Ekologický test: Stačila by pro vás jedna planeta?

Svět kolem nás se zdá tak zajímavý a proto chtěl jsem vědět, jak to celý funguje. Jednak jsem přirozeně typ, který chce se dozvědět vše o věci...vždycky jsem měl na rodiče a na učitele otázky...proč je obloha modrá? Proč listy z stromu padají v podzim? Proc lih hori ale voda ne? Jaky to vypada uvnitr atom?

Cim dal jsem soustredil na uceni vedu, tim vic jsem rozumel svet kolem nas, a tim vic jsem mel z zivota radost. A diky tomu, ze jsem mel skveleho ucitela chemie, ktery jako kyslik podporuje horeni organicke latech, podporoval moje chtic se ucit a se dozvedet.

Rad slysim, ze Michaelova Pokusy se Vam libeji. Zvolil jsem prave Cesku kvuli cely rada duvodu. Udelal jsem sve doktorat v Leeds Anglie, kde jsem se zajimal o skupina chemicky sloucenniny znamy jako borany neboli boron hydrides. Techto latech jsou opravdu krasna a zajimava skupina. Nevyskytuje se v prirodu....my vedci musime je vytvorit v laboratore.

Tvoreji se jako mnohostenny shluky a proto maji velmi neobvykle vlastnosti. Zajima mi jak muzu pouzivat techto neobvykle vlastnosti na aplikaci v ruzne oblasti jako jsou mikroelektroniku, medicinu a nove materialu. Historie boron hydridu zacina v nemecko v roce 1912. Cili je to mlada chemie.

A ta chemie byla vyvinuta ve evrope, v Rusku i v Americe. Tady v Evrope delala hodne skupina vedcu z Rezi na Ustav Anorganicke Chemie. Tato skupina se stalo slavnou mezi boranovou vedeckou komunitou. Spoustu skupiny vedci z celeho sveta, ktere se zabyvaly na chemie borany nejakym zpusobem spolupracovali s hosimi z Reze....vcetne skupina v Leedsu Anglie kde jsem studoval ja. Proto jsem byl behem muj doktorant do Reze poslany na 12 tydnu v roce 2001.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Libilo se mi tady...prace, i lidi, i Praha, i krajina, i cesky jazyk...a proto jsem se vratil v roce 2003. Od te doby jsem mel, a jeste stale mam, tolik zajimave prace ve vyzkumu a popularizace vedu, ze nebyl duvod z Cesku odejit...a doufam, ze jeste dlouho duvod nebude.

Dulezity je behem replikaci jakykoli Michaelovy Pokusu je budete statecny, odvazny, ale hlavne, prosim Vas, opatrny. To obzvlaste plati pro test s vysavacem. Je to nejlepsi delat to venku a zamerit tam kam nikdo neni. Strelivo musi tesne vyjit do hlaven a MUSI byt pritom mekky...pouzivejte navod ke konstrukce jak jsme ukazali na TV. Takze mejte vedeckou zabavu...nejen opakujte pokus, ale i o tom vedeckym zpusobem premyslejte...a hlavne budte opatrny.

Bohuzel ted budeme muset cekat na jare 2009 az dozvime se vic o co se deje v CERNu kvuli tomu, ze meli techniky problem. Vsak to je jenom skytavka....v nasledujici letech novy LHC (large hadron collider: je to zarizeni ktery se srazi velky castice jako jsou protony s neuveritelnou energie)bude nam odhalit tajemstvi hmota...cili z ceho se sklada hmota. Od stary rekove si myslelo, ze zakladni castic hmota je atom.

Pak Ernest Rutherford a Niels Bohr (a dalsi) objevili, ze atomy se sklada jinema casticami jako jsou elektrony, kteri toci okolo centralni jadro, ktery se sklada protony a neutrony. Pak se dozvedeli, ze i protony a neutrony castice se skladaji z mensi castici. Vedci zkusili dat dohromady 'universal theory' ktery se jmenuje 'Standard Model' a ktery vsechno o hmota vysvetluje. Vsak prisli na tom, ze chybi jim castic ktery patri k jejich predstavu o hmota. Tato castice se jmenuje Higgs Boson. Prave tato castice hledaji, aby byli si jisty, ze jejich 'Standard Model' je spravny.

