Počet pedagogických pracovníků na školce v přírodě

V tomto období se školy rozhodují, zda pořádat školy v přírodě, za jakých podmínek a zjišťují, co vše musí při jejich přípravě zvládnout. A rizika zde nepochybně jsou, zejména pro ředitele školy, která vysílá pedagogy a děti na školy v přírodě a podobně i na jiné mimoškolní akce (výlety, lyžařské kurzy). Právní předpisy se totiž ve svém vývoji stávají stále obecnějšími a kromě stále většího množství povinností přesouvají na ředitele školy nutnost stanovit konkrétnější podmínky konání akce.

Bezpečnost a ochrana zdraví dětí a žáků na školách v přírodě je důležité téma nejen pro ředitele a učitele mateřských a základních škol, ale i pro rodiče dětí a žáků navštěvujících tyto školy. Zatím jediným obecně závazným předpisem, kterým se řídí ve školách a školských zařízeních bezpečnost a ochrana zdraví žáků, je zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Podmínky a pravidla dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů jak při vyučování, tak při všech školských službách podle zákona č. 561/2004 Sb., si musí stanovit sám ředitel školy nebo školského zařízení. O to je odpovědnost ředitele školy nebo školského zařízení větší.

Nicméně pokud se týká škol v přírodě, tak je třeba hned úvodem zdůraznit, že o nich dnes platný školský zákon mlčí. V současné době tedy ze školských předpisů pojednává o školách v přírodě pouze v jediném ustanovení vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních. Ostatní předpisy o této problematice mlčí. Základ právní úpravy nalezneme v samotném zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, nicméně další podrobnější úprava je obsažena ještě ve vyhlášce č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů a ve vyhlášce č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.

Školský zákon totiž vychází ze základního členění podle kterého vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení podle tohoto zákona. Školské zařízení poskytuje služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči a že druhy školských zařízení jsou školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči.

Pojem „škola v přírodě“ se pak objevuje až ve vyhlášce č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních. Školský zákon ukládá povinnost všem ředitelům škol vydat školní řád a všem ředitelům školských zařízení vydat vnitřní řád.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Podle jejího ustanovení § 10 škola v přírodě zajišťuje zotavovací pobyt ve zdravotně příznivém prostředí dětem mateřských škol a žákům plnícím povinnou školní docházku, popřípadě pobyt vybraných skupin dětí mateřských škol a žáků plnících povinnou školní docházku bez přerušení vzdělávání.

Ředitel mateřské školy nebo ředitel školy, která posílá děti nebo žáky do školy v přírodě, musí sám podle svých podmínek zajistit vše potřebné z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví. To znamená, musí vybrat učitele, kteří budou děti doprovázet, tyto náležitě proškolit (zejména s ohledem na to zda-li škola v přírodě se bude konat v zimě na horách nebo v jarních či letních měsících s možností koupání apod.), pak musí vybrat zdravotníky, kteří budou děti či žáky doprovázet a zajistit i jejich proškolení (viz dále) a nakonec musí zajistit, aby byli rodiče, resp. zákonní zástupci dětí a žáků náležitě seznámeni s průběhem školy v přírodě a aby jim bylo vysvětleno, že mají povinnost sdělit škole, zda-li dítě nebo žák nepřišlo do styku s infekčním onemocněním, nakaženou osobou nebo mu není nařízeno karanténní opatření. Nakonec samozřejmě není možno podcenit ani vlastní poučení dětí a žáků, zejména pokud se jedná např. podle místa, kde se pobyt ve škole v přírodě koná.

Základ právní úpravy pobytu dětí a žáků ve školách v přírodě z hlediska ochrany zdraví je obsažen v ustanoveních dílu 2 hlavy II části první zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, tj. v ustanoveních §§ 7 - 14 nazvaném podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí stavby a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí.

V ustanovení § 7 je stanovena obecná povinnost, že školy a školská zařízení zapsaná do školského rejstříku, s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jsou povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem a že k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je zařízení pro výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého, kteří vykazují známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby.

Prováděcím předpisem k tomuto ustanovení je vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Pro školy v přírodě jsou ve vyhlášce stanoveny dvě výjimky a to v ustanovení § 8 pokud se týká prostorových podmínek a ustanovení § 10 o ubytování. Podle ustanovení § 8 platí, že ve školách v přírodě se výuka zajišťuje v místnosti odpovídající požadavkům na učebny v parametrech osvětlení a v mikroklimatických podmínkách podle této vyhlášky s plochou minimálně 1,5 m2 podlahové plochy na 1 žáka. Pokud se volný čas tráví ve vnitřních prostorách, musí tyto odpovídat zejména charakteru jídelny nebo denní místnosti s plochou minimálně 1,5 m2 na 1 žáka nebo minimálně 3 m2 na 1 dítě předškolního věku. Pro ubytování platí podle § 10 této vyhlášky, že ve škole v přírodě lze v 1 pokoji ubytovat zpravidla 6 žáků nebo 6 dětí předškolního věku, přičemž minimální podlahová plocha musí být 3 m2 na 1 osobu.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

V dalším ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví, tj. v § 8 se pojednává o zotavovacích akcích a stanoví zákonné povinnosti pořadatele vůči orgánům ochrany veřejného zdraví. Pro naše pojednání je významné ustanovení § 9 zákona o ochraně veřejného zdraví, které stanoví podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci.

Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje. Praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje, v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Vzor posudku je upraven prováděcím právním předpisem. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po dobu jednoho roku od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti dítěte. Skutečnosti uvedené pod písm. b) a c) potvrzuje v písemném prohlášení zákonný zástupce dítěte. Toto potvrzení nesmí být starší než jeden den.

V ustanovení § 10 zákona o ochraně veřejného zdraví se stanoví podmínky účasti fyzických osob činných při škole v přírodě a zotavovací akci. Podle tohoto ustanovení fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti zdravotně způsobilé. Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává praktický lékař, který fyzickou osobu registruje. Tento posudek má platnost jeden rok od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby. Posudek o zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při škole v přírodě, s výjimkou pedagogických a zdravotnických pracovníků, vysílající mateřské škole nebo základní škole. Fyzické osoby činné při stravování musí navíc splňovat požadavky stanovené pro výkon činností epidemiologicky závažných, tj.

Povinnost základní a mateřské školy, které vysílají děti na školu v přírodě, a pořádající osoby jsou stanoveny dále v ustanovení § 11 zákona o ochraně veřejného zdraví. Pořádající osoba, tedy ředitel školy nebo mateřské školy je dále povinen podle výslovného ustanovení § 11 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví zajistit instruktáž všech fyzických osob činných na škole v přírodě, s výjimkou zdravotníka, o hygienických požadavcích na tuto akci a o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví včetně základů první pomoci, pokud se takové instruktáže dosud nezúčastnily.

Druhým prováděcím předpisem k těmto ustanovením zákona o ochraně veřejného zdraví je vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška je starší a upravuje také hygienické požadavky na umístění, prostorové podmínky, ubytování, osvětlení, vybavení a úklid, zásobování vodou, odstraňování odpadků a splaškových vod, stravování a režim dne zotavovacích akcí.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Škola v přírodě (ŠVP) zajišťuje zotavovací pobyt ve zdravotně příznivém prostředí dětem mateřských škol a žákům plnícím povinnou školní docházku bez přerušení vzdělávání, jak definuje vyhláška č. ŠVP může na rozdíl od zotavovací akce trvat i dva dny jen pro 10 dětí - nemá počet účastníků a dobu trvání nijak upravenou.

Obou akcí se však může účastnit pouze řádně očkované dítě, nebo dítě s trvalou kontraindikací k očkování, nebo dítě, které má doklad, že je vůči nákaze imunní. Dítě, které podmínku nesplňuje, může jet pouze na pobyt, kterého se účastní 29 a méně dětí, nebo v libovolném počtu dětí, avšak na dobu pěti dnů a méně, ale má to háček - nesmí to být škola v přírodě. Té se řádně neočkované dítě nemůže účastnit nikdy, i kdyby byla jednodenní.

Ministerstvo zdravotnictví se tímto krokem pravděpodobně snažilo blíže určit definici ŠVP, jak požadovalo MŠMT. Bohužel je to úprava marginální a nedostatečná. Z hlediska podmínek pro účast dětí tak došlo k velmi malému posunu: pojede-li škola na pobyt do 5 dnů, nemusí vyžadovat řádné očkování.

