Dieselové lokomotivy jsou i přes tlak na snižování emisí a modernizaci stále důležitou součástí české železnice. V České republice nejsou všechny tratě elektrifikované, a právě zde hrají dieselové lokomotivy klíčovou roli. Potkáte je na regionálních tratích, v nákladní dopravě a v průmyslových zónách. I když se elektrifikace rozšiřuje, diesely zůstávají klíčové.
Nejrozšířenější typy dieselových lokomotiv v Česku jsou řady 742, 750 a 754. Tyto lokomotivy se sice modernizují, ale už mají svůj věk.
Existuje několik důvodů, proč se dieselové lokomotivy stále používají:
Ale nic není dokonalé. Dieselové lokomotivy mají i stinné stránky.
Svět se mění a s ním i technologie. Některé kraje už se snaží zbavit dieselů. Například Moravskoslezský kraj investuje do nových elektrických jednotek a uvažuje o hybridech a vodíku. Přechod na nové technologie není zadarmo. Investice do lokomotiv a infrastruktury jsou vysoké.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Ale v dlouhodobém horizontu se to může vyplatit, díky nižším provozním nákladům a menší závislosti na ropě.
Tlak na snižování emisí je velký a modernizace železnice je nutná. Diesely budou postupně nahrazovány. Elektrifikace, hybridy, vodík - to všechno změní železniční dopravu. Ale na neelektrifikovaných tratích a v nákladní dopravě budou diesely hrát roli dál.
Udržitelnost a snižování emisí jsou priority. Přechod na nové technologie bude náročný, ale přinese výhody. Musíme sledovat vývoj, investovat do infrastruktury a modernizace.
Železniční doprava byla ve Spojených státech dlouho stranou zájmu ekologů, protože se na emisích z dopravy podílí pouhými dvěma procenty. Ovšem i to reprezentuje 35 milionů tun CO2 ročně a další škodlivé emise, nepřímo ročně vedoucí k tisíci úmrtím a zdravotnickým nákladům 6,5 miliardy dolarů. Tyto následky navíc často dopadají na nízkopříjmové skupiny, žijící poblíž železničních terminálů či seřaďovacích nádraží. Dalším, a možná tím hlavním důvodem je ale chystaný systém emisních povolenek, který zatíží železniční dopravu navýšenými náklady v řádech miliard dolarů ročně.
Mezinárodní think-tank ICCT (International Council on Clean Transportation) vydal aktuální analýzu porovnávající celkovou produkci emisí CO2 u vozidel s různými pohony. Analýza u elektromobilů vycházela z předpokládaného průměrného výrobního mixu elektrické energie v EU v letech 2025-2044. U něj se odhadují emise skleníkových plynů během životního cyklu na 63 g CO2e/km. V porovnání s analýzou z roku 2021 klesly emise životního cyklu elektromobilů o 24 % procent.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Čeští provozovatelé dieselových vlaků a lodí nebudou muset od roku 2027 platit za emisní povolenky jako jiní dopravci, kteří využívají fosilní paliva. Na výjimce se shodla ministerstva dopravy a životního prostředí. Důvodem je fakt, že podíl lodní dopravy i naftových vlaků je v České republice nízký. Nákladní vlaky navíc přispívají ke snižování emisí, jelikož v přepravě zboží mají zhruba dvacetiprocentní podíl, na vypouštění emisí se ovšem podílejí jen dvěma procenty.
Nová opatření mají podpořit rozvoj elektrifikované železnice. Většinu zboží na železnici vozí elektrické lokomotivy, které na rozdíl od kamionů platí za emise, protože od roku 2005 musejí nakupovat povolenky elektrárny vyrábějící elektřinu z fosilních paliv. Zpoplatnění spalování nafty při přepravě by mělo podmínky pro vlaky a kamiony narovnat.
Přesun do nákladních vlaků je obtížný, jelikož kapacita na hlavních železničních trasách je prakticky vyčerpaná. Stát kvůli tomu plánuje modernizovat a elektrizovat tratě zařazené do Transevropské dopravní sítě (TEN-T). Osobní doprava se má výhledově přesunout na vysokorychlostní železnici. Podle ministerstva dopravy si tyto plány do 2030 vyžádají investice za 468 miliard korun.
Co kdyby lokomotiva nebyla závislá na dieselovém pohonu, nevypouštěla tolik škodlivin a mohla by si místo toho vozit elektřinu s sebou, podobně jako například elektromobil? Tyto otázky vrtaly hlavou vědcům z Vysoké školy báňské − Technické univerzity Ostrava. Spojili se proto s několika technologickými firmami a vytvořili první akumulátorovou lokomotivu.
Lokomotivu na akumulátor, která má nulové emise, začali její tvůrci testovat před čtyřmi lety a nyní se testování dokončuje v ostravské huti ArcelorMittal. Na vývoj třínápravové lokomotivy, který přišel zhruba na 20 milionů korun, přispěla z 60 procent Evropská unie.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Deutsche Bahn otevírá ve spolupráci s Fraunhoferovým institutem výzkumné centrum vodíkových motorů v Brémách. Jeho cílem je přeměnit dieselové lokomotivy na vodíkový pohon. Výzkumné centrum v Brémách se má stát „majákem pro přestavbu motorů s nízkými emisemi CO2″, uvádí se ve společném prohlášení města a železnice. Na místě má být vybudováno samostatné testovací centrum.
S rostoucím počtem vlaků, které již jezdí na elektřinu či jiné alternativní pohony, zkoumá nejnovější projekt Deutsche Bahn řešení pro modernizaci s cílem prodloužit životnost stávajících železničních flotil. Cílem společnosti je snížit emise CO₂ při zachování provozní efektivity. Výstavba výzkumného centra vodíkových motorů má začít ještě letos, přičemž dokončena by měla být na podzim.
| Typ lokomotivy | Hluk při stání | Hluk při rozjezdu | Hluk projíždějícího vozidla (80 km/h) |
|---|---|---|---|
| Elektrická lokomotiva | Hodnota | Hodnota | Hodnota |
| Dieselová lokomotiva | Hodnota | Hodnota | Hodnota |
tags: #emise #dieselové #lokomotivy