Uspořádání kulturní akce ve veřejném prostoru má od "náhody" hodně daleko. Návštěvníci si nejspíš ani nedovedou představit, na co všechno pořádající museli pamatovat a jaká povolení si museli vyřídit.
Z trendů, které modelují chování lidí, je na prvním místě udržitelnost, o niž se podle Hany Volekové z Kantaru aktivně zajímá téměř polovina populace. Zájem o ni narůstá, výrazně klesá počet těch, kteří se udržitelností vůbec nezabývají. Téma je to pro příslušníky generace Z a Y a obyvatele měst s vyšším příjmem i vzděláním.
U větších akcí klasický odpadkový koš zdaleka nestačí a je proto dobré nezapomenout na sběr a odvoz odpadu. Pokud akci pořádáte na veřejném prostranství, nezapomeňte po sobě řádně uklidit. Máte zodpovědnost nejenom za zajištění a rozmístění košů a popelnic, ale i za papírky na zemi, kelímky od piva a další odpad.
Pokud pořádáte akci, kterou má navštívit několik stovek až tisíců lidí, určitě si zajistěte dostatek popelnic či kontejnerů a úklidovou četu, zvlášť pokud počítáte s větším množstvím gastro stánků.
Možnosti řešení odpadového hospodářství:
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Fajn možností je nabídnout to Reuse centru, které vzniklo při společnosti OZO Ostrava s.r.o. Jedná se o halu plnou použitého nábytku a dalších funkčních předmětů pro domácnost, které lidé věnovali, protože je už nepotřebují. Nabízeny jsou buď tak, jak je lidé darovali, nebo po drobné opravě. Předměty jsou pak prodávány za symbolickou cenu a veškerý výtěžek z prodejů jde do veřejné sbírky Veřejná zeleň města Ostravy.
Předpis, který by nařizoval třídění odpadu, v Ostravě neexistuje. I pro pořadatele ale platí náš apel, aby v rámci odpovědného chování zajistili možnost tříděného odpadu.
Samozřejmě je někdy těžké vysvětlit návštěvníkům, že třídění odpadu má smysl nejen doma, ale i na akci, nicméně je potřeba hledat cesty, jak pořádat akci s ohledem na životní prostředí.
Nějakou formu požární bezpečnosti musíte řešit vždy a všude, protože to ukládá zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Za plnění povinností na úseku požární ochrany při konání akce na veřejném prostranství nebo z něj vzniklého (např. festivalového) areálu odpovídá pořadatel akce, jak uvádí i nařízení Moravskoslezského kraje z roku 2006, které stanovuje podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob, a sekundárně také OZV města č.
Pokud se bavíme o akci na veřejném prostranství, které je dočasně či trvale uzavřené či polouzavřené např. oplocením, hovoříme o tomto místě jako o venkovním shromažďovacím prostoru a ve smyslu nařízení se jedná o kulturní akci ve chvíli, kdy počet účastníků v daném místě činí 300 a více osob.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Pořadatel akce je povinen:
Preventivní požární hlídku (PPH) mohou provádět osoby odborně způsobilé a proškolené. Pokud nikoho takového nemáte ve svých řadách, obraťte se na dobrovolné hasiče, ti jsou skvělou oporou na akcích.
Pořadatel má povinnost vymezit úkoly hlídky, včetně určení jejího stanoviště. Úkoly musí být stanoveny tak, aby je bylo možné plnit.
K velkým akcím doporučujeme nechat si vypracovat vlastní směrnici odborně způsobilou osobou, která identifikuje možná rizika a navrhne opatření. Svou akci rovněž doporučujeme konzultovat s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje, ideálně ve chvíli, kdy začínáte akci vymýšlet. Zkušeně vám poradí, na co si dát z protipožárního hlediska pozor a co neopomenout.
Občanský zákoník v §2900 definuje pro pořadatele akce povinnost „počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného“. To znamená, že mezi povinnosti pořadatele patří i zajištění zdravotnického dozoru. Stejně jako u požárního dozoru i u této povinnosti existuje kategorizace podle typu a velikosti akce.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
Pokud vinou organizátora dojde k újmě účastníka (zdravotní či na jeho majetku), nese pořadatel plnou odpovědnost.
