Tento článek se zabývá vymezením základních pojmů z ekologie a botaniky, včetně definice tropů a charakteristiky tropického klimatu.
Ekologie je věda, která se zabývá vztahem organismů k životnímu prostředí a vzájemnými interakcemi mezi organismy. Studenti by měli být schopni prokázat základní orientaci v ekologii.
Základy ekologie zahrnují:
Botanika je věda o rostlinách, zahrnující jejich anatomii, morfologii, fyziologii, systematiku a ekologii. Kurz je zaměřený na anatomii, morfologii, fyziologii, systematiku a ekologii vyšších semenných rostlin. Důraz je kladen na využití některých zástupců ve výuce botaniky na základních školách a gymnáziích.
Botanika zahrnuje:
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Tropy jsou oblast Země ohraničená obratníkem Raka na severu a obratníkem Kozoroha na jihu. Dančák Martin, doc. Mgr. se zabývá vymezením základních pojmů včetně definice tropů a charakteristiky tropického klimatu, charakteristikou tropických biomů i azonální a extrazonální vegetace tropů, základy tropické ekologie, fytogeografickou charakteristikou tropů, významnými rostlinnými taxony tropických oblastí, kulturními a užitkovými rostlinami tropů a ochranou biodiverzity tropických oblastí.
Fytogeografie se zabývá geografickým rozšířením rostlin. Fytogeografická charakteristika tropů je důležitou součástí studia botaniky a ekologie.
1. Definice, předmět a metody studia biologie, charakteristika živých soustav2. Chemické složení živých soustav, biogenní prvky, voda, minerální látky, aminokyseliny, bílkoviny, peptidy, sacharidy, nukleové kyseliny, lipidy3. Cytologie: nebuněčné formy, stavba a funkce buňky, rostlinné a živočišné buňky, buněčná teorie. Buněčné struktury a jejich funkce: membránový princip, plazmatická membrána, endoplazmatické retikulum, Golgiho komplex, lysosomy, peroxisomy, mitochondrie, chloroplasty, cytoskelet.4. Životní cyklus buňky a jeho regulace, pohlavní a nepohlavní rozmnožování mitoza, meioza. Základní genetické pojmy, replikace, transkripce, translace, regulace exprese genetické informace, šum v genetické informaci5. Mnohobuněčné organismy: pletiva a orgány rostlin, tkáně živočichů, základní fyziologické procesy v rostlinných a živočišných organismech. Systém nižších rostlin 1.6. Systém nižších rostlin 2.7. Systém vyšších rostlin 1.8. Systém vyšších rostlin 2.9. Systém bezobratlých 1.10. Systém bezobratlých 2.11. Systém obratlovců 1.12. Systém obratlovců 2.
Studenti by měli být schopni prokázat základní orientaci v molekulární biologii, cytologii, histologii, genetice, taxonomii a ekologii.
Rostlina a voda - fce vody v rostlinném organismu, pohyb vody v rostlině (difúze, konvekce, osmóza), příjem a vedení vody rostlinou (pasivní, aktivní), kořenový vztlak, transpirační proud, gutace, koheze, adheze, kapilarita, osmoregulace rostliny, evapotranspirace.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Závěr kurzu je věnován invazivním rostlinám, ekologii rostlin, legislativě a ochraně rostlin. Katalog mapuje invazní a problematické nepůvodní druhy rostlin nejčastěji používané při zahradnických výsadbách.
Rozklad přímé i nepřímé studijní zátěže předmětu: Přímá a nepřímá výuková zátěž vychází z kreditového hodnocení vyučovaného předmětu (5 kredity) a je stanovena na 136 hodin. Přímá výuka odpovídá 90 min./týden u přednášek, resp. 90 min./14 dní u cvičení pro studenty prezenční formy a 630 min./semestr pro studenty kombinované formy. Nepřímá výuka je vázaná na časovou dotaci spojenou s přípravou na 1 vyučovací hodinu přednášky a cvičení, což odpovídá 30 minutám, časem na samostudium literatury a práci se studijními materiály za semestr (10 hodin) a časem na přípravu na zápočet (12 hodin) a zkoušku v rámci plnění předmětu (60 hodin).
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
tags: #ekologie #základní #pojmy #botanika #UPOL #definice