Recyklace skla a její dopad na ovzduší

Sklo je celosvětově známé nejen jako nejbezpečnější obal pro potraviny a nápoje, ale také jako nejvíce respektující životní prostředí. Lze ho donekonečna recyklovat a znovu plnit, aniž by ztratilo průhlednost, čistotu nebo kvalitu. Skleněný uzávěr je vyroben z nejlepších surovin z místních zdrojů. Více než 70 % materiálů použitých ve výrobě pochází z oblasti do 40 km od sklářské pece. Skleněná zátka je recyklovatelná.

Díky dobrým podmínkám, které pro třídění v ČR máme, a také díky tomu, že aktivně třídí již tři čtvrtiny obyvatel, každý z nás za rok 2022 vytřídil v průměru 78 kg odpadu. Nejvyšší míry recyklace (91 %) se podařilo dosáhnout u papírových obalů a lepenky, u skleněných obalů (85 %) a u železných (85 %). Stejně jako domácnosti se i firmy snaží chovat ohleduplně ke svému okolí. A třídění odpadu na pracovišti již bývá jakýmsi standardem. Podobně zaběhnutá praxe funguje i v mnoha kancelářích, školách, na úřadech či v obchodních centrech.

Proč recyklovat sklo?

• Recyklace skla je udržitelná a dlouhodobá.
• Recyklace skla je efektivní.
• Recyklace skla šetří přírodní zdroje a energii.
• Úspory emisí skleníkových plynů (GHG).
• Zlepšení kvality ovzduší a vody snížením jejího znečištění.
• Recyklované sklo je užitečné.
• Recyklace skla je jednoduchá.
• Recyklace skla snižuje množství skla, které končí na skládkách nebo ve spalovnách odpadů, což snižuje negativní dopad na životní prostředí.

Právě možnost recyklace je jedním z nesporných plusů tohoto materiálu. Samotná výroba skla je totiž ohromně energeticky náročný proces. A právě kvůli této úspoře energie (ale nejen proto) je velmi důležité sklo doma třídit. To, které vyhodíme do směsného odpadu, totiž může skončit na skládce, kde se jen velmi obtížně rozkládá. Mluví se o horizontu až v řádu tisíců let, pokud vůbec. Pokud ho znovu nevyužijeme doma na nějakou tu čočku, jednoznačně vyhodit do barevných kontejnerů!

Je to jednoduchý přínos pro životní prostředí, protože sklo je jedním z nejsnadněji recyklovatelných materiálů. Jednak je sklo akceptováno téměř všemi programy pro recyklaci a městskými recyklačními centry. Většina lidí, kteří chtějí recyklovat skleněné lahve a sklenice, jen musí přinést svůj recyklační koš na nedaleké sběrné místo. Někdy je nutné oddělit různě barevné sklo, aby byla zachována jednotnost střepů. Recyklace skla zmenšuje prostor na skládkách, který by jinak zabíraly použité lahve a sklenice.

Výroba nového skla z přírodních surovin, jako je písek, sádrovec a soda, vyžaduje větší množství energie než recyklace skla. Recyklace je důležitou součástí udržitelného životního stylu a odpovědné spotřeby. Sklo má smysl recyklovat a je to jednoduchý způsob, jak snadno a pozitivně přispět k ochraně našeho životního prostředí. Obecně je význam recyklace skla velmi vysoký z hlediska ekologického, energetického i technického.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: Role recyklace skla

Jak správně třídit sklo?

Třídění skla však není vůbec složité. Do zeleného kontejneru vhazujeme barevné sklo. Do bílého kontejneru patří sklo čiré.

Sklo, které vyhodíme do kontejneru, putuje nejdříve do meziskladu svozové firmy, kde prochází hrubým předčištěním. Následuje odvoz na třídící linku, kde probíhá jeho třídění podle druhu. Odtud už putuje do speciálního recyklačního provozu. Poté je sklo rozdrceno na střepy, které se oddělí podle barvy a smíchají s ostatními přísadami na výrobu skla. Vznikne tak základ, který se roztaví v tavné peci. Z té tavenina putuje do výrobních strojů, které už tvarují finální výrobky (nejčastěji lahve na nápoje, vázy nebo dekorace).

Recyklace obalového skla

• Snižování energetické náročnosti výroby:
  • Energetická náročnost u výroby obalového skla se pohybuje mezi 4,5 GJ/t - 5 GJ/t utavené skloviny.
  • při zvýšení podílu střepů ve sklářské vsázce o 10% klesne energetická náročnost výroby skla o 2,5% (za základ je brána 35% vsázka střepů)
  • při 60% vsázce střepů klesne energetická náročnost o cca 7,5%
  • při 80% vsázce střepů (je možné pouze u výroby zeleného skla) klesne energetická náročnost o cca 11,5%
• Snižování emisí CO2 z procesu tavení:
  • Emisní faktor se u obalového skla v současnosti pohybuje mezi 350 - 400 kg CO2/t utavené skloviny.
  • při základní vsázce střepů 35% se snižuje objem emisí CO2 o cca 18,5%
  • při 60% vsázce střepů klesne objem emisí CO2 o cca 32,1%
  • při 80% vsázce střepů (je možné pouze u výroby zeleného skla) klesne objem emisí CO2 o cca 42,8%

Používání recyklovaného skla šetří neobnovitelné přírodní zdroje (písek, dolomit, vápenec, živec atd.) a znamená i méně zásahů do přírody, vede k poklesu energetické náročnosti výroby a snižuje objem emisí CO2 vznikajícím rozkladem sody, vápence a dolomitu při tavení. V neposlední řadě odlehčí skládkám komunálních odpadů a nevyvolává potřebu skládek nových.