Maximální počty žáků ve třídě a při dozorování

Níže uvádíme souhrn informací o předepsaných maximálních počtech žáků ve třídě a při dozorování ve školství v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví:

• Ve třídě povinné školní docházky může být maximálně 30 žáků. Stejný počet žáků platí při tělesné výchově.
• 20 dětí z běžných tříd, nebo 12 dětí ve třídě, kde jsou přítomny děti s přiznanými podpůrnými opatřeními 2. až 5. stupně.
• Družstvo může mít maximálně 15 žáků.
• Jeden pedagog může při koupání dozorovat skupinu maximálně 10 žáků.

Legislativa:

• § 5 odst. 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb.
• § 10 odst. 4 vyhlášky č. 74/2005 Sb.
• § 4 odst. 5 vyhlášky č. 48/2005 Sb.
• § 3 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb.
• § 2 vyhlášky č. 13/2005 Sb.
• Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se počet řídí § 26 vyhlášky č. 27/2016 Sb.

Při akcích, které se konají mimo místo vzdělávání, stanovuje počet žáků ředitel školy. Žáci se dělí do skupin podle výkonnosti. Zvláštní předpis může pro některé činnosti stanovit nižší počet žáků. Na základní škole se při plavecké výuce dělí třída do skupin. Pokud jsou ve skupině žáci vyžadující speciální vzdělávací potřeby, řídí se počet zvláštním předpisem (§ 26 vyhlášky č.

Blíží se konec školního roku a s ním i různé školy v přírodě, školní zájezdy nebo výlety. Právní úprava se dlouhodobě příliš nezměnila. Základem právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách je § 29 školského zákona, zákon o ochraně veřejného zdraví, který upravuje pravidla pro zotavovací akce a školy v přírodě z hlediska ochrany zdraví, a stále platný Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT z roku 2005.

V § 29 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon) se hovoří o tom, že školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb jsou povinny poskytovat žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Vyhláška, která je zde zmiňována, měla stanovit opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících. Ale nebyla vydána, a nejspíš ani do budoucna se neplánuje její vydání.

Nejdůležitější osobou vztahující se k mimoškolním akcím pořádaným školou je ředitel školy, jehož minimální povinnosti stanovuje § 164 školského zákona. Ředitel školy vydá školní řád, který upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců a podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků.

Zásady v Metodickém pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT ze dne 22. prosince 2005 č. j. 37 014/2005-25 platí stále, i když zde najdeme odkazy na již neplatné předpisy. Můžeme z něj vycházet při stanovení potřebného počtu pedagogů na mimoškolní akci nebo počtu žáků ve skupinách apod.

V zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, § 8 je definována škola v přírodě a zotavovací akce. Školou v přírodě se rozumí zotavovací pobyt bez přerušení vzdělávání dětí mateřské školy nebo žáků základní školy, který organizuje mateřská nebo základní škola. Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti. Pořádající osoba nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, je povinna jeden měsíc před zahájením této akce ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví náležitosti uvedené v § 8 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví také stanoví podmínky zdravotní způsobilosti dítěte nebo žáka, který se účastní mimoškolní akce.

K častým dotazům patří, zdali musí být na škole, školce v přírodě a různých akcích školy zdravotník. Z § 11 zákona č. 258/2000 Sb. vyplývá, že musí být zdravotník v případě zotavovací akce 1/2004a školy (školky) v přírodě na dobu delší než 5 dní.

Hygienické podmínky na zotavovací akci stanovuje vyhláška č. 106/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V případě mimoškolních akcí se spíše jedná o jiné podobné akce pro děti podle § 12 zákona o ochraně veřejného zdraví, tzn. organizovaný pobyt dětí v počtu menším než 30 dětí nebo po dobu kratší než 5 dní.

Při mimoškolních akcích se klade zvýšený důraz na dodržování pokynů, právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, pokynů a zásad úrazové prevence všemi účastníky mimoškolní akce. Důsledně je vyžadováno ukázněné chování žáků. Žák musí mít k dispozici svůj průkaz zdravotní pojišťovny nebo jeho kopii.

Podle § 6 odst. 5 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, při akcích konaných mimo školu nebo školské zařízení, kdy místem pro shromáždění žáků není škola nebo školské zařízení, začíná dohled nejpozději 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dohled končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce se oznámí nejméně jeden den před konáním akce zákonným zástupcům žáků. Dohled může vykonávat vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O tomto poučení se provede záznam.

Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Podle § 391 odst. 2 zákoníku práce za škodu, která vznikla žákům základních škol a základních uměleckých škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá právnická osoba vykonávající činnost dané školy. Tedy i na výletech, zájezdech, sportovních a turistických kurzech apod., i v případě, že děti dostanou na výletě rozchod. Vedoucí zaměstnanec školy, jemuž se úraz žáka ohlásí, zajistí, aby byly objektivně zjištěny a případně odstraněny příčiny úrazu. Školy odpovídají v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy žákům za škodu, která jim vznikla v důsledku úrazu. Způsob a rozsah náhrady škody projedná škola se zákonnými zástupci žáka nebo se zletilým žákem.

Podle § 29 odst. 3 školského zákona školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb, a vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Podrobnosti stanovuje vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhl.

Nabízíme souhrn informací, jaké jsou předepsané maximální počty žáků ve třídě a při dozorování ve školství v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví.

• Ve třídě povinné školní docházky může být maximálně 30 žáků. Stejný počet žáků platí při tělesné výchově.
• 20 dětí z běžných tříd, nebo 12 dětí ve třídě, kde jsou přítomny děti s přiznanými podpůrnými opatřeními 2. až 5.

Legislativa:

• § 5 odst. 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb.
• § 10 odst. 4 vyhlášky č. 74/2005 Sb.
• § 4 odst. 5 vyhlášky č. 48/2005 Sb.
• § 3 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

Na základní škole se při plavecké výuce dělí třída do skupin. Mohlo by vás zajímat: Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se počet řídí § 26 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Legislativa: § 2 vyhlášky č. 13/2005 Sb. Při akcích, které se konají mimo místo vzdělávání, stanovuje počet žáků ředitel školy. Žáci se dělí do skupin podle výkonnosti. Družstvo může mít maximálně 15 žáků. Zvláštní předpis může pro některé činnosti stanovit nižší počet žáků. Jeden pedagog může při koupání dozorovat skupině maximálně 10 žáků. Pokud jsou ve skupině žáci vyžadující speciální vzdělávací potřeby, řídí se počet zvláštním předpisem (§ 26 vyhlášky č. 27/2016 Sb., vyhláška č.

Pro zajištění celodenní péče o jednu třídu se zdá být optimální počet tří pracovníků. Pokud ale po jejich odjezdu ve škole chybí tři pracovníci a jen jediná třída, zjistíme, že je to náročné na zajištění suplování a jeho proplácení. Z úsporných důvodů pak zkoumáme, zda by bylo možné počet pedagogů na akci snížit, zda by nestačili jen dva. V takovém případě se ale zase zvyšují nároky na jejich platy během akce, nepochybně zde totiž vzniká přesčasová i takzvaná nadúvazková práce. Můžeme se také dostat do rozporu se zákoníkem práce, protože pracovníci nemají dostatečný odpočinek mezi dvěma směnami a tak dále.

Péči o děti je nutné zajistit po dobu 24 hodin denně. Počet osob musíme určit podle vykonávané činnosti. Během výuky o třídu pečuje jediná osoba, ale pokud po výuce následuje vycházka, pak dohled musí vykonávat již dvě osoby. Počet dětí na jednoho pedagoga se pak dále ještě odlišuje (snižuje) při specifických činnostech jako je plavání, koupání ve volné přírodě. Z organizace akce, denního režimu pak vyplyne počet pracovníků, kteří musí s dětmi v dané době pracovat. Mezi ně rozdělíme péči o děti tak, aby byla zajištěna opravdu 24 hodin denně, a aby si každý pracovník odpracoval svoji pracovní dobu.

Většinou se pak zjistí, že i když si všichni pracovníci odpracují svoji běžnou pracovní dobu, zůstanou některé časové úseky v péči o žáky nepokryty. Pokud například učitel musí zajistit dohled nad žáky při vycházce poté, co si odpracoval svoji plnou pracovní dobu 8 hodin, půjde o přesčasovou práci. Ředitel školy ale s učitelem může předem uzavřít na práci v této době dohodu o provedení práce jako s vychovatelem. Jak je zřejmé, variant je mnoho. Každá je jinak finančně náročná. Vhodnými kombinacemi lze minimalizovat náklady, ale musíme se dobře orientovat ve všech zákoutích složitého systému platů.

tags: #počet #pedagogických #pracovníků #na #školce #v

Oblíbené příspěvky:

• Problémy recyklace odpadu
• Charakteristika užovky podplamaté
• Zkušenosti s LILLVIKEN
• Klimatizace v MHD
• Který čistič odpadů je lepší: Ecozone nebo HG?