Ekologické problémy Karlových Varů a snaha o zlepšení životního prostředí

Výchozí stav v roce 1989 nebyl nijak povzbudivý, kdy po celá desetiletí byla naprostou prioritou státu těžba surovin, jejich zpracování a související průmyslová výroba.

Péče o životní prostředí zůstávala na okraji zájmu a hromadící se ekologické zátěže slibovaly spíše problémy na celé další generace.

Zlepšení ovzduší v regionu Sokolovské uhelné

Dalším výrazným postupem v této oblasti pak byl vznik společnosti Sokolovská uhelná v roce 1994. Ta se stala nástupcem Hnědouhelných dolů Březová, Palivového kombinátu Vřesová i firmy Rekultivace Sokolov. Strategií firmy bylo již od počátku snížení dopadů těžební činnosti a zpracování uhlí na ovzduší v regionu a tak bylo již v prvním roce existence firmy vloženo do oblasti životního prostředí přes 500 milionů korun z oblasti investičních prostředků. Výsledek? Razantní pokles emisí SO2 i tuhých emisí.

„Jedním z prvních kroků, které vedly ke změně tohoto stavu bylo zahájení měření emisí," vysvětluje Karel Najvar, vedoucí sekce ekologie společnosti Sokolovská uhelná. „V první řadě začaly generální opravy elektrofiltrů," říká Najvar. Přinesly ale výraznou změnu.

„Ve skutečnosti to ale bylo ještě víc. Mezi nejvýznamnější akce v rámci Sokolovské uhelné patřila výstavba technologie na odsíření bohatých expanzních plynů. To sice z počátku nesplnilo zcela očekávání, ale po dalších technických úpravách v roce 1996 se nakonec plně osvědčila.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Významnou měrou díky přijatým opatřením klesla také prašnost v okolí hnědouhelných lomů. Tu sledují přístroje na celkem sedmi stanovištích od roku 1995 a to nejen v blízkosti lomů, ale také v okolních městech.

Celkově tak společnost Sokolovská uhelná vložila do oblasti zlepšení životního prostředí, včetně provozních prostředků, přes tři miliardy korun. Přispělo k tomu také odsíření teplárny Vřesová v roce 2002, kdy bylo ve Vřesové uvedeno do provozu moderní odsiřovací zařízení společnosti Fortum.

To umožnilo tamní teplárně nejen snížit emise hluboko pod dosavadní stav, ale dokonce se dostat i pod hranici norem které budou v rámci Evropské unie platné od roku 2007.

Navíc ani to neznamená, že by ve svém důrazu na ekologii hodlala společnost Sokolovská uhelná polevit „Jedním z kroků je například výstavba hořákového generátoru na zpracování vedlejších chemických produktů, který je nyní ve stádiu zkoušek. Již dnes se pracuje také na intenzifikaci odsíření teplárny.

Stanovit možnosti a meze účelového dotěžení otevřených dobývacích prostorů s respektováním charakteru neobnovitelných přírodních zdrojů a s důrazem na rekultivaci a revitalizaci lokalit narušených těžbou.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Při otvírání a rekultivaci ložisek prosazovat ve správních řízeních biologickou rekultivaci formou řízené sukcese.

Problémy spojené s těžbou v Božičanech

Na Karlovarsku je v obci Božičany výrazně narušené horninové prostředí způsobené minulou i současnou těžební činností. Obec Božičany se s hornickou činností potýká již od 16. století. Hlubinná těžba tu byla ukončena v roce 1950 a štoly byly zaplaveny.

Poté započala povrchová těžba kaolinu. Otevíráním starých štol docházelo, a stále dochází, k vyvěrání důlních vod a následně k propadům svrchní půdy a poškozování staveb. V minulosti zde z povrchu zemského zmizelo několikero rodinných domů.

Těžba nerostů zapříčiňuje pokles spodních vod a ohrožuje termální prameny. Tyto problémy jsou na Karlovarsku známé už 130 let. Průval teplých pramenů v hlubinném dole Marie, ke kterému došlo v roce 1901, byl zastaven až v roce 1908 zatopením nejhlubší sloje dolu Josef v Božičanech.

V druhé polovině roku 1995 byl zaznamenán výrazný pokles termálních pramenů jako nikdy předtím. Došlo k výronu termálních vod ve Velkolomu Jiří. Černý potok, protékající obcí Božičany, ztratil od roku 1988 samočistící schopnost a proměnil se v mrtvou vodu.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

V roce 2010 vybudovala obec kanalizaci a Sedlecký kaolin a.s. začal 80% důlních vod, které jinak vypouštěl do potoka, využívat k plavení kaolinu. Od té doby se život do Černého potoka začíná velmi pozvolna vracet.

Na druhou stranu tzv. Špatné rozptylové podmínky v době inverzí způsobují koncentraci oxidu siřičitého a oxidu dusíku. K maximálním koncentracím dochází nejen v Božičanech, ale i ve značné části Karlovarska, kde místy převyšují povolené limity až šestinásobně. Severozápadní část Karlovarska, Božičany nevyjímaje, trpí značnou prašností, zapříčiněnou důlní činností. Jemný prach obsahuje částice slídy, křemene, křídy a jiné. Této prašnosti se nedá 100% zabránit.

V roce 1994 v katastru obce Božičany, Sedlecký kaolin a.s. vykácel zeleň kolem lomu Osmosa v hodnotě 8.000.000 Kč a doposud nevysadil ani stéblo. Z fondu rekultivací a asanací v roce 1994, se souhlasem tehdejšího zastupitelstva Božičan, vyčerpali sedlečtí 4.000.000 Kč na pokrytí škod poškozeného rodinného domu vlivem těžby.

V té době, na popud zastupitele obce p. Zikmunda a minulého ministra životního prostředí Petra Kužvarta, byl nucen Sedlecký kaolin a.s. zmíněnou částku vrátit do fondu rekultivací. Lom Osmosa měl být rekultivován v roce 2016, namísto toho dochází k jeho rozšíření a k otevření lomu nového, vzdáleného 150 m od občanské zástavby.

Rekultivace svých důlních děl tlačí sedlečtí do neviditelna. Jediná rekultivace důlního díla Sedleckého kaolinu a.s., kterou se tak rádi chlubí, je kaolinový lom v Hájku.

Božičanští, bydlící blíže plavírny Sedleckého kaolinu a.s., poukazují na nepříjemný, monotónní hluk, který plavírna vydává. Na druhé straně Božičan je výrobna steliva pro kočky opět ve vlastnictví Sedleckého kaolinu a.s., kde je výrazná hlučnost drtiče materiálu. V případě měření hlučnosti je výroba utlumena či zastavena. Proto jsou vždy výsledky měření hluku v normě.

Prašnosti a zvýšené hlučnosti nepřispívá ani průjezd kamionů po komunikaci nevyhovující kamionové dopravě, která nyní vede skrze hustě zastavěnou část obce směrem na Kočkolit. Pokud se 40 tunové kamiony míjejí, jezdí po chodnících, bezpečnost chodců, rodin s dětmi a kočárky, jenž po chodnících chodí, je vážně ohrožena. Kamiony také přejíždějí v obci přes stoletý most, který po dobu své existence nebyl nikdy rekonstruován.

Na negativní životní prostředí Božičan začal poukazovat spolek deseti lidí, kteří podali připomínky na ekologii v obci, podpořenou více sta podpisů. Nezávisle na božičanském spolku, podal podnět p.

26. 4. 2021 se konalo zasedání obecního zastupitelstva k projednání otevření nového lomu v Božičanech, 150m od občanské zástavby. Pro větší zájem místních uspořádala obec zasedání v sále místního sportovního klubu.

Poprvé za 30 let přišli mezi božičanské zástupci Sedleckého kaolinu a.s. V diskuzi představitel sedleckých p. Radim Gold obeznámil přítomné se záměry Sedleckého kaolinu a.s. Slíbil obci, před zahájením skrývky, podél celého valu, ohraničující nový lom, vysázet v pětimetrové šířce dřeviny. Dále informoval, že skrze dobývací prostor lomu Osmosa je vybudována z části asfaltová a z části štěrková cesta pro kamionovou dopravu.

Opět slíbil, že od 1. 5. 2021 kamiony skrze obec jezdit nebudou, avšak podotknul, že tu a tam může nějaký kamion zabloudit a skrze obec projet. Dále slíbil, že Sedleský kaolin a.s., nad rámec svých povinností, obci na rekonstrukci chodníků poničených kamionovou dopravou nějakou částkou přispěje.

