Reprodukce celé řady divokých i zemědělsky významných druhů rostlin je závislá na volně žijících opylovačích jako jsou včely, pestřenky a motýli. O významu opylovačů pro život na naší planetě, tak, jak ho známe, jistě pochybuje málokdo. Vztahy mezi organismy, jež bývají předmětem studia ekologie, mívají často zajímavé souvislosti a důsledky. Křehká rovnováha může být snadno narušena i tím zdánlivě nepodstatným zásahem.
Okolo 90 % divoce rostoucích rostlinných druhů závisí na přenosu pylu ze samčích na samičí části květu pomocí živočichů. A právě tito živočichové, tedy opylovači, jsou klíčoví pro udržení biodiverzity a stability ekosystémů. Bez opylovačů bychom byli ohroženi nedostatkem klíčových potravin (ovoce, zelenina, ořechy) a vystaveni zvýšené zranitelnosti vůči potravinovým krizím. Na opylovačích závisí tvorba semen a plodů až 75 % rostlinných druhů pěstovaných člověkem. Opylení rostlin zajišťuje reprodukci mnoha rostlinných druhů, což zase ovlivňuje složení fauny a flóry v daném prostředí. Opylovači mají také zásadní ekologický význam, pomáhají udržovat biodiverzitu a fungování ekosystémů. Pokles populace opylovačů může mít tedy devastující dopady na celý ekosystém.
Rozmanitost opylovačů
Mnoho z nás si pod pojmem opylovači představí pouze včely. Patří k nim celá řada dalších druhů hmyzu, jako jsou pestřenky, mouchy, masařky, bzučivky aj. I když je hmyz nejvýznamnější skupinou opylovačů, mezi opylovače řadíme i druhy z dalších skupin, jako jsou kolibříci (ptáci) nebo netopýři (savci). Je známo, že různé druhy (hmyzu) si vybírají k opylení různé druhy rostlin. Svou roli sehrává vzájemný poměr velikostí opylovače a rostliny. Například velký a těžký čmelák se stěží udrží na drobných květech jitrocele kopinatého. Důležitým faktorem pro výběr rostliny je i dostupnost nektaru a pylu. Pro hmyz s krátkým sosákem, jako jsou například pestřenky, je nektar schovaný v “útrobách” květu bobovitých rostlin nedostupný.
Úbytek opylovačů a jeho příčiny
Bohužel současný stav opylovačů není příliš povzbudivý. Celosvětově se potýkáme s úbytkem jejich populací způsobeným různými faktory, včetně ztráty přirozených stanovišť, používání pesticidů, klimatických změn a šíření invazních druhů. Tento trend je alarmující a vyžaduje naléhavá opatření na úrovni Evropy i České republiky.
Řada zemí po celém světě v posledních desetiletích informuje o tom, že v nich ubývají opylovači. Hlavními viníky jsou používání pesticidů a zánik míst, kde tito tvorové žijí. V důsledku to ohrožuje celé ekosystémy a také produkci potravin pro miliardy lidí. Podle studie jsou třemi hlavními globálními příčinami úbytku opylovačů ničení jejich přirozených stanovišť, nevhodné hospodaření s půdou a nadužívání pesticidů. Teprve na čtvrtém místě je vliv klimatických změn, i když údaje jsou v tomto ohledu zatím značně omezené.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Většina druhů divokých opylovačů u nás nějakým způsobem ubývá nebo dokonce vymírá, jejich populace se snižují. Máme kvantifikováno, že v některých zemědělsky intenzivních oblastech se počty snižují až o desítky procent jedinců. Největší vliv má podle něj intenzivní zemědělství a lesnictví. Velká část biodiverzity našeho hmyzu ale i jiných organismů je vázaná na jemnozrnnou mozaiku různých typů prostředí v krajině, tu produkční zemědělství ničí.
Snad největším přímým rizikem pro člověka ve všech regionech je „deficit opylení plodin“. Tímto termínem se podle autorů studie označuje pokles množství a kvality potravinářských plodin a plodin pro výrobu biopaliv. Odborníci hodnotili riziko „nestability“ výnosů jako vážné nebo vysoké na dvou třetinách planety, od Afriky po Latinskou Ameriku. Jsou to oblasti, které jsou nejvíc závislé na výnosech drobných zemědělců. Vymírání opylovačů je zásadní hrozbou ale také pro vyspělé státy. Ztráta „řízených opylovačů“, jako jsou průmyslově provozované úly, byla ve studii vyhodnocena jako vysoké riziko pro severoamerickou společnost. I tam těchto opylovačů ubývá, zejména v důsledku nemocí a kolapsů včelstev.
Studie o vlivu hospodaření na opylovače
Změny v zemědělství a stále intenzivnější využívání chemických pesticidů se projevily neblahým vlivem na řadu taxonů plnících roli opylovačů. Následující studie se zaměřila na zkoumání role ekologické vs. konvenční pastviny při podpoře volně žijících opylovačů a vlivu managementu farmy na vztah mezi opylovači a rostlinami. Dále byla řešena otázka odlišných reakcí studovaných skupin opylovačů (včely a pestřenky) na změny v managementu pastviny uprostřed a ne okrajích studovaných pozemků v závislosti na druhové četnosti a množství navštívených rostlin.
