Ekologie, biologie, hmotnost a definice

08.03.2026

Ekologie zkoumá nynější zápas mezi organismy a jejich prostředím i hranice tohoto zápasu. Prostředí organismu vymezuje organismu žít jen v úzkém rozmezí těchto podmínek.

Genet je organismus vyvinutý ze zygoty. V mnoha případech se stanou fyziologicky nezávislými, např. stonku či listu. Opakovaně tvoří části, např. mechovů polypy.

Demografický proces je proces schopný měnit velikost populace, tj. v přítomnosti nebo budoucnosti. Prvek náhody nebo pravděpodobnosti /srov. synonymy.

Evapotranspirace je ztráta vody z půdy a vegetace do atmosféry. Například dopadajících záření, rychlosti větru a teploty.

Vztahy mezi organismy a prostředím

Symbióza je úzké spojení jedinců dvou druhů. Umožnňující přežití, růst a reprodukci organismu nebo druhu. Jde o vztah, který společně vytvářejí rozeznatelnou uzavřenou entitu.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Mykorhiza je pevné mutualistické spojení mezi kořeny rostliny a houbou.Mohou to být symbiotických organismů /prokaryot/.

Početnost je počet organismů v populaci, vyjádřená obvykle na jednotku zemského povrchu nebo objemu vody. Spojuje "intenzitu", tj. hustotu v osídlených oblastech a prevalenci", tj. druhů.

Produktivita je rychlost produkce biomasy na jednotku plochy. Může to být dostupné energie, která je na trofické úrovni skutečně spotřebována.

Přisedlý organismus doslova jde o organismus "usazený". V prostoru je pevné /kromě fáze šíření/, např. organismu nízkým teplotám.

Proměny /kolísání/ v čase je proměnlivost podmínek, např. v létě nebo během období sucha.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Ekologické faktory a jejich vliv

pH udávající kyselost na stupnici 1 až 7 nebo zásaditost na stupnici 7 až 14.Organismu vůči extrémním podmínkám, např. hadcové horniny s vysokou koncentrací různých těžkých kovů.Nynější zápas mezi organismy a jejich prostředím i hranice tohoto zápasu.

Pro suchozemské organismy je důležitý skleníkový efekt, kdy paprsky se odrážejí ze Země a jsou zachyceny, což zajišťuje udržení teploty na Zemi. Bez skleníkového efektu by byla průměrná teplota na Zemi mnohem nižší.

Hustota vzduchu má vliv na nosnost, což ovlivňuje velikost a hmotnost létajících živočichů. Proudění vzduchu (vítr) umožňuje přenos pylu, semen a plodů, a uplatňuje se při migraci organismů i při orientaci živočichů.

Teplota půdy v povrchových vrstvách kolísá, zatímco v hloubce se téměř nemění. Závisí na množství dopadajícího slunečního záření a na zeměpisné poloze (což ovlivňuje teplotní gradient). Život organismů v půdě je ovlivněn těmito teplotními podmínkami.

Metabolická teorie ekologie

Na přelomu tisíciletí vznikla metabolická teorie ekologie, která tvrdí, že metabolismus souvisí matematicky předpověditelně s velikostí organismu a tato závislost se následně projevuje v rychlosti všech klíčových životních procesů. Vůdčí ideou této teorie je představa, že s velikostí těla se metabolismus nemění proporčně, kdy dvakrát větší organismus by měl dvakrát větší metabolismus, ale disproporčně.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Data, která tuto teorii potvrzovala, vycházela především z měření fyziologických vlastností těl obratlovců, zejména savců. Teorie má řadu dalších využití, např. v ochraně přírody.Například, teorie dokáže dobře vysvětlit, proč se např. myši množí rychle, ale mají kratší dobu života - na rozdíl např. od slonů.

Ovšem o univerzální platnosti teorie začala odborná komunita postupně pochybovat. Začalo se ukazovat, že sklon ¾ je spíše univerzální charakteristikou růstu, která je možná nezávislá na metabolismu jedince.

Ukázalo se, že produkce biomasy škáluje prakticky univerzálně s koeficientem ¾, a to jak uvnitř skupin, tak napříč všemi eukaryoty, a je tedy zjevně mnohem univerzálnější než škálování samotného metabolismu.

Možná je tedy podstatou rozdílné rychlosti životních procesů nějaká hluboká zákonitost ovlivňující dynamiku růstu a metabolismus je druhotný," vysvětluje závěry týmu David Storch.

Ekosystémy a jejich klasifikace

Ekosystém je ekologický systém života organismů. Dělíme je na:

Přírodní (přirozené) - v přírodě vzniká samo.
Umělé - vznikají zásahem člověka, rovnováha narušena, vztahy méně trvalejší.

Z hlediska vztahů ekosystému rozdělujeme organismy na:

Autotrofní - příjem jednoduchých látek a výroba složitých, energie ze slunce.
Heterotrofní - příjem složitých látek a výroba jednoduchých, energie se uvolňuje.

Ekologická valence a specializace

Ekologická valence je určité rozmezí podmínek, ve kterém je organismus schopen žít. Kosmopolitní druh má široký areál, rozšířen prakticky po celém světě, zatímco endemický druh se vyskytuje pouze na určitém území.

Širokou ekologickou valenci mají druhy, které snášejí velké rozpětí podmínek (např. potkan, člověk). Úzkou ekologickou valenci mají druhy, které jsou specializované na určité podmínky (např. mihule potoční).

Limitující faktor je faktor, který rozhoduje o výskytu druhu na stanovišti a který se na daném stanovišti nejsnáze dostane mimo hranice ekologické valence.Úzké rozpětí ekologické valence mají stenovalentní organismy, např. indikátory znečištění vody.

Biomy a jejich charakteristika

Podle klimatických podmínek se vyvinuly následující biomy: (s charakteristickým rostlinstvem a živočišstvem):

Tundra - opak tropického deštného lesa, charakteristická tvorba humusu.

Spojením všech potravních řetězců v ekosystému dojdeme k potravní pyramidě, která znázorňuje tok látek a energií - je to pyramida, protože každá další úroveň může z předchozí využít tak 15-20% jinak by se ekosystém zhroutil.

Ochrana přírody a životního prostředí

Mezinárodní úmluvy a programy:

Agenda 21 - pro 21. století, obsahuje úkoly pro všechny státy rozpracováno pro jednotlivé sektory.
NATURA 2000 - evropský projekt.
RAMSARSKÁ ÚMLUVA - úmluva o mokřadech mezinárodního významu.

Zákon o životním prostředí stanovuje ochranu odstupňovanou do 3 zón - v 1. zóně nejpřísnější ochrana, ve 3. zóně volnější režim.

Zákon ještě uznává tzv. Památné stromy - stromy velkého stáří, s kulturně historickým významem.

tags: #ekologie #biologie #hmotnost #definice