Co je pupečníková krev a proč je důležité ji nelikvidovat jako odpad?

Pupečníková krev, pupečník a placenta jsou hromadně pojmenovány jako perinatální tkáně. Jak vlastně fungují a co se s nimi stane po porodu? V současnosti se pupečníková krev používá po celém světě k léčení mnoha nemocí - což z ní činí přirozený zázrak, který lze získat pouze v okamžiku zrození. I navzdory své hodnotě je ale většina pupečníkové krve i nadále eliminována jako zdravotnický odpad. Proto se také dnes cílená osvěta snaží zvýšit povědomí o možnostech, které vzácná pupečníková krev přináší, a objasňovat význam a léčivý potenciál této krve a krvetvorných kmenových buněk, jež obsahuje.

Po porodu se pupečník nechává několik minut dotepat, pak se nabízí přestřižení pupeční šňůry. Po dalších minutách až desítkách minut dochází k porodu placenty. Všechny tyto tkáně běžně likvidujeme jako biologický odpad. Na přání rodičů zajišťujeme jejich odběr k uchování v Národním centru pupečníkové krve. Odběr je možný přímo u nás, a to jak po vaginálním porodu, tak po porodu císařským řezem.

Co je pupečníková krev?

Pupečníková krev je krev novorozence, jež zůstává po narození dítěte a po přestřižení pupečníku v placentě a pupeční šňůře. Pupečníková krev je krev, která pochází z placenty a pupeční šňůry. Odebírá se těsně po porodu a po přestřižení pupeční šňůry. Výjimečná je tím, že obsahuje vzácné krvetvorné (hematopoetické) kmenové buňky, které jsou mladé a nezatížené získanými onemocněními, léčbou či procesem stárnutí. Dnešní technologie ji umožňují uchovávat na desítky let, čímž se zachová její potenciál do budoucna, kdy může hrát důležitou roli při ochraně zdraví vaší rodiny.

Pupečníková krev je vzácností od chvíle, kdy se v 90. letech minulého století zjistilo, že obsahuje ve velkém množství kmenové buňky krvetvorby, a může tedy sloužit k transplantaci, podobně jako kostní dřeň. "Zjistilo se, že na ni tělo hostitele reaguje mnohem méně často, protože buňky v ní obsažené jsou tzv. imunitně nezralé, a to je důležitý fakt," uvedl vedoucí lékař projektu Banka pupečníkové krve ČR při Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze Petr Kobylka s tím, že dříve se tento materiál po porodu likvidoval spolu s placentou a pupečníkem jako biologický odpad.

K čemu se pupečníková krev používá?

Obecně se pupečníková krev používá k léčbě nemocí, které se jinak léčí transplantací kostní dřeně: malignity (zejména krevní), vrozené poruchy imunity a vrozené omyly látkové výměny. Může léčit leukémii a další závažné choroby i u dospělých. Seznam chorob má desítky položek. Vždy se však jedná o život ohrožující stavy. Použití u dospělých je též možné - poslední dva roky dokonce odchází celosvětově více štěpů pupečníkové krve z bank na transplantace u dospělých než u dětí. Pro dospělé se totiž podává i několik „podobných“ štěpů pupečníkové krve, byť zatím jen na pracovištích s nejvíce zkušenostmi a v rámci výzkumu.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Pupečníková krev je prostředkem léčby při desítkách závažných onemocnění. Má potenciál při léčbě několika onemocnění mimo standardní léčbu, jako je například dětská mozková obrna, poškození mozku při narození, ztráta sluchu nebo při poruchách imunity. Kombinace odběru pupečníkové krve z pupeční šňůry a odběru pupečníkové krve z povrchových žil placenty může poskytnout dostatečné množství buněk na vícenásobnou aplikaci při léčbě. Použitelná je jak v dětském věku, tak i v dospělosti. Může se použít také při léčbě sourozence dítěte. Buňky, které obsahuje, jsou výjimečné - jsou mladé a nezatížené získanými onemocněními, léčbou či procesem stárnutí.

