Ekologie a zlepšování životního prostředí v Pardubicích

Pardubice se aktivně zaměřují na zlepšování životního prostředí a podporu ekologických iniciativ. Město hledá projektanta, který pomůže s návrhem rozvoje nestabilních ploch zeleně, jež potřebují větší pozornost a péči města. Radnice již má seznam míst, které vyžadují obnovu. Cílem je získat zásobník projektů, které městu zajistí připravenost na následující dotační období, jež bude výrazně podporovat obnovu sídelní zeleně a přispěje tak ke zvýšení její stability či doplnění.

Dokument koncepčně naváže na zpracovanou Územní studii sídelní zeleně pro město Pardubice a Management péče o sídelní zeleň a bude vytvořen formou seznamu karet jednotlivých lokalit.

„Naším cílem je touto cestou zvýšit stabilitu ploch sídelní zeleně. Nejde nám navíc jen o obnovu stávajících zelených ploch, ale také vytváření zcela nových zelených prostranství. Jakmile budeme mít zásobník prospěšných projektů hotov, budeme moci přistoupit k realizaci jednotlivých projektů zaměřených na obnovu sídelní zeleně v našem městě,“ podotýká náměstek primátora zodpovídající za územní plánování Petr Kvaš.

Vytipované nestabilní plochy budou dále specifikovány na základě významu ve struktuře města a také v kontextu širších vazeb tak, aby jednotlivé úpravy byly opravdu koncepční.

„Naším cílem je prostřednictvím tohoto dokumentu zjistit, jaké zásahy je nutné provést a jaká je očekávaná finanční nákladovost stabilizačních opatření. Stěžejní je, aby jednotlivá opatření a zásahy byly koncepční a aby na sebe navazovaly,“ doplňuje za životní prostředí zodpovědný náměstek Jan Nadrchal s tím, že součástí jednotlivých karet, které bude mít radnice k dispozici, bude jak popis možných opatření a zlepšení funkčnosti, tak také pobytovosti a prostupnosti ploch.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Chystaný dokument by měl být hotov do konce tohoto roku. Radnice díky němu navíc získá přehled o finanční náročnosti jednotlivých zásahů a lépe se tak bude moci připravit na dotační možnosti ze strany státu.

Podpora vzdělávání v chemii: Soutěž Mladý chemik

Kromě péče o zeleň a životní prostředí se Pardubice zaměřují i na podporu vzdělávání, zejména v oblasti chemie. Střední průmyslová škola chemická v Pardubicích (SPŠCH) pořádá regionální kolo soutěže Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR. Soutěž probíhala od září loňského roku a skládala se z dvoukolového testování teoretických znalostí a praktické zkoušky laboratorních dovedností. Žákovské týmy se mohly zapojit také do soutěže projektů. Celkem se klání zúčastnilo rekordních 8 400 žáků osmých a devátých tříd z 220 základních škol pěti krajů: Pardubického, Královéhradeckého, Libereckého, Středočeského a Kraje Vysočina.

Slavnostní vyhlášení výsledků se uskutečnilo 27. března 2025 v pardubickém ABC klubu a mělo podobu společenské události. Ředitelka pořádající SPŠCH Markéta Tefrová a významní hosté z řad partnerů soutěže pogratulovali žákům i učitelům k dosaženým úspěchům a poté jim předali hodnotné ceny. Oceněni byli soutěžící ve čtyřech kategoriích.

V nejprestižnější kategorii jednotlivců zvítězil Matěj Dudek ze ZŠ Pardubice-Polabiny 3, jehož škola soutěži dominovala. „Lepší umístění jsem sice očekával, protože se mi dařilo jak v teorii, tak i v praktické části, ale vítězství je pro mě příjemným překvapením. Chemie mě moc baví a přemýšlím o tom, že bych se jí věnoval i do budoucna. Prozatím jsem si podal přihlášku na gymnázium a po maturitě se rozhodnu, jakým směrem se budu orientovat dál,“ prozradil nejlepší mladý chemik, který vyhrál tablet od společnosti Synthesia. Cenu mu předala personální ředitelka Synthesie Olga Marečková.

