Ekologické problémy Královéhradeckého kraje: Pohled občanů


08.03.2026

Jsme místní obyvatelé, kteří se brání zásahům do svého bezprostředního okolí, krajiny a zdraví. Odmítáme být nálepkováni a nejsme dezinformátoři. Na rozdíl od „ekologických aktivistů“ i některých redakcí nejsme nikým placeni, natož žádnou cizí mocí. Takové tvrzení je nejen nepravdivé, ale samo o sobě představuje nebezpečnou dezinformaci, protože bez důkazů zpochybňuje legitimní občanskou angažovanost.

Investory často doprovázejí pracovníci různých neziskovek a chodí nás společně poučovat, jak máme žít ve své vlastní krajině, ve které ovšem oni sami bydlet nebudou. Někteří z nich jsou agresivní pomalu jako svazáci v padesátých letech a citují nám své naučené slogany, jak je ta větrná energie ekologická a levná. Ve skutečnosti ale není v pravém smyslu ani obnovitelná, po jejich stavbách zůstávají v zahraničí v zemi stovky kubíků betonu, polámané lopatky vrtulí a hromady železného šrotu.

Veřejná debata se často zjednodušuje na slibovanou úplatu a na údajné finanční přínosy pro obce. Realita je ale mnohem střízlivější, investoři obcházejí obce s individuálními finančními nabídkami, kdy tyto nabídky nejsou systémové nebo nejsou právně garantované na desítky let. Z toho mála, co slibují, není jisté, zda by takové smlouvy pokračovaly i v okamžiku prodeje dalšímu zájemci. Vzhledem k jejich ziskům jde také v podstatě o směšné částky, i v restauraci dáváte vyšší spropitné, než nabízejí oni.

Ve skutečnosti je to naopak, minulá koalice zrežírovala takové zákony, aby do toho lidé v okolí investorům a zainteresovaným politikům ani příliš mluvit nemohli. Současná vláda slibuje, že to bude „zmírňovat“. Je až k nepochopení, že není vyslyšeno demokratické odmítání a vůle občanů, kteří si chtějí zachovat své okolí, takové, jaké je. A když to konzultujeme s některými poslanci a s vysokými vládními úředníky, padají často takové argumenty, že je v tom tolik peněz, že to nejde zastavit.

Označovat lidi, kteří se ptají na smysluplnost takových výdajů za dezinformátory, to je trapné. Stačí, abychom si vzali kalkulačku, na některých shromážděních to už lidé udělali, a zelení ideologové je u toho okřikovali jakousi demagogickou politickou ekonomií. Opačným dotazem v jejich demagogii je, že když je to tak levné, proč to bude stát tolik peněz.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Obavy z výstavby větrných elektráren

Vzhledem k tomu, že jsou Čechy de facto kotlina chráněná okolními horami i proti vichřicím, snaží se ti investoři instalovat své vrtule až nad úroveň pohraničních hor, aby je přefoukl vítr a aby oni alespoň něco vyrobili. U moře mají stometrové stožáry, zatímco u nás chtějí ztečovat až 270 metrů, tedy srovnatelné s lesy Eiffelových věží. Kromě toho, že to bude extrémně hnusné a nikde jinde nic podobného nemají, máme logicky obavu z většího hluku, a také třikrát vyšší stožár je těžší a „lépe“ vibruje.

Betonu se pod něj musí nalít tolik, že to může poškodit ložiska podzemních vod. Jako by nestačilo, že nám komunisti některá zničili těžbou uranu, může se tím kontaminovat celé ložisko a my pak budeme namísto domácí radioaktivní vody muset pít balenou vodu z marketu. Chtějí nám rozjezdit krajinu cestičkami, aby mohli k těm vrtulím navézt dostatek betonu. V tom množství musí být zpevněné a často asfaltované, a půjdou jako zářezy do krajiny k těm vrtulím.

Velká část výstavby větrných elektráren se neobejde bez masivních veřejných dotací. Nejde jenom o zaručený zisk, ale i o posilování energetických soustav a v bezvětří náhradní zdroje na zemní plyn. Prostředky na takovouto rozsáhlou výstavbu nejdou „z ničeho“, naopak jdou z veřejných rozpočtů, tedy z kapes všech občanů. A i pokud by šla část toho z rozpočtu investora, je to pouze za cenu garantovaného zisku.

Sotva vypadla sovětská armáda, chtějí u nás zase testovat monstra o 100 metrů vyšší než větrné elektrárny na moři. Zrovna v území kontaminovaném sovětskou armádou mi by takováto činnost u sousedů i v rodině asi sotva prošla.

Ale pokud bychom to měli opravdu normálně posuzovat, jde především o kumulaci vlivu více elektráren, dlouhodobé působení, psychickou zátěž a obtěžování obyvatel, Ty\to problémy jsou v odborné literatuře v zahraničí už běžně popsány a diskutovány.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Překřikují nás a volají, že je to neškodné, ekologické a vyhrožují našim občanům, že pokud nesvolíme, zavřou nám uhlí a že jako na Ukrajině nebudeme míst dost elektřiny. Oni žádnou argumentaci - krom té ideologie a úplaty - nemají.

