Vliv větru a stromů na ekosystémy a klima

Každý, kdo se prochází venku za slunného dne, vnímá, že stromy a potažmo lesy ovlivňují teplotu a vlhkost vzduchu i rychlost větru.

Ty nejzásadnější aspekty provázanosti stromů a klimatu jsou doposud v politických diskusích o klimatu přehlížené. To alespoň vyplývá z nově publikovaného souhrnného vědeckého článku.

Autoři textu vybízejí k tomu, aby veškeré diskuse o stromech, lesech a utváření klimatu byly zcela postaveny na hlavu.

Jak se zdá, přímý vliv lesů na srážky a teplotní poměry totiž může mít na klima významnější dopad, než v současnosti intenzivně studovaný vliv lesů na rovnováhu CO2.

V tuto chvíli se politické diskuse v oblasti klimatických změn zabývají téměř výhradně jen procesy souvisejícími s dynamikou CO2.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Ačkoliv zemědělci vědí, že stromy chladí jejich obydlí, dobytek i úrodu, musejí se, pokud chtějí být součástí snah o zmírnění klimatických změn, učit složitý jazyk skleníkových plynů a úložišť CO2.

V přehledném článku, který byl publikován v časopise Global Environmental Change, 22 autorů uvádí příklady, jak stromy ochlazují naši planetu.

Vědci navíc přínášejí důkazy pro všeobecně rozšířenou domněnku, že stromy a lesy ovlivňují distribuci srážek.

„Sekvestrace uhlíku je samozřejmě vítaný přínos vedle schopnosti stromů recyklovat srážky a klimatizovat prostředí. Tím, že stromy vstřebávají a redistribuují vodu, zajišťují simultánně ochlazování povrchu planety“, říká David Ellison, první autor tohoto článku.

Stromy jsou obrovské chladící systémy bez účtů za elektrickou energii. Využívají sluneční energii na přeměnu kapalné vody ve vodní páru, čímž chladí svoje okolí.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Za horkého počasí je povrchová teplota lesa srovnatelná s teplotou vodní hladiny blízkého rybníka, zatímco nedaleká suchá louka a silnice s asfaltovým povrchem jsou o více než 20 °C teplejší (podrobně viz článek).

„Z našich závěrů vyplývají důležité důsledky pro praxi, protože není možné, abychom se nadále při našem snažení o zmírňování klimatických změn a adaptaci k nim soustředili výhradně na ukládání uhlíku“, říká Victoria Gutierrez, vedoucí vědecká pracovnice neziskové organizace WeForest, která podporuje snahy o obnovu lesa v tropických oblastech, a zároveň spoluautorka článku.

Kromě toho že lesy ochlazují zemský povrch, mohou také přispívat ke vzniku srážek. Vznik srážek lze ovlivnit dvěma způsoby: i) zvyšováním množství vodní páry v atmosféře, k čemuž stromy a mokřady významně přispívají v míře, která je měřitelná, a ii) usnadněním kondenzace vodní páry do kapiček v mracích i přímo do dešťových kapek.

„V čistém vzduchu bez prachových částic vysoko v atmosféře se mohou kapičky vody podchladit až na - 40 °C než zmrznou, pokud zde nejsou přítomná nukleační jádra, která katalyzují proces mrznutí“ říká Cindy Morris, jedna ze spoluautorek studie.

„Ale stromy a lesy uvolňují do atmosféry kondenzační jádra, včetně spor některých hub, pylových zrn a bakterií, které způsobují vypadávání srážek při mnohem vyšších teplotách, někdy i při pouhých - 4 °C.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

V důsledku toho, že lesy mění toky vzdušné vlhkosti v atmosféře, ovlivňují vznik srážek v oblastech ležících dál po směru převažujících větrů.

Zatímco oblasti poblíž pobřeží získávají většinu srážek z páry vypařené z mořské hladiny, vzdálenější vnitrozemské oblasti jsou se vzrůstající tendencí závislé na kontinentálních zdrojích atmosférické vlhkosti z oblastí situovaných výše proti směru větru.

V průměru je přibližně 40 % srážek nad kontinenty recyklováno z evapotranspirace na pevnině.

Důležité příklady vzájemné závislosti značně vzdálených území byly popsány například mezi Konžskou pánví a Východní Afrikou, které jsou zdrojem srážek pro oblast Etiopské vysočiny a Sahelu, mezi Amazonií a severozápadní Argentinou a mezi jihovýchodní pevninskou Asií a Čínou.

„Tam, kde dříve studie o vodě nazývaly vodu v řekách modrou vodou a vodu užívanou rostlinami vodou zelenou, je dnes voda v atmosféře vnímána jako voda duhová,“ říká Meine van Noordwijk, spoluautor a vedoucí vědecký pracovník World Agroforestry Centre (ICRAF).

„Budeme se muset na politické úrovni přizpůsobit představě, že dešťové srážky nejsou jen výsledkem pohybu vzdušných mas na velkou vzdálenost, ale významně souvisejí s tím, jak naši sousedé na návětrné straně pečují o své lesy.

