech. Češi se ve výzkumech rádi označují za ekologicky smýšlející. Jenže konkrétní kroky ukazují jiný obrázek. Nejčastějšími opatřeními v domácnostech jsou ta, která nevyžadují velké investice.

Naopak opatření s největším úsporným potenciálem, jako je zateplení budov, výměna oken a dveří nebo instalace solárních panelů, zůstávají v menšině. Důvod je zřejmý: znamenají vysoké náklady a delší návratnost, což většina domácností v současné ekonomické situaci odkládá. Přitom právě zde se skrývá největší prostor pro úspory.

Podle Tomáše Bělohoubka, jednatele E.ON ČR, tvoří vytápění a ohřev vody klidně až devadesát procent celkové spotřeby energie v průměrné domácnosti. "Výsledky nám jasně ukazují, že lidé jsou ochotni dělat konkrétní kroky, pokud jim dávají smysl a jsou dostupné. Naší rolí je jim v tom pomoci. Já vždy doporučuji, soustřeďte se na úsporu vytápění a ohřev vody. To je absolutní základ.

Změny klimatu už Češi nevnímají jako vzdálený problém, ale jako realitu, která se jich přímo dotýká. Podle Barometru udržitelnosti společnosti E.ON se extrémního počasí, tedy především vln veder, sucha a prudkých bouří, obává až 82 procent respondentů. Jde tak o vůbec nejčastější obavu spojenou s dopady klimatických změn. Na druhém místě stojí obavy ze zvyšování cen energií a vody, které sdílí přibližně dvě třetiny domácností.

Češi podporují přechod k čistším a stabilnějším zdrojům energie. Největší důvěru mají v jadernou energii a obnovitelné zdroje, především vodní a solární elektrárny. Naopak uhlí považují za zdroj, jehož role by měla postupně odeznít. "Přechod na obnovitelné zdroje přináší větší energetickou nezávislost i stabilnější ceny v dlouhodobém horizontu.

Zatímco dříve šlo o abstraktní pojem, dnes se promítá do konkrétních rozhodnutí od způsobu vytápění po to, jakou elektřinu budeme vyrábět a spotřebovávat. Česká energetika prochází největší proměnou za poslední dekády. Velké centrální zdroje postupně doplňují menší, lokální výrobci energie od domácnosti přes obce až po firmy. Roste počet fotovoltaických elektráren, přibývají tepelná čerpadla a stále víc se mluví o akumulaci.

"Akumulace je svatý grál současné energetiky a za posledních deset let jsme v této oblasti udělali obrovský pokrok. Bateriová úložiště jsou dnes efektivnější, dostupnější a lépe integrovatelná do sítě. Věřím, že budoucnost české energetiky bude decentralizovaná. Akumulace energie a chytré řízení spotřeby umožní, aby domácnosti nebyly jen odběrateli, ale i aktivními hráči systému," říká Tomáš Bělohoubek z E.ON.

Budoucnost české energetiky bude stát na kombinaci více zdrojů, které se vzájemně doplňují. Zatímco uhlí bude v příštích letech postupně ustupovat, nahradí ho jiné zdroje jako jádro, obnovitelné zdroje a zemní plyn. Ten hraje důležitou roli hlavně v přechodné fázi. "Mix budoucnosti bude jádro, plyn - u kterého zatím nevíme, na jak dlouho - slunce, vítr a biomasa. Zásadní vždy je a bude, aby systém byl vyvážený, bezpečný a ekonomicky udržitelný," doplňuje Bělohoubek.

Většina zemí hledá cestu, jak spojit stabilitu jaderných a plynových elektráren s flexibilitou obnovitelných zdrojů. Zatímco obnovitelné zdroje přinášejí čistou energii a větší soběstačnost, jádro poskytuje jistotu dodávek i v dobách, kdy tyto zdroje zaostávají. Plyn zůstává přechodovým zdrojem, který pomáhá překlenout období, než budou obnovitelné technologie a akumulace dostatečně rozvinuté. Cílem je, aby systém zůstal spolehlivý, bezpečný a cenově dostupný.

Změna energetiky se tak neodehrává jen v elektrárnách nebo na burzách. Dopadá i na běžné domácnosti, které se z pasivních odběratelů energie postupně stávají jejími aktivními účastníky. Rostoucí dostupnost fotovoltaiky, tepelných čerpadel a bateriových úložišť umožňuje lidem část své spotřeby pokrýt vlastní výrobou a snižovat tak závislost na dodavatelích i kolísání cen.

Transformace ovšem neznamená jen technologickou změnu, ale i posun v přemýšlení. Domácnosti se učí s energií aktivně hospodařit. S rozvojem digitalizace a chytré sítě se tento přístup pravděpodobně stane běžnou součástí fungování domácností. Součástí přechodu k moderní energetice bude i větší důraz na úspory. Investice do zateplení, modernizace vytápění nebo výměny spotřebičů patří k opatřením, která přinášejí rychlou návratnost.

Stále důležitější roli hrají i programy podpory a dotace, které mají usnadnit přechod na úspornější technologie širšímu okruhu lidí. "Překvapilo nás, že jen osm procent lidí ví, co skutečně obnáší energetická transformace. To ukazuje, že je potřeba nejen investovat do technologií, ale také do vzdělávání a komunikace. Lidé musí rozumět tomu, co se kolem nich děje a jak se mohou do vývoje zapojit.

