Význam ekologie půdního prostředí: Edafon a jeho role

Pokud jste někdy zírali na kousky půdy pod vašimi botami a zamysleli se nad tím, co se skrývá pod povrchem, možná vás zajímá svět edafonu. Edafon je skupina tajemných organismů, kteří hrají klíčovou roli v půdním ekosystému. Ačkoli jsou skrytí pod povrchem, jejich činnost má výrazný vliv na půdní kvalitu a životní prostředí.

Co je to edafon?

Edafon je kolektivním názvem pro rozmanitou skupinu mikroorganismů a bezobratlých živočichů, kteří obývají půdu.

• Mikroorganismy: Bakterie, houby a další mikroorganismy jsou neviditelnými pracovníky v půdě.
• Bezobratlí živočichové: Sem patří červi, roztoče, pavouci a mnoho dalších.

Funkce edafonu

Klíčové funkce edafonu zahrnují:

1. Rozklad organického materiálu: Mikroorganismy edafonu mají schopnost rozkládat padlé listy, odumřelé kořeny a jiný organický materiál.

Význam edafonu pro půdu a ekosystém

V suchozemských ekosystémech je půda a její povrch prostředím zajišťujícím zcela zásadní ekosystémovou službu: postupný rozklad mrtvé organické hmoty. Jen její malá část se postupně nerozloží zpět až na původní komponenty, tedy minerální živiny a CO2, a vstupuje do složitých organických syntéz, při nichž spolu s fragmenty původních látek vznikají nové a velice komplexní, takzvané humusové látky.

Byť se to týká jen zlomku mrtvé organické hmoty, jde v zdravých půdách o dlouhodobý a plošný jev. Výsledkem je postupná fixace atmosférického uhlíku v půdě, kde může setrvávat i velmi dlouhou dobu, čímž se prakticky neliší od uhlíku uvízlého v tzv. fosilních palivech.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

V rámci ekosystému je klíčová recyklace živin při dekompozici organického materiálu. Mrtvá organická hmota je ještě velice bohatá na energii, která je pro organismy z dekompozičních potravních řetězců hlavním lákadlem.

Největší část práce s rozkladem, tedy mineralizaci až na původní komponenty, odvádějí půdní bakterie a houby, souhrnně začleňované tradičně do skupiny tzv. půdní mikroflóry - i když s flórou nemají nic společného. Druhové bohatství u těchto dvou skupin organismů je enormní a stále velmi málo známé. S rozkladem organické hmoty půdní mikroflóře pomáhají velmi početní zástupci živočichů neboli půdní fauna.

Půdní inženýři (zejména žížaly, ale také termiti, mravenci či larvy hmyzu) vytvářejí v půdě chodby a prostory a taky distribuují organickou hmotu napříč půdním profilem, čímž vytvářejí příležitosti pro ostatní organismy.

Větší a středně velké druhy (mnohonožky, stínky, mnohé hmyzí larvy, roupice) se živí organickým detritem, čímž mrtvou organickou hmotu jednak rozdrobují na menší kousky, jednak přetvářejí na hrudkovité exkrementy. Tato činnost je funkčně řadí mezi transformátory opadu („litter transformers“).

Menší druhy (půdní drobní členovci - tedy roztoči a chvostoskoci, některé hlístice apod.) - se živí hlavně půdní mikroflórou, tedy houbami a bakteriemi. Pokud nejsou adaptováni na nabodávání a vysávání buněk odumřelých tkání nebo houbových vláken, nejsou zpravidla schopni je oddělit od fragmentů detritu, na kterých narůstají, a tak je konzumují i s nimi.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Pohyb půdní fauny v opadu a organických zbytcích současně zabezpečuje promíchávání fragmentů organické hmoty s minerálními částicemi půdy (bioturbace).

Rozdělení půdních organismů podle velikosti těla a ve vztahu k velikosti půdních částic a k průměru půdních pórů

Životním prostředím půdních organismů jsou půdní póry, které obklopují půdní částice různé velikosti. Organismy mohou žít jen v pórech větší velikosti než je velikost (průměr) jejich těla. Pro život v půdě je tedy naprosto nezbytná určitá pórovitost a struktura půdy.

Abundance a biomasa edafonu

V půdě žije obrovské množství organismů a v odborné půdně biologické literatuře je k dispozici mnoho údajů o abundanci (početnosti), diverzitě (rozmanitosti) a biomase (hmotnosti) půdních organismů v konkrétních půdách a konkrétních podmínkách. Tyto informace je však obtížné generalizovat jednak pro velkou pestrost půd, jednak pro rozmanité kombinace faktorů vnějšího prostředí, které významně ovlivňují vývoj půdy a také její momentální stav a oživení.

Odebereme-li 1 kg půdy, která obsahuje například 3 hmotnostní procenta organické hmoty, tedy 30 g, bude z toho připadat kolem 4 % hmotnosti na půdní organismy (tedy asi 1,2 g). Podíl mikroorganismů na živé hmotě bude 75 % (0,9 g), zatímco na živočichy bude připadat 20 % (0,24 g) a na kořeny 5 % (asi 0,06 g).

Zastoupení hlavních skupin organismů v půdě:

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Převážnou většinu půdních organismů tedy nemůžeme vidět prostým okem, což ovšem nemá žádný vztah k jejich nezastupitelnému významu pro fungování půdy.

V dané půdě žije v daném čase určité společenstvo edafonu, které je v mnoha interakcích jak půdních organismů mezi sebou, tak v interakcích s rostlinami i s abiotickým prostředím, přičemž toto společenstvo je velmi heterogenní ve smyslu prostorovém a proměnlivé ve smyslu časovém.

Prostorová heterogenita společenstva půdních organismů souvisí s prostorovou heterogenitou půdy. Půdu tvoří nepřeberné množství mikro-, mezo- a makroprostředí s rozmanitými kombinacemi faktorů.

Časová proměnlivost společenstev půdních organismů je dána jak přirozenou populační dynamikou organismů, tak proměnlivostí půdního prostředí, pro něž jsou charakteristické změny vlhkosti, teploty a dalších významných faktorů prostředí, a v němž existují a mění se strmé gradienty koncentrací živin, plynů aj.

Ochrana půdního prostředí a studium edafonu

Studium edafonu má zásadní význam pro ochranu půdního prostředí a udržitelné zemědělství. Pokud máte zájem o více informací o edafonu nebo o jiných aspektech půdní ekologie, neváhejte se obrátit na odborníky na tuto problematiku.

tags: #ekologie #pudniho #prostredi #vyznam

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro váš domov: Růže
• Výlety do přírody v Karlovarském kraji
• Obecná ochrana přírody
• Vše o KES
• Kam s plechovkami?