Na druhé příčce se umístila Anežka Tenglová ze stejné školy, která si odnesla chytrý telefon od společnosti Glenmark Pharmaceuticals Vysoké Mýto. Třetí místo obsadila Martina Valachová ze ZŠ Česká Liberec a odměnou jí byla multifunkční tiskárna od společnosti Lučební závody Draslovka Kolín. První tři žáci získali navíc platební kartu v hodnotě 1 000 Kč od společnosti Kyocera AVX Lanškroun. Oceněno bylo všech třicet jedna finalistů. Sedm nejúspěšnějších postoupilo do celostátního finále, které se uskuteční 12. června 2025 v prostorách Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Vítězný projekt s názvem Super síla v plechovce vytvořili žáci pardubické ZŠ Polabiny 3. Jejich práce se zaměřila na energetické a iontové nápoje a vynikala nejen precizním zpracováním tématu, ale i komunikačními dovednostmi žáků. „Zkoumali jsme složení těchto nápojů a zjistili jsme, že obsahují velké množství cukru a mají kyselé hodnoty pH, což může představovat zdravotní rizika, zvláště při dlouhodobé nebo nadměrné konzumaci. Výsledky naší práce posloužily i jako preventivní program pro žáky pátých tříd, které jsme si přizvali do hodiny a ukázali jim nevhodnost těchto nápojů pro děti,“ uvedla Monika Hrabánková, jejíž tým vyhrál přenosnou laboratoř od firmy Lach-Ner. Cenu jim předal vedoucí oddělení analytiky a zkušebnictví společnosti Explosia Martin Schmidt.

Druhé místo obsadila ZŠ J. A. Komenského Brandýs nad Orlicí a odnesla si sadu laboratorního nádobí od společnosti Kavalierglass. Na třetí příčce se umístila ZŠ Pardubice-Studánka, která rovněž získala kolekci laboratorního skla. Hodnotnými cenami bylo odměněno všech patnáct zúčastněných týmů.

V soutěži o nejlepšího učitele se královnou pedagogů stala Monika Hrabánková z pardubické ZŠ Polabiny 3, která získala poukaz Odborového svazu ECHO Synthesia na víkendový pobyt v rekreačním středisku Seč. Cenu jí předal proděkan pro pedagogiku Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice Petr Mošner.

Druhé místo obsadila Dagmar Kunkelová ze ZŠ Cerekvice nad Loučnou a třetí pozici vybojovala Dana Hartlová z pardubické ZŠ Závodu míru. Oceněno bylo pět nejúspěšnějších pedagogů, kteří si kromě dárkových balíčků od partnerů soutěže odnesli i platební karty v hodnotě 1 500 Kč od společnosti Kyocera AVX Lanškroun.

Nejúspěšnější školou se stala ZŠ Pardubice - Polabiny 3, po níž následovala ZŠ Cerekvice nad Loučnou a pardubická ZŠ Závodu míru. Prvních pět škol vyhrálo poukazy na odběr chemikálií a laboratorních potřeb od partnerů soutěže.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Čestné uznání za mimořádný přínos k popularizaci chemie získala pedagožka Masarykovy ZŠ Polička Eva Spilková. Té se daří žáky nadchnout pro chemii natolik, že si ji často volí jako svůj studijní obor. V letošním školním roce se řady studentů pardubické chemické průmyslovky rozšířily o pět jejích bývalých žáků. Ocenění pedagožce předala ředitelka SPŠCH Markéta Tefrová.

Doprovodný program slavnostního odpoledne obstaralo Pohybové studio Hroch, které předvedlo dvě působivé taneční choreografie. Nechyběly ani ukázky efektních pokusů v podání studentů chemické průmyslovky a návštěvníkům byl k dispozici také kadeřnický salon vlasových vizážistů, kde mohli experimentovat se svými účesy.

