Spaní venku v přírodě v Evropě

Kempování je jeden z nejlepších způsobů, jak na cestách ušetřit na bydlení. A kromě toho je to nejen sranda, ale často i to pravé dobrodružství. Ale to nejlepší? Kempování nadivoko či bivakování má své kouzlo - nejde ani tak o to ušetřit pár korun za kemp. Vyrazit s batohem s kamarády do hor a přespat v závětří pod skalním převisem, kde široko daleko nikdo jiný není, je skvělý zážitek.

Konečně budete mít dokonalý klid na přemýšlení, vyčistíte si hlavu, krásně se vyspíte na čerstvém vzduchu a odpočinete si. Ráno vás probudí zpěv ptáků, kravské zvonky z ohrady opodál a vůně jehličí. Anebo také útok oranžových agresivních mravenců, přívalový liják nebo banda dřevorubců, která se rozhodla zrovna ten den vykácet půlku lesa. To je na tom právě to krásné.

V mnoha zemích, jako je například Skotsko, Norsko, Švédsko či Nový Zéland, můžete stan postavit téměř kdekoliv a bydlet tak zdarma. Spát pod širákem alias kempovat nadivoko. Pravidla pro wild camping se v jednotlivých zemích liší, určitě si proto před cestou vyhledejte, jak to aktuálně vypadá v místě, kam jedete. Neopomeňte rozdíl mezi kempováním a bivakováním, můžete z toho mít profit.

Jak najít „spací místo“?

V případě cestování autem a hledání vhodného místa k přespání je dobré sjet z hlavní silnice a popojet někam mimo města a zástavbu, kde budete zastrčení a nebude tam provoz. Samozřejmě ale pozor, abyste nespali někomu na soukromé zahradě. V takovém případě je víc než vhodné dojít se zeptat, zda by to dotyčnému nevadilo. Je velmi pravděpodobné, že vás neodmítne, když vysvětlíte, že jde pouze o přespání do rána a že o vás nebude ani vědět. Možná vám nakonec nabídne i onu teplou sprchu a ráno horký čaj.

Jak si kdo ustele… aneb kam si lehnout a kam raději ne?

Paráda, našli jste si krásný zastrčený plácek, teď už jen postavit stan nebo přístřešek, anebo jen rozbalit karimatku a hodit na ni spacák. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že noční stěhování stanu kvůli stoupající vodě v řece není nejpříjemnější probuzení. Nebo když jsem v Zélandu vstával ráno na pláži, čekalo mne poměrně velké překvapení - oceán, který jsem večer cítil pár desítek metrů od sebe, ráno nebyl nikde.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Chorvatsku

Než jsem však zabalil spacák a snědl sušenky ke snídani, oceán byl zpět - a ještě blíž ke mně. S dalším stopem ráno jsem se dozvěděl, že to byla tsunami způsobená silným zemětřesením v Chile a že hladina mohla stoupnout o 3-4 metry oproti normálu. Vstávat o hodinu později, probudily by mě mokré nohy (spal jsem nohama směrem k vodě). I pokud nespíte někde u vody, je dobré nelehat si do dolíku nebo kamkoli, kam by při dešti mohla stékat voda. Pohlídejte si, abyste neleželi pod nahnilým stromem, který vypadá, že každou chvíli spadne. Hodí se myslet také na závětří (nejen v případě přespávání na hřebeni hor či na nějakém větrném místě). I když je večer bezvětří a klid, ráno může na hřebeni fičet tak, že budete mít problém stan či spacák zabalit.

Na závěr je také dobré zkontrolovat, zda stan nestavíte na bodlácích nebo na nějakých ostrých kamenech, v mraveništi a podobně. K tomu ale postačí selský rozum.