Studie probíhala od května do června 2009 v Irsku na 10 vybraných dobytčích farmách v ekologickém a 10 farmách v konvenčním režimu hospodaření. Během pozorování byly zaznamenávány na transektech 100x2 m všechny druhy opylovačů (Hymenoptera: Apidae, Diptera: Syrphidae, Lepidoptera) a jejich aktivita spojená s druhem navštívené rostliny. Během experimentu bylo zaznamenáno celkem 504 včelovitých (439 čmeláků, 57 včel a 8 včel samotářek), 832 pestřenek ze 17 rodů a 164 motýlů 7 druhů. Co se týče rostlin, bylo zaznamenáno celkem 39 druhů kvetoucích rostlin, z nichž nejčastěji se vyskytoval jetel plazivý (Trifolium repens).
Pravidelnost a pestrost včel byla na ekologických farmách průkazně vyšší v porovnání s konvenčními farmami. Vztahy mezi opylovači a rostlinami na ekologických farmách jsou mnohem širší a jsou asymetricky strukturovány v porovnání s konvenčními farmami. Na druhé straně se však nepotvrdil výrazně vyšší počet taxonů, přesah nik či vyšší poměr ve vztazích rostlina/opylovač, jak dokumentuje předchozí výsledek. Pastviny v ekologickém režimu přitahovaly vyšší počet včel (částečně díky porostu jetele), pestřenky si dokázaly na pastvinách v obou sledovaných režimech obstarat dostatek náhradní potravy a proto se jejich abundance ani četnost nevázala na systém hospodaření.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Celkově lze říci, že ačkoliv ekologicky obhospodařované pastviny dokáží zlepšit strukturu vztahů a svou aktraktivitou přilákat opylovače, jedná se o velmi zranitelný ekosystém. Vhodným managementem okrajů pastvin a podporou důležitých kvetoucích bylin lze opylovače přilákat a stabilizovat tak obhospodařované pastviny v rámci agro-environmentálních opatření.
Ochrana opylovačů
I proto na úrovni EU vznikla v roce 2018 Inciativa pro opylovače, která byla v roce 2023 revidována. K úkolům z ní vyplývajících se hlásí i Česká republika. Úkolem MŽP v tomto směru je podporovat ochranu opylovačů obnovou jejich biotopů, snižováním používání škodlivých chemických látek, ochranou konkrétních druhů, podporou aplikovaného výzkumu, monitoringu i osvěty o důležitosti opylovačů a jejich ochraně. Toto vyžaduje spolupráci s vědeckými institucemi, zemědělci, občanskou společností a širokou veřejností.
Zvýšení povědomí veřejnosti i strategický přístup k tématu je jedním z důležitých témat společného projektu AOPK ČR a MŽP PROSPECTIVE LIFE, v rámci kterého vznikla odborná skupina, která se věnuje přípravě implementačního dokumentu na ochranu opylovačů. K ochraně hmyzu může ale podle vědce přispět každý. Téměř všichni můžeme vytvářet bohaté prostředí například na zahrádkách, ale i ve městech na balkonech nebo v parcích. Můžeme dát prostor například kvetoucím divokým rostlinám, můžeme vytvářet drobná stanoviště, kde mohou samotářské včely hnízdit.
V rámci přípravy Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR pro nové období 2026-2050 budou opylovači mezi prioritami ochrany přírody. K složité problematice aktuálně vzniká Národní strategie na ochranu opylovačů se širokým zapojením předních entomologů z akademické sféry i důležitých zástupců ochranářské veřejnosti. Je ustanovena odborná skupina MŽP, která se nyní koncentruje na jednotlivé tematické okruhy, jako je péče a obnova biotopů opylovačů, podpora konkrétních druhů, zajištění monitoringu, doplnění poznatků z výzkumu a další. Příprava strategie je zajištěna z projektu MŽP a AOPK ČR PROSPECTIVE LIFE.
Podpora opylovačů nemusí být zajištěna pouze vhodnou volbou travních směsí s dostatečným zastoupením bylin, ale také volbou vhodných dřevin nebo prvků, které poskytují úkryty, začleněním vodních prvků nebo jen ponecháním částí povrchu sukcesi. Záměrem MŽP je v budoucnu vytvořit katalog opatření, která jsou pro podporu opylovačů vhodná.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
Na ochraně opylovačů odvádí skvělou práci nestátní neziskové organizace, a to zejména v přímé péči o biotopy druhů a v osvětě veřejnosti. Dobrou praxí v osvětě je každoroční výběr hmyzu roku připravovaný Českou společností entomologickou - letošní skupinou jsou samotářské včely - nebo vyhlášení roku 2024 Rokem motýlů Českým svazem ochránců přírody. Stále větší popularitu také získává občanská věda.
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]