Ekologie pěstování rajčat: Pohroma škůdci a plísně

Pěstování rajčat se obecně považuje za velmi snadné, ovšem je třeba dodržet několik zásad a vyhnout se zbytečným chybám. Bohužel rajčata snadno podléhají plísňovým chorobám, které úrodu dokáží zničit.

Mandelinka bramborová a rajčata

Pokud nepěstujete brambory, nemusela by vás mandelinka bramborová vlastně vůbec zajímat. Jenže je úzce vázána na rostliny čeledi Solanaceae, především pak rostliny rodu Solanum. A to je problém, protože si pochutná na jakýchkoli lilcích včetně rajčat (Solanum lycopersicum) a dokonce i na rostlinách rodu paprika (Capsicum). Lilek brambor (Solanum tuberosum) je tedy jen špičkou ledovce.

Predátoři mandelinek

Bylo zaznamenáno nejméně 13 hmyzích rodů, tři čeledi pavouků, jeden sekáč (Opiliones) a jeden roztoč jako obecní či specializovaní predátoři různých vývojových stádií mandelinky. Patří mezi ně třeba brouci druhu Lebia grandis, slunéčka Coleomegilla maculata a Hippodamia convergens, dravé ploštice Perillus bioculatus a Podisus maculiventris, různé druhy zlatooček rodu Chrysopa, vosičky rodu Polistes a hladěnky rodu Nabis. Za nejúčinnějšího biologického nepřítele mandelinky bramborové je považována dravá ploštice Perillus bioculatus.

Biologické metody regulace mandelinky bramborové

Používají se bakteriální insekticidy, které zasahují mladé larvy, konkrétně jde o dva kmeny půdní baktérie Bacillus thuringiensis produkující funkční toxiny. Lze též dosáhnout inhibice příjmu potravy mandelinek přípravky ze stromu Azadirachta indica, odpudivě pro změnu funguje destilát z čerstvých listů a květů vratiče obecného (Tanacetum vulgare). Obsahuje velké množství pro mandelinky odpudivého kafru a umbelulonu. Používá se také entomopatogenní houba Beauveria bassiana (Hyphomycetes), obzvláště účinná je v kombinaci s bakterií Bacillus thuringiensis. Fungovat by měla také entomopatogenní houba Isaria fumosorosea a entomopatogenní hlístice Steinernema feltiae.

Nefungující insekticidy

Již v roce 1952 získala mandelinka bramborová odolnost vůči tehdy hojně používanému DDT, v roce 1958 pak vůči dieldrinu. U mandelinky bramborové se již vyvinula odolnost vůči 56 chemickým insekticidům, možná i více, vědci se proto zaměřují na zlepšování metabolismu chemikálií, ovlivňování citlivosti a chování brouků a zdokonalování pesticidů. Mnoho chemikálií prostě na mandelinky nefunguje, navíc jsou schopny si rychle vyvinout rezistenci. Čím častěji se konkrétní chemikálie použije, tím pravděpodobnější je vytvoření rezistence. Přesto se ale insekticidy stále používají.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Nejúčinnější je střídání plodin

Střídání plodin je opravdu nejdůležitější preventivní ochranou před mandelinkou bramborovou. Pokud se nechají brambory více let na jednom místě, dospělci, kteří vylezou na jaře, se rychle rozmnoží. Studie z roku 1984 dokonce prokázala, že střídání brambor s nehostitelskými rostlinami redukovalo hustotu dospělců na začátku sezóny o 95,8 %.

Dalším agrotechnickým opatřením je mulčování plodiny slámou na začátku sezóny. To snižuje schopnost brouků nalézt bramborové pole, mulč navíc tvoří prostředí vhodné pro predátory mandelinek. Používaly se také pasti v podobě plastem vyložených příkopů, protože brouci nemohou po vylíhnutí létat. A dokonce i plamenomety.

Před výsadbou brambor se také doporučuje záhon posypat draselnou solí, která má zlikvidovat přezimující škůdce. Může také pomoci výsev mezi řádky, konkrétně třeba kopru, měsíčku lékařského, křenu a šalvěje. A pokud vám někdo poradí rajčata, vysvětlete mu, do jakého rodu tato zelenina patří.

Mechanický sběr

Na menších plochách jde o nejúčinnější způsob likvidace mandelinky bramborové ve všech jejích vývojových stádiích s výjimkou v zemi schovaných kukel. Ovšem pro velké zemědělské plochy je tento způsob nevhodný.