Další environmentální problémy

Území v Ralsku patří k nejvíce ekologicky zatíženým oblastem v Česku v důsledku těžby uranu ve 2. polovině 20. století. Za komunistů zde probíhala chemická těžba kyselinou sírovou v podzemí, která způsobila největší ekologickou zátěž. Do podzemí bylo vstříknuto přibližně 4 miliony tun kyseliny sírové, kontaminováno bylo asi 370 milionů m³ podzemních vod a zasažené území má rozlohu přibližně 27 km². Největším problémem je ohrožení podzemních zdrojů pitné vody, zejména cenného severočeského křídového kolektoru. V tomhle už žádné betonové jámy hloubit nechceme.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zůstala sovětská okupační armáda v Československu na základě nedobrovolné mezistátní smlouvy a Ralsko se stalo jednou z jejich hlavních základen. Když jsme je v roce 1991 konečně vyhodili, zůstala po nich silná kontaminace půdy ropnými látkami, úniky paliv z letiště a skladů, černé skládky a nelegálně uložený odpad a poškozené lesy a krajina. Po těchto trpkých zkušenostech bychom měli sloužit namísto sovětských raket a tanků zase k výstavbě strojů na vybírání peněz?

Ekologové mají obavy, že do Stříbrného potoka v Hradci Králové vytékají z chatové oblasti škodlivé splašky. Ty by mohly zlikvidovat třeba kriticky ohrožený rdest dlouholistý. Tato vodní rostlina tam roste v celoevropsky významné lokalitě přírodního parku Orlice, a to na jediném místě v Česku. Stát přitom v nedávné době toto území vyčistil za šest a půl milionu korun, a to právě proto, aby rostliny zachránil.

Podezření, že do Stříbrného potoka v Hradci Králové vytékají splašky, vyvolávají nepovolené trubky pro svedení odpadních vod. Znečištění podle ekologa teče z nelegálních výpustí právě z chatové osady. Potrubí, které se u potoka nachází, si možná načerno vybudovali osadníci už před léty. Ani taková voda totiž rdestu dlouholistému neprospívá, spíše naopak.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Transparentnost a korupce

Stává se často, že starosta podepisuje závazky za obec bez vědomí ostatních nebo že občasné nevědí klíčových jednáních zastupitelstva. Proč by jinak zastupitelé porušovali povinnou transparentnost veřejné správy? Někteří odmítají odpovídat i na dotazy podle Zákona 106 a veřejném přístupu k informacím s odvoláním, že jsou smlouva s developerem nebo společné memorandum důvěrné.

Akcelerační zóny měly být původně pomocí energetickým komunitám pro urychlení procesu výstavby obnovitelných zdrojů energie. Ano, zákon č. 249/2025 Sb. je problematickým bodem, kdy se jedná o vymezování tzv. akceleračních oblastí pro OZE. Aniž bych někoho konkrétního obviňoval, mezinárodní sekretariát organizace Transparency International (TI) zveřejnil výsledky Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index - CPI) za 2025. Česko v něm získalo 59 bodů ze 100 možných a vyhouplo se na 39. místě ze 182 hodnocených zemí světa. Konkrétní pokusy podivného jednání vnímáme často i v našem okolí.

Kvalita života v Královéhradeckém kraji

Dle unikátního projektu Místo pro život, který srovnává životní podmínky obyvatel ve všech krajích České republiky, je Královéhradecký kraj 3. nejlepším místem pro život pro rok 2017. Za úspěchem stojí zlepšení především ve volnočasových aktivitách a turismu, zdravotnictví, sociálních službách a bezpečnosti. Kraj si vede velmi dobře v oblasti zdravotnictví. Lidé tady mají jednu z nejvyšších nadějí na dožití, nižší průměrnou nemocnost, dostatečný počet lůžek v nemocnicích. Lékáren je v kraji při srovnání s ostatními regiony vůbec nejvíce. Oproti minulému roku se zvýšila rovněž kapacita zařízení pro seniory. Kraj je nejlepší v recyklaci odpadu, na silnicích je bezpečno, počet úmrtí na silnicích je dokonce jeden z nejnižších v ČR.

S prací je to nicméně v kraji horší, mzdy jsou průměrné, a ačkoliv se zlepšil podíl nezaměstnaných, stále je zde vysoká dlouhodobá nezaměstnanost a nezaměstnanost lidí do 24 let.

Pořadí Kraj
1. Hl. m. Praha
2. Jihočeský kraj
3. Královéhradecký kraj
4. Plzeňský kraj
5. Liberecký kraj
6. Karlovarský kraj
7. Pardubický kraj

Jsme z drsného a v minulostí těžce ekologicky zkoušeného kraje a budeme bránit své zdraví, domov a krajinu i nadále. Nejsme proti energii. Nejsme proti technologiím. Jsme proti necitelné výstavbě, proti nedostatku informací, proti nátlaku a nálepkování.

tags: #ekologie #Kralovehradecky #kraj #problémy

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]