Odběr pupečníkové krve

Odběr pupečníkové krve či tkáně pupečníku je zcela bezbolestný a bezpečný - provádí se tehdy, když je už o dítě i maminku postaráno. V době odběru pupečníkové krve je již pupeční šňůra přestřižená a sesvorkovaná a dítě je v péči pediatra. Odběr není nepříjemný či bolestivý ani pro matku, ani pro dítě. V žádném případě nezasahuje do standardního průběhu porodu, při kterém je vždy prvořadou povinností lékaře postarat se o zdraví a bezpečí matky a dítěte.

Samotný odběr se provádí po porodu a odstřižení dítěte (aniž se jakkoli ovlivňuje sám průběh porodu) ze zaštípnutého pahýlu pupečníku (tedy z cév plných zbytkové pupečníkové krve), který ční z porodních cest. A to před nebo po porodu placenty. Odebírá se, co nejvíce krve lze, symbolicky řečeno každá kapka může zachránit život… Celý postup zabere jen několik málo minut, takže maminku nikterak nezatíží. Odběr lze provést i v případě císařského řezu, ale pouze v lékařsky indikovaných případech, stejně je tomu při vícečetných porodech. "V každém případě je nutná předchozí konzultace s gynekologem (během těhotenství) a písemný souhlas nastávající maminky s dárcovstvím," upozornil Kobylka.

Zpracování této krve je složité, náročné, nákladné a řídí se mezinárodně platnými pravidly. Výsledkem je pupečníková krev zmražená na teplotu tekutého dusíku (-196,4 °C), kdy v tomto stavu podstoupí skladování a „čekání“, zda bude vhodným transplantačním materiálem pro daného pacienta, a to až po desítky let (uvádí se cca 20 let).

Jak darovat pupečníkovou krev?

Dárcovství je dobrovolné. Nic za něj neplatíte, ale ani nic nedostanete.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

1. Na aktualizovaném seznamu uveřejněném na webu Banky pupečníkové krve si vyberte porodnici, která odběry provádí.
2. Během těhotenství absolvujete běžné těhotenské prohlídky a testy (HIV, žloutenka B, C a syfilis). Je to součástí řádné lékařské péče v těhotenství, nejedná se o žádné speciální vyšetření.
3. O svém rozhodnutí darovat pupečníkovou krev informujte svého ošetřujícího lékaře (gynekologa) a domluvte se na tom i s vybranou porodnicí.
4. Musíte podepsat informovaný souhlas a vyplníte spolu se svým lékařem dotazník. Vše před porodem odevzdáte v porodnici.
5. Při porodu se ujistěte, že o vašem rozhodnutí krev darovat, porodníci vědí. Odběr není možný v případě komplikovaných a rizikových porodů.
6. Po porodu znovu absolvujete již provedené krevní odběry pro kontrolu.
7. Po půl roce vás znovu vyzvou na kontrolní krevní testy, s pediatrem vyplníte formuláře. Pokud se vám po půl roce od porodu z Banky pupečníkové krve nikdo neozve, není váš biologický materiál bohužel vhodný k dalšímu využití.

Pupečníková tkáň

Stále častěji se mluví o využívání pupečníkové krve a kmenových buněk v ní obsažených pro moderní regenerativní medicínu. Pupečníková krev je krev právě narozeného dítěte, která zůstává v placentě a v pupečníku po přestřižení pupeční šňůry. Pupečníková krev a pupečníková tkáň (to je část pupeční šňůry dítěte. Tkáň pupečníku je hmota, která obklopuje cévy pupečníku) jsou bohatým zdrojem kmenových buněk. A právě to je zdrojem dalšího vývoje regenerativní medicíny.

Výhodou kmenových buněk tkáně pupečníku je, že je lze podat komukoliv bez nutnosti tkáňové shody. Nezpůsobují závažné autoimunitní reakce příjemce, naopak obranné reakce organismu regulují.

Proč nelikvidovat perinatální tkáně jako odpad?

V okamžiku porodu je pozornost soustředěna na dítě. Spolu s dítětem však odchází vzácné tkáně, které zajišťovaly jeho vývoj, jako jsou pupečníková krev, pupečníková šňůra, placenta. Porod je proto jedinečnou, neopakovatelnou šancí nelikvidovat je jako biologický odpad, ale dát prostřednictvím nich do budoucna šanci vlastnímu dítěti, příbuzným a ostatním lidem ve zdravotní nouzi. Díky specifickým postupům jako je např. množení buněk a ovlivnění jejich vlastností lze například pupečníkovou krev nebo pupečníkovou tkáň, které byly původně pouhým biologickým odpadem, přeměnit na lék.

Kmenové buňky a jejich vlastnosti

Kmenová buňka je buňka, která ještě není specializovaná a nezná svůj úkol. Tato schopnost kmenových buněk za běžných okolností umožňuje tělu vytvářet nové buňky a opravovat tak poškozené nebo opotřebované části tkání a orgánů. V průběhu života kmenové buňky stárnou a nedokáží udržovat krok s každodenními požadavky organismu. Dospělé kmenové buňky fungují méně a méně a právě to je příčinou rozvoje známých příznaků stárnutí. Kmenové buňky mají mnoho neopakovatelných vlastností. Perinatální kmenové buňky obsažené v pupečníkové krvi, tkáni pupečníku a placentě jsou snadno dosažitelné. Jsou nezatížené životní stylem, stárnutím, viry a vlivem okolního prostředí.

Historie odběru pupečníkové krve

Odběr pupečníkové krve jako zdroje kmenových buněk má relativně krátkou, ale zajímavou historii (a nepochybně mu patří budoucnost). Zde je krátký přehled historického vývoje odběru pupečníkové krve.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

• 1988 - První transplantace v Paříži: První úspěšná transplantace pupečníkové krve se provedla v Paříži. Jednalo se o přenos kmenových buněk z pupečníkové krve mezi sourozenci trpícími dědičnou nemocí, Fanconiho anémií. Tato transplantace byla průlomovým okamžikem a ukázala potenciál pupečníkové krve jako zdroje léčby.
• 1992 - První banka: Dr. Pablo Rubinstein založil první veřejnou banku pupečníkové krve, kde mohou rodiče darovat pupečníkovou krev pro veřejný užitek. Tím se zahájil proces shromažďování a uchovávání pupečníkové krve pro budoucí léčebné účely.
• 1993 - První úspěšná nepříbuzenská transplantace pupečníkové krve: Byla provedena první transplantace pupečníkové krve mezi dárcem a příjemcem, kteří nejsou navzájem příbuzní, v USA.
• 1997 - Veřejný registr pupečníkové krve na Slovensku: Na Slovensku byl založen veřejný registr pupečníkové krve Slovenský registr placentárních krvotvorných buněk (součást skupiny Cord Blood Center Group), v pořadí 5. na světě.
• 1999 - První sourozenecká transplantace pupečníkové krve na Slovensku
• 2000 - První autologní transplantace pupečníkové krve: První autologní transplantace pupečníkové krve, kdy byla pupečníková krev dítěte odebírána a následně použita pro jeho vlastní léčbu.
• 2003 - Založení rodinné banky CORD BLOOD CENTER CZ
• 2004 - První dítě v Evropě léčené vlastní pupečníkovou krví: První dítě v Evropě léčili vlastní pupečníkovou krví, která byla uskladněna v rodinné bance Cord Blood Center. Léčba se uskutečnila na Slovensku.
• 2009 - Založení laboratoře v České republice: Laboratoř Cord Blood Center CZ pracuje na základě zákona o lidských tkáních a buňkách, jehož dodržování kontroluje Státní ústav pro kontrolu léčiv a řídí se Transplantačním zákonem.
• 2010 - Slovenský registr vydal do ČR pupečníkovou krev: Krev byla použita na léčbu miminka s těžkou poruchou imunity.
• 2017 - Provedeno víc než 40 000 transplantací pupečníkové krve na světě
• 2020 - Léčba pupečníkovou krví v Čechách při poškození mozku malého Honzíka
• 2022 - Česká laboratoř získala povolení na odběr zpracování placenty
• 2023 - Společnost Cord Blood Center Group: Druhá největší síť rodinných bank s pupečníkovou krví v Evropě skladuje pupečníkovou krev více než 85 000 dětí a provozuje 4 laboratoře, z toho jednu v ČR.