Dale, to ze ted v Evrope mame v CERNu s LHC nejlepsi urychlovac na svete znamena, ze budeme v Evrope schopny prilakat nejlepsi vedci z svete. Cili uroven veda v Evrope bude stoupat na horu.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Mam hlubokou zkusenosti ve vedecky pokusy diky tomu, ze od meho studie ve vysoky skolu v Leeds University, delam vedecky popularizace. V Leedsu byl skvely popularizator, ktery mi hodne naucil. Jinak: Nektery experimenty vidim na internetu. Ale nejdulezitejsi je mit okolo jakykoli experimentu nejaky smysluplny pribeh, aby ten pokus byl k necemu. Cili vzdycky musim dat kazdy experiment do kontextu.

Pro Michaelova Experimenty vymyslim kontexty, kteri se tykaji kazdoudenne zivot. Tyto stranky avsak delam sam a teprve ted jsou 'on-line'. Dekuji Davide za komplement a jsem rad, ze chemie Vam tak bavi. The best cure for a hangover is not to get drunk in the first place! Ethanol je vazne toxicka chemicka latka, s kterou my lidi bychom meli experimentovat ci konsumovat velice opatrne.

Vzdyt, 'kolik jazyku clovek umi, tolikkrat je clovekem'. Cesko je narod dobri lidi, krasna priroda a prijemny pocasi. Mne se tady libi a pro zatim vubec neprijde mi do uvahu odsud odejit. Bylo to chemie coz mi puvodne zavedlo do Ceska v roce 2001. Pri studie meho phD v Anglie, jsem byl poslan v ramce spoluprace s vedcimi z Ustavu Anorganicke chemie, kteri, jako ja, specializuji na chemie boru.

Spalovaci motor vytvori energie tak, ze spaluje chemicke slouceniny obsahujici uhlovodiky. Lamou se vazby mezi uhlikem a vodikem a tvori nove vazby mezi uhlikem a kyslikem (CO2) a vodikem a kyslikem (H2O). Tato chemicka zmena uvolnuje energii, ktera rozhyba motor. Pribehy a skripty vymyslim a pisu ja. Snazim se aby vedecky pribeh byl vzdycky zabavny a zajimavy...protoze pro me a doufam, i pro Vas, je veda zabavna a zajimava. A rozhodne damsky kalhotky jsou zabavnejsi a zajimavejsi nez obycejna gumicka

Samotná Valentina Žarková nesouhlasila se stažením článku, protože v datech i jejich zpracování není jediná chyba a jí nastolenou hypotézu o vlivu polohy Slunce vůči barycentru může kdokoli a kdykoli vyvrátit bez jakéhokoli vlivu na zjištěné závislosti. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Pokud se bude klima chovat tak, jak doposud (což je největší pravděpodobnost) tak budeme mít problém s potravinami, pitnou vodou i energií, ekosystém bude v rozvalu a možná budeme ve válce s giga vlnou imigrantů. Na úkor nás dostane přidáno druhý a na úkor jeho my, v čem to bude, vám dnes nikdo seriozní nepoví. Ukazuje se jasně, že klimatologie jako obor je v rukou naprostých šarlatánů, kteří jen blábolí nesmysly. Naneštěstí pro lidstvo jsou perfektně organizovaní.

Již v blízké budoucnosti se znatelně ochladí ve střední Evropě (asi o 0,4°C) a to hned z několika důvodů: 1) Změna směru proudění jet-streamu (P. Ledu samozřejmě ubývá podle pobřeží, ale u pólu přibývá, protože se otepluje. Vyšší odpar z moří znamená, že více sněží tam, kde je zima. Pokud stoupne průměrná teplota z třeba -5°C na -4, tak pořád napadne prašan.

