Témata seminárních prací z ekologie krajiny

Práce se zabývá základními tématy z ekologie. Úvodní část obsahuje definice, dělení a vysvětlení stěžejních pojmů. Následující kapitoly jsou zaměřeny na konkrétní témata.

Jako ekologie je často nazývaná ochrana přírody. Toto označení je však zcela chybné. Ochrana přírody je pouze jedním z oborů aplikované ekologie. Ekologie je věda zabývající se studiem interakcí mezi živými systémy a mezi živými systémy a prostředím.

Jedním z prvních vědců, který definoval pojem ekologie, byl Ernst Haeckel, již v roce 1866 hovořil o ekologii jako o nauce o ekonomii přírody. Současné definici pak předcházela ještě řada dalších, například ekologie jako věda o historii přírody (Elton, 1927) nebo ekologie jako vědecké studium výskytu a hojnosti organismů (Andrewartha, 1961).

Ekologie se zabývá celou řadou procesů odehrávajících se ve všech skupinách organismů, v různých typech prostředí a v různém časovém a prostorovém měřítku. Využívá poznatků z téměř všech přírodovědných oborů. Můžeme jí rozdělit podle hlavního zaměření na ekologii obecnou, aplikovanou, speciální, ekologickou technologii. Podle studovaného objektu pak rozlišujeme například ekologii hub, ekologii člověka nebo synekologii (ekologie společenstev).

V současnosti je také často zmiňován pojem environmentalistika, která je také často používána jako synonymum ekologie. Jde však o obor, jenž využívá poznatků ekologie a zkoumá vzájemné působení člověka a ekosystémů. Kromě jiného se věnuje také prevenci znečišťování životního prostředí a nápravou vzniklých škod. Environmentální výchova je také zařazena jako jedno z průřezových témat ve vzdělávacím programu.

Čtěte také: MENDELU - ekologie krajiny

Jedním ze základních pojmů ekologie je ekosystém, jde o soustavu biotických a abiotických složek prostředí, které se vzájemně ovlivňují a jsou spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací. Jako abiotický faktor je označováno například proudění větru, teplo, světlo nebo srážky. V případě biotických faktorů pak mluvíme o společenstvech rostlin, živočichů a dalších.

Také v ekologii se setkáváme s několika ekologickými zákony, se kterými věda pracuje. Mezi nejdůležitější patří zákon minima a s tím související limitující faktor, nebo zákon tolerance.

V dnešním globalizovaném světě dochází ke ztrátám a degradaci přírodního prostředí v globálním měřítku. Transformace produktivních ekosystémů na zemědělské plochy, kácení lesů a expanze lidských sídel a infrastruktury stojí za masivním ubývaním a fragmentací biotopů podporujících biodiverzitu.

K tomu, abychom porozuměli jak fragmentace prostředí ovlivňuje distribuci a přežívání druhů, populací a společenstev, potřebujeme zkoumat změny ve struktuře a uspořádání krajiny a způsoby, jak organismy na tyto změny reagují.

Jakou roli hraje velikost a uspořádání habitatu na přežití populací ohrožených druhů? Jak struktura krajiny ovlivňuje šíření invazivních organismů a chorob? Jaký dopad má výstavba dopravních komunikací na populace migrujících živočichů? Těmito otázkami se zabývá krajinná ekologie.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Krajinná ekologie studuje vazby mezi prostorovým uspořádáním a ekologickými procesy v krajině, tedy příčiny a následky krajinné heterogenity, a to v širším měřítku než je běžné u jiných ekologických disciplín.