Akci lze personálně zabezpečit lékařem, zdravotní sestrou, lékařem a zdravotní sestrou, jiným vyškoleným pracovníkem nebo větším počtem profi zdravotnických pracovníků. Pro opravdu malé akce vám postačí kvalifikovaný zdravotnický dozor a plně vybavená lékárnička, u větších a velkých akcí už to chce skutečně lepší zajištění jak po personální, tak technické stránce.
| Počet účastníků | Koeficient rizikovosti akce 1,0 | Koeficient rizikovosti akce 1,5 | Koeficient rizikovosti akce 2,0 |
|---|---|---|---|
| >1 000 | RZPRLP | RZPRLP | RZP |
| >5 000 | CMO + RZPCMO + RLP | CMO + 2 RLP | + každých 10 000+ 1x RZP a min. 1 DNR+ 1 RLP a min. 1 DNR+ 2 RLP a min. |
V případě zvláštních požadavků pořadatele na zdravotní zajištění účinkujících se zajistí zdravotní prostředky mimo výše uvedené počty.
V případě zhodnocení nutnosti transportu účastníka/návštěvníka společenské akce do zdravotnického zařízení z důvodu poskytnutí akutní léčebné péče, je k tomuto úkonu oprávněna pouze Zdravotnická záchranná služba příslušného kraje, a to informováním Zdravotnického operačního střediska ZZS telefonní linkou 155.
Rozhodně byste si měli předem zmapovat budoucí rizikové faktory v terénu, stavební rizika, vhodnost umístění sanity či zdravotnického stanu apod. Je nutné určit minimálně dvě trasy transportu postižených z prostoru akce a fyzicky je projít. Bude jedině dobře, když terén, trasy a umístění sanitky nebo stanu vyřešíte přímo s poskytovatelem zdravotnického zajištění.
Nezapomeňte na funkční komunikaci - na každé akci musí být za pořadatele určena osoba, která bude monitorovat dění v této oblasti, řešit vzniklé situace, dávat pokyny a přijímat informace.
Vyhláška města č. 9/2022 zakazuje na vybraných místech konzumaci alkoholu. Zákaz konzumace alkoholických nápojů ale neplatí, pokud se z veřejného prostranství stane místo pro konání akce - vyhláška přímo uvádí, že se tato výjimka týká konzumace při slavnostech, tradičních akcích, kulturních akcích, sportovních akcích, společenských akcích, příležitostných trzích a jim podobných akcích.
Jako pořadatelé akce jste ovšem povinni zajistit, že nebudete prodávat a podávat alkohol osobám mladším 18 let a zákon také obecně zakazuje prodej a podávání alkoholu na akci, která je určena pro děti (§11, odst. 2, písm. d) zákona č.
Pokud chcete alkohol prodávat i vy sami, potřebujete k tomu příslušné živnostenské oprávnění a být přihlášen ke správci daně, kterým bývá prvoinstančně příslušný finanční úřad. U prodeje alkoholu nad 15% je nutno získat státní povolení, takzvanou koncesovanou živnost.
Partnery nemusí být jen lidé, obchodníci a spolky, se kterými akci chystáte, ale mohou jimi být všichni, kteří v dané lokalitě nějak fungují nebo k ní mají vztah. Určitě neuškodí, když o akci na veřejném prostranství osobně nebo písemně vyrozumíte město nebo městský obvod, na jehož území se akce má konat.
Stejně jako v případě buskingu si obejděte místní organizace a podniky, ať o vás vědí. Do budoucna můžete navázat i pěknou spolupráci, ale v základu alespoň eliminujete špatnou náladu z nedostatku informací.
K prudkému rozvoji dobrovolnické činnosti na našem území dochází až po pádu komunismu, především v oblasti ekologie, lidských práv, zdravotnictví, sportu aj. Dobrovolnictví však není doménou jen neziskových organizací.
Detailně o osobnosti dobrovolníka hovoří Tošner: „Dobrovolníci jsou nositeli nejen pomoci, ale také lidskosti a tvořivosti, poskytují pomoc nejen při plnění poslání organizace, ale nabízejí nové pohledy na řešení problémů a zpětnou vazbu zabraňující stereotypnímu výkonu. Mají čas a možnost dělat činnosti, které nelze zvládat v běžném provozu, přičemž klientům poskytují neformální formu vztahu.
Legislativně je problematika dobrovolnictví v České republice upravena zejména zákonem č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě). Paragraf 2, odst. 1, písm. b) zákona o dobrovolnictví dále také uvádí, že dobrovolnická služba je činností, při níž dobrovolník poskytuje pomoc při péči o zachování kulturního dědictví (tzn. především správa historických knižních sbírek).
tags: #ekologie #na #veřejných #akcích #tipy