Vývoj ekologického zemědělství v ČR

12.03.2026

Principy ekologického zemědělství se neustále rozšiřují a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2015 hospodařilo ve světě ekologicky přes 2,4 milionu farem na celkové výměře 50,9 mil. ha. Ekologické zemědělství včetně výroby biopotravin patří k rychle se rozvíjejícím sektorům ve světě i v Evropě. Na rozdíl od zemědělství jako celku počet farem i výměra půdy v ekologickém systému hospodaření každoročně narůstá. Od první fáze vývoje ekologického zemědělství, která započala ve 20. letech 20. století, tedy téměř před sto lety, jsou dnes ekologické zemědělství a výroba biopotravin jasně definována legislativně, mají fungující systém kontrol, certifikace i značení, v řadě zemí se podíl ploch v EZ na zemědělské půdě přehoupl přes 10 % a důvěra v biopotraviny mezi spotřebiteli roste. Tyto informace uvádí Ing. Andrea Hrabalová, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, v časopise Úroda.

Historie a vývoj EZ v ČR

Vznik a vývoj ekologického zemědělství (EZ) se v České republice datuje od roku 1990. Zásadní posun ve vývoji ekologického zemědělství znamenal rok 1990, kdy byly uvolněny první finanční prostředky na podporu vzniku ekologicky hospodařících podniků. Dotace pokračovaly až do roku 1992 a byly zřejmě hlavním důvodem nárůstu ploch až na cca 15 tis. ha. V letech 1990-1991 vzniklo pět svazů ekologických zemědělců, které vypracovaly vlastní směrnice a zajišťovaly pro své členy kontrolu a certifikaci.

Brzy se ale ukázalo, že je třeba vytvořit jednotné směrnice, kontrolu, certifikaci a označování produkce. Dohodou svazů a MZe ČR byl od roku 1993 zaveden Metodický pokyn pro ekologické zemědělství jako jednotná směrnice EZ v ČR. Dále byl ustanoven Certifikační výbor, Technická komise a zřízen jednotný kontrolní systém a označování produkce logem BIO. Odpovědnou osobou za kontrolu ekologického zemědělství byl MZe ČR jmenován Ing. Roman Rozsypal, CSc., který kontrolu vedl až do 31.3.1999. Od 1.4.1999 je výkonem kontroly ekologického zemědělství v ČR pověřena K.E.Z. o.p.s. sídlem v Chrudimi. Kontrolu provádí zvlášť vyškolení inspektoři, kteří musí splňovat stanovené požadavky na vzdělání a praxi.

V roce 1994 bylo rozhodnuto o zavedení jednotné ochranné známky pro biopotraviny a to zejména z důvodů marketingu a zviditelnění produkce na veřejnosti. Rozhodnutí MZe ČR zrušit dotace způsobilo v letech 1993-1996 stagnaci ploch, ale zároveň mělo pozitivní vliv na kvalitativní rozvojekologického zemědělství. Řada podniků hospodařících ekologicky jen z důvodů dotací ukončila svou činnost, počet svazů se redukoval na dva a MZe ČR se věnovalo především přípravě metodických a legislativních kroků a sjednocování celého hnutí.

Velký význam na rozvoj hnutí měla také mezinárodní pomoc. Metodická pomoc celosvětového hnutí ekologických zemědělců IFOAM, finanční i vzdělávací podpora švýcarského sdružení SVWL, pomoc americké Nadace Bratrů Rockefellerových věnnovaná na zahraničního poradce a hlavního koordinátora vývoje pana Bo van Elzakkera i pomoc německé nadace Heinricha Bolla na vydávání knih a informační systémy pro ekologické zemědělství apod. Posledními důležitými kroky pak bylo v roce 1998 obnovení finanční podpory pro ekologické farmáře a v roce 1999 vznik nezávislé kontrolní organizace K.E.Z. o.p.s., která je zárukou dodržování přísných pravidel ekologického hospodaření.

Čtěte také: Zemědělství šetrné k přírodě

Legislativa a kontrola

V roce 2000 došlo ke schválení zákona o ekologickém zemědělství, který stanoví pravidla pro pěstování rostlin a chov hospodářských zvířat, dále pro zpracování, dovoz, vývoz a označování bioproduktů a biopotravin včetně všeobecných požadavků a kontrolních postupů. Zákon je v souladu s platnou legislativou EU, tj. nařízením č. 2092/91/EEC o organické výrobě zemědělských výrobků a značeních takto vyráběných výrobků a potravin, včetně doplňku tohoto nařízení, tj. nařízení č.

Vzdělávání a výcvik inspektorů je zajištěn jednak vlastními silami, jednak s kooperací s partnerskými subjekty v zemích EU. V roce 1995 byl český systém kontroly a certifikace akreditován IFOAM (International Federation for Organic Agriculture Movement). Tato akreditace však byla v roce 1997 ze strany Ministerstva zemědělství zrušena, ale na podzim 2000 bylo opět zahájeno akreditační řízení KEZ, o.p.s. u IFOAM. V roce 1995 byla také uzavřena smlouva o supervizi s Bioland Kontrollstelle Bayern (nyní BIOZERT, GmbH, Augsburg), která umožnila vývoz našich bioproduktů do zemí EU. Současně byla zahájena akreditace ČR u EU, která byla završena v únoru 2000 na základě rozhodnutí Rady EU č.548/2000 ze dne 14.3.2000 zařazením České Republiky na listinu třetích zemí EU v souladu s čl.11 Nařízení rady (ES) č. 2092/91 pro oblast rostlinné produkce a zpracování rostlinných produktů. V prosinci 2001 byla Česká republika zařazena na listinu třetích zemí EU také pro oblast živočišné produkce v souladu s nařízením Rady č. 1804/99., a to nařízením Komise č. 2589/2001, ze dne 27.12.2001. Tato rozhodnutí jsou významná především v tom, že umožňuje volný přístup českých bioproduktů a biopotravin rostlinného i živočišného původu na trh zemí EU. KEZ, o.p.s. vypěstované a zpracované na území České Republiky.