Spíme pod širákem

Každý by si měl alespoň jednou vyzkoušet spaní pod hvězdnou oblohou - jak se hezky česky říká, pod širákem. Patří to k jedněm z nejhezčích zážitků a hlavně si díky tomu uvědomíte, jak jsme vlastně v celém nekonečném vesmíru maličcí. Pro spaní pod širákem přidám ještě pár dalších rad. Počítejte s tím, že padne rosa a spacák budete mít na povrchu mokrý. Je tedy dobré mít ho naimpregnovaný. Přikrýt se celtou nebo plachtou nepomůže, protože ta se zapaří a spacák vám namočí ještě víc. Buď rosa na spacáku, anebo celta natažená nad spacákem jako střecha - bez toho, že by se dotýkala. Samozřejmě pro případ nečekaného nočního deště je lepší přes sebe nějakou plachtu natáhnout, než promoknout úplně.

S rosou souvisí úklid oblečení, ať už do batohu, nebo třeba do malého lodního pytle nebo vaku, který je kolikrát vhodným doplněním klasického kompresního obalu na spacák. Spací oblečení (Merino či jiné funkční prádlo, ale hlavně něco jiného, než v čem se potíte celý den na treku; o oblékání do spacáku viz níže) je také dobré nosit společně se spacákem. I kdyby mělo být přes den mizerné počasí, dobře a v suchu se vyspat je pravidlem číslo 1.

Boty si dávám pod hlavu (pod karimatku), případně je používám otočené podrážkou nahoru (nemůže do nich rosa) jako zarážky, abych se neměl kam odkoulet z karimatky pryč na mokrou trávu. Pokud bivakujete v oblasti, kde nejste sami, je dobré dát doklady a peníze buď také do spacáku, nebo ještě lépe do kapsičky na doklady, kterou spacáky mívají. Pokud tušíte, že noc bude chladná, anebo vám bývá chladno od země, může hodně pomoci rozložit si na karimatku bundu pod záda a pod ledviny.

Čtěte také: Krásy Polska

Další možnosti

Zajímavou možností k přespání v přírodě jsou i různé cestovatelské boudy. Jsou velice populární u tras horských túr a dalších dlouhých pěších pochodů, jako je například skotská West Highland Way. Další možností jsou hamaky, ke kterým si můžete pořídit i plachtu, zateplovací vrstvu nebo i síťku. Nemám s tím zkušenost, ale jednoznačná výhoda je, že nemusíte řešit bláto či podmáčenou trávu, hady, pavouky - a i ti mravenci k vám mají cestu do spacáku podstatně náročnější.

Mohlo by se také hodit

Jakou pořídit výbavu?

Kvalitní kempovací výbava vám při dobrém zacházení vydrží mnoho let a vyplatí se do ní zainvestovat. Stanů najdete spousty druhů v cenách od pár stovek po desítky tisíc korun. Jak se v tom vyznat? Pravidlo číslo 1 zní: stan za pár stovek rovnou vynechejte (pokud tedy nechcete, aby vám při sebeslabším větříčku spadl na hlavu a prosákla jím i jemná ranní rosa). Kvalitní stan vám vydrží dlouhé roky, proto se vyplatí trochu zainvestovat. Stan se případně dá asi nejsnadněji půjčit.

Stan

Než půjdete vybírat, ujasněte si, jestli ho budete nosit na zádech na několikadenních trecích (pak se vyplatí připlatit za nějaký ultralehký), nebo jestli bude spíš jezdit v kufru auta - pak je zbytečné křečovitě řešit váhu a raději koupit třímístný pro dva lidi - vejdete se do něj pohodlně i s batohem. Dalším problémem u levných stanů bývají tyčky. Dle mé zkušenosti se vyplatí připlatit za duralové, které vydrží podstatně víc než laminátové. Vyberte výrobce, který nabízí možnost dokoupit samotné náhradní tyčky, pokud by vám nějaká třeba praskla. Další, co by člověka mohlo začít mrzet až při samotném stanování, je velikost předsíňky, hlavně když prší.

