Ekologie, Zvláště Chráněná Území a Legislativa v České Republice

Ochrana přírody a krajiny v České republice je upravena řadou právních předpisů, mezi něž patří zejména zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“). Tento zákon zároveň zajišťuje transpozici směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen „směrnice o stanovištích“), a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků (dále jen „směrnice o ptácích“).

Obecná a Zvláštní Druhová Ochrana

Druhová ochrana v rámci ZOPK zahrnuje:

• Obecnou ochranu druhů: Zajišťuje všem volně žijícím druhům ochranu před ničením nebo poškozováním.
• Zvláštní druhovou ochranu: Zajišťuje ochranu jedinců vybraných, vzácných a ohrožených druhů stanovených vyhláškou č. 395/1992 Sb.

Obecná ochrana rostlin a živočichů chrání před nadměrným využíváním, ničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který by mohl vést k ohrožení druhů. Součástí je i preventivní povinnost zamezit zbytečnému úhynu rostlin a živočichů nebo ničení jejich biotopů. Orgány ochrany přírody jsou oprávněny omezit činnost a uložit zajištění potřebných opatření.

Součástí obecné druhové ochrany je ochrana všech volně žijících ptáků.

Zvláště Chráněné Druhy (ZCHD)

Zvláštní druhová ochrana rozšiřuje ochranu obecnou v případě vzácných a ohrožených druhů.

Čtěte také: Definice chráněných území

Zákon rozlišuje v případě zvláště chráněných druhů tři kategorie ochrany:

• Kriticky ohrožený
• Silně ohrožený
• Ohrožený

Seznam zvláště chráněných druhů je uveden v přílohách vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Ochrana zvláště chráněných druhů se vztahuje na jednotlivé jedince, jejich vývojová stádia a části i sídla. Deklarována je rovněž ochrana jejich biotopu a mrtvých jedinců, jejich částí nebo výrobků z nich.

Zvláště chráněné rostliny je zakázáno trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. U zvláště chráněných živočichů je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat.

Dovoleno rovněž není sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat vývojová stádia nebo užívaná sídla zvláště chráněných živočichů. Jak v případě ZCHD rostlin, tak živočichů je rovněž zakázáno je držet, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Výjimky ze Zákazů

Ochranné podmínky a zákazy nejsou absolutní a zákon umožňuje udělit výjimku, a to za podmínek a z důvodů stanovených v zákoně. Podle ZOPK je podmínkou pro udělení výjimky buď jiný veřejný zájem převažující nad zájmem ochrany přírody (daného druhu), nebo zájem ochrany přírody. U EVD je požadavek doplněn o podmínky neexistence jiného uspokojivého řešení, neovlivnění dosahování či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a současně musí být dán některý ze zákonem jmenovaných důvodů jako např. zájem veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, zájem prevence závažných škod nebo účely výzkumu a vzdělávání.

Povolení výjimek pro evropsky významné druhy je každý druhý rok Českou republikou hlášeno Evropské komisi skrze systém HABIDES+ a stav těchto druhů je každých šest let hodnocen a reportován Evropské komisi.

Omezení Ochrany

Zákonná ochrana se neuplatňuje pro rostliny pocházející z dovozu nebo pěstované v kulturách založených povoleným způsobem nebo mrtvé jedince ZCHD živočichů, jejich částí či výrobků z nich, v případech jejich dovozu ze zahraničí nebo mrtvé jedince získané před datem vstupu do EU. Podmínkou je v těchto případech prokázání původu držených jedinců.

Ochrana je omezena také u rostlin z kategorie ohrožených, pokud dochází k jejich poškozování apod.

Příslušné Orgány

Příslušnými orgány v oblasti druhové ochrany jsou:

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

• Pro obecnou ochranu: obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
• Pro zvláštní druhovou ochranu: krajské úřady a správy národních parků. Na území chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek je kompetentním orgánem AOPK ČR.