Udržitelnost se dnes často spojuje s úsporami energií, ale její skutečný význam je mnohem širší. Nejde jen o to, kolik spotřebujeme, ale i o způsob, jak přemýšlíme o prostředí, ve kterém žijeme. I proto se společnost E.ON dlouhodobě snaží toto téma přiblížit prostřednictvím soutěže E.ON Energy Globe, která oceňuje inspirativní projekty z oblasti ochrany přírody, inovací a šetrného přístupu k životnímu prostředí.

Češi nejsou k udržitelnosti lhostejní, jen na ni nahlíží realisticky. Ke změnám přistupují s rozvahou a hledají rovnováhu mezi modernizací, jistotou a snahou dělat věci správně. Tento přístup se odráží i v energetice, kde místo skokových změn přichází postupná modernizace, která má být udržitelná nejen pro planetu, ale i pro domácí rozpočty.

Podstatou proměny však není jen výměna zdrojů, ale i změna přístupu. Energetika se stává obousměrným systémem, kde se výroba i spotřeba stále více propojují. Domácnosti, obce i firmy začínají energii nejen využívat, ale i vyrábět a lépe s ní hospodařit. Tento posun otevírá cestu k větší nezávislosti a zároveň posiluje stabilitu celé sítě od lokální úrovně až po národní infrastrukturu.

Aby se změna mohla rozvíjet, bude nutné ji dál vysvětlovat, podporovat a propojovat s každodenním životem. Cíl zůstává jasný: bezpečná, stabilní a dostupná energie, která dává smysl jak ekonomicky, tak společensky.

Češi u zaměstnavatelů oceňují především férové chování k zaměstnancům a snahu o ochranu životního prostředí. Důležité to je zhruba pro polovinu zaměstnanců. Naopak většina lidí nepokládá za příliš podstatné, jestli firma podporuje rovné příležitosti a komunitní život a zda se společnost zapojuje do humanitární pomoci. Za zásadní to považuje jen desetina lidí.

Dotazování ukázalo, že pro 79 procent zaměstnanců je důležité, zda je zaměstnavatel společensky odpovědný. "Z naší pravidelné studie i z dalších zkušeností vyplývá, že Češi od společensky odpovědných firem očekávají zejména odpovědné chování ke svým zaměstnancům a také ekologické chování.

Pracovat pro společensky odpovědné firmy chtějí především mladí lidé. Podle amerického průzkumu Millennial Employee Engagement Study se 89 procent mladých zaměstnanců chce podílet na zlepšování CSR aktivit firem. Pro 88 procent lidí z mladé generace je důležité, aby zaměstnavatel sdílel cíle a výsledky svých CSR aktivit a 83 procent si přeje, aby jim zaměstnavatel umožnil dobrovolnické aktivity.

Studii vytvořila Šárka Stříbrská, absolventka Sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Zajímalo ji, co lidi motivuje k rozhodnutí vést bezdětný život. V současné době totiž celosvětově sílí tendence nemít děti, a to zejména kvůli změnám klimatu. Podobně smýšlející lidi sdružuje skupina BirthStrike. Kromě ekologické krize byla v průzkumu často zmiňovaným argumentem pro život bez potomků svoboda a také to, že dotyční nemají k dětem vztah.

„Bezdětnost nevnímali jako nějakou ztrátu nebo jako něco, o co by byli ochuzeni. Tito lidé se často věnovali činnostem, které jim dávaly smysl a měly třeba pro-sociální charakter, byly zaměřeny mimo sebe sama. A oni se jich nechtěli vzdát.

Výzkumy Ipsos upozorňují, že všechny věkové generace dnes pociťují silné environmentální obavy. I když veřejnost Gen Z vnímá jako tu nejvíce ekologicky smýšlející, data ukazují, že rozdíl oproti ostatním není zásadní. Podle „Generations Report 2024“ je Gen Z možná první generací s přesahem národních hranic.

Pro Generaci Z už není největší motivátor výplata. Většina bio ovoce a bio zeleniny se ve Švýcarsku prodává v plastových obalech, zatímco u standardních výrobků je podíl mnohem menší. Švýcarská organizace pro ochranu spotřebitelů zjistila, že v plastu se prodává 84 procent organicky pěstovaného ovoce a zeleniny, v případě konvenční produkce je to 44 procent.

Řetězec Migros v reakci uvedl, že jeho cílem pro letošní rok je zdvojnásobit prodej nebaleného bio ovoce a zeleniny, ale zaměřuje se na ochranu produktů a tím předchází plýtvání potravinami.

Švýcarsko ročně vyprodukuje téměř 100 kilogramů plastového odpadu na obyvatele, ale podle spolkového úřadu pro životní prostředí je recyklováno pouze deset procent. Zbytek zmizí ve spalovnách nebo cementárnách.

tags: #ekologicky #smyslející #lidé #průzkum

Oblíbené příspěvky:

• Postup pro napojení odpadu na stoupačku
• Informace o skládce v Lipníku
• Informace o provozu skládky Suchý Důl
• Aktivity Greenpeace proti znečištění moří
• Přírodní ráj v Orlických horách