Ekologie – maturitní otázky

Tato práce je zaměřená převážně na ekologii. Snažila jsem se seznámit s problémy souvisejícími s dnešní dobou - s ochranou prostředí kolem nás a s různými vlivy a zásahy do přírody. Na počátek práce jsem podala pár informací o ekologii, vědě jako takové - čím se vlastně zabývá a jak ji lze rozdělit. Potom už následovaly samotné problémy. Snažila jsem se zachytit hlavní podstatu těchto ekologických zkratů postihujících naší planetu. Myslím, že jsem se dozvěděla poměrně dost informací, které mě opravdu zaujaly a které snad někdy v budoucnosti budu moci použít.

Ekologie - Vymezení vědního oboru

Ekologie je věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí. Využívá poznatků chemie, matematiky a fyziky.

Dělení ekologie:

• Obecná ekologie: zabývá se obecnými principy a zákonitostmi.
• Speciální ekologie: zaměřuje se na specifické životní podmínky v různých typech prostředí (ekologie vod, lesa), ekologie rostlin, živočichů, bakterií, moří, souší…

Další dělení:

• Autoekologie: zkoumá jednotlivé druhy.
• Demekologie: zkoumá populace.
• Synekologie: zkoumá společenstva, ekosystémy.

Zakladatel ekologie je Ernst Haeckel (1866), jako samostatný obor se ekologie rozvíjí ve 20. století.

Základní ekologické pojmy

• Biotop: Místo, které poskytuje organismům místo pro život.
• Stanoviště: Lokalita, jednoznačně vymezené místo výzkumu (pařez, rybník).
• Populace: Soubor jedinců téhož druhu žijících na určitém místě v určitém čase.
• Biocenóza: Společenstvo - soubor jedinců různých druhů na daném biotopu.
• Ekologická nika: Souhrnné a funkční zařazení organismu do ekosystému (úloha organismu ve vztahu k jiným druhům a faktorů životního prostředí). Zahrnuje soubor všech faktorů, které organismus využívá pro své životní fce, musí být obsazena jen jedním druhem (američtí raci vytlačili raky potoční - úspěšnější - invazivní organismy).
• Biom: Soubor podobných ekosystémů.
• Biosféra: Soubor všech ekosystémů na Zemi.
• Ekosystém: Soubor organismů a jejich prostředí.
• Ekologická valence: Rozmezí podmínek, za nichž je organismus schopen přežít. Rozlišujeme druhy stenovalentní (úzká ev, nesnesou výrazné kolísání) a euryvalentní (široká ev).
• Faktor limitující: Hlavní faktor, který rozhoduje o přežití druhu.
• Liebigův zákon: Žádný z faktorů nesmí překročit hranici ev.

Ekologické faktory (životní podmínky organismů)

• Biotické (životné): Působení organismů na sebe navzájem včetně potravních vztahů a působení člověka.
• Abiotické: Působení neživé přírody.

Bioindikátory

Organismy, z jejichž výskytu můžeme usuzovat na vlastnosti prostředí (vřes obecný - kyselá půda).

Areál

Oblast, v nichž se vyskytuje určitý druh.

Čtěte také: Příprava na maturitu z ekologie

• Kosmopolitní organismy: Široký areál, po celém světě.
• Endemické: Pouze na určitém území (hatérie novozélandská).
• Relikt: Původně široce rozšířený druh přežívající dnes jen na určitém území.

Abiotické faktory prostředí

Soubor všech fyzikálních a chemických faktorů působících na organismy.

Sluneční záření

• Hlavní zdroj energie pro život na Zemi.
• Ultrafialové záření: v malých dávkách pozitivní (tvorba vitaminu D), vyšší dávky životu nebezpečné (mutagenní účinky), většina zachycena ozonosférou.
• Infračervené záření: nejvýznamnější zdroj tepla pro organismy, u většiny org. optimální teplota 15-30 stupňů celsia.
• Termofilní: korálnatci.
• Psychofrilní: arktičtí ptáci.
• Eurytermní: snášejí výkyvy teplot (org.

Pojem ekologie zavedl Ernest Haeckel r. 1866, jako samostatný obor se rozvíjí od počátku 20. století. Areál je prostor zeměpisného rozšíření druhu. Populace je soubor jedinců urč. druhu v urč. čase na urč. Biosféra je všechen zem. Nika je celkový vzájemný vztah mezi organismem. Život je způsob existence vysoce organizované hmoty, který se vyznačuje zákl. chem. Všechny živé systémy (kromě virů) mají buň. Zákl. podmínky musí platit současně, limitující je faktor, který je v minimu (Liebingův z. EKOLOGICKÁ VALENCE je rozmezí podmínek, v nichž je org. Pro život org. je nutné, aby všechny živ. Druhy stenoekní mají úzkou E. V., euryekní mají širokou E. V.