Petr Zikmund namítal, že na nákladech na opravu chodníků by se měl Sedlecký kaolin a.s. podílet v plné výši. Také zazněly obavy obyvatel, aby se kamiony do obce po nějakém čase nevrátily.

Na to starosta Božičan p. Miloš Kameš sdělil, že nechá udělat revizi mostu a poté jej osadit dopravní značkou vyznačující povolenou zátěž (lepší by v tomto případě byla původně zamýšlená statika mostu). Lidé vyslovovali obavy z nového lomu v blízkosti občanské zástavby, z poklesu cen nemovitostí, z půdních erozí, zhoršení životního prostředí a podotkli, cituji: „ať kaolínky napřed vytěží jeden lom, zrekultivujte jej a pak otevřete lom další“.

Poté zastupitelstvo obce Božičany jednomyslně schválilo otevření dalšího dobývacího prostoru v obci (v minulosti Krajský Plzeňský soud, při řešení sporu s dobývacím prostorem v lokalitě jedné obce, ve svém usnesení mimo jiné sdělil, že při rozšiřování nebo otevírání dobývacího prostoru, jsou účastníci řízení všichni občané dotčené obce).

V Božičanech byl účastníkem řízení Obecní úřad, Sedlecký kaolin a.s. a jiné státní instituce. Na občany se nějak zapomnělo.

Je ale nutné podotknout, že božičanské zastupitelstvo i vedení obce je jakýmkoli dialogům velmi vstřícné. Zároveň je tu ekonomická provázanost obce se Sedleckým kaolinem a.s. a nemalý počet božičanských je zaměstnán u sedleckých. Tím je obecní úřad mezi dvěma mlýnskými kameny.

Hlavním důvodem byla hrozba z možné těžby kaolínu v novém lomu. „Začalo to v době, kdy se padesát metrů od našich domů začaly objevovat buldozery a začal se vytvářet val. Mnoho věcí jsme se dozvídali postupně.

„Vyhráli jsme před časem v této věci spor u Krajského soudu v Plzni, na základě jehož rozhodnutí nesmí firma přes tento pozemek přejet. Ohledně ekologie spolupracuje sdružení i s Duhou Karlovarska.

„Angažujeme se také v problematické výstavbě průmyslových hal v sousedních Horách. Máme k dispozici dva právníky, takže dokážeme poradit i jiným obcím, které mají podobné problémy jako my. Nechceme totiž, aby před Karlovými Vary v místě tradiční zeleně vznikla průmyslová zóna.

Vedle řešení aktuálních ekologických problémů podporuje ovšem občanské sdružení i kulturu v obci. „Rozvíjíme kulturní činnost u nás v Jenišově, která tak trochu stagnovala.

Nedostatek vody a klimatické změny

Na území Karlovarského kraje byly identifikovány oblasti, jež se pravidelně potýkají s problémy nedostatku vody pro vodárenské i průmyslové využití.

Od roku 2015 je ve spolupráci VÚV TGM, v. v. i., a státního podniku Povodí Ohře řešen projekt s názvem Zajištění dostupnosti vodních zdrojů ve vybraných oblastech Karlovarského kraje. Projekt má za úkol navrhnout opatření vedoucí k zabezpečení požadavků na užívání vod v období nedostatku vody s důrazem na maximální využití stávající infrastruktury.

S postupem klimatické změny na území České republiky vznikají pro sektor vodního hospodářství nové výzvy, se kterými se musí postupně vypořádat. Jsou již identifikovány oblasti, jež v současné době mají problémy se zabezpečením dostatku vody, a na základě hydrologického modelování jsou identifikovány oblasti, jež jsou potenciálně, kvůli vlivu klimatické změny, zranitelné v budoucích časových horizontech. Problémy jsou se zabezpečením vody pro vodárenské i průmyslové účely.

V roce 2010 byla zpracována Výhledová studie potřeb a zdrojů vody v Karlovarském kraji [1], která vyhodnotila zabezpečenost požadavků na užívání vody (odběry, minimální průtoky, režimy hladin v nádržích aj.) vzhledem k dostupným kapacitám vodních zdrojů (průtokům ve vodních tocích a disponibilních zásob ve vodních nádržích).