Celtu, nebo igelitovou plachtu

Pokud chcete ušetřit váhu ještě víc, nabízí se možnost vyrazit bez stanu. Pak je dobré mít nějakou pojistku pro případ náhlé změny počasí - ať už je to nouzový přístřešek na trase, jeskyně či převis, nebo plachta, která se srolovaná na vršek batohu vejde vždy. Když ji nevyužijete jako střechu, můžete ji využít jako podklad pod sebe, abyste leželi v suchu. (Za jasné noci rozhodně není vhodné se plachtou přikrýt, například aby vás ochránila proti rose. Tak to nefunguje.

Spacák

Spacáky se liší hlavně podle výplně. Péřové spacáky jsou obecně teplejší, lehčí a ve sbaleném stavu podstatně menší. Jejich nevýhodou je cena a náchylnost peří na vlhkost. To spacáky s dutým vláknem problém s vlhkostí vcelku nemají a uschnou rychleji, jsou levnější, ovšem hřejivost jim postupem času klesá rychleji. U teplotních rozsahů rozhodně neberte v potaz teplotu „extrém”. Výrobci se s ní rádi chlubí, je to ale teplota, při které sice pár hodin ve spacáku přežijete, o kvalitním spánku však nemůže být řeč. Podstatně blíže reálu je teplota „komfort”. Pokud bude venkovní teplota (resp. teplota uvnitř stanu) pod udávanou komfortní hodnotou, je šance vyspat se bez probouzení zimou jen při použití vhodného termoprádla. To ale není nejvhodnější, protože pak nemůže teplo vašeho těla pořádně ven, aby vyhřálo spacák, takže spacák nefunguje, jak by měl. A ještě: ženy bývají zimomřivější než muži, takže i když chlápkovi bude ve spacáku teplo, žena může v ...

Čtěte také: Cestování s batohem

Karimatku

Další vybavení a technika

Ještě než vyrazíte (ať už na den, nebo na týden), je dobré mít alespoň trochu představu, zda bude možné cestou někde nabrat vodu. Ze studánky, z horského potoka nebo třeba poprosit někoho ve vesnici (popřípadě koupit). Soudit, nakolik je voda nabraná v přírodě pitná, to si netroufám, ale osobně jsem z vody získané z potoků v evropských horách nikdy žádný problém neměl. Pokud se člověk chystá do oblasti, kde to s čistotou není úplně nejlepší, existuje pár základních možností, jak vodu vyčistit. Uvedu některé, s nimiž mám zkušenost.

• Dezinfekční tablety - vypadají jako prášky, jež se v daném poměru přidají do láhve s vodou, která je pak po 30-90 minutách zdravotně nezávadná. Tableta samozřejmě neodstraní zrnka hlíny a podobné nečistoty, takže v takovém případě je dobré vodu nabírat ještě třeba přes kus látky. Důležité je, že zahubí všechny bakterie, viry a parazity. Podobně jako tablety fungují i kapky či dvousložkové prášky. Jednotlivé výrobky se liší výslednou chutí vody.
• Mechanické filtry - prodávají se buď jako samostatné filtry nebo láhve se zabudvaným filtrováním. Je ale potřeba počítat s tím, že některé filtry bez aktivní složky neumí zničit všechny potenciálně nebezpečné mikroby. Filtry použité v láhvích mají také určitou životnost (omezený počet litrů, které zvládnou kvalitně vyčistit) a následně je potřeba je vyměnit, takže koupě filtrovací láhve také není doživotní řešení. Hlídejte si také jejich odolnost, například vůči mrazu. My používáme praktický a malý filtr Sawyer.

Lékárnička

Rychlé cukry

Jak na dobíjení

Vařiče

Satelitní telefon a podobné nouzové expediční pomůcky

Tesa páska a pár dalších nezbytností

Bezpečnost

Před cestou se také informujte o zvířecích domorodcích. V Evropě je to poměrně jednoduché, protože tu kromě zmijí nic moc extra nebezpečného nežije. V případě (nejen) wild kempování v zemi, kde žijí jedovatí pavouci, mravenci, člověku nebezpeční štíři a podobné potvory, je víc než důležité vždy ráno před obutím vyklepat boty a prohlédnout všechno, co na sebe oblékáte, jestli se v tom neschovává nějaký nezvaný návštěvník. Kdo je připraven, není zaskočen. Stejně tak je potřeba si zvyknout při chůzi dívat pod nohy, aby člověk nešlápl na jedovatého hada. Bedlivě pozorovat zem a vůbec se nevěnovat okolním nádherám vám zpočátku přijde nepřirozené, ale zvyknete si a okolní nádhery budete okukovat jen při zastávkách. Není od věci vhodně zvolená obuv, dlouhé nohavice a mít nějaký klacek, jehož údery o zem každého hada vyplaší - stejně jako dupání.