Současný stav a trendy

Dnes v režimu EZ hospodaří 5345 farem, a to na celkové výměře 595 190 ha, což představuje téměř 17% podíl z celkové výměry zemědělského půdního fondu v ČR. Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci v roce 2022 bezmála dosáhla 17 mil. hektarů. To podle údajů Eurostatu znamená, že více než desetina zemědělské půdy je obhospodařována ekologicky. Eurostat mimo jiné upozorňuje, že mezi lety 2012 a 2022 se ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda rozšířila o 79 %. Nejnovější údaje z června letošního roku tak potvrzují pokračování rychlého a prudkého rozšiřování ekologických ploch v EU.

Navzdory tomuto růstu ale EU není na dobré cestě ke splnění svého cíle pro rok 2030. Unijní strategie Farm to Fork si totiž klade za cíl, aby do roku 2030 bylo 25 % zemědělské půdy obhospodařováno tak, aby mohlo nést označení „ekologické“. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) však ve zprávě pro rok 2023 uvedla, že k dosažení tohoto cíle by EU musela téměř zdvojnásobit současné tempo pokroku. Pokud bude současné tempo růstu pokračovat, dosáhne EU do roku 2030 pouze 15% podílu ekologického zemědělství, uvedla agentura EEA.

Podle zprávy Eurostatu vede evropský žebříček ekologického zemědělství Francie s 2,9 mil. hektarů, což představuje 17% na celkové rozloze půdy, na níž je v EU provozováno ekologické zemědělství. Následuje Španělsko (2,7 mil. hektarů), Itálie (2,3 mil hektarů) a Německo (1,6 mil hektarů). V roce 2022 právě na tyto čtyři země připadalo 56 % celkové ekologické plochy EU. Zeměmi s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované plochy byly Rakousko (27 %), Estonsko (23 %) a Švédsko (20 %), následované Portugalskem, Itálií, Českem a Lotyšskem, přičemž v každé z nich se podíl ekologicky obhospodařované plochy pohyboval mezi 15 a 20 %. Naproti tomu Irsko, Bulharsko a Malta měly v roce 2022 méně než 5 % své půdy v ekologickém zemědělství. Polsko bylo jedinou zemí EU, která v uplynulém desetiletí zaznamenala pokles podílu ekologicky obhospodařované půdy.

Čtěte také: Vývoj znečištění moří v Evropě

Většina ekologické půdy v EU se využívá k pěstování plodin, jako jsou obiloviny, okopaniny, zelenina, trvalé travní porosty a trvalé kultury, jako jsou ovocné stromy, olivové háje a vinice. Růst zaznamenal také ekologický chov zvířat, a to i přes celkový pokles počtu hospodářských zvířat v EU.

Chov hospodářských zvířat v EZ

V roce 2023 bylo na ekofarmách chováno více než 272 tis. kusů skotu (z toho 6,7 tis. kusů dojnic), 70,6 tis. kusů ovcí, více než 7 tis. kusů koz, 10 tis. kusů koní, 2 193 prasat a více než 62 tis. kusů drůbeže. V posledních pěti letech došlo k mírnému poklesu počtu chovaný ovcí, koz a prasat, stavy skotu, koní a drůbeže vykazují naopak spíše rostoucí trend. Počet kusů ekologicky chovaného skotu se od roku 2019 zvýšil o 3,6 %, a to z původních 263 tis. kusů na 272 tis. kusů v roce 2023. Jedná se především o chov masného skotu, přičemž podíl krav bez tržní produkce mléka (KBTPM), na celkovém stavu skotu chovaného dle zásad ekologického zemědělství, se pohyboval okolo průměrné hodnoty 45 %. Naproti tomu chov dojnic se dlouhodobě pohybuje okolo 7 tis. kusů a v posledním sledovaném roce poklesl stav těchto zvířat k hodnotě 6,7 tis. kusů.

Stavy ovcí a koz každoročně mírně klesají, a to od roku 2015, kdy byly u obou druhů těchto malých přežvýkavců dosaženy historicky nejvyšší počty, tj. více než 102 tis. kusů ovcí a více než 9,6 tis. kusů koz. K nejvýznamnějšímu poklesu došlo v posledních pěti letech, kdy v roce 2019 klesl počet ekologicky chovaných ovcí pod 90 tis. kusů a následně se jejich počet snižoval k hodnotě 70,6 tis. Podobná je situace v chovu koz, jejichž početní stav se od roku 2019, kdy dosáhl hodnoty téměř 9,5 tis.

Struktura chovu hospodářských zvířat v EZ se výrazně liší od celkové živočišné produkce ČR. V ekologickém zemědělství dominuje chov skotu s 87% podílem na celkovém počtu hospodářských zvířat zařazených v EZ (vyjádřeno ve VDJ), následuje chov ovcí (5 %), koní (4 %) a koz (0,5 %). Zatím minoritou zůstává chov prasat (0,3 %) a drůbeže (0,3 %), viz graf 1 (levá část). Naopak v živočišné výrobě celkem má významný podíl, v přepočtu na VDJ, jak chov skotu (43 %) s výrazným podílem dojnic (20 %), tak chov prasat (20 %). Následuje chov drůbeže s 13% podílem.