Dopad Plastů v Moři na Ekologii: Alarmující Stav a Možná Řešení

Bez drastických opatření hrozí, že bude ve světových oceánech do roku 2050 více plastů než ryb. Na konferenci OSN o oceánech, která začala v Lisabonu, to řekl generální tajemník OSN António Guterres, který vyzval státy celého světa, aby se zasadily o větší ochranu světových moří. Uvedl, že "bez zdravých oceánů nemůžeme mít ani zdravou planetu". Ve svém proslovu na zahájení konference se zaměřil na rostoucí znečištění oceánů, ve kterých každý rok končí na osm milionů tun plastového odpadu. Šéf OSN také varoval před dalšími zdroji znečištění či nadměrným rybolovem. Vyzval k větší ochraně před dopady změn klimatu na oceány i k ochraně lidí žijících v blízkosti oceánů.

Podle Guterrese se od první konference OSN o oceánech, jež se uskutečnila v roce 2017 v New Yorku, mnoho vlád, místních komunit i soukromých subjektů začalo snažit o zlepšení stavu světových oceánů. "Společně toho musíme ještě mnoho udělat," uvedl Guterres. Velmi kritické k postupu světových vlád jsou ekologické organizace. Podle nich se státy dostatečně nesnaží, aby zajistily mezinárodní ochranu oceánů. Poukazují na neschopnost vlád dohodnout se na smlouvách, které by měly závazná ustanovení. "Nepotřebujeme další prázdná slova doprovázená vágními prohlášeními a dobrovolnými závazky," uvedla představitelka organizace Greenpeace Laura Mellerová.

Vlády se například nedokáží shodnout na nové úmluvě, jež má chránit biologickou rozmanitost oceánů a mořské zdroje před nadměrným využíváním. Vlády o ní jednají přes deset let a poslední kolo rozhovorů skončilo v březnu nezdarem. Další se má uskutečnit v srpnu. Pětidenní konference v Lisabonu, které se účastní představitelé více než 120 států, by mohla uspíšit dosažení shody nad novou smlouvou, věří představitelé OSN.

Alarmující nárůst produkce plastů a dopady na životní prostředí

Celosvětová výroba plastů trvale roste, což má alarmující dopady na naši planetu. Podle statistik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) se za posledních dvacet let celosvětová produkce plastového odpadu zdvojnásobila, a toto tempo se má v příštích desetiletích dále zvyšovat. K této problematice se aktivně staví nový zákon, který byl přijat dne 10. srpna 2022. Plasty jsou problémem zejména kvůli své trvanlivosti a odolnosti. Rozkládají na velmi dlouhou dobu, takže se hromadí v životním prostředí a ohrožují faunu a flóru. A to nejen ve vodních tocích a oceánech, kde mají až katastrofální dopad na mořské živočichy, kteří plast mohou přijímat jako potravu.

Dopad mikroplastů na zdraví a ekosystémy

Negativní dopad pocítí také naše zdraví. Mikroplasty, tedy drobné částice rozkládajícího se plastu, pronikají do potravního řetězce. A konzumaci takového mikroplastu člověk ani zvíře nemá šanci pocítit. Navíc chemické látky uvolněné z plastů mohou znečišťovat půdní ekosystémy a ovlivňovat rostliny.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění. Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.

Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami. Nová studie v časopise Scientific Reports, kterou vedl Mats Huserbraaten z Institutu pro výzkum moře v norském Bergenu, naznačuje, že částice se do Severního ledového oceánu, severských moří a Baffinova zálivu rozšířily z Evropy.

Autoři studie pomocí modelování předpověděli, kolik mikroplastů se bude nacházet v určitých částech oceánu, a porovnali je se vzorky vody z těchto míst. Z jejich analýzy vyplývá, že mikroplastové částice kolují v Arktidě již nejméně deset let. Vědci zjistili, že většina simulovaných částic je unášena dvěma hlavními cestami. Až 65 procent z nich míří podél norského pobřeží směrem k moři Laptěvů na severu Ruska. Poté se dostávají do Severního ledového oceánu, přes severní pól a nakonec oceán opouštějí přes Framský průliv východně od Grónska. Třicet procent se vydalo jiným směrem, přes Grónsko a pak dále na jih podél severovýchodního pobřeží Kanady. Analýza mořské vody nalezené v každé z těchto oblastí odhalila, že rozložení mikroplastů odpovídá vědeckým modelům.

