S příchodem zimy se většina biologických procesů zpomaluje, a kompost není výjimkou. Mikroorganismy, které v létě pracují naplno, v chladném období výrazně omezují aktivitu nebo se dočasně zastaví. To ale neznamená, že by kompostování v zimě nemělo smysl. Zimní kompost je výborným startem pro jarní sezónu. V momentě, kdy se oteplí, už máte suroviny na místě, procesy se nastartují a kompost začne pracovat bez zdržení.
Zimní fáze navíc pomáhá kompost stabilizovat - přebytečná voda odteče, materiál sedne a mikrobiální rovnováha se přirozeně nastaví. Nečekejte od kompostu v zimě výkon. Je to fáze klidu a přípravy. Správně založená hromada ale neztrácí nic ze svého potenciálu - jen si počká na správný čas. Nejen dobře vyzrálý kompost, ale především zdravá biohmota vám přinese bohatou úrodu.
Jakmile teplota v jádru kompostu klesne pod 10 °C, aktivita mikroorganismů dramaticky klesá. Při teplotách kolem nuly nebo pod bodem mrazu se rozklad prakticky zastaví - alespoň z našeho pohledu. Jakmile se teplota zvedne, život se do hromady opět vrací.
Už na podzim je vhodné hromadu dobře navršit, promíchat a vytvořit stabilní jádro. Pomoci může také přikrytí - například prkny, starou dekou nebo mulčovací textilií. V uzavřeném plastovém kompostéru lze pokračovat i při mrazech, jen je potřeba omezit objem vlhkého materiálu. Nesnažte se kompost „rozmrazovat“ vodou nebo horkem. Neukládejte bioodpad do promrzlé, nerozvrstvené hromady. Nevrhajte na kompost sníh ani zmrzlé potraviny ve velkém množství.
Bioodpad v zimě nemizí. Slupky, sedlina z kávy, papírové utěrky nebo listí se objevují i v chladných měsících. Pokud máte možnost, pokračujte ve vrstvení - ale střídmě. Každou vlhkou dávku odpadu přisypte suchým materiálem (např.
Čtěte také: Estetické zakrytí kanalizačního odpadu
Kompostovací procesy zcela neustávají ani v zimě: mikroorganismům však musíme zajistit příhodné podmínky k práci. Klíčové je zajištění správných teplotních podmínek, aby mikroorganismy mohly pracovat, počasí navzdory. U otevřeného kompostu se doporučuje vytvořit hromadu o rozměrech alespoň 1×1×1 metr. U uzavřeného kompostéru jste limitováni velikostí nádoby. Vytvořte si dostatečnou zásobu „zeleného“ materiálu, například hromadu spadaného listí, které začnete přidávat do kompostu během zimy. O hnědý materiál většinou nebývá nouze: odpadu z domácnosti neubývá ani během zimy.
Jakmile teploty venku klesnou pod 4 °C, kompost nepřehazujte. Ze spodních částí kompostu by unikalo cenné teplo. Vrstvěte odpad na kompost ve větším množství. Pokud chcete otevřený kompost chránit před vlhkostí nebo větrem, můžete ho na zimu překrýt geotextilií. Geotextilie propouští vodu a vzduch, takže mikroby v kompostu mají zajištěn přístup kyslíku. Pokud založíte kompost na návětrném místě, zatižte geotextilii na okrajích latěmi. Při vydatnějších přeháňkách, kompost kontrolujte.
Menší komposty, které nemají dostatečnou zásobu biomasy, jsou více náchylné k promrznutí. Podobně jsou na tom i komposty, které se nekrmí pravidelně. Takové komposty nemají zásobu čerstvého bioodpadu, aby v něm vytvářel ohnisko tepla, takže mohou snadno zmrznout. Pokud k tomu dojde, příliš živo v něm nebude.
Chladné počasí zpomaluje rozklad organického materiálu, proto je klíčové kompost před zimou správně izolovat. Nejjednodušší metodou je přikrýt ho fólií, plachtou nebo slámou. Tento krok pomůže udržet teplo uvnitř kompostu a ochrání ho před přímým kontaktem s mrazem. Pokud je váš kompost umístěn v dřevěné ohrádce, přidejte na její boky izolační vrstvu. Vhodným materiálem je například sláma, listí nebo staré kartony. Takto zajištěný kompost bude stále pracovat.
Vrstvení je základem úspěšného kompostování a na podzim je ještě důležitější. Doporučuje se dodržet pravidlo střídání zelených a hnědých vrstev. Zelenou vrstvu mohou tvořit například kuchyňské zbytky, zatímco hnědou vrstvu zajistí listí nebo suché větvičky. Tyto vrstvy pomohou udržet rovnováhu mezi dusíkem a uhlíkem, což je pro zdravý kompost zásadní.
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Před zimou je také vhodné kompost neotáčet, protože tím přispíváte k tepelným ztrátám. Jakmile teplota v hromadě klesne pod 4 °C, není v ní velká mikrobiální aktivita, takže není třeba ji otáčet. Pokud však nastane teplé období, klidně hromadu obraťte, aby se provzdušnila.
I v zimních měsících můžete do kompostu přidávat nové materiály, jen je třeba věnovat pozornost tomu, co a v jakém množství přidáváte. Výborné jsou například kuchyňské zbytky, jako je zelenina a ovoce. Vyvarujte se však velkého množství citrusů, které mohou zvyšovat kyselost kompostu. Dále je možné přidávat kávové zbytky nebo čajové sáčky. Pokud přidáváte větší množství materiálu, je dobré ho vždy zasypat vrstvou listí či slámy, aby byl kompost rovnoměrně vrstven a nedocházelo k zahnívání.
Přestože v zimě kompost pracuje pomaleji, stále potřebuje přístup ke vzduchu. Pokud je váš kompost uzavřený, otevřete ho občas, aby se vyvětral. Větrání je důležité, aby kompost nezahníval a nedegradoval. V případě otevřeného kompostu zkontrolujte, zda materiál není příliš mokrý - pokud ano, přidejte suché listí nebo papír, který vlhkost nasaje.
Úspěšně lze kompostovat všemi způsoby. Pro malé zahrady jsou ideální kompostéry, ale měly by být alespoň dva - zatímco v jednom hmota zraje, druhý můžeme doplňovat. Pokud máme odpadu více, nakrmíme s ním i větší ohrádky.
Jejich výhodou oproti volné hromadě je, že drží materiál pospolu. Příliš malá nebo nízká kupka totiž nevytvoří v první fázi rozkladu žádoucí teplo. To proces zrání urychlí a zlikviduje i houbové choroby či semena plevelů. Kompost nikdy neoddělujeme od země pevnou podlážkou. Stěny mohou být jak jednolité, tak vzdušné, s mezerami mezi latěmi. U dobře namíchaného kompostu není postranní větrání nutné. Může sice k provzdušnění přispět, ovšem na druhou stranu v mezerách rád raší plevel.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Menší části kompostu tudy mohou také vypadávat, proto vzdušnou ohrádku doplníme pletivem. Ovšem i na volné hromadě lze kompostovat, pokud bude kolem 2 m široká a 1,5 m vysoká ohrádka o libovolné délce. Nižší a užší by v sobě nevytvořila potřebné teplo, ovšem větší by již nebyla dostatečně vzdušná. Vyplatí se ji po založení přikrýt kabátkem na zimu, například z vrstvy slámy či listí. Navrchu ji ještě můžeme zajistit rohoží nebo starým kobercem. Pro vytvoření tepla je užitečné i překrytí černou fólií, zvláště za slunného dne. Je však třeba ji pravidelně odstraňovat, a kompost tak vyvětrat.
| Materiál | Poměr C:N (uhlík:dusík) |
|---|---|
| Hnědá (suché listí, sláma) | 25:1 |
| Zelená (kuchyňské zbytky, tráva) | 30:1 |
Dodržování správného poměru uhlíku a dusíku je klíčové pro efektivní kompostování. Suché materiály, jako listí a sláma, by měly být smíchány se zelenými materiály, například kuchyňskými zbytky a trávou, aby se dosáhlo optimálního rozkladu.
tags: #jak #přikrýt #kompost #na #zimu