Již ze závěrů této studie vyplývá, že na území Karlovarského kraje se nachází oblasti, které mají problémy se zabezpečením dostatku vody v bezdeštných obdobích. Tyto problémy se ukazují již v současném období a i pro výhledová období, která uvažují postup klimatických změn, těchto zranitelných oblastí podle výsledků modelování přibývá.

Identifikací zranitelných oblastí a návrhem adaptačních opatření se zabýval například projekt Navrhování adaptačních opatření pro snižování dopadů klimatické změny na hydrologickou bilanci z roku 2012, který se zaměřil na území povodí Orlice, Chrudimky a Blšanky [2].

Od roku 2015 je ve spolupráci VÚV TGM, v. v. i., a státního podniku Ohře řešen navazující projekt, jenž má za úkol vytvoření certifikované metodiky pro návrh opatření vedoucích k zabezpečenosti požadavků na užívání vod v období nedostatku vody s důrazem na maximální využití stávající infrastruktury.

Projekt má název Zajištění dostupnosti vodních zdrojů ve vybraných oblastech Karlovarského kraje a je spolufinancován Ministerstvem zemědělství ČR. V článku jsou popsány výsledky hydrologického modelování pro dílčí povodí Karlovarského kraje, jež bylo jedním z výsledků prvního roku řešení zmiňovaného projektu.

Karlovarský kraj má rozlohu 3 314 km2. V severní části kraje leží Krušné hory s nejvyšší horou Klínovec (1 244 m n. m.). Páteřní řeka Ohře rozděluje kraj přibližně v polovině a odděluje Krušné hory na severu od Slavkovského lesa (Lesný, 983 m n. m.) na jihozápadě a Doupovských hor (Hradiště, 934 m n. m.) na jihovýchodě.

Slavkovský les a Doupovské hory jsou od sebe oddělené největším přítokem Ohře, řekou Teplou. Plocha Karlovarského kraje byla pro účely hydrologického modelování rozdělena na 11 dílčích povodí o podobné rozloze, přehled se základními identifikačními údaji je uveden v tabulce 1.

Pro analýzu současného stavu hydrologické bilance a pro kalibraci hydrologického modelu Bilan byla zvolena časová řada 1961-2010. K dispozici byly řady teplot, srážek a odtoku.

Pro modelování hydrologické bilance na povodích byl použit konceptuální model Bilan simulující hydrologickou bilanci v denním či měsíčním časovém kroku, např. [5-7]. Pro potřeby modelování hydrologické bilance v předkládaném článku byl použit měsíční krok výpočtu.

Vstupními daty jsou časové řady srážek a teploty vzduchu a pro kalibraci modelu i pozorovaný odtok. Model je řízen v měsíční verzi osmi volnými parametry, výpočtem se modeluje potenciální evapotranspirace, územní výpar, infiltrace do zóny aerace, průsak touto zónou, zásoba vody ve sněhu, zásoba vody v půdě a zásoba podzemní vody.

Výpočet potenciální evapotranspirace je prováděn buď výpočtem založeném na vegetačních zónách [8], nebo výpočtem založeném na slunečním záření pro určitou zeměpisnou šířku [9]. Odtok je modelován jako součet tří složek - přímého, hypodermického a základního odtoku.

Pro modelování budoucích změn ve veličinách hydrologické bilance byly vybrány dva budoucí časové horizonty, a sice období 2021-2050 a 2071-2099. Tato období byla vybrána na základě obdobných studií řešených ve VÚV TGM, v. v. i., v posledních letech, aby byla zajištěna konzistentnost výsledků pro jejich porovnávání.

K modelování dopadů klimatické změny na hydrologickou bilanci bylo vybráno celkem 15 simulací regionálních klimatických modelů (RCM), které pokrývají časové období 1961-2099. RCM jsou výstupem projektu ENSEMBLES. Všechny simulace byly řízené emisním scénářem SRES A1B s prostorovým rozlišením 25 × 25 km. Uvažováno bylo 15 RCM simulací řízených čtyřmi globálními klimatickými modely (tabulka 2). Jako výsledná hodnota změny hydrologické veličiny byl brán průměr z těchto 15 simulací.

tags: #ekologie #Karlovy #Vary #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Moderní technologie v Jihlavě
• Ekologické zemědělství
• Papírové vs. látkové tašky
• Tipy pro kempování s dětmi
• Objevte Krétu: Historie, klid a příroda