Studium ekologie na Univerzitě Palackého v Olomouci

30.03.2026

Katedra ekologie a životního prostředí je nejstarší katedrou ekologie v ČR, která s tradicí delší než třiceti let poskytuje vysokoškolské vzdělání a realizuje výzkum v oblasti ekologie a environmentálních věd. Jsme moderním a rozvíjejícím se pracovištěm s odborníky různých specializací, se širokou domácí i mezinárodní spoluprací. Ať už studujeme populační dynamiku druhů, mikrobiální aktivitu vod, kvalitu půd nebo ekosystémové služby zemědělské krajiny, snažíme se o rozvoj a popularizaci ekologických a environmentálních poznatků. Naším dalším cílem je také aplikace ekologických přístupů k řešení klíčových otázek v ochraně přírody a životního prostředí.

Katedra garantuje bakalářské studium oboru Ekologie a ochrana životního prostředí a navazující magisterské studium oborů Ekologie a ochrana životního prostředí a Ochrana a tvorba krajiny. Zajišťuje rovněž výuku učitelství bakalářského oboru Biologie a environmentální výchova a magisterského oboru Učitelství biologie a environmentální výchova pro střední školy. Vedle výuky studentů je hlavní náplní katedry vědecký výzkum v oblasti ekologie, ochrany přírody a krajiny, využití území a revitalizací.

Náplň studijního programu

Studium klade důraz na znalosti ze základních ekologických disciplín a nabízí další prohloubení poznatků ve třech hlavních směrech, kterými jsou obecná ekologie, ochrana přírody, a revitalizace. Další rozšiřování odborných znalostí je zaměřeno na teoretické poznatky z analýzy životního prostředí, ekologického plánování a prognostiky a studium interakcí přírody a společnosti v krajině.

Důležité termíny

Den otevřených dveří: 28. 11. 2025, 24. 1.
Přihlášky (Bc.): 15. 3. 2026
Přijímací zkoušky (Bc.): 1. - 12. 6. 2026

Krajinná ekologie

V dnešním globalizovaném světě dochází ke ztrátám a degradaci přírodního prostředí v globálním měřítku. Transformace produktivních ekosystémů na zemědělské plochy, kácení lesů a expanze lidských sídel a infrastruktury stojí za masivním ubývaním a fragmentací biotopů podporujících biodiverzitu. K tomu, abychom porozuměli jak fragmentace prostředí ovlivňuje distribuci a přežívání druhů, populací a společenstev, potřebujeme zkoumat změny ve struktuře a uspořádání krajiny a způsoby, jak organismy na tyto změny reagují. Jakou roli hraje velikost a uspořádání habitatu na přežití populací ohrožených druhů? Jak struktura krajiny ovlivňuje šíření invazivních organismů a chorob? Jaký dopad má výstavba dopravních komunikací na populace migrujících živočichů? Těmito otázkami se zabývá krajinná ekologie.

Krajinná ekologie studuje vazby mezi prostorovým uspořádáním a ekologickými procesy v krajině, tedy příčiny a následky krajinné heterogenity, a to v širším měřítku než je běžné u jiných ekologických disciplín. Cílem tohoto předmětu je seznámit posluchače s teoretickými základy a metodami moderní krajinné ekologie a jejich aplikací v oblasti ochrany přírody a životního prostředí.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Témata přednášek z krajinné ekologie

Krajinná ekologie jako vědní disciplína - definice a principy, historie, základní úkoly, vztah k dalším vědním oborům
Krajina a její dimenze - krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent
Příčiny krajinného uspořádání - abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Data a technické nástroje pro studium krajiny (GIS, DPZ)
Měření a kvantifikace krajinného uspořádání - plošky-koridory-matice (patch-corridor-matrix concept), indexy krajinného pokryvu (landscape metrics), prostorová statistika
Dynamika krajiny - disturbance a disturbanční režimy, krajinná rovnováha, stabilita, resilience, vliv krajinného uspořádání na ekologické procesy (pattern-process), fragmentace
Organismy v krajině - krajinné uspořádání a jeho vliv na organismy, populace a společenstva, teorie ostrovní biogeografie, metapopulační teorie, zdroje a propady, koridory a konektivita, ekotony, identifikace vhodnosti habitatu, modelování distribuce druhů
Krajinná ekologie v domácí praxi - historický vývoj krajiny v ČR, ochrana krajiny v rámci ochrany přírody (VKP, ÚSES, CHÚ, NATURA 2000), mapování krajinného pokryvu a biotopů, krajinný ráz a jeho hodnocení, krajinné plánování

Na závěr studia by studenti měli být schopni definovat krajinu a vymezit krajinnou ekologii v systému ekologických vědních disciplín, popsat hlavní principy spjaté s rozlišováním krajinné struktury, s fungováním a vývojem/změnou v krajině a podat základní přehled v oblasti aplikované krajinné ekologie.

Doporučená literatura

Collinge, S.K. (2009). Ecology of Fragmented Landscapes. J. Hopkins University Press.
Farina, A. (2000). Principles and Methods in Landscape Ecology. Dordrecht.
Forman, R. T. T., Godron, M. (1993). Krajinná ekologie. Praha.
Forman, R.T.T. & Wilson, E.O. Land Mosaics: The Ecology of Landscapes and Regions.
Franklin J. Mapping Species Distributions: Spatial Inference and Prediction.
Gergel, S.E. & Turner, M.G. Learning Landscape Ecology. Springer, 2001.
Kovář, P. (2012). Ekosystémová a krajinná ekologie. Praha.
Lindenmayer, D. & Fischer. J. Habitat Fragmentation and Landscape Change: An Ecological and Conservation Synthesis.
Měkotová, J. (2007). Principy v obecné a aplikované krajinné ekologii. Vydavatelství UP Olomouc. Olomouc.
Miklós, L., Izakovičová, Z. (1997). Krajina ako geosystém. Bratislava.
Turner, M.G., R. H. Gardner & R. V. O'Neill, R.V. Landscape Ecology in Theory and Practice: Pattern and process. Springer-Verlag, 2001.
Wiens, J. Foundation Papers in Landscape Ecology.
Zonneveld, I.S. (1995). Land Ecology. Amsterdam.