Problém vidím v tom, že vy nechápete rozdíl mezi proxydaty a daty skutečně naměřenými. Krátkodobé výkyvy se prostě na proxydatech nepoznají, zatímco na měření ano. Krátkodobé výkyvy se poznají velmi dobře (třeba v letokruzích stromů) a hlavně s n...

Téma klimatických změn je navíc komplikované a složité, odborníci musí pracovat s velkou mírou nejistoty. Proto může být jednostranně napsaná kniha, jejímž autorem je prezident republiky, zavádějící, matoucí, a tím i nebezpečná. Ignorováním a bagatelizováním rozsahu a hloubky problému podrývá naši ochotu a vůli jednat.

Pomiňme, že Klaus zaměňuje počasí za klima, na to už upozornil ministr životního prostředí Martin Bursík. Nikdo, pokud vím, také nevolá po tom, abychom s klimatem "právě teď" něco udělali, protože je to nesmysl. Právě teď můžeme usilovat třeba o snížení emisí skleníkových plynů, změna klimatu je vždy dlouhodobá záležitost, s velikou setrvačností.

Záludný je výrok "jedna mimořádně teplá zima", který navodí u laiků pocit "vždyť o nic nejde, kvůli jednomu výkyvu přece nebudeme měnit své chování". Bylo by třeba upřesnit kdo a jak jedinou přípustnou pravdu vnucuje. Klaus tu navozuje dojem nebezpečí návratu k totalitě, což je trik, který zkusil již v minulosti, když "mobilisoval" proti levici, aby s ní pak uzavřel "opoziční smlouvu".

Václav Klaus se zde podruhé dopouští toho, že v předmluvě autora cituje, na záložce knihy pod svoji fotografií, kde je tento výrok doslova uveden, však nikoliv. Vzniká tak dojem, že autorem výroku je V. Klaus. Klimatické změny jsou typickou ukázkou problematiky, kdy se spolu musí naučit komunikovat (se vzájemným respektem) přírodovědci i odborníci z oblasti společensko-vědní.

I změny o desetiny stupně Celsia způsobí, že se z ledu stává voda nebo z vody pára. Desetiny, dokonce setiny procenta změny obsahu CO2 v atmosféře mohou způsobit výrazné změny klimatu. Proto je výše uvedená Klausova bagatelizace zavádějící a nebezpečná. Nebezpečná tím, že vede k pasivitě a neřešení problému.

Koncentrace oxidu uhličitého (hlavního skleníkového plynu) jsou nyní v atmosféře nejvyšší za 650 000 let a teplota na povrchu země byla během posledního desetiletí nejvyšší za posledních 400 let. Navíc tající tundra uvolňuje do atmosféry metan, který je 22x silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý.

Přesně stejný dojem může navozovat přečtení Klausovy knížky. Pojďme se na argumentaci v ní obsaženou blíže podívat. Ale svoboda je nerozlučně spojena s odpovědností vůči bližním (dnešním i budoucím generacím) i vůči přírodě. Na svobodu bez odpovědnosti doplácejí především chudší země.

Stoupne-li ke konci 21. století hladina oceánu např. o 0,5 - 1 m, což se reálně podle předpokladů Mezivládního panelu o změnách klimatu (IPCC) může stát, dají se do pohybu miliony lidí v Bangladéši, nikoliv v Holandsku, které již dnes investuje do zpevňování hrází. Nebude pak právě a především svoboda těchto lidí ohrožena?

Tvrdit, že při respektování Al Goreových doporučení se lidé utopí nikoli v roce 2110, ale až v roce 2115 je hloupost. Je velmi snadné nařknout obecně environmentalisty, bez jediného konkrétního příkladu, z "ambicióznosti, arogantnosti a bezskrupulóznosti". Je to asi stejně "prozíravé", jako bychom ze stejného přístupu obvinili třeba všechny ekonomy. To by jistě bylo nefér, ale podle českého hesla "podle sebe soudím tebe" by se dalo poukázat na konkrétního člověka, který má s těmito vlastnostmi problém.

