Tento článek se zaměřuje na problematiku ekologických spolků v České republice, s důrazem na vzorové stanovy a možnosti zapojení spolků do správních řízení týkajících se životního prostředí.
Jednou z povinných náležitostí stanov spolku je určení práv a povinností členů vůči spolku, případně určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat. Zákon s výjimkou vzniku a zániku členství neurčuje, jaká má mít člen práva a povinnosti, tuto úpravu svěřuje stanovám.
Z dikce obč. zák. tedy vyplývá, že stanovy mohou pouze určit způsob vzniku práv a povinností, doporučuje se však práva a povinnosti dostatečně určitě vymezit přímo ve stanovách. Stanovy mohou určit více typů členství (např. řádné, čestné) a adekvátně k tomu různý rozsah práv a povinností (např. povinnost platit členské příspěvky, hlas rozhodující a hlas poradní při hlasování orgánů spolků apod.).
Spolkové právo je charakterizováno zásadou osobně vázaného členství, avšak i v tomto ohledu dává zákon stanovám možnost nevázat členství ve spolku na osobu člena a zákonodárce tak do jisté míry vyšel vstříc praxi.
Práva členů je možno rozdělit do třech kategorií:
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Povinnosti členů lze členit do dvou kategorií:
Statutární orgán je obligatorním znakem každé právnické osoby. Dle § 163 obč. zák. statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.
Statutárnímu orgánu tak náleží působnost vnější (jednání za spolek navenek vůči třetím osobám), tak vnitřní (pravomoc rozhodovací a organizační).
Mezi výslovné vnitřní kompetence statutárního orgánu patří: Povinností stanov je určit, zda je statutární orgán kolektivní (tvořen více osobami) nebo individuální (tvořen jednou osobou). Je pak věcí stanov, jak bude upraveno jednatelské oprávnění statutárního orgánu navenek. Co do rozhodování „dovnitř“ bude kolektivní statutární orgán rozhodovat ve sboru a přijímat rozhodnutí většinou.
Pokud je účelem vašeho spolku ochrana životního prostředí, může se za splnění určitých podmínek stát účastníkem některých správních řízení:
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
V rámci posuzování vlivů záměrů na životní prostřední (dále jen „EIA“) se posuzují vlivy plánovaných staveb a zařízení na veřejné zdraví a na životní prostředí.
Pro všechna navazující řízení platí ve vztahu k účasti environmentálních spolků zvláštní pravidla. Ta mají přednost před pravidly, které obsahuje obecná úprava, např. stavebního zákona nebo zákona o vodách. Vždy si proto ověřte, zda EIA u daného záměru proběhla, či nikoliv.
Spolek musí svou účast oznámit orgánu, který navazující řízení vede, a to do 30 dnů ode dne, kdy byla zveřejněna informace o navazujícím řízení. Informace o navazujícím řízeních musí orgán, který řízení vede, povinně zveřejnit na své úřední desce.
V navazujícím řízení může váš spolek stejně jako každý k záměru podávat připomínky. Jako účastník řízení má pak spolek i další práva. Může se například vyjadřovat k podkladům řízení.
Ekologickým spolkům přiznává zákon o EIA privilegované postavení. V případě, že by ani vaše odvolání nebylo úspěšné, máte následně možnost podat správní žalobu ke krajskému soudu a domáhat se tak zrušení vydaného správního rozhodnutí.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
Účast v správních řízeních je jedním z klíčových nástrojů, kterými mohou ekologické spolky ovlivňovat rozhodování o projektech a aktivitách, které mají dopad na životní prostředí. Důležité je znát svá práva a povinnosti a aktivně se zapojovat do procesu ochrany přírody a krajiny.
tags: #ekologicky #spolek #vzor #stanovy