V České republice se ekologické, nebo chcete-li environmentální výchově věnuje řada organizací a institucí, které nabízejí různé služby mnoha cílovým skupinám. Zařazovat ekologickou výchovu do výuky je chvályhodné.
Jedná se o výchovně vzdělávací lekce, jejichž smyslem je obohatit vzdělávání na všech stupních škol o ekologický a environmentální rozměr. Společným cílem ekologických výukových programů (EVP) je zřetelný důraz na ekologické myšlení a jednání, nekonzumní hodnotovou orientaci a na spoluzodpovědnost člověka za stav životního prostředí.
Děje se tak prostřednictvím interaktivních, tvořivých a kooperativních metod úměrně příslušné věkové kategorii žáků a jejich zkušenostem. EVP zahrnují obsah ekologický (v odborném smyslu slova), environmentální, biologický nebo ochranářský (zabývající se ochranou přírody a krajiny). Probíhají zpravidla mimo školu, tj. v přírodě, přírodní učebně, zahradě, ve středisku ekologické výchovy apod.
Ti, kdo EVP nabízejí a realizují, dbají při jejich sestavování na návaznost na školní osnovy, resp. školní vzdělávací programy, odbornou správnost a názornost. Ekologické výukové programy zároveň inspirují pedagogické pracovníky k širšímu využívání aktivizujících metod výchovy a vzdělávání, zejména projektového a kooperativního vyučování, výchovy prožitkem, terénní výuky a rozvíjení mezipředmětových vztahů. V programech jsou využívány specializované pomůcky a metodické materiály vyvinuté středisky. EVP často probíhají v terénu.
V nabídce jsou denní a pobytové výukové programy. Denní programy zaměřené k určitému tématu se orientují na praktické činnosti, rozvíjejí a doplňují základní environmentální vzdělávání a výchovu v rámci školního učiva. Pobytové programy umožňují rozsáhlejší a intenzivnější působení, činnosti používané i v krátkodobých programech je možno spojit do většího logického celku.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Školy zařazují tyto pobyty do pravidelné výuky jako speciální ekologický kurz (zpravidla se jedná o tzv. projektový týden) ve spojení s turisticko-sportovními kurzy, případně jako školní výlet a exkurze.
Největší akcí v ČR zaměřenou na EVP je každoroční Veletrh ekologických výukových programů. Veletrh EVP je zaměřen na zvyšování kompetencí pracovníků působících v oblasti ekologické/environmentální výchovy, především na metodiku práce s dětmi a mládeží, získání aktuálních informací z předmětné oblasti, výměnu nápadů a námětů pro EVP, posílení sounáležitosti, ale také na kvalitu EVP (úzce související s jejich efektivitou).
Účastníci absolvují čtyřdenní program. První dva dny jsou zaměřené na činnosti pro děti předškolního a mladšího školního věku, zbývající dny na činnosti pro děti staršího školního věku a mládež. Paralelně budou realizovány dvě ukázky EVP s vyhodnocováním kvality prezentovaných programů, jedna pracovní či diskusní dílna a jedna terénní exkurze.
Veletrh je otevřen všem zájemcům, většinou se ho účastní pracovníci středisek ekologické výchovy, pracovníci správ CHKO, ZOO, učitelé, vychovatelé a vedoucí kroužků z celé ČR.
Ekopedagogovo osmero vzniklo jako pokus stručně a jasně zformulovat nejdůležitější zásady, jimiž by si mohl každý poměřit kvalitu EVP. Reaguje na nejčastější rizika, prohřešky a slabiny, které se mohou v takových programech objevit.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Každý EVP má jasně zformulované výchovně vzdělávací cíle zahrnující environmentální rozměr a je možné je alespoň částečně ověřovat (tzn. nestačí jen, „aby se to dětem líbilo“, nebo „aby se naučily něco o přírodě“). Ekopedagog má cíle programu stále na vědomí a program podle situace upravuje tak, aby jich v co největší míře dosáhl.
Každý EVP navazuje na příslušný rámcový vzdělávací program (RVP) a podporuje rozvoj klíčových kompetencí. Středisko ekologické výchovy jej v rámci svých možností přizpůsobuje jednotlivým školním vzdělávacím programům (ŠVP) a potřebám školy.