Životní prostředí (anglicky environment) je ta část světa, kterou člověk obývá, transformuje a které se přizpůsobuje. Vzájemnými vztahy mezi člověkem a jeho životním prostředím se zabývají environmentalisté. Nejsou tedy žádným politickým hnutím a nemají vlastní ideologii.

Můžeme rozlišovat exaktnější environmentální vědu (environmental science) a "měkčí" environmentální studia (environmental studies), která studují sociální souvislosti vývoje a kvality životního prostředí. Životnímu prostředí je blízká ekologie - nauka o vztazích mezi organismy a jejich živým i neživým prostředím. Velmi prostě řečeno - ekologie je nauka o hospodářství přírody. Ekonomika je, prostě řečeno, nauka o hospodářství lidské společnosti.

Proto environmentalisté nepředstavují ohrožení demokracie, svobody, tržní ekonomiky a prosperity, naopak usilují o to, aby tyto vymoženosti byly dlouhodobě udržitelné. Nicméně nelidské podmínky v počátečních dobách průmyslové éry daly vznik sociálním hnutím a socialismu. Nelze vyloučit, že i dlouhodobé ignorování a přezírání problémů životního prostředí by mohlo vést ke vzniku extrémistických skupin, které by východisko mohly vidět v jakési "environmentální totalitě". Tomu lze předcházet řešením problému, nikoliv zavíráním očí a pštrosím strkáním hlavy do písku.

Ve snaze vybudit lidi k akci říká "pokud nic neuděláme do deseti let, přijde katastrofa". Jenže to už říkali manželé Meadowsovi v knize Limity růstu v roce 1972 a po nich další. Meadowsovi, stejně jako Gore, upozorňují správně na nepříznivé trendy, ale ve chvíli, kdy své odhady kvantifikují, obvykle se mýlí. Pak, ke škodě věci, je v očích laiků zpochybněna i věrohodnost trendů.

To je pravda, jen za posledních 600 miliónů let prošel život na Zemi nejméně pěti velkými "katastrofami", kdy v důsledku srážky s asteroidem nebo rozsáhlé vulkanické činnosti vyhynulo 60 - 90 % všech žijících druhů. Kdybychom se před 65 milióny lety nesrazili s asteroidem, dominovali by na Zemi dodnes asi veleještěři, nikoliv savci. Podstatné však je, že za posledních 200 let se člověk stal novou silou, která mění tvář planety a ohrožuje i sám sebe. Život na Zemi nevyhyne a ani člověk asi ne.

V raném středověku bylo naše území pokryto z 95 % lesy, dnes je to zhruba 30 %. A nikdo nevolá po návratu. Naopak, např. krajinu Bílých Karpat nebo Českomoravské vrchoviny považujeme za vyváženou, kde se dobře snoubí požadavky člověka na rozvoj s předpoklady fungování krajinných ekosystémů.

Z tohoto pohledu se dá mluvit o vývoji příznivém pro vědu, neboť během roku budeme pozitivně vědět jak to s antropogenním vlivem na změnu klimatu skutečně je - viz článek Globální klimatický experiment - Ekolist 18.4. a dále bude nezvratně prokázáno nebo vyvráceno, zda polohy planet mají vliv na sluneční aktivitu a ta se zpožděním ovlivní také klima na Zemi.

Nový dalekohled na ISS pozoruje Zemi. V lednu 2013 uvedli astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS do provozu nový kosmický dalekohled. Nebude však sloužit k pozorování hvězd, ale ke sledování zemského povrchu a k pořizování snímků vybraných oblastí na zeměkouli za účelem analýzy přírodních katastrof a výzkumu životního prostředí.

tags: #ekologický #test #stačila #by #pro #vás

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky pro kotle v ČR
• Ekologické zemědělství v ČR
• Úbytek vrabce domácího
• Grayův čítač
• Bezpečnost GUI