Témata přednášek z krajinné ekologie

• Krajinná ekologie jako vědní disciplína - definice a principy, historie, základní úkoly, vztah k dalším vědním oborům
• Krajina a její dimenze - krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent
• Příčiny krajinného uspořádání - abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
• Data a technické nástroje pro studium krajiny (GIS, DPZ)
• Měření a kvantifikace krajinného uspořádání - plošky-koridory-matice (patch-corridor-matrix concept), indexy krajinného pokryvu (landscape metrics), prostorová statistika
• Dynamika krajiny - disturbance a disturbanční režimy, krajinná rovnováha, stabilita, resilience, vliv krajinného uspořádání na ekologické procesy (pattern-process), fragmentace
• Organismy v krajině - krajinné uspořádání a jeho vliv na organismy, populace a společenstva, teorie ostrovní biogeografie, metapopulační teorie, zdroje a propady, koridory a konektivita, ekotony, identifikace vhodnosti habitatu, modelování distribuce druhů
• Krajinná ekologie v domácí praxi - historický vývoj krajiny v ČR, ochrana krajiny v rámci ochrany přírody (VKP, ÚSES, CHÚ, NATURA 2000), mapování krajinného pokryvu a biotopů, krajinný ráz a jeho hodnocení, krajinné plánování

Cílem tohoto předmětu je seznámit posluchače s teoretickými základy a metodami moderní krajinné ekologie a jejich aplikací v oblasti ochrany přírody a životního prostředí.

Znalosti v oboru krajinné ekologie

• Definovat krajinu a vymezit krajinnou ekologii v systému ekologických vědních disciplin.
• Popsat hlavní principy spjaté s rozlišováním krajinné struktury, s fungováním a vývojem/změnou v krajině.
• Podat základní přehled v oblasti aplikované krajinné ekologie.

Hlavními tématy předmětu jsou vývoj krajiny a vlivy člověka na krajinu v průběhu historického vývoje, vlivy člověka na biomy světa, životní prostředí ČR, globální ekologické problémy, prostředí a lidské zdraví, trvale udržitelný rozvoj.

Okruhy témat pro seminární práce

1. Literatura a další informační zdroje, vztahující se k problematice ekologie a životního prostředí.
2. Krajina, vývoj krajiny, vlivy člověka na krajinu v průběhu historického vývoje. Působení člověka na krajinu dnes. Klasifikace krajiny, funkce zeleně v krajině.
3. Vlivy člověka na biomy v průběhu historického vývoje.
4. Globální ekologické problémy světa.

Příklady témat seminárních prací

• Seminární práce mapuje výskyt obojživelníků v lokalitě Štěrbova rybníka.
• Závěrečná seminární práce se zabývá územím Prokopského a Dalejského údolí, a to konkrétně vlivem člověka na přetváření zdejší krajiny, ať už se jedná ...
• Seminární práce upozorňuje na některé černé skládky v obci Maletín a jeho spravovaných územích a popisuje způsob, jak obec se skládkami a z odpadem ob...
• Seminární práce charakterizuje území Národní přírodní rezervace Kněhyně-Čertův mlýn a hodnotí současný stav oblasti a péče o ni.
• Práce, která přináší komplexní charakteristiku Opárenského údolí se zaměřením na jeho vegetaci, nejprve představuje metodiku mapování území a shrnuje ...
• Cílem práce je vymezit na území obce Hodslavice potenciální a aktuální typy vegetace.
• Seminární práce do předmětu Environmentální funkce dřevinné vegetace seznamuje ve své první části s územím NPR Pulčín - Hradisko a jeho přírodními pod...
• Seminární práce představuje téma stupidita a ekologické důsledky skupinové hlouposti.
• Seminární práce seznamuje s pojmem krajina a po úvodu společně se statí lidského vlivu na krajinu se věnuje procesům vedoucím k ekologické stabilitě k...

Doporučená literatura

• BRANIŠ, M., Základy ekologie a životního prostředí, 3. vyd. Praha: Informatorium, 2004.
• BROŽOVÁ, K., Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989, 1. vyd. Praha: CENIA, 2008.
• CUNNINGHAM, W. P., Principles of environmental science: Inquiry and applications, 5. vyd. Boston: McGraw Hill, 2009.
• ČAMROVÁ, L., Ekonomie a životná prostředí - nepřátelé, či spojenci? 1. vyd. Praha: Alfa publishing, 2007.
• ČERVINKA, P., Ekologie a životní prostředí, 2. vyd. Praha: Česká geografická společnost, 2012.
• ĎURICA, D., Člověk jako geologický činitel, 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2008.
• ELLENBERG, H., Vegetation ecology of central Europe, 4. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2009.
• HALKOVOVA. L., Environment for life, Prague: Ministry of the Environment of the Czech Republic, 2011.
• HAMPL, M., Vyčerpání zdrojů: skvěle prodejný mýtus, 1. vyd. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004.
• JAKRLOVÁ, J., Ekologický slovník terminologický a výkladový, 1. vyd. Praha: Fortuna, 1999.
• JANČAŘÍKOVÁ, K., Ekologie čtená podruhé, 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova Pedagogická fakulta, 2013.
• JORGENSEN, S., Ecosystem ecology, 1. vyd. Amsterdam: Elsevier, 2009.
• KADRNOŽKA, J., Globální oteplování Země: příčiny, průběh, důsledky, řešení, 1.vyd. Brno: VUTIUM, 2008.
• KOVÁŘ, P., Ekosystémy a krajinná ekologie, 1. vyd. Praha: Karlonimu, 2008.
• LAPKA, M., Towards an environmental society? 1. vyd. Prague: Carolinum Press, 2012.
• MALHOTRA, G., Environmental growth: a global perspective, 1. vyd. New Delphi: Macmillan, 2009.
• MEZŘICKÝ, V., Environmentální politika a udržitelný rozvoj, 1. vyd. Praha: Portál, 2005.
• MIKO, L., ŠTURSA, J., Národní parky a chráněné krajinné oblasti České republiky, 2. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2010.
• MOLDACH, B., Podmaněná planeta, 2. vyd. Praha: Karolinum, 2015.
• MOZGA, J., Sociální ekologie, 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008.
• NAEEM, S., Biodiversity, ecosystem functioning, & human wellbeing, Oxford: Oxford University Press, 2009.
• PELC, F., Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky, 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2010.
• POLÁŠKOVÁ, A., Úvod do ekologie a ochrany životního prostředí, 1. vyd. Praha: Karolinum, 2011.
• PURŠ, J., Historická ekologie. 1, 2.vyd.
• SÁDLO, J., Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí, 3. vyd. Praha: Malá Strana, 2008.
• SHERRATT, T., Big questions in ecology and evolution, New York: Oxford University Press, 2009.
• SMIL, V., Global catastrophes and trends, 1.vyd.
• STEJSKAL, V., Zákon o předcházení ekologické újmě a její nápravě s komentářem, související předpisy a s úvodem do problematiky ekologicko - právní odpovědnosti, 1. vyd. Praha: Leges, 2009.
• SUNDSETH. K., Natura 2000 : Ochrana biodiverzity Evropy, 1.vyd. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2009.
• TKADLEC, E., Populační ekologie: struktura, růst a dynamika populací, 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008.
• Collinge, S.K. (2009). Ecology of Fragmented Landscapes. J. Hopkins University Press.
• Farina, A. (2000). Principles and Methods in Landscape Ecology. Dordrecht.
• Forman, R. T. T., Godron, M. (1993). Krajinná ekologie. Praha.
• Forman, R.T.T. & Wilson, E.O. Land Mosaics: The Ecology of Landscapes and Regions..
• Franklin J. Mapping Species Distributions: Spatial Inference and Prediction..
• Gergel, S.E. & Turner, M.G. Learning Landscape Ecology. Springer, 2001..
• Kovář, P. (2012). Ekosystémová a krajinná ekologie. Praha.
• Lindenmayer, D. & Fischer. J. Habitat Fragmentation and Landscape Change: An Ecological and Conservation Synthesis..
• Měkotová, J. (2007). Principy v obecné a aplikované krajinné ekologii. Vydavatelství UP Olomouc. Olomouc.
• Miklós, L., Izakovičová, Z. (1997). Krajina ako geosystém.. Bratislava.
• Turner, M.G., R. H. Gardner & R. V. O'Neill, R.V. Landscape Ecology in Theory and Practice: Pattern and process. Springer-Verlag, 2001..
• Wiens, J. Foundation Papers in Landscape Ecology..
• Zonneveld, I.S. (1995). Land Ecology.. Amsterdam.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

tags: #ekologie #krajiny #témata #seminární #práce

Oblíbené příspěvky:

• Historie a současnost zámku Jezeří
• Cena likvidace směsného odpadu Podbořany
• Bezdomovectví v ČR: Aktuální statistiky
• Význam ekologicky šetrných prostředků
• Přírodní léčivé prameny