EVP má jasně vytvořenou strukturu s logickým sledem aktivit (po uvítání a vzájemném seznámení, např. průzkum studovaného jevu - seznámení s konceptem - aplikace; evokace - uvědomění nového významu - reflexe; informování o konceptu - asimilace - aplikace), která napomáhá dosažení výchovněvzdělávacích cílů. Dílčí aktivity EVP jsou cílevědomě využívány jako prostředky k dosažení těchto cílů.
Součástí EVP je stanovení pravidel chování platných pro oslovování, práci ve skupinách, prezentace apod., včetně ujasnění role učitele, představení lektorů a stručné představení střediska.
Závěrem EVP se doporučuje využít některou z metod reflexe či opakování.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
EVP má zpracovanou písemnou přípravu s vytyčenými cíli, postupy s časovou dotací, pomůckami, metodami hodnocení atd.
Obsah i metody EVP jsou vyvážené, adekvátní věkové skupině, aktuální v souladu se současným stavem poznání.
V EVP jsou preferovány metodické postupy využívající aktivizující metody, komunikaci, spolupráci ve skupině apod.; pokud je to vhodné, jsou zařazovány praktické činnosti.
Příprava ponechává prostor (případně je variantní) pro specifické zvláštnosti konkrétní skupiny (program pro příliš „živé“ děti např. bude klást větší důraz na práci se skupinou).
EVP má předem promyšlený systém hodnocení míry dosažení svých cílů. Ten může být založen na strukturovaném pozorování, analýze práce žáků, ověřování porozumění žáků před akcí a po akci atd. Do hodnocení ekopedagog může zapojit učitele doprovázejícího děti ze školy či kolegu ze střediska. Výsledky hodnocení programu nekončí v koši, ale jsou využity pro další zkvalitňování EVP.
Ekopedagog propojuje v průběhu EVP nové poznatky s tím, co žáci o problematice vědí, ukazuje jejich praktické využití a souvislosti místní, regionální i globální, přírodní i sociální.
Dodržuje obecně platná didaktická doporučení, včetně důrazu na správné kladení otázek.
Vhodným způsobem zapojuje doprovázejícího učitele, např. i v následném hodnocení.
Pokud možno, vyhýbá se negativnímu hodnocení žáků, používá kladnou zpětnou vazbu. Upřednostňuje dialog před poučováním, dává prostor pro komunikaci žáků a umožňuje, aby na případnou „nezralost“ vlastních názorů přišli žáci sami v diskusi s ostatními.
Nevystupuje jako „mentor“ ani jako „zapálený aktivista“.
Ekopedagog se snaží o maximální autenticitu - soulad mezi skutečnými a sdělovanými postoji. Své případné osobní problémy neventiluje a nenechává se jimi ovlivnit při práci s dětmi.
Snaží se slušně vypadat i dobře mluvit, aby žádným způsobem neodrazoval děti od environmentální výchovy. Je alespoň občas kritický sám k sobě i k programu. Snaží se neupadnout do stereotypu a hledá další možnosti, jak program inovovat či změnit.
Průběžně se vzdělává a zdokonaluje v profesních kompetencích a odborných vědomostech.
EVP probíhá v příjemném prostředí.
Je-li to možné a z hlediska programu přínosné, ekopedagog v programu preferuje přímý kontakt s přírodou před učebnou. V učebně, ale i jinde ve středisku ekopedagog používá jako pomůcky věci estetické, přírodní či odrážející zásady (trvale) udržitelného rozvoje (TUR).
Podpořte výuku přírodovědných předmětů pomocí praktických učebních pomůcek pro ekologii. Tato kategorie zahrnuje široké spektrum vybavení pro analýzy vody, půdy i životního prostředí, ekologické systémy, geologii a suroviny ve vitríně. Díky těmto pomůckám mohou žáci pozorovat, měřit a zkoumat přírodní procesy přímo ve třídě i v terénu. Učební pomůcky pro ekologii rozvíjejí porozumění přírodním cyklům, udržitelnosti a vzájemným vztahům v ekosystémech. Jsou vhodné pro základní i střední školy a pomáhají propojit teorii s praxí prostřednictvím názorných experimentů a badatelských aktivit.
Vyberte si pomůcky pro výuku ekologie a přibližte dětem svět přírody zábavným, interaktivním a praktickým způsobem.
Výukové a výzkumné sestavy jsou navrženy pro podporu moderní výuky a výzkumu v technických a přírodovědných oborech. Tyto systémy a zařízení jsou vhodné pro laboratorní i poloprovozní použití.
Příklady nabízených sestav:
tags: #ekologicky #vyukovy #model #informace