Plíseň na rajčatech

Jedním z největších strašáků pro pěstitele rajčat je plíseň na rajčatech, známá také jako plíseň bramborová. Pokud nezasáhnete včas, můžete přijít o celou úrodu šťavnatých rajských jablíček. Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) se nevyskytuje jen na bramborách, ale objevuje se velmi často jako plíseň na rajčatech.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Poznáte ji jednoduše - na listech a stoncích rajčat se objevují šedozelené až hnědé skvrny, které se rychle zvětšují. Na spodní straně listů se pak za vlhkého počasí může objevit jemný bělavý povlak, což jsou výtrusnice plísně. Napadené listy rychle hnědnou a usychají. Plíseň napadá i plody. Zejména na zelených plodech se tvoří tvrdé, hnědé, propadlé skvrny. Plody se stávají nepoživatelnými a nedozrají.

Prevence plísně na rajčatech

Prevence je klíčová pro zdraví vašich rajčat. Dodržujte následující zásady:

• Ideální odolné odrůdy: Sázejte odolné nebo tolerantní odrůdy rajčat. I když plíseň napadne i tyto odrůdy, může nástup choroby zpozdit nebo zmírnit její průběh.
• Slunce a cirkulace vzduchu: Rajčata potřebují hodně slunce a dobrou cirkulaci vzduchu. Sázejte je na slunné, vzdušné místo, ideálně na jižní straně zahrady, kde na ně dopadá maximum slunečního svitu. Slunce nedovolí, aby se plíseň rozvinula.
• Dostatečné rozestupy: Dodržujte dostatečné rozestupy mezi rostlinami, což činí alespoň alespoň 80-100 cm, aby se listy nedotýkaly a rostliny se nezapařovaly.
• Vzdálenost od brambor: Nesázejte rajčata v blízkosti brambor, ze kterých se plíseň bramborová snadno šíří.
• Mulčování: I když se to jeví jako zbytečnost, mulčování kolem rajčat pomáhá udržet vlhkost v půdě a zároveň snižuje pravděpodobnost, že se spory plísně z půdy dostanou na rostliny při dešti nebo zalévání.
• Zálivka ke kořenům: Zalévejte vždy přímo ke kořenům rostliny, nikoli na listy nebo plody. Vlhké listy mohou být zdrojem rozvoje plísní na rajčatech. Zalévejte v ranních hodinách, aby mokré listy stihly během dne oschnout.
• Pevná opora: Poskytněte rajčatům pevnou oporu, aby listy a plody neležely na zemi. Z půdy je může plíseň ohrožovat také. Pravidelně odstraňujte spodní listy, které se dotýkají země.
• Střídání stanovišť: Rajčata nevysazujte na stejné místo každý rok, ideálně s odstupem 3-4 let.

Co dělat, když plíseň propukla?

Pokud již plíseň na rajčatech propukla, je zásadní rychlost. Okamžitě a důkladně odstraňte všechny napadené listy, stonky a plody. Nenechávejte je ležet na záhonu a jako nejvhodnější způsob likvidace bude buď části rostlin spálit nebo přenést do kontejneru na směsný odpad. Šetrnější a vhodné spíše pro prevenci jsou biologické přípravky:

• Pythium oligandrum: Mikroorganismus Pythium oligandrum, který parazituje na patogenních houbách a zároveň posiluje imunitu rostliny. Je ideální jako prevence a při prvních příznacích. Lze použít jako postřik na list i zálivku ke kořenům.
• NPORO Rajčata koncentrát / Altela: Jsou přírodní přípravky na bázi bylinných výluhů, které zvyšují odolnost rajčat.
• Zředěné mléko: Zředěné nízkotučné mléko s vodou se doporučuje jako preventivní postřik, který vytváří na listech ochrannou vrstvu.
• Odvar z přesličky rolní: Často doporučovaný přírodní prostředek pro prevenci a posílení rostlin je odvar z přesličky rolní.

Pokud je rostlina silně napadená a plíseň se rozšířila na většinu listů a stonků, je lepší celou rostlinu odstranit a spálit, abyste zabránili šíření nákazy na ostatní rajčata nebo sousední brambory.

Černání špiček plodů u rajčat

Vrátili jste se z dovolené a vaše do té doby prosperující rajčata vás překvapila černými špičkami dozrávajících plodů. Nepanikařte a nejprve se podívejte, jak jsou na tom rajčata s vláhou. Často se to stává u rajčat, pěstovaných v sice skvělých, ale ne všemocných samozavlažovacích kontejnerech. V průběhu vaší dovolené rostlinám došla voda, a tak se brání, jak umí.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Nejprve se objeví zahnědlé skvrny na některých listech rajčat a později začnou hnědnout až černat i špičky u ještě nezralých plodů. Pokud se hned lekáte houbových nebo virových onemocnění, můžete zůstat v klidu. Jedná se spíše o nedostatek vody nebo vápníku, které se černáním plodů projevuje a dobrou zprávou je, že se nejedná o onemocnění nakažlivé. Přesto je dobré zakročit co nejrychleji, aby měla rostlina ještě možnost vytvořit nové plody bez tohoto poškození. Proto také poškozená rajčata z rostliny odstřihněte, aby se zbytečně nevysilovala.