• Souvislý x nesouvislý - více samost. částí - odděleny hiáty (org.
• Endemit je druh, který je na urč.
• Relikt je zbytek druhu, který na urč.

Klimatické faktory zahrnují světlo, teplo, srážky. Edafické faktory zahrnují vlhkost a pH. Topografické faktory jsou geografické.

Sluneční záření

• Pozitivní - způsobuje tvorbu vit.
• Různý rozsah spektra vnímaného daným druhem org. (čl.
• Fotoperioda (= změny v délce světelné části dne) - příčina biorytmů = periodicita biol.
• Rozvoj fytohormonů - => kvetení (r.

Teplota

• Zdroje: infračervené záření, příjem z okolí, vznik při exoterm.
• Zvýš.
• Sníž. teplota - snížení obsahu vody, ztrácí veget.
• Při poklesu těles. teploty - stav strnulosti - nebezpečné (u čl.
• Ovliv. zbarvení (v teple tmavší), velikost těla (v teple menší), těl.
• Mezi teplokr. a studenokr.

Vzduch

• Tlak - klesá se stoupající nadm.
• Hustota - klesá se stoupající nadm.
• Produkují ho hlavně trop. pralesy (x kácení) a moř. řasy (x znečišť.
• Produkce : dýchání organismů, sopeč.

Voda

• Sukulenty - zdužn.

Půda

• Teplota - v hloubce se nemění, v povrch.
• Slanost - ve větším množ. omezuje příjem vody, živin (přímoř.

Fyziologická = biotický potenciál populace - max. Růst - exponenciální (= typ tvaru J) - chybí omezující faktory => max.

Společenstvo

Společenství = soubor jedinců různých druhů na urč.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Potravní vztahy

• Býložravec (konzument I.
• Dekompoziční - postupný rozklad org. hmoty na humus a min.
• Vzniká propojením potr.
• Druhotně pestré, složité potr.

Množství org. hmoty vyprodukované na určité ploše za čas. Nížinný je do 200 m n. m., pahorkatinový do 250 m n. m., podhorský do 500 - 1000 m n. m., horský do 1000 - 1400 m n. m., klečový do 1200 - 1600 m n. m. a alpinský nad 1800 m n. m.

Ochrana životního prostředí

• Agenta 21 - pro 21.
• Havarije tankerů (1l ropy znečistí 1000l vody), havárie ropných vrtů (kouřový mrak sníží teplotu až o 10 stupňů), lesní požáry, havárie chemických továren, poškození území těžbou a imisemi (=kyselý déšť, reaguje se vzduchem a padá na zem X emise-SO2, CO2.
• Nesnižují se, narůstá množství, hl. OXID UHELNATÝ - znemožňuje pŕenos O2, ptž blokuje určité množství krev.
• Hnojiva pesticidy se dostávají po vody a nebezpečné jsou hl.
• Pŕi likvidaci musí být zvlášť tzv. nebezpečný odpad (napŕ.
• Mezinárod. B) NATURA 2000 - evropský projekt (2000=2. D) RAMSARSKÁ ÚMLUVA 1971 - Írán, úmluva o mokřadech mezinárod.
• Nejdřive ve Vídni 1985. -AGENDA 21 = 21. století, nejvýz.
• Obsahuje úkoly pro všechny státy 21. století, rozpracováno pro jednotliv.
• Zákon č.
• 1.
• 2.
• 3.
• Pŕ. ZÁKON O ŽIVOTNÍM PROSTŔEDÍ - č.
• Ochrana je odstupňována do 3 zón - v 1.
• Menší množství chráněných druhů než v NP, ochrana obvykle odstupňována do 3.
• Pŕ.
• Obdobné NPR, ale význam je spíše lokální (př.
• Spoluutvářena i člověkem (Pŕ.
• Zákon ještě uznává tzv. PAMÁTNÉ STROMY - stromy velkého stáří, s kulturně histor.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

tags: #ekologie #maturitni #otazky

Oblíbené příspěvky:

• Nízkoemisní zóny Chomutov
• Klimatická neutralita ČEZ
• Česká republika a recyklace plastů v EU
• Přírodní výroba cementu
• Přírodní detoxikace těla