Spolehlivost srážek v kontinentálních vnitrozemských oblastech Afriky a Jižní Ameriky podobně jako i na jiných místech světa může záležet na relativní nedotčenosti a současně souvislosti lesních porostů od pobřeží dál po směru větru.

Autoři přinášejí tyto a mnohé další fascinující pohledy a vědecké závěry jako podklad pro hydroklimatické politické úvahy o lesních porostech a stromech vůbec.

Text se uzavírá naléhavou výzvou k ochraně lesů, vody a klimatu.

„Politická jednání o klimatu musí vzít na vědomí vliv stromů a lesů na procesy ovlivňující rozložení vody v krajině, chladící kapacitu porostů i vznik srážek.

V současné době, kdy v důsledku sucha a kalamity dochází k rozsáhlému odlesnění značných částí krajiny, nabývá na významu ochrana rozptýlené zeleně, jako jsou drobné remízky či větrolamy, a její obnova především v zemědělských oblastech v systému tzv.

Hlavní potenciál větrolamů spočívá především ve zvyšování hospodářského výnosu a poskytování ochrany proti erozi půdy.

Pomáhají také při zachycování vody, obohacování půdy, ochraně biodiverzity a zlepšování kvality ovzduší nejen pro majitele půdy a zemědělce, ale také pro společnost.

I navzdory těmto pozitivům zůstává využívání větrolamů stále na nízké úrovni.

Další problém vzniká v souvislosti s vlastnictvím půdy, kdy se ve většině případů hospodaří na pronajaté půdě a na vlastníky je vyvíjen tlak ze strany velkých podniků, které nájemcům nabízí takové finanční podmínky, jimž nejsou schopni konkurovat.

A mnoho zemědělců si není jisto tím, zda pronajaté pozemky bude moci dlouhodobě obhospodařovat.

„Avšak podstatné je nahlížet na jejich roli v kontextu celkové udržitelnosti zemědělské krajiny v rámci společné zemědělské politiky.

Větrolamy jsou hlavním agrolesnickým opatřením využívaným po celém světě. Jedná se o lineární výsadby stromů a keřů, které fungují na principu filtrování a rozbíjení síly větru, což snižuje rychlost pohybu vzduchu skrz větrolam a redukuje turbulence na závětrné straně.

Samotná výška větrolamu a propustnost pak určuje výsledný efekt větrolamu. Jsou navrženy tak, aby se zvyšovala produkce plodin, aby chránily lidská obydlí a komunikace, hospodářská zvířata, vodu a půdu před nepříznivým prouděním větru a ukládáním sněhu.

V českých zemích došlo k největšímu rozmachu větrolamů v 50. letech minulého století, kdy impulsem k jejich zakládání bylo jednak velké sucho v roce 1947 a jednak rozorání mezí, a tím vytvoření velkých ploch se všemi negativními dopady na půdu.

Větrolamy mají své místo především v rovinatých a větrům otevřených polohách zejména v intenzivně obdělávané zemědělské krajině ohrožené erozí půdy.

Vhodně spravované větrolamy mají význam při zvyšování objemu výroby a produkce hospodářských zvířat.

Větrolamy a ochranné lesní pásy hrají roli při zmírňování klimatických podmínek a meteorologických jevů, jako je teplota a krupobití, které mají dopad na růst především mladých hospodářských zvířat.

Zahraniční studie prokázaly nárůst produkce mléka o 30 %, a to proto, že produkci mléka výrazně ovlivňuje tepelná zátěž.

Příznivé vlastnosti větrolamů se podílejí na vyšších zemědělských výnosech a pomáhají zachovat výnosnost půdy.

V průměrných letech se úroda obilí obvykle zvyšuje o 6-19 %.

Větrolamy účinně chrání závětrné strany před větrnou erozí.

Větrolamy zlepšují růst rostlin a zvyšují úrodnost pastvin snížením úbytku vlhkosti z půd.

Snižují ztráty vody z půdy v pozdním jaře o 10-12 mm, v konkrétním případě měly oblasti chráněné větrolamy 20% nárůst průměrné roční sklizně.

Větrolamy mohou být využívány i k zachycení sněhu a jeho udržování na lokalitách v polosuchých oblastech, kde je nezbytné zachování režimu půdní vlhkosti.

V těchto oblastech může sníh tvořit až 40 % ročních srážek.

Významný vliv mají větrolamy též při usměrňování toků vody, využívaných pro zavlažování nebo odvodnění pozemků.

Zde je důležité, aby byly umístěny podél hranic pozemků.

Agrolesnictví je osvědčenou strategií pro zajištění čisté vody.

V konvenčním zemědělství je využita polními plodinami méně než jedna polovina aplikovaného dusíku a fosforečného hnojiva.

Přebytečné hnojivo se vsakuje do podpovrchových vod nebo se vyplavuje ze zemědělských ploch povrchovým odtokem, čímž dochází ke kontaminaci vodního zdroje a ke snížení jeho kvality.

tags: #ekologie #vliv #větru #stromy #studie

Oblíbené příspěvky:

• Invazivní dřeviny a jejich likvidace
• Více o koloběhu látek
• Ekologické zemědělství v kostce
• Reference ekologických staveb Hodonín
• Příčiny a důsledky druhé světové války