„Mladý chemik letos oslavil osmnácté narozeniny a dospěl do podoby vyhledávané prestižní soutěže, která dokáže efektivně motivovat žáky základních škol ke studiu chemických oborů. Dnešní slavnostní vyhlášení výsledků je proto poděkováním všem, kteří se podílejí na úspěšném průběhu klání. Především jsou to učitelé a jejich žáci, kteří dělají něco navíc a pro chemii jsou zapáleni. Dále jsou to partneři Mladého chemika, kteří mu dlouhodobě poskytují stabilní podporu a umožňují mu tak další růst.

Revitalizace Matičního jezera

Matiční jezero se za poslední léta změnilo v zarostlou žumpu plnou bahna. Proto připravíme projekt na plnohodnotné odbahnění celého slepého ramene. Chceme sem vrátit život a zlepšit pestrost rekreačního vyžití. Postavíme schody a přístupy k vodě zakončené moly, na kterých se budou moci lidé procházet nebo jen odpočívat a sledovat čistou vodní hladinu. Počítáme s vyhlídkou nad vodní hladinou v místech, kde byl taneční parket. Taneční parket bychom chtěli obnovit nad vodní hladinou, tak jako si na něj pamatují naši rodiče a prarodiče. V zimě si na molo budou moci sednout a přezout se z bruslí celé zástupy bruslařů.

Drahý projekt, který město teď připravilo, počítá bohužel s tím, že všechno bahno zůstane na místě. Část se má přečerpat do zadní části a druhá část zůstane v obřích pytlích na březích. Třetí část bahna zůstane na dně. Že to nedává smysl? Do zadní části na fotce má být přečerpána část bahna, což je zcela nepochopitelné.

Spousta Pardubáků starších třiceti let si vzpomene na své mládí, které v létě trávila na Čičáku. Byla zde totiž čistá voda bez řas a vodních rostlin s písčitými břehy, a tak se zde mohly koupat až stovky lidí. Fungovalo to jako rekreační zóna a my ji chceme částečně obnovit a nechat tak park Na Špici rozkvést kompletně.

Zadržování vody ve městě

Kolik vody se díky zpevněným povrchům ztratí zbytečně a bez užitku v kanalizaci za celý rok? V závislosti na jednotlivých letech je průměrný roční objem srážek v Pardubicích okolo 600 mm. Jednoduchou matematikou dojdeme k odhadu ztrát vody ve výši 1000 plaveckých bazénů ročně.

Jak jsme se letos přesvědčili, tak voda v případě suchých let ve městě velmi chybí. Dalším negativem je skutečnost, že toto obří množství vody výrazně zatěžuje kanalizaci a zkracuje její životnost. Při dešti s sebou voda odnáší i velké množství abrazivních částic (písek a kamínky), které vymílají kanalizační potrubí a následně vzniklé netěsnosti způsobují částý výskyt poruch a propadů v komunikacích, což stojí peníze, čas a nervy řidičů během uzavírek.

Máme plán a vizi jak vodu ve městě lépe zadržet a do 10 let 15 % těchto ztrát vody nechat přirozeně vsáknout. Celý plán počítá se zapojením zelených střech, které je nutné prosazovat hlavně u nových staveb a developerských projektů, vsakovišť u velkých domů, tvorbě jezírek, vsakovacích ostrůvků u komunikací a zatravňovacích pásů na parkovištích.

Chceme využít nové dotační tituly vypisované právě na boj se suchem ve městech a rekonstrukce provádět šetrně k současné zeleni vstřícně k zeleni nové.

V Pardubicích se zastavuje každý kousek plochy či zeleně, a tak je čím dál důležitější chránit to, co je zelené a přírodní. Naším cílem je tento krásný kout přírody ponechat zelený, přesto však plně přístupný lidem. Příroda na dosah domovu. Zachováme cestní systém. Vyhloubíme tůně pro vzácné obojživelníky a vážky. Obnovíme zde třešňový sad. A vytvoříme zde naučnou stezku připomínající historii dávnou i nedávnou. To vše pro Vaši rekreaci.