Možnosti řešení a inovativní technologie

Jedním z klíčových kroků k řešení problému plastů je přechod k ekologickým čisticím produktům, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Tyto produkty obsahují méně škodlivých chemikálií a mají snížený negativní dopad na naše vody a půdu. Ale co je ještě důležitější, některé ekologické čisticí produkty jdou ještě dál - ve svých obalech používají recyklované plasty. Jako spotřebitelé můžete aktivně přispět k ochraně životního prostředí tím, že volíte produkty v recyklovaných obalech.

Nezisková organizace The Ocean Cleanup už roky zkouší vyvíjí a testuje různé druhy plovoucích oceánských vysavačů, aby pomohla v boji se znečištěním plasty. Jejich plovoucí bariéry se pohybují s proudy a trychtýřem unáší plovoucí trosky do skladovacích plošin. Zachycují tak vše od rybářských sítí až po mikroplasty. Některé bariéry jsou taženy tradičními plavidly, jinde nasazují speciální plavidla, která odpad doslova „požírají", další systém je pak navržen tak, aby fungoval bez paliva, energii získává ze solárních panelů, vln a pohybu moře. Zkoušky ukazují, že dokáže shromaždit značné množství plastů.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Projekt se sídlem v Nizozemsku vyvíjí a zavádí i další technologie pro odstraňování plastového znečištění z oceánů a jeho zachycení v řekách dříve, než se dostane do oceánu. Původní zaměření bylo na Tichý oceán a jeho odpadkové skvrny, ale časem se rozšířilo i na řeky v zemích, jako je Indonésie, Guatemala a USA. Organizace Ocean Cleanup také publikuje vědecké práce a odhaduje, že 1 % světových řek (cca 1 000 řek) je zodpovědné za 80 % znečištění světových moří. Cílem je nasadit své říční systémy právě v těchto 1 000 řekách.

Dopady znečištění moří na ekonomiku

Odpad, hromadící se a zaplavující naši planetu, má dopady nejen na přírodu samotnou, následky neseme i v ekonomické sféře. Mezi odvětví nejvíce postižená znečištěním světových moří a oceánů patří rybolov s akvakulturou, lodní doprava a turismus a rekreace. Odpad vytvořený člověkem, znečišťující moře a pobřeží, je tvořen objekty různé velikosti i složení (sklo, textilie, plasty, papír, sklo, keramika, guma, kov, dřevo). Je to obrovský pomník lidské bezohlednosti. V oceánu plave vrstva plastového odpadu o rozloze více než trojnásobku Francie.

Rybářský odpad jako významný zdroj znečištění

Ukazuje se, že až 20 procent oceánského plastového odpadu tvoří různé pomůcky na rybaření. Ačkoliv tedy média často plní spíše strašidelné obrázky moří plných plastových lahví a obalů na jedno použití, ve skutečnosti mnohem větší díl viny leží na ramenou rybářů. To by mohlo představovat nejméně 10 procent množství všech plastů znečišťujících planetu a možná až 70 procent hmotnosti plastů zamořujících oceány. Podle studie z roku 2018 publikované v magazínu Scientific Reports potom až 46 procent rybářského odpadu tvoří sítě, zbytek připadá na jiné pomůcky, jako jsou pasti na úhoře, koše a lana.

Odborníci navrhují, aby lodě měly registrován počet sítí, které mají na palubě, a se stejným množstvím by se měly vracet z lovu. Dalším nápadem ekologických skupin je instalace GPS trackerů do sítí, které jsou spojeny se čluny, což by znamenalo, že by nebylo možné se jich beztrestně zbavit. Některé společnosti, jako je například slovinská Healthy Seas, také pracují na recyklaci rybářských sítí, překážkou je ale nedostatečná infrastruktura přístavů.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

tags: #ekologie #plasty #v #moři #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Použití vápna v kompostu
• Prázdné tonery do tiskárny a Alza
• Nebezpečný hořlavý odpad
• Dopady znečištění vody
• Emisivita a měření teploty