Dopady sklářského průmyslu na životní prostředí

Výraznou předností výroby skla proti jiným odvětvím je, že minimálně zatěžuje životní prostředí a nezatěžuje životní prostředí ani jako odpad.

Emise do ovzduší

Firmy sklářského průmyslu investovaly a investují do snižování emisí do ovzduší značné finanční prostředky. Průměrné emisní koncentrace dosažené na tavicích agregátech s plynovým vytápěním splňují emisní limity (mg/m3 při 13 % O2R) platné ve stávající legislativě České republiky. Celoelektrické tavicí agregáty jsou hluboko pod danými limity.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Emise CO2

Směrnicí 2003/87/EC ustavující schéma pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů jsou emise CO2 nejen sledovány, ale prostřednictvím mechanizmu obchodování s povolenkami regulovány. V České republice se systém obchodování s emisemi na období 2008 - 2012 k 31. 12. 2009 týká 15 provozovatelů s 19 zařízeními (jedná se o tavicí agregáty s kapacitou nad 20 t skloviny za den). Zdrojem emisí CO2 je spalování zemního plynu (sklářské tavicí agregáty, přímotopy a sálače, kotle na ohřev vody) a tavení sklářských surovin (vápenec, soda, vysokopecní struska a grafit).

Produkce emisí CO2 sklářského průmyslu patří svým podílem 0,9 % k nejmenším z celkového produkovaného množství emisí CO2 z průmyslových odvětví a energetiky.

Emise do vody

Obecně lze říci, že emise do vodního prostředí jsou relativně nízké. Ve sklářském a bižuterním průmyslu je pouze několik specifických problémů s čištěním odpadních vod, které vyplývají z rozmanitosti sklářských a bižuterních výrob. V každém jednotlivém případě záleží na vstupních surovinách a postupu výroby, ze kterých se odvíjí technologie čištění odpadních vod. Voda používaná k vlhčení kmene, mytí, v chladicích systémech, je velmi snadno upravitelná a lze ji zpětně použít.

Životní prostředí v ČR a třídění odpadu

Dle statistik má možnost třídit své odpady díky dostupnosti sběrných míst 99 % obyvatel České republiky - však k nejbližšímu sběrnému místu to v průměru máme necelých 90 metrů. Stav životního prostředí není dle nejnovější zprávy MŽP v ideální rovnováze v oblasti kvality a stavu ovzduší a vod, stále u nás dochází k neudržitelnému využívání přírodních zdrojů, a to vše spolu s dalšími faktory se promítá do neutěšeného stavu ekosystémů a ztráty biodiverzity.

Na změnu klimatu má nemalý vliv přístup k hospodaření s primárními zdroji - pokud už jednou suroviny vytěžíme, přepravíme a zajistíme jejich zpracování, měli bychom se v maximální míře snažit o jejich opětovné využití jako zdroje pro další výrobu v podobě tzv. druhotné suroviny. Právě proto je velmi podstatné prvotní třídění odpadů například do barevných kontejnerů, sběrných dvorů nebo na místech zpětného odběru.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

V roce 2021 byla díky třídění a recyklaci či energetickému využití obalových odpadů snížena produkce CO2 o 987 597 tun CO2 ekv. To je množství srovnatelné s ročním provozem cca 400 000 aut.

Klimatické změny může každý z nás pomoci zmírnit různými způsoby - změnou dopravy, vytápění, ale právě i tříděním odpadu. Díky tomu totiž umožníme jeho efektivní využití namísto uložení na skládku odpadu, kde se v průběhu jeho rozkladu uvolňují plyny - například metan, jenž je jedním z nejvýznamnějších zástupců tzv. skleníkových plynů, které jsou s klimatickými změnami spojovány?

Třídění odpadu má smysl, malý krok pro nás, je velkým krokem pro přírodu a lepší stav životního prostředí - pomoci může každý! Ostatně je to to nejmenší, co může každý z nás udělat jako částečnou kompenzaci našeho konzumního životního stylu.

Aktuálně se Česko řadí mezi top 10 států Evropské Unie v třídění odpadu.

Tabulka: Vliv recyklace obalového skla na snížení emisí CO2

Vdechování nového života materiálům při současném snižování spotřeby zdrojů a znečištění činí ze společnosti Vinolok lídra v oblasti recyklace skla. Upcyklace snižuje celkový dopad na životní prostředí a přispívá k „zelené“ mentalitě a celkově udržitelnějšímu životnímu stylu. Životnost skleněného uzávěru Vinolok může být neomezená. Upcyklace znamená vzít výrobek a přeměnit ho v něco užitečného a často i krásného, což se může stát i v případě skleněného uzávěru a láhve. Upcyklace snižuje množství materiálů a výrobků ukládaných na skládky. Minimalizuje také spotřebu přírodních zdrojů a surovin.

Společnost O-I sdílí s touto iniciativou společný záměr, a sice přimět Evropany změnit své návyky a vyvolat debatu o účinném využívání zdrojů. Iniciativa Evropský týden redukce odpadu (EWWR), která je podporovaná Evropskou komisí, si dlouhodobě klade za cíl poukazovat na důležitost snižování odpadních materiálů, jejich opětovného použití a recyklace. Společnost O-I sdílí s iniciativou EWWR myšlenky týkající se větší míry udržitelnosti a ekologie v běžném životě každého z nás.

tags: #recyklace #skla #dopad #na #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Odpad mimo umyvadlo: Jak na to?
• Ekologická volba plen
• Kontrolní seznamy pro potrubí
• Vše o technickém průkazu bagru
• Doprava v Praze 8