Pokud vyrážíte do hor či do jakékoli jiné divočiny (i kdyby pouze na den), je dobré o tom někomu říct a sdělit, kudy a kam máte v plánu jít a kdy se míníte vrátit. Je to maličkost, která v případě problému pomůže vám i případnému záchrannému týmu. V horských chatách se člověk dost často zapisuje do knihy, na safari se pohyb lidí monitoruje podobně - při odjezdu z kempu se člověk zapisuje do knihy a připíše i další cíl své cesty.

Spaní v Evropě - legislativa

Divoké či volné kempování má řadu příznivců. Jedni jsou motivování snahou ušetřit, druzí touží po autentických zážitcích nedosažitelných v prostředí komerčních autokempinků. Postavit si stan či dokonce zaparkovat karavan na cizím pozemku bez souhlasu vlastníka je v naprosté většině evropských zemí zakázáno. Avšak zákon a realita jsou často dvě naprosto odlišné věci.

Tradice postavit si stan či obytný přívěs téměř kdekoli je obzvláště silná v severských zemích. Ideálním útočištěm pro dobrodružné povahy je Norsko. Kempování nadivoko tam je nejenže povoleno, úřady k němu dokonce vybízejí, je součástí kultury. Podobně benevolentní jsou Švédové a Finové. S trochou opatrnosti si také můžete rozdělat otevřený oheň. Na Islandu se benevolence nevztahuje na obytné přívěsy a karavany. V Estonsku pak existují oficiální bezplatná tábořiště s latrínami.

Výjimku v rámci Skandinávie představuje menší a hustěji zalidněné Dánsko. Kdo se zde chce vyhnout pokutě, musí se uchýlit na některý z vyhrazených prostor. Jihovýchod Evropy není v pohledu na neplatící táborníky jednotný. Největší problémy hrozí těm, kdo by se pokusili utábořit poblíž chorvatských pláží během sezóny. O poznání tolerantnější jsou Slovinci, je však třeba vyhýbat se hustě osídlenému pobřeží a Čechy velmi oblíbenému Triglavskému národnímu parku. Naopak v Bosně, která nabízí atraktivní divokou přírodu, se kempovat mimo kempy smí. Zde však hrozí jiné nebezpečí: miny. Ideální je zjistit si ověřené místo předem nebo se alespoň zeptat místních. Obdobná situace panuje v Severní Makedonii, tam se navíc kvůli uprchlické krizi nedoporučuje přenocovat poblíž hranic. S žádnými problémy ze strany úřadů by se divoce stanující turista neměl setkat ani v Bulharsku.

V Rumunsku je ilegální táboření obecně tolerováno, občas si ale povolaná či samozvaná autorita vyžádá menší poplatek či úplatek. Specifickým případem je Rusko. Zákaz volného kempování se tam vztahuje pouze na soukromé a církevní pozemky a území poblíž vodních ploch.

V západoevropských zemích se porušování zákonů regulujících volné táboření nejenže kontroluje, ale i pokutuje. Nejpilnější jsou v toto směru Švýcaři. Ve Švýcarsku je možné legálně přenocovat mimo kemp pouze nad hranicí lesa. Čím níže a čím blíže osídlení, tím slábne šance, že člověk vyvázne bez pokuty. V Beneluxu je volné kempování zakázané, navíc zde prakticky schází divoká příroda. V Nizozemsku se přesto zájemcům nabízí několik desítek oficiálně ustavených míst. Některá disponují i jednoduchými přístřešky, takže se turista obejde bez stanu. Jejich mapa je dostupná zde (v holandštině).

