Projekty na záchranu ohrožených druhů v Česku

Příroda České republiky překvapuje bohatstvím rostlin, živočichů a hub. Bohužel, některé z nich postupně mizí například v důsledku zarůstání míst vhodných pro jejich život, kvůli nevhodnému zemědělského využívání krajiny nebo změnám klimatu.

Role Agentury ochrany přírody a krajiny ČR

Pro podporu nejohroženějších druhů naší přírody vytváří a realizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR z pověření Ministerstva životního prostředí záchranné programy nebo regionální akční plány. Pro druhy, co svým přirozeným chováním způsobují člověku škody, připravuje programy péče. S rozvojem těchto nástrojů pomáhá desetiletý projekt PROSPECTIVE LIFE, který svým zaměřením cílí na zvyšování biologické rozmanitosti české přírody a krajiny.

Zapojení zoologických zahrad

Jedním ze stěžejních úkolů zoologických zahrad je podílet se na záchraně ohrožených druhů: jednak chovem a vytvořením pojistných populací v lidské péči a jednak snahou o zlepšení jejich situace v přírodě. K hlavním cílům moderní zoologické zahrady neodmyslitelně patří ochrana přírody. Pražská zoo se intenzivně věnuje ochraně druhů v lidské péči (ex situ) i v místech jejich přirozeného výskytu (in situ). Pražská zoo koordinuje chov vybraných druhů v rámci chovných programů a stará se o vedení tzv. plemenných knih, ale také se podílí na aktivitách, které mají pomoct přežít druhům v přírodě, nebo je dokonce sama vede. V mnoha záchranných projektech se oba přístupy kombinují a zvířata odchovaná v Zoo Praha se vracejí do volné přírody ve své původní domovině.

Financování záchranných projektů Zoo Praha

Radní hlavního města Prahy schválili rozdělení dalších 3 994 272 korun na celkem 13 tzv. in situ projektů pražské zoo napomáhajících ochraně ohrožených druhů zvířat. Finance pocházejí z části utrženého vstupného do zoo, na projekty je z ceny prodané vstupenky vyčleněno 8 korun.

Na in situ projekty získává pražská zoo prostředky z vícero zdrojů. Zmíněných 8 korun ze vstupného putuje na sbírkové konto Pomáháme jim přežít, na které lze přispět i jednorázovými finančními dary nebo nákupem suvenýrů s motivy záchranných projektů. Navýšení příspěvku z 5 na 8 korun Rada hl. m.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Další možnosti financování:

• Zaslání dárcovské SMS (DMS) na číslo 87 777
• Využití speciálních platebních kiosků v areálu Zoo Praha
• Odevzdání vysloužilého mobilu k recyklaci do sběrné nádoby u hlavního vchodu do Zoo Praha
• Účast na charitativních akcích, například Festival zvířecích piv

Příklady projektů na ochranu ohrožených druhů

Velká část prostředků je vyčleněna na projekt návratu divokých koní do východního Mongolska. Zoo Praha je jeho významným iniciátorem, mezi lety 2011 a 2019 bylo z České republiky do Mongolska letecky přepraveno 34 koní Převalského.

I díky snahám pražské zoologické zahrady se dnes koně Převalského prohání ve volné přírodě v Mongolsku. Armádním letadlem jich tam zoologická zahrada mezi lety 2011 a 2019 dopravila přes třicet. Teď už v zemi žijí pravnoučata původních koní. Práce na záchraně tohoto druhu ale pokračují. „Nyní připravujeme projekt na východě Mongolska. Letos také proběhne první transport koní Převalského do Kazachstánu,“ popsal ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Během příštích pěti let by jich do Kazachstánu chtěli dovézt čtyřicet.

Mezi kriticky ohrožené druhy patří také gaviáli, dokonce se jedná o jedny z nejohroženějších krokodýlů na světě. Mezi lety 1946 a 2006 se jejich počet snížil o víc než 95 procent. Nedávno se v Praze podařilo jako v první zoo na světě rozmnožit africkou rybožravou sovu ketupu Pelovu. Druh patří mezi největší žijící sovy na světě. I když není přímo ohrožená, do jejího chovu se ne každá zoo pustí.

„V posledních deseti letech jsme jediná zoologická zahrada, která rozmnožuje i asijské ketupy malajské, takže vím, že to know-how máme, známe a můžeme si dovolit chovat i jiné druhy ketup, které jsou přímo ohrožené vyhubením,“ věří kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl.

Čtěte také: Nápady pro ekologické projekty

Aktivity dalších zoologických zahrad

Safari Park Dvůr Králové pokládá za jeden ze svých hlavních cílů pomáhat při ochraně ohrožených zvířat v jejich původním prostředí. Jde především o transporty zvířat, veterinární zákroky, ale i o zabezpečení zvířat v Africe pomocí obojků nebo zlepšení systémů, které chrání zvířata před pytláky. A výhledově vidíme náš úkol i v práci s komunitami, které žijí v oblastech, kam zvířata vracíme.

Například ve Dvoře Králové nad Labem se podařilo odchovat téměř pět desítek mláďat kriticky ohroženého nosorožce černého a zachránit tak jejich populaci v Africe, kam odtud dovezli třináct tlustokožců a dalších sto padesát kopytníků. Zároveň zachraňují i nosorožce bílého severního. Na světě žijí už jen dvě samice, které se snaží uměle rozmnožit. Úspěchy ve Dvoře Králové mají i s hyenkami hřivnatými. Ty se podařilo rozmnožit zatím jen několika zahradám na světě. Park se mezi ně zařadil letos, chová tři mláďata. Chov těchto šelem je náročný.

Další projekty a organizace

Pražská zoo není jen chovatelskou a vzdělávací institucí, usiluje také o podporu ohrožených druhů zvířat přímo v jejich domovině. Projekty Ochrana biodiverzity mokřadních lokalit prostřednictvím pozemkových spolků a Ochrana biodiverzity stepních lokalit prostřednictvím pozemkových spolků byly zahájeny v červnu 2021 a jejich hlavní náplní byl soubor opatření zahrnující zejména údržbu či obnovu bezlesí a řídkých prosvětlených porostů dřevin, konkrétně vyřezání náletových dřevin, likvidaci invazních druhů rostlin, kosení travních porostů a pastvu, a u mokřadních lokalit také zřizování tůní. I když projekty končí, práce budou dále pokračovat.

Hnutí pozemkových spolků, zahrnující dnes v České republice více jak šest desítek organizací, zastřešuje Český svaz ochránců přírody. Toto zaručuje zachování hodnot takovýchto míst i v budoucnosti. pozemkové spolky jsou neziskové organizace, pečující o přírodní a kulturní dědictví na základě vlastnického či užívacího práva nebo v úzké spolupráci s vlastníky pozemků.

Další organizace a projekty, které se podílejí na ochraně ohrožených druhů:

Čtěte také: Vytvořte si kvalitní kompost

• Záchranný program Kukang: Redukuje nelegální obchod s outloni na Sumatře.
• Včelí stráž: Chrání hmyzí opylovatele.
• Be Sea: Bojuje proti obchodu se žraločími ploutvemi v Indonésii.
• Altaica: Podporuje záchranu populací tygrů.
• Lestari: Zaměřuje se na ochranu a výzkum ekosystémů a ohrožených druhů, které obývají.
• Talarak: Usiluje o záchranu ohrožených živočišných druhů Filipín.
• Veterináři bez hranic (VSF-CZ): Realizují projekt Prevence vztekliny v pasteveckých komunitách.

Záchranné programy MŽP

27. 11. V České republice se vyskytuje mnoho rostlinných i živočišných druhů, které jsou ohroženy vyhynutím. U množství druhů k jejich záchraně již nestačí klasické nástroje ochrany přírody jako je například vymezení chráněných území. Některé druhy jsou natolik ohroženy, že potřebují zvláštní péči v podobě namnožení druhu v zajetí a jeho opětovného vypuštění případně vysazení do přírody. Pro tyto druhy se připravují záchranné programy zaměřené na zachování ohrožených druhů, které jsou velmi oblíbeným nástrojem, stále častěji používaným u nás i v zahraničí.

Záchranné programy jsou dočasné projekty, jejichž smyslem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu a snížit tak stupeň jejich ohrožení.Programy fungují v rámci tvorby různých opatření jako jsou například výzkum druhů, kultivace druhů, výsev a sadba, péče o lokality, výchova a osvěta a mnoho dalších.

V rámci programu ministerstva životního prostředí “ Záchranné programy pro zvláště ohrožené druhy“, který je finančně podporován z norských fondů, spouští ministerstvo první výzvu k předkládání žádostí o granty na projekty, které mají za cíl ochránit zvláště ohrožené druhy živočichů a rostlin, kterých v České republice stále ubývá.

Projekty, které potenciálně uspějí pro přidělení grantu, se musí věnovat záchranně těchto ohrožených druhů: matizna bahenní, rdest dlouholistý, perlorodka říční, dále sysel obecný, užovka stromová, hořec jarní, hvozdík písečný český a hořeček český.

Ministerstvo životního prostředí v rámci této první výzvy poskytuje na projekty celkovou sumu přes pět miliónů korun. Jeden grant je možné udělit v maximální výši 2 440 000 Kč a minimálně 24 500 Kč. Výše podpory pak dosahuje vždy 100 % celkových nákladů projektu. Kompletní informace o jednotlivých záchranných programech včetně podmínek udělení grantů a formuláře žádostí najdete na www.zachranneprogramy.cz

Informace o vybraných ohrožených druzích

• Perlorodka říční: Vzácný živočich oligotrofních vod, citlivý na znečištění.
• Matizna bahenní: Statná dvouletá rostlina z čeledi mrkvovitých.
• Rdest dlouholistý: Kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v čistých chladnějších vodách.
• Hořec jarní: Vyskytoval se na středně vlhkých travnatých loukách a horských stráních.
• Hvozdík písečný český: Vytrvalá bíle kvetoucí rostlina, endemit štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem.
• Hořeček mnohotvarý český: Subendemit ČR, kriticky ohrožený druh.
• Sysel obecný: Stepní druh, limitovaný krátkým travním porostem.
• Užovka stromová: Evropský nejedovatý had, u nás vždy vzácným druhem.

