Ekologická témata pro Poslaneckou sněmovnu

V současné době, kdy se diskutuje o energetické politice, se pozornost soustředí na tradiční témata, jako jsou nové možnosti atomové energie, bezpečnější uhlí nebo snaha o snížení závislosti na ropě. V oblasti obnovitelných zdrojů se dlouho hovořilo pouze o větrné nebo solární energii, ale existují i další výhodné obnovitelné zdroje.

Česká republika má pochybnosti o reálném přínosu Dohody o čistém průmyslu, kterou Evropská komise navrhla jako plán na zachování konkurenceschopnosti unijního průmyslu. Vláda se shodla na tomto postoji na zasedání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni. Premiér Petr Fiala konstatoval, že tento dokument nepřináší skutečný impuls ke změně politiky Green Dealu a nepřináší změny, o které se snaží vláda.

Evropská komise ve svém sdělení potvrzuje záměr navrhnout klimatický cíl pro rok 2040. Premiér Fiala uvedl, že s tím vláda nesouhlasí a dosáhla toho, že Komise odložila vydání návrhu a bude dál konzultovat s členskými státy. Připomněl úspěchy vlády v oblasti nároků kladených na evropský automobilový průmysl, kdy Komise předložila návrh, který automobilkám umožní rozložit plnění emisních cílů na delší období. Vláda bude usilovat o přehodnocení cílů a zrušení zákazu spalovacích motorů po roce 2035.

Žáci druhého ročníku studijního zaměření Zahraniční obchod a mediální komunikace Obchodní akademie Vlašim společně s desetičlennou skupinou třídy 3. A, která se zapojila v letošním roce do vzdělávacího programu Vyslanecké školy Evropského parlamentu (EPAS), navštívili prostory Poslanecké sněmovny, kterými je osobně provedl poslanec Ing. Během prohlídky se dozvěděli nejen mnoho zajímavostí z historie samotné Poslanecké sněmovny a jejích jednotlivých budov, ale i o současném dění a činnostech, které provázejí práci poslance. Velkým zážitkem pro všechny byla i možnost zasednout přímo do lavic hlavní zasedací místnosti a vyfotit se u poslaneckého řečnického pultu.

Zelení mají po 15 letech znovu ve Sněmovně své poslance, byť jen dva, kteří jsou navíc členy poslaneckého klubu Pirátů. I tak je spolupředsedkyně strany Gabriela Svárovská spokojená. „Je to lepší výsledek, než jsme realisticky očekávali - a zároveň velký závazek. Vnímám sílu přednostních hlasů jako jasný vzkaz: lidé chtějí kompetentní zelenou politiku, která hájí veřejný zájem, ne partikulární byznys,“ říká Svárovská.

Čtěte také: Poslanecká sněmovna a životní prostředí

Svárovská dále uvádí, že je třeba dotáhnout zelenou transformaci v energetice, průmyslu a zemědělství tak, aby ekologická a udržitelná řešení lidé přijali, aby pro ně byla zvládnutelná a přinesla jim hmatatelný užitek. V energetice podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů, sdílení a úspory. Je třeba ukončit veřejnou podporu fosilních paliv a omezit vliv fosilní lobby na zákony a regulace. Průřezovou prioritou je pro ni ochrana přírody, krajiny, půdy, vody a biodiverzity.

Ministr životního prostředí Jan Dusík reagoval na příspěvky v Poslanecké sněmovně a uvedl, že se značnou měrou z nich by se ztotožnil. To, že dnes nemáme regulační nástroj na to, jakým způsobem zajistit splňování přijatelných podmínek z hlediska ochrany ovzduší v domácnostech, je skutečnost. Ony představují zhruba čtvrtinu zátěže, která se týká emisí polétavého prachu. A možnosti kontroly jsou skutečně velmi omezené. Snažíme se na toto reagovat v návrhu nového zákona o ovzduší. Imisní přístup, o kterém tady byla řeč, se ukazuje asi nejpregnantněji na Moravskoslezském kraji, že je nutno řešit nejenom plošně, ale také individuálně.

Co se týče evropských peněz, máme v operačním programu životního prostředí kapitolu, která na toto pamatuje. Máme tam vyčleněno 15 mld. korun na opatření, která jdou za zlepšením kvality ovzduší a která mohou být velmi efektivně, podle našeho názoru, směřována právě do Moravskoslezského kraje. V současnosti se zabýváme tím, aby projekty, které budou předloženy, skutečně předloženy byly. Zatím zájem byl poměrně nízký a my vyhodnocujeme, jakým způsobem dosáhnout toho, aby peníze byly účinně použity právě na tuto problematiku. Jednání s Polskem pokračuje.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na způsob, jakým Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP) používaly v letech 2012 až 2016 peníze Evropské unie na zlepšení v oblasti nakládání s odpady. MŽP rozdělilo z OPŽP 2007-2013 téměř 19 miliard korun mezi více než čtyři tisíce projektů. Jednalo se například o výstavby nebo úpravy sběrných dvorů, třídíren odpadů, kompostáren, bioplynových stanic či o rekultivace starých skládek.

MŽP se neztotožňuje se závěry NKÚ, kdy podle tvrzení NKÚ nemá vyčíslené přínosy vynaložených prostředků na odpadové projekty z OPŽP 2007-2013. MŽP NKÚ doložilo jednoznačné, vyčíslitelné a měřitelné přínosy ke zlepšení stavu odpadového hospodářství v ČR z těchto projektů:

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Podpořené projekty zcela prokazatelně přispěly k celkovým výsledným hodnotám v oblasti nakládání s odpady v ČR jako např. ke snížení skládkování nebo k vyšší recyklaci. To jasně dokládají data za odpadové hospodářství zejména v oblasti nakládání s komunálním odpadem, kdy klesalo množství odpadů odstraněných na skládkách z 64 % v roce 2009 na 47 % ve 2015 a naopak narůstal sběr, materiálové a energetické využití a recyklace komunálních odpadů od roku 2009 až do roku 2015, konkrétně z 29 % v roce 2009 na 47 % v roce 2015.

Problém s plastovými výměty ze žlutých popenic z obcí a měst stále pokračuje. Třídící linky nemají kam odvézt nevyužitelné zbytky z třídění. Skládky obcím odmítají převzít odpad s odkazem na § 36 odst. 5 nového zákona. Obce píší cenové metodiky, protože zdražení svozu plastů stále pokračuje. Dle zástupce Svazu měst a obcí, Mgr. Pavla Drahovzala, se obcím meziročně již navýšily náklady na svoz plastů díky nové odpadové legislativě dokonce 2,5 násobně. Situace je vážná.

Česká asociace odpadového hospodářství aktuálně zaslala dopis předsedům dvou největších obecních svazů SMO ČR a SMS ČR. V textu dopisu je shrnutí aktuální situace i upozornění na rizika dalšího zdražování svozu plastů, s ohledem na problematickou dikci ustanovení § 36 odst. 5. Metodika dále u varianty č. 3 předpokládá, že 70 % plastových výmětů, a to v roce 2020, skončilo za průměrnou částku 500 kč/t, na linkách pro výrobu TAP. Je pozitivní, že MŽP již před několika měsíci deklarovalo, že se bude problémem aktivně zabývat.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

tags: #ekologie #témata #pro #poslaneckou #sněmovnu

Oblíbené příspěvky:

• Odpovědnost za černé skládky
• Nové Lublice a Jeseníky
• Problémy s emisemi? Zkuste emulátor OBD
• Jak správně kompostovat?
• Odpadové Hospodářství Nový Bor