Ve Španělsku a Spojeném království se přístup k problematice liší region od regionu. Zapomenout musíte zejména na rozdělávání ohně, pláže a národní parky s výjimkou anglického Dartmooru.

Středoevropské státy chápou kempování mimo oficiálně vyhrazená místa pouze jako nouzové řešení na jednu noc. Češi a Slováci jsou méně přísní, restrikce jsou v tuzemsku omezeny na chráněná území. V lesích pak hraje roli definice - zatímco „nocování“ (bez stanu) je povoleno, „táboření“ mimo vyhrazená místa nikoli. Zvláště v národních parcích se pak pokutuje rozdělávání otevřeného ohně v lese. Striktní jsou naopak maďarské a polské zákony.

Rakousko

Rakousko je země s úchvatnou přírodou a nespočet možnostmi vyrazit na túru v Alpách. Jenže tato země divokému kempování příliš nepřeje. Utábořit se v lese je po celém Rakousku zakázáno, pokud nemáte povolení vlastníka lesa. V Burgenlandu, Dolním Rakousku, Vídni a Tyrolsku je výslovně zakázáno kempovat mimo kempovací místa, či vyhrazená parkoviště pro karavany. Pouhé přespání v autě je považováno za kempování a může být pokutováno až do výše 14 500 eur. Kontroly jsou prováděny pravidelně a Rakušané jsou v tomto ohledu velmi přísní.

Pokud si chcete při dovolené užít klidu a vyhnout se kempům plných lidí, tak vyrazte do Horního Rakouska, nebo Štýrska. V těchto spolkových zemí neexistuje žádná legislativa, která by divoké kempování zakazovala. Dokonce se můžete utábořit nad hranicí lesů a pastvin. V Horním Rakousku se doporučuje pro kempování mimo k tomu vyhrazená místa získat od úřadů povolení, ale není to nutnost. Když se budete chovat s respektem k přírodě, tak si vás zde nikdo nebude všímat.

V Salzburgu a Vorarlbersku je situace o něco složitější. Zde kempování povoluje starosta obce. Pokud není legislativou určeno jinak, tak je kempování mimo místa k tomu určená povoleno. Stačí si hlídat značky, jež by tuto možnost zakazovaly. Pro utáboření v blízkosti jezer si musíte od tamních úřadů získat povolení a opět se chovat s respektem přírodě. Toho se držte i při táboření na alpských pustinách, jelikož jsou chráněny zákonem.

Slovensko

U našich východních sousedů naleznete nádhernou a neposkvrněnou přírodu nejen v Tatrách, ale i ve Slovenském ráji a mnoha dalších oblastech. Bohužel na Slovensku můžete na divoké kempování zapomenout. Je zákonem absolutně zakázané, takže vždy musíte vyhledat kemp, nebo parkoviště vyhrazené k přenocování. Po dohodě s majiteli můžete kempovat na soukromých pozemcích. Za tímto účelem vznikla webová stránka bezkempu.cz, na které seznam takových míst naleznete. I zde se bere spaní v autě mimo vyhrazená parkoviště jako kempování. Při porušení tohoto zákazu vám hrozí nejen vysoká pokuta, ale i vykázání z dané oblasti.

Polsko

Polské vojvodství je především rovina, která nabízí mnoho krásných přírodních oblastí a zároveň levnou dovolenou u Baltského moře. Divoké kempování Poláci až na pár výjimek tolerují, ačkoliv není zákonem povoleno. Určitě se nepokoušejte kempovat mimo vyhrazená stanoviště v chráněných krajinných oblastech a na pobřeží Baltského moře. Pokud byste tento zákaz porušili, tak vám hrozí pokuta až 120 eur a vykázání z dané oblasti. Ve městech se také nedoporučuje přespávat v autě, nebo karavanu mimo vyhrazená parkoviště a kempy.

Volně kempovat můžete ve venkovských oblastech. Zde si vás nikdo nebude všímat, pokud se budete k přírodě chovat ohleduplně a s respektem, jinak můžete být z oblasti vykázáni. Pro přespání v lesích je potřeba si od tamních úřadů sehnat povolení, jinak se dopouštíte správního deliktu. I v Polsku je možné kempovat na soukromích pozemcích v případě, že máte souhlas majitele. Tato místa naleznete na webové stránce polskicaravaning.pl.

Německo

Spolková republika Německo nabízí bezpočet možností, kam vyrazit. Můžete objevovat středověká města a hrady, nebo si užít rozmanitou přírodu v národních parcích. Její čistota si vyžádala velkou daň, jelikož divoké kempování v Německu povoleno není. V některých spolkových zemích je porušení tohoto zákazu pokutováno až do výše 2500 eur. Každá země má trochu jinou legislativu. Obecně platí, že můžete kempovat v lesích a na soukromých pozemcích se souhlasem jejich vlastníka, anebo tamních úřadů.

Jedinou zemí, kde je divoké kempování zakázané i na soukromých pozemcích, je Braniborsko. Nejjednodušší je situace v severním Bavorsku. Zde naleznete přírodní kempy, ve kterých můžete legálně strávit jednu, či dvě noci v divočině. Ta obsahuje seznam soukromých pozemků, jejichž majitelé vám za poplatek umožní na nich kempovat.

Přespání v autě či karavanu je možné na parkovištích, nebo podél silnic, pokud to dopravní značky nezakazují. Přespat na takovém místě můžete pouze jednu noc a nesmíte z karavanu vyndat kempingový nábytek, nebo roztáhnout třeba markýzu. Určitě si dopravní značky hlídejte, jelikož na některých parkovištích je stání karavanů, nebo obytných vozů zakázáno.

Chorvatsko

Divoké kempování si v Chorvatsku bohužel neužijete. V celé zemi je nocování ve volné přírodě i přespání v obytném voze mimo kempy zakázáno. Kontroly jsou prováděny pravidelně a tamní policie je v tomto ohledu nesmlouvavá. Jedinou výjimku policisté udělají v případě, když z důvodu únavy přespíte jednu noc na parkovišti, nebo dálničním odpočívadle. Za porušení zákazu se vás čeká policejní stíhání a pokuta v rozmezí 2000 až 15000 kun.

Pro kempování je potřeba využít oficiálních kempů, jejichž seznam naleznete na www.camping.hr. Samozřejmě je možné se domluvit i s majiteli soukromých pozemků a přespat na nich. To jsou jediné dvě cesty, jak si s karavanem užít moře a také krásné přírodní scenérie, které Chorvatsko nabízí.

Itálie

Země na Apeninském poloostrově je obklopená nádherným středozemním mořem. Navíc nabízí nádhernou přírodu a mnoho krásných památek z dob vrcholné renesance. S divokým kempováním je to v Itálii složité. Dle legislativy povoleno není, i když v jednotlivých regionech se k němu staví vcelku tolerantně. Výslovně zakázáno je kempování v přírodních rezervacích, stejně tak jako na pobřežích moře. V přímořských oblastech je potřeba vyhledat oficiální kempy a obzvlášť v hlavní turistické sezoně.

Mezi regiony, kde je kempování mimo oficiální kempy absolutně zapovězeno se řadí Apulie, Abruzzo, Benátsko a Sardinie. Zákaz platí i pro Umbrii, Sicílii a Jižní Tyrolsko. V těchto oblastech ovšem platí jedna výjimka. Můžete zastavit mimo kemp, ale pouze po dobu 24 hodin a samozřejmě nesmíte vyndat kempingový nábytek, nebo vytáhnout markýzu.

V Kalábrii, Kampánii, Lombardi a Toskánsku neexistuje žádná vyhláška, jež by zabývala zákazem kempování. V těchto regionech můžete přespat v karavanu v místech, kde to není dopravní značkou zakázáno. Na některých parkovištích bohužel platí zákaz parkování karavanů, nebo obytných vozů. Je určitě lepší si před cestou na webových stránkách tamních úřadů, jak to v daném období u nich funguje. Pravidla se totiž trochu liší v návaznosti na to, zda je, nebo není turistická sezóna.

V ostatních oblastech je možné kempovat mimo vyhrazená místa pouze se souhlasem dané obce, nebo majitelem soukromého pozemku. Za nedodržení této složité legislativy vám v některých regionech hrozí pokuta až 500 eur. Nicméně po celé Itálii obecně platí, že ve voze smíte přespat na parkovišti po dobu jedné noci, pokud nejste v danou chvíli způsobilí k jízdě. Déle to vzhledem k vysokým pokutám určitě nemá cenu pokoušet.

Španělsko

Španělské království nabízí koupání v moři i v oceánu. Navíc jsou zde nádherné hory, a dokonce 15 národních parků. Předpisy ohledně divokého kempování jsou v každém regionu Španělska odlišné. Kempování je zakázáno v národních parcích a na plážích. V těchto oblastech můžete dostat pokutu až 600 eur za osobu. Dále platí absolutní zákaz kempování mimo vyhrazená místa v Madridu a Extremaduře. V té můžete kempovat pouze na soukromém pozemku se souhlasem vlastníka.

V ostatních částech Španělska není divoké kempování povoleno, ale je zde možné parkovat a přenocovat mimo oficiální kempy. Ve Valenci a Galicii můžete zůstat na jednom parkovacím místě po dobu jedné noci, respektive 24 hodin. Nicméně platí, že nesmíte z vozu vyndat kempingový nábytek, natož roztáhnout markýzu. To samé platí i v ostatních regionech, jen doba pobytu na jednom místě se protahuje až na 48 hodin. Region Murcie je o něco benevolentnější, zde můžete zůstat dokonce 72 hodin a v Navařře není počet dní a nocí nijak legislativně určen.

Rozhodně si před zaparkováním karavanu na parkovišti prohlídněte dopravní značky. Některá parkoviště nejsou pro tento účel určena. Policisté jsou ve Španělsku mírnější než v jiných evropských státech. Při prohřešku vás nejprve upozorní a vykážou z dané oblasti.

Desatero pro kempování v přírodě

1. Při spaní v přírodě prosím dávejte pozor, ať po vás nezůstanou ani nejmenší stopy.
2. Odvezte si vše, co jste přivezli.
3. Nerozdělávejte ohně, když si nejste na 120 % jistí, že od nich nemůže nic dalšího chytit.
4. Nekempujte týden na jednom místě.
5. Když musíš v přírodě, je víc než vhodné zajít někam mimo cestu a vybrat si místo, kde následně půjde dílo zahrabat.
6. Když už nefouká a plánujete rozdělat oheň, je víc než vhodné připravit ohniště ve vyhrabané díře, kde ho ráno po řádném uhašení půjde zase zahrabat (nikoli jehličím ani suchým listím).
7. Sušení zpocených/mokrých věcí na sobě - je to trochu drsnější způsob, uznávám, ale funguje.
8. Pokud člověk není po celém dni promrzlý a je to alespoň trochu možné, jde usušit mokré tričko na sobě.
9. Přezůvky na večer - zní to jako velká pohodlnost? Věřte, že není (téměř) nic lepšího, než po celém dni v pohorkách nohy osvobodit a nazout do pantoflí, crocsů a podobně.
10. Krom toho, pokud se chce člověk vyhnout tvoření puchýřů během chůze přes den (což je mimochodem dost klíčové pro pohodové vícedenní trekování), velmi pomůže průběžně střídat dvoje ponožky, aby se noha v podstatě vůbec neocitla ve vlhku.

tags: #spani #venku #v #prirode #v #Evrope

Oblíbené příspěvky:

• Krása hor na plátně
• Autoservisy a STK v Městci Králové
• Podmínky pro včelaře v Jirkově
• Životní prostředí v Královéhradeckém kraji
• Kódy CZ NACE pro nebezpečné odpady