Záchranné programy Zoo Ostrava

Od 1. ledna 2016 podporujete záchranné projekty, do nichž je Zoo Ostrava zapojena, už jen tím, že naši zahradu navštívíte! V roce 2018 se příspěvek navýšil na dvě koruny a od roku 2021 na koruny tři. V červnu 2024 schválilo zastupitelstvo města Ostravy další navýšení příspěvku na „5 korun ze vstupu“.

Tato částka putuje na záchranu ohrožených druhů zvířat a rostlin ve volné přírodě od 1. Jak vyplývá z názvu tohoto systému podpory, ze vstupu každého návštěvníka Zoo Ostrava putuje 5 Kč na speciální účet, který je čerpán výhradně na podporu projektů věnujících se záchraně a ochraně ohrožených druhů zvířat a rostlin ve volné přírodě. S ohledem na průměrnou roční návštěvnost zoologické zahrady se výše této finanční podpory pohybuje okolo 1,5 milionu Kč ročně. Díky tomu můžeme pomáhat ochranářským projektům realizovaným přímo v místě výskytu ohrožených druhů zvířat i rostlin (tzv. in situ), a to jak v České republice, tak i jinde ve světě. Primárně jsou podporovány projekty na záchranu, popřípadě repatriaci zvířat, která Zoo Ostrava sama chová, a projekty v místech a zemích, se kterými Zoo Ostrava dlouhodobě spolupracuje. Neuzavíráme se však ani před dalšími záchrannými projekty.

Příklady projektů podporovaných Zoo Ostrava:

• Projekt Poksai - Výzkum sojkovce dvoubarvého, endemického ptáka indonéského ostrova Sumatra.
• Ochrana mořských želv na Borneu v Indonésii.
• Třídění odpadu v Kuta Male - Redukce znečištění v národním parku Gunung Leuser nastavením managementu nakládání s odpady v přilehlé vesnici Kuta Male v Indonésii.

Záchranný program pro sýčka obecného

Sýček býval naše nejběžnější sova s velikostí populace až desítek tisíc jedinců. „Dnes ale sýček patří k nejohroženějším druhům. Jeho početnost je odhadována na pouhých 100 -130 párů,“ uvádí Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, spoluautor záchranného programu. Ten počítá se zajištěním takového hospodaření na pozemcích v teritoriích sýčků, které jim vytvoří dostatečnou potravní nabídku v průběhu celého roku. Důležité je i zakrývání nebezpečných míst v lidských sídlech, ve kterých tato drobná sova hnízdní. Sýčci se totiž mnohdy utopí například v nezakrytém sudu. Plánuje se i propojení stávajícího ostrůvkovitého výskytu sýčků nabídkou míst k hnízdění, případně vypouštěním těchto sov do připraveného a vhodného prostředí. Cílem je, aby se početnost sýčků u nás zvýšila alespoň na 1000 párů [2].

Záchranný program pro sysla obecného

Sysla lidé ještě v 50. letech 20. století považovali za polního škůdce, počátkem tisíciletí byl již na pokraji vyhynutí. „Záchranný program pro sysla obecného běží od roku 2008, počet zvířat se od té doby zdvojnásobil - v roce 2019 jich u nás žilo zhruba 7500 na 40 vzájemně izolovaných místech. Ukazuje se, že péče, kterou jsme záchranným programem nastavili, funguje. Pro záchranu syslů je klíčové zajištění vhodného hospodaření na místech, kde žije. Důležitou roli hrají také umělé odchovy, které byly založeny v Zoo Praha, Zoo Hluboká, Zoo Brno, v Záchranné stanici Vlašim a v Záchranné stanici Rozovy u Temelína. Zvířata z těchto odchovů jsou pravidelně vypouštěna do přírody, aby založila nové kolonie (tzv. repatriace) či posílila ty stávající.

„Nově se záchranný program zaměří také na rozšiřování ploch, které syslům vyhovují, na stávajících lokalitách výskytu. Aby se předešlo negativním dopadům příbuzenského křížení, plánuje se i výměna zvířat mezi lokalitami. Přípravu a koordinaci realizace záchranných programů zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s odbornými institucemi a dalšími subjekty.

tags: #projekty #na #zachranu #ohrozenych #druhu #v

Oblíbené příspěvky:

• Případová studie: Dobrovolnictví a ekologie v Africe
• Ekologické exkurze s podporou Jihočeského kraje
• Terminologie ochrany přírody
• O podpoře firem
• Nebezpečný odpad Fryšták