Přírodní park Červeňák

Na Skřivánku v bývalém vojenském prostoru se skrývá území s obrovským rekreačním potenciálem. Slepé rameno Chrudimky (dříve vojenský zimní přístav) je místo, kde obnovíme přírodní koupaliště pro Duklu, Višňovku, Jesničánky, Skřivánek, Pardubičky a vlastně i centrum města. Koupaliště pár minut z centra města. Obnovíme zde plážičku, celé rameno odbahníme, vytvoříme molo s přístupem k vodě a dřevěnou pergolu s vyhlídkou na vodu. Ze staré vojenské vrátnice uděláme drobné občerstvení se zmrzlinou, a to vše velice snadno a levně. V územním plánu je území vedeno jako zelená plocha a vodní plocha. Pozemky jsou v majetku soukromého investora, který s naším plánem souhlasí a chce nechat území přírodní.

Využití solární energie

Na plochu města dopadne za slunného letního dne 88,66 TW (88 660 GW) energie. Pomocí fotovoltaických panelů bychom z celé plochy města získali za jednu hodinu plného svitu slunce 22 000 GWh. Temelín má výkon 2,2 GWh. Proto, pokud dostaneme důvěru ve volbách, tak jako hlavní investici budeme prosazovat využití sluneční energie na místech jako parkoviště, ploché střechy v majetku města, školy, sklady, atd.

Výhod je několik. Jelikož se město vyjadřuje i jako účastník řízení při žádostech o územní rozhodnutí. Proto má právo se vyjádřit u nových velkých staveb jako jsou haly, obchodní centra, bytové domy a další v tom smyslu, že požaduje využití zelených střech v kombinaci se solárními panely. Jak uvádí náš odborník Karel Sodomka, tak hybridní systémy zvyšují energetický výnos o 5-6%.

Když vezmeme v potaz zvýšení ceny energií, tak možná ještě méně. Vše se špatně počítá díky turbulentní situaci. Na začátku tedy bude investice něco stát, ale následně městu vydělá. Je nám jasné, že nesvítí pořád a že výkon nebude dosahovat špičkové úrovně stále, ale využít plochy, které jen rozpaluje slunce bez užitku vidíme jako mrhání cennou energií.

Průměrně by plocha jednoho paneláku 400m2 mohla dodat výkon 80kW. Což by v jeden okamžik mohlo napájet 80 rychlovarných konvic nebo vysavačů. Energie, která se vyrobí skrze panely může být využita pro provoz úřadů, trolejbusů, svícení v městských budovách, kterých jsou desítky po celém městě. Město tím ušetří, i když na začátku to bude velká investice.

Ze vhodných rovných střech v majetku města uděláme střechy zelené, osázíme je fotovoltaickými panely a město tak bude vyrábět elektřinu pro svou spotřebu.

Opatření pro zlepšení životního prostředí

• Zastavíme betonování povrchů ve městě.
• Zahájíme stavbu kolektorového systému, který osvobodí podzemí našich ulic od sítí a umožní zasázet do ulic stromy.
• Vrátíme stromy do našich ulic.
• Okolo neobyvatelných zastávek, kde jsou lidé v létě jak ve skleníku, vysadíme pnoucí kvetoucí rostliny.
• Chceme prosadit komunitní zahradničení a zahrádkářské kolonie.
• Po vzoru jiných měst bychom chtěli na vhodných místech vysázet jedlé parky.

tags: #ekologie #žebříček #město #Pardubice

Oblíbené příspěvky:

• Různé metody kompostování
• Národní park Banyas – tip na výlet
• Hluk, valivý odpor a přilnavost pneumatik
• Klíč k udržitelné budoucnosti
• Škola v Přírodě: Aktivity a Příklady