Územní Ochrana

Územní ochrana je zakotvena v zákoně o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) a jeho prováděcích vyhláškách (395/1992 Sb. a 45/2018 Sb). V České republice jsou dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ):

• Velkoplošná zvláště chráněná území
• Maloplošná zvláště chráněná území

Se vstupem do Evropské unie vyvstala povinnost vymezení soustavy chráněných území Natura 2000. Do velkoplošných zvláště chráněných území spadají dvě kategorie, do maloplošných čtyři a do soustavy Natura 2000 dvě kategorie chráněných území.

Pro chráněná území platí podle zákona o ochraně přírody a krajiny některá omezení v závislosti na jejich kategorii a pro národní parky a chráněné krajinné oblasti i v závislosti na jejich zonaci. S ohledem na různorodost území a specifické potřeby jejich ochrany umožňuje zákon orgánu vyhlašujícímu zvláště chráněné území stanovit při jeho vyhlašování další, tzv. bližší ochranné podmínky.

Výjimky ze zákazů je možné povolit pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody nebo v zájmu ochrany přírody, nebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. Rozhodnutí o povolení výjimky obsahuje podmínky, za nichž je předmětnou činnost možné uskutečnit a důvody k tomu vedoucí.

Pro zabezpečení zvláště chráněných území (s výjimkou CHKO) před rušivými vlivy z okolí slouží ochranné pásmo (viz § 37 zákona). Pokud se ochranné pásmo vyhlašuje, děje se tak zpravidla současně s vyhlášením území za zvláště chráněné. Pokud se ochranné pásmo nevyhlásí, vzniká tzv. ze zákona a tvoří ho území do vzdálenosti 50 m od zvláště chráněného území. V takovém pásmu jsou na souhlas orgánu ochrany přírody vázány pouze některé činnosti vymezené příslušný paragrafem zákona o ochraně přírody a krajiny.

Žádosti a Souhlasy

Týká se dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny dle zákona č. Výsledkem úkonu je závazné stanovisko, rozhodnutí, udělení výjimky, souhlasu (popř.

Ve smyslu § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody jsou významné krajinné prvky (VKP) ze zákona a registrované VKP chráněny před poškozováním a ničením. Před zamýšleným zásahem do VKP, který by mohl vést k poškození či ohrožení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody, tj.

Ve smyslu § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a vyhlášky MŽP č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, v platném znění, je ke kácení dřevin nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, tj. u záměrů vyžadujících vydání jednotného environmentálního stanoviska (JES) vydává povolení orgán JES (tj. OŽP MMB, popř. KÚ JMK nebo MŽP) a u záměrů nevyžadujících vydání JES, vydává povolení příslušný úřad městské části.

Ve smyslu § 12 zákona o ochraně přírody je k umísťování a povolování staveb mimo zastavěné území a zastavitelné plochy, jakož i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody, tj.

K činnosti v maloplošných zvláště chráněných územích - přírodní rezervace, přírodní památky, evropsky významné lokality zařazené do NATURY 2000 - je nutné vyjádření Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odboru životního prostředí OŽP (KÚ JMK, OŽP). U maloplošných zvláště chráněných území v kategorii „národní“ je nezbytný souhlas Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR, RP Jižní Morava (Správa CHKO Moravský kras, popř.

Ve smyslu § 37 odst. 2 zákona o ochraně přírody je k povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo nakládání s vodami, k použití chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku v ochranném pásmu přírodní památky a přírodní rezervace nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody - na území města Brna KÚ JMK, OŽP. V ochranném pásmu národní přírodní památky a národní rezervace je nezbytný souhlas AOPK ČR, RP Jižní Morava. V případě, že se jedná o záměr povolovaný stavebním úřadem, souhlas k zásahu do ochranného pásma zvláště chráněného území vydává příslušný orgán JES (tj. OŽP MMB, popř.

Ve smyslu § 56 odst. 1 uděluje výjimku ze zákazů u památných stromů příslušný orgán ochrany přírody, tj.

V souvislosti s legislativou EU byla do naší legislativy začleněna ochrana druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropských společenