Klimatické změny představují hrozbu pro naši existenci na Zemi a je nejvyšší čas jednat. Skupina Schwarz, včetně Kauflandu, se dlouhodobě angažuje v ochraně klimatu prostřednictvím různých opatření. I my ve společnosti Kaufland přijímáme klíčová opatření dle metodiky SBTi, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty pod 1,5 stupně Celsia.
Do roku 2030 chceme snížit své emise CO2 z provozní činnosti o 80 % oproti roku 2019. Naším cílem je být v budoucnu klimaticky neutrální. Skupina Schwarz se již v srpnu 2020 oficiálně připojila k iniciativě Science Based Targets Initiative (SBTi). Po vypracování kompletní analýzy uhlíkové stopy a emisí CO2 byly stanoveny cíle ochrany klimatu podle metodiky SBTi. Chceme měřitelně přispět k dosažení cíle stanoveného v Pařížské dohodě o klimatu, kterým je omezení globálního oteplování na méně než 2 °C.
Stanovené klimatické cíle skupiny Schwarz byly schváleny a oficiálně zveřejněny iniciativou Science Based Target. Za tímto účelem přejdou všechny země společnosti Kaufland od roku 2022 na zelenou elektřinu. Kromě toho se nejpozději do roku 2025 staneme klimaticky neutrální společností, a to kompenzací zbývajících provozních emisí skleníkových plynů (Scope 1 a 2) prostřednictvím kompenzačních projektů. Společnost Kaufland spolupracuje se zkušenými partnery na kompenzaci provozních skleníkových plynů. Offsetové projekty jsou vybírány podle vysokých požadavků na kvalitu, jako je například Gold Standard. Společnost Kaufland tak kompenzuje své provozní emise a činí své obchodní aktivity klimaticky neutrálními.
Abychom snížili emise z našich předcházejících a navazujících činností (Scope 3), zavazujeme dodavatele, kteří jsou zodpovědní za 80 % emisí souvisejících s našimi výrobky, aby si do roku 2026 stanovili klimatické cíle v souladu s metodikou SBTi. Naše obchodní partnery v tomto procesu podporujeme a doprovázíme.
Udržitelnost v praxi
V Kauflandu víme, že rozhodují činy a proto začínáme od sebe! Pozitivním krokem je již zodpovědnější spotřeba. Udržitelný sortiment nepodporuje vytváření žádných dalších zbytečných emisí CO2. A co takhle ekologicky pěstované produkty? Vyrábí se bez použití úmělých pomocných látek - při jejich pěstování se nepoužívají minerální hnojiva, ani pesticidy. Ekologicky využívaná půda navíc uchovává mnohem více uhlíku. To znamená, že ekologické hospodářství dosahuje až o 50 % nižsí emise než konvenční zemědělství.
Čtěte také: Ekologické mrazicí technologie
Potraviny rostlinného původu mají obecně nižší uhlíkovou stopu než produkty živočišné. Například chov skotu a pěstování sóji jako krmiva přispívá k vysoké spotřebě zdrojů a ničení ekosystému. Tím stoupá i vyprodukované množství emisí CO2. Možnost opakovaně použitelného obalu snižuje emise při jejich výrobě až o 50 %. I v Kauflandu předcházíme plýtvání a tuto skutečnost zohledňujeme v rámci obalů našich privátních značek.
Udržitelná logistika
Logistika je nedílnou součástí našeho podnikání. Umožňuje nám naplňovat očekávání našich zákazníků a kontinuálně pro ně zajišťovat dostupnost širokého sortimentu produktů v nejvyšší kvalitě a čerstvosti. I v oblasti logistiky ctí Kaufland své zásady a klade důraz na společenskou odpovědnost a udržitelnost. Efektivním řízením skladových zásob a dodržováním logistických principů předcházíme vzniku potravinového odpadu. Zavádíme nejmodernější technologie a maximálně využíváme transportní kapacity. Zaměřujeme se i na ergonomii a odpadové hospodářství.
Při plánování přepravy našich produktů kombinujeme skupiny zboží na paletách tak, abychom co nejefektivněji využili jejich kapacitu. Při cestách z prodejny realizujeme tzv. zpětné vytížení. Ať už při příjezdu nebo odjezdu nákladních aut z našeho logistického centra vybaví řidič všechny doklady na jednom místě. Auta se tak nemusí v areálu logistického centra zbytečně přesouvat.
Pomocí centrálního softwarového systému neustále řídíme a kontrolujeme využívání energie ve všech prodejnách, logistických centrech, masozávodu a administrativních budovách. Díky němu dokážeme identifikovat oblasti, kde je možné spotřebu energie ještě více snížit. Systém nám umožňuje i průběžně dokumentovat zavedené úsporná opatření.
Dalším krokem k ochraně klimatu je výstavba fotovoltaických elektráren na střechách prodejen a dalších budov, které využíváme. V současnosti se fotovoltaické elektrárny využívají na vybraných prodejnách a do budoucna připravujeme výstavbu dalších.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Díky opatřením uvedeným v této stránce přispíváme jako obchodní skupina k snižování skleníkových plynů, které souvisí s našimi aktivity.
Chlazení datových center a ekologie
Chlazení datacenter promlouvá výrazným způsobem do celkových nákladů na provoz. Svět směřuje k omezení množství chladiva v okruzích chladicích jednotek. To v praxi znamená návrat k vodnímu chlazení a dalším přírodním alternativám, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Takovým, které nevyužívají chladicí médium, jehož úniky mohou ovlivňovat globální oteplování a mohou mít negativní dopad na ozonovou vrstvu.
Adiabatické chlazení
Adiabatika patří mezi klíčové technologie u větších projektů. Spočívají v distribuci a odpařování vody do vzduchu. Tuto technologii lze použít jak pro přímé zchlazení vzduchu pro datový sál, tak i pro lokální dochlazení venkovních technologií. Příkladem aplikace této technologie jsou datová centra Seznamu. U původních datacenter Seznamu je voda využívána k nepřímému chlazení vzduchu, který následně ochlazuje zařízení přes rekuperační výměníky.
Jedná se o inovativní technologii, která umožňuje efektivní a energeticky šetrné chlazení těchto zařízení. Tato metoda využívá principu chlazení, který využívá fyzikálních vlastností vzduchu k regulaci jeho teploty. Při adiabatickém chlazení je venkovní vzduch veden přes chladicí systém, kde je ochlazován prostřednictvím svého přímého kontaktu s vodní mlhou. Při vypařování vody absorbuje vodní pára teplo ze vzduchu a dochází tím ke snížení jeho teploty.
Když to shrneme, adiabatické chlazení datových center má několik výhod. První je vysoká energetická účinnost. Tím, že využívá přírodních vlastností vzduchu a vody, není potřeba vysokého energetického vstupu pro chlazení. Další výhodou je snížení vlivu na životní prostředí. Adiabatické chlazení produkuje nižší emise skleníkových plynů a může využívat dešťovou vodu.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Úspora nákladů a ekologie
Jakákoliv práce, tedy kWh ušetřená při provozu IT významně eliminuje energetickou náročnost ostatních napojených technologií. Pokud dojde k vypnutí zařízení, které je spuštěno na mnoha místech, avšak momentálně není potřeba, nemusíme jej napájet. Neztrácíme tak energii na UPS, trafech, přenosové soustavě a samozřejmě šetříme energii také na systému chlazení. Dalším krokem je zvyšování teplot na datovém sále a rozšíření oblasti volného chlazení (tzv. free-coolingu).
Většina požadavků na zvýšení ekologičnosti provozu, datová centra v investičních nákladech spíše prodražují. U celoročně provozovaných zařízení je nutná odborná péče 2-4x za rok. Samozřejmě vždy záleží na použité technologii, zátěži IT techniky a mnoha dalších faktorech.
AI a spotřeba energie
V roce 2030 dle tzv. středního scénáře spotřebuje AI přibližně 1 % globální elektřiny a vyprodukuje 0,3 % světových emisí skleníkových plynů. Velké generativní modely AI jsou energeticky náročné a vyžadují specializovaný hardware, což vede ke zvýšené spotřebě elektřiny a vody v datacentrech. Každé využití umělé inteligence spotřebovává elektřinu, podobně jako jiné digitální technologie. Některé AI aplikace běží na úsporných modelech s nízkou spotřebou, přesto jsou velmi užitečné. Jiné, jako například nástroje na tvorbu obrázků a videí, spotřebují výrazně více energie.
Ale protože velké modely běží vždy v datacentrech, lze jejich celkovou spotřebu energie odvozovat právě z tamní spotřeby elektřiny. Mezinárodní agentura pro energii ve své studii odhaduje, že v roce 2024 spotřebovala všechna datacentra dohromady 415 TWh elektřiny, tedy necelých 1,5 % globální spotřeby. Celkové emise skleníkových plynů z výroby elektřiny pro provoz datacenter se odhadují na 180 milionů tun CO2 za rok 2024. Z toho tedy čistě na provoz datacenter pro umělou inteligenci připadá 27 milionů tun CO2 (0,05 % globálních emisí), což je nižší množství skleníkových plynů než roční emise českých uhelných elektráren (přibližně 30 milionů tun CO2).
Spotřebu elektřiny umělé inteligence lze odhadovat také podle toho, kolik energie je potřeba na jednotlivé úkony. Například výzkumník Alex de Vries odhaduje, že chatbot spotřebuje zhruba 3 watthodiny na jeden dotaz. Podle Mezinárodní energetické agentury se tato hodnota může pohybovat od 0,1 Wh u nejmenších modelů až po 9 Wh u těch největších. Při generování obrázků je spotřeba podobná - kolem 1,7 Wh. Pro představu - spotřeba elektřiny při použití chatbota odpovídá energii, kterou spotřebuje varná konvice během pár vteřin, nebo jízdě autem se spalovacím motorem na vzdálenost asi 10 metrů.
Energetická účinnost čipů pro provozování AI se od roku 2008 zlepšila více než stonásobně. Díky tomu například datacentra mezi lety 2008 a 2018 téměř nenavýšila svou spotřebu, přestože digitální služby rychle rostly - vyšší efektivita totiž jejich rozmach téměř plně vyvážila.
Mezinárodní energetická agentura odhaduje v datacentrech v rámci základního scénáře více než dvojnásobný nárůst dnešní globální spotřeby elektřiny v roce 2030 (tedy na 945 TWh). Zároveň přiznává velkou nejistotu - podle různých scénářů se odhady pohybují v rozmezí 670 až 1260 TWh. Právě umělá inteligence má být zodpovědná za většinu tohoto nárůstu a v roce 2030 již může tvořit více než třetinu spotřeby elektřiny v datacentrech.
Voda je v datacentrech využívána především k chlazení: vysoce výkonné čipy spotřebovávají více elektřiny, proto se u toho také více zahřívají a klasické chlazení založené na cirkulaci vzduchu již není dostatečné. Jednodušší systémy chlazení vodou jsou tzv. evaporační, kde voda ochlazuje datacentrum tím, že se odpařuje. Tento způsob spotřebovává vody více. Oproti tomu lze využívat systémy cirkulační, ve kterých voda obíhá v uzavřeném systému a její spotřeba je mnohem nižší. Zároveň tento způsob umožňuje další využití odpadního tepla a například evropská legislativa ukládá větším datacentrům povinnost takové odpadní teplo dále využít.
Kromě chlazení vodou se v některých nejmodernějších datacentrech využívá tzv. imerzivní chlazení, kdy jsou servery zcela ponořeny do nevodivé tekutiny. Tato technologie nabízí mnohem účinnější odvod tepla od čipů, nižší spotřebu energie na chlazení a také nižší spotřebu vody.
Datacentra jsou sice základní infrastrukturou digitálního světa, ale zároveň představují reálné stavby z betonu a oceli ve fyzickém prostředí. I když jejich výstavba nevyžaduje extrémní množství materiálu ve srovnání s jinými typy staveb, samotné servery a kabeláž spotřebovávají značné množství mědi a dalších surovin - včetně kritických a vzácných minerálů. V některých případech tvoří datacentra významný podíl na celosvětové spotřebě těchto materiálů. Servery se navíc obvykle vyměňují každé 3 až 5 let, což dále zvyšuje poptávku po surovinách a zároveň vytváří velké množství elektroodpadu.
Mezinárodní agentura pro energii modeluje i očekávanou spotřebu těchto minerálů pro datacentra v roce 2030, ve scénářích s větším rozvojem datacenter se jedná o 2 % globální spotřeby u křemíku a mědi, 3 % u kovů vzácných zemin a až 11 % u gallia.
Pozitivní dopady AI na životní prostředí
Vývoj a využívání umělé inteligence s sebou nese určitou ekologickou zátěž - stejně jako většina lidských činností. Zároveň ale AI nabízí značný potenciál, jak životnímu prostředí pomáhat. V roce 2024 byla v souvislosti s umělou inteligencí udělena hned dvě nejprestižnější vědecká ocenění: Nobelovy ceny za fyziku a za chemii.
Další významné uplatnění umělé inteligence ve vědě je například při vývoji nových materiálů, kde model GNoME od DeepMind dokázal pomocí strojového učení a grafových neuronových sítí objevit stovky tisíc nových potenciálně stabilních materiálů mnohem rychleji, než je možné tradičními metodami. Dalším klíčovým objevem je lepší kontrola plazmy v tokamacích, klíčový krok na cestě k jaderné fúzi.
Hlavní síla neuronových sítí spočívá v jejich schopnosti modelovat a predikovat komplexní jevy, kde jiné běžně používané statistické metody či fyzikální modely nejsou dostatečné. Modely založené na umělé inteligenci dnes dokážou předpovídat počasí přesněji a rychleji než běžné fyzikální modely. Umělá inteligence také umožňuje lépe predikovat rozsah zalednění v arktické oblasti nebo lépe porozumět chování zvířat.
V mnoha případech se umělá inteligence již dnes využívá k lepší ochraně přírody či obnově ekosystémů. Pomocí AI lze detekovat zraněná zvířata nebo také pytláky. Autonomní drony lze použít k zalesňování obtížně dostupných oblastí. Umělá inteligence umožňuje lepší detekování plastů v oceánech a následně také efektivnější čištění.
Tepelná čerpadla a jejich ekologická stopa
Čistě z pohledu dopadu na klima si tepelná čerpadla vedou výrazně lépe než plynový kotel spalující fosilní palivo. Jak ale ukazuje nedávný výzkum univerzity v nizozemském Gentu, vezmeme-li v úvahu plný dopad na životní prostředí, nemají si obě technologie co vyčítat.
Tepelné čerpadlo na elektřinu si vede mnohem lépe než kondenzační kotel s fosilním zdrojem energie, jakým je zemní plyn nebo propan, pokud zohledňujeme čistě na dopad na klima. U tepelného čerpadla je podle zmíněného výzkumu klimatická stopa o 30 až 50 procent nižší.
Dle profesora stavební technologie Nathana Van Den Bossche, který zmíněnou disertační práci vedl, je kámen úrazu v tom, že pro výrobu tepelného čerpadla je potřeba mnohem více materiálů než u kondenzačního kotle. Více mědi, více plastů a potřeba chladící kapaliny v tepelném čerpadle znamenají, že dopad samotné instalace na životní prostředí není menší, nýbrž čtyřikrát větší než u kondenzačního kotle. Celkově se tak ekologická stopa tepelného čerpadla zdá být stejně velká jako u moderního plynového kotle.
„Z výzkumu rovněž vyplývá, že pouze razantní ekologizací výroby elektřiny je možné tuto ekologickou stopu snížit zhruba o 14 procent ve srovnání s kondenzačním kotlem,“ všímá si Jiří Karlík, odborník na propanové vytápění a generální ředitel společnosti Primagas, který připomíná, že ekologizace paralelně probíhá rovněž u plynu.
Z výzkumu Gentské univerzity dále plyne, že výrobci tepelných čerpadel by se v rámci snižování dopadu svých zařízení na životní prostředí měli zaměřit na využití chladicí kapaliny s menší ekologickou stopou. Některé druhy chladiva, které se v tepelném čerpadle stará o přenos tepla z okolního vzduchu nebo zemního vrtu do otopné vody, jsou pro životní prostředí výrazně škodlivé a jejich používání bude v příštích letech zakázáno.
Lidé plánující nákup tepelného čerpadla by se proto měli o druhu použitého chladiva zajímat a jeho typ si u prodejce nebo výrobce ověřit.
Klimatizace a životní prostředí
Teploty postupně vzrůstají, stejně jako počty klimatizačních jednotek po celém světě. Je paradoxem, že ochlazování našich interiérů ke globálnímu oteplování ještě více přispívá. Na celém světě vlastní klimatizaci asi více než 1/3 domácností. Klimatizace jsou stále větším žroutem elektrické energie nejen v rezidenční, ale také v terciární oblasti a celkově jsou zodpovědné až za 12 % celosvětových emisí CO2. V klimatizacích jsou navíc obsaženy chladící látky, které mají ještě mnohem horší dopad než CO2, protože přímo poškozují ozonovou vrstvu.
Dále je třeba brát v potaz i odpovídající energetickou náročnost jednotlivých klimatizací a používat je v rozumně úsporném režimu. Obecné doporučení je takové, že by teplota neměla klesnout pod 26 ° C, přičemž rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou se má nacházet v rozmezí mezi 5 až 7 ° C.
U klimatizací je to především nahrazování chladících látek a vyvíjení nových energeticky účinnějších a modernějších modelů. Ty nejmodernější klimatizace vám pak navíc pomohou i zjistit míru znečišťujících látek interiéru, včetně jejich odbourání ve filtračním systému.
Výrobci klimatizací se snaží řídit Nařízením Evropského parlamentu 517/2014, které upřesňuje například zákaz fluorovaných plynů u malých, dělených klimatizačních systémů s jednou vnitřní jednotkou, která obsahuje HFC s vyšší hodnotou, než je 750 GWP. Nejnovější typy klimatizací také spotřebují pro stejný ochlazovací efekt o 30 - 50% méně elektrické energie než jejich předchůdkyně z poloviny 70. let minulého století.
Správné dimenzování a instalace jsou klíčovými prvky při určování účinnosti klimatizace. Pokud je klimatizační jednotka příliš velká, neodstraní dostatečně vlhkost. Příliš malá jednotka zase nedosáhne odpovídající ochlazení v těch nejteplejších dnech. Při nákupu klimatizace tedy hledejte model s vysokou účinností. Centrální klimatizace jsou hodnoceny podle jejich sezónního poměru energetické účinnosti (SEER). Ten označuje relativní množství potřebné energie k zajištění konkrétního chladícího výkonu. V případě, že tedy vlastníte starší typ klimatizace, opravdu zvažte nákup novějšího modelu. Při výběru se zaměřte na označení štítky ENERGY STAR® a EnergyGuide. Takto hodnocené jednotky jsou asi o 15% účinnější než běžné modely.
Projekt VYPNI MOTOR
Společnost DATART se zajímá o rozvoj v různých oblastech fungování firmy, včetně vlivu na životní prostředí. Proto jsme vytvořili projekt VYPNI MOTOR, který může výrazně přispět ke zlepšení situace. Přepravu zboží k našim zákazníkům zabezpečuje nejen 85 vlastních nákladních vozidel, ale také dodavatelské společnosti. Všichni tito řidiči jsou vedeni k tomu, aby při každé zastávce na místě vyzvedávání či doručování objednávky zákazníkům auto vždy vypnuli, i když jsou tam jen pár minut.
Při vypnutí motoru auta dochází ke snížení emisí skleníkových plynů, škodlivých látek, které mohou negativně ovlivnit kvalitu vzduchu, zejména na místech s vysokou koncentrací dopravy. Kromě toho se zároveň snižuje spotřeba paliva a zmírňuje opotřebení motoru. Většina nových aut je vybavena systémem start-stop, který na ochranu životního prostředí myslí za vás. Jeho myšlenka je přitom jednoduchá. Pokud se motor na krátkou dobu zastaví, klesne spotřeba paliva a emisí.
V DATARTu se proto snažíme být vzorem a napomáhat k ochraně životního prostředí, jak to jen jde.
tags: #ekologie #mrazici #a #chladici #technologie #dopad
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]