Proč dochází k černání špiček a jak to řešit?

• Nedostatek vody: Rajčata trpí nedostatkem vody, proto rostlina omezuje vývoj plodů. Zalévejte rajčata pravidelně, nejlépe dešťovou vodou, přímo ke kořenům, nikdy ne na listy. Dejte však při zalévání pozor, přebytek vláhy by mohl vést k zahnívání kořenů.
• Nedostatečně vyvinutý kořenový systém: Někdy se černáním špičky plodů projevuje i nedostatečně vyvinutý kořenový systém, kdy rostlina není schopna přijímat dostatek vody a živin. Provzdušněte proto půdu kolem rajčete, opatrně rostlinu okopejte a přidejte trochu stimulátoru růstu. Růstový stimulátor se aplikuje buď postřikem na list nebo se přidává do zálivky, podle pokynů na obalu výrobku.
• Nedostatek vápníku: Černání špiček plodů rajčat může být také projevem nedostatku vápníku. Toto onemocnění rajčat se objevuje většinou na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem. Tyto živiny brzdí příjem vápníku. Postižení rostliny pravidelně zavlažujte a jednou týdně přidávejte do zálivky hnojiva s vyšším obsahem vápníku.

Časté chyby při pěstování rajčat

O rajčatech se často mluví jako o pleveli, který roste všude. Pěstování je sice snadné, ovšem je třeba dodržet několik zásad a vyhnout se zbytečným chybám. V textu se dozvíte, jakých chyb se vyvarovat.

1. Chybná hustota výsadby: Příliš hustá výsadba způsobí, že mezi rostlinami nebude proudit vzduch, po dešti budou hůř osychat a vlhkost se bude držet mezi listy. To je zelená pro plíseň. Abyste před ní rostliny co nejdéle uchránili, snažte se, aby byl porost co nejvzdušnější. Stejně tak si dejte pozor, ať se rostliny nedotýkají jedna druhé. Ani trošku. Nejprve si budou vyměňovat vlhkost a později i choroby. Ideální vzdálenost mezi tyčkovými rajčaty je alespoň 60 cm.
2. Nevyštipování výhonů rajčat: Některá rajčata se vyštipují, jiná ne, kdo by se v tom vyznal… Myslete na to, že vyštipování vyžadují všechny tyčkové odrůdy rajčat a když nad ním mávnete rukou, budete mít sice krásně bohaté keříčky, na kterých ale bude podstatně méně plodů. Jednoduše proto, že rostliny budou dávat většinu své energie do růstu a do plodů až sekundárně. Hustá tyčková rajčata jsou navíc opět velkým lákadlem pro plíseň.
3. Špatná zálivka: O rajčatech se traduje, že jde o žíznivou zeleninu. Je to pravda, ale platí obligátní “všeho s mírou”. Rozhodně je nezalévejte denně, bohatě stačí jednou za dva nebo tři dny a každé rostlině dopřejte asi 5 litrů vody. Když záhony navíc zamulčujete trávou nebo slámou, nemusíte se zaléváním rajčat vůbec zabývat, vrstva mulče vodu udrží v zemi. Pokud byste rajčata zalévali denně, budou tvořit kořeny především těsně pod povrchem půdy a nepůjdou do hloubky. V důsledku toho budou náchylnější na jakékoliv teplotní i srážkové výkyvy. Při dlouhodobějším přelévání rostlinám navíc přestane kořenový systém fungovat a hrozí, že je zabijete.
4. Chybný způsob zálivky: I čtvrtý bod se týká zvyšování rizika plísně. Té se totiž daří ve vlhku, a tak by mělo být cílem vašeho snažení udržovat rajčata pokud možno suchá. Zalévejte je proto vždy ke kořenům, na listy nikdy. Voda by na nich ulpívala a rajčata byste tak zbytečně stresovali.
5. Nadměrné odlistění: Někteří zahrádkáři doporučují rajčatům komplet oholit listy, jakmile nasadí několik vijanů s plody. Účelem této praktiky je podpora dozrávání plodů. Jenže už se zapomíná na to, že každá rostlina listy potřebuje ke svému životu. Když je odstraníte, stresujete ji.

tags: #ekologie #pěstování #rajčat #pohroma #škůdci

Oblíbené příspěvky:

• Seznam Významných Lokalit ČR
• Autoservisy Týnec nad Sázavou a CNG
• Životní prostředí v Česku
• Podnebí v Písku: Analýza
• Výzkum Barbory Konopáskové