Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v rozhovoru pro Info uvedl, že Česko zvládne splnit cíl Evropské unie, kterým je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990.
Hladík uvádí, že sektor LULUCF, jehož součástí je lesnictví, v roce 2022 vlivem kůrovcové kalamity více emisí vypustil než absorboval. V roce 2023 už se tento trend skutečně otočil.
Podle předběžných dat vzešlých z národní inventarizace skleníkových plynů vzrostly emise v dopravě v roce 2023 meziročně zhruba o půl milionu tun. Jde o pokračování dlouhodobého trendu, kdy mezi lety 1990-2022 došlo v tomto sektoru k 72% zvýšení emisí.
Fialův kabinet se k podpoře fotovoltaických zařízení na 100 tisících střechách zavázal ve svém programovém prohlášení. K polovině března 2025 bylo podle Ministerstva životního prostředí podpořeno 218 124 žádostí.
Na konci roku 2021, kdy nastoupila Fialova vláda, dosáhl celkový instalovaný výkon ve fotovoltaice hodnoty 2,19 gigawattu.
Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad
Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který umožní vznik akceleračních zón, připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s dvěma dalšími resorty. Právě MPO jej předložilo vládě. Ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru vláda návrh ještě neschválila.
Podle dat ČSÚ a Ministerstva průmyslu a obchodu se konečná spotřeba energie od roku 2021 skutečně snižovala. Dle nejnovějších údajů v roce 2023 dosáhla přibližně 952 petajoulů, což bylo méně než v předchozích dvou letech.
V období mezi lety 2010 a 2022 se zvýšil podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě o 7,6 % a od roku 2013 až na výkyvy vzrůstala i státní podpora OZE.
Mezi lety 2010-2022, o kterých mluví Petr Hladík, rostl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny rychleji v sousedních zemích než v Česku. Státní podpora OZE stejně jako jejich podíl na celkové spotřebě energie nicméně vzrostly i v ČR.
Podle posledních dat ČSÚ za rok 2021 využívalo centrální vytápění 38 % domácností. Novější údaje o nově postavených bytech ukazují, že tento podíl neroste.
Čtěte také: Lesní zákon a stavby
Domácnosti a i podniky závislé na dodávkách tepla ze soustav zásobování tepelnou energií mají jen omezené možnosti volby. Většina z nich bez případné a dost omezené možnosti odpojení je závislá na tom, co provede majitel teplárny nebo kombinovaného zdroje elektřiny a tepla.
Připravovaný zákon o snižování závislosti na fosilních palivech výrazně zmenší výdaje za dovoz ropy a plynu, zato rozhýbe investice do energetických úspor a její domácí výroby (zejména z obnovitelných zdrojů). Také přinese o devět tisíc nových pracovních míst v energetice, bez zákona naopak pět tisíc míst zanikne, neboť převáží efekt útlumu fosilní energetiky.
Studie shrnuje, že zákon zvýší energetickou bezpečnost a také přinese stabilitu pro podnikatelské prostředí. Studie varuje před hypoteticky možným zpomalením hospodářského růstu, ale to jen za nereálného předpokladu, že se vůbec neprojeví velké investice do domácích zdrojů energie a úspor.
Novela zákona o emisním obchodování má zajistit, aby veškeré výnosy z prodeje povolenek šly na opatření spojená s útlumem uhlí a s ochranou klimatu. Ministerstvo navrhuje, že půjdou do Státního fondu životního prostředí a vláda rozhodne o jejich využití.
Cena emisní povolenky se v současnosti pohybuje mezi 65 a 100 eury. Je to násobně více oproti minulosti - do předloňska se za povolenku platilo méně než deset eur.
Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR
tags: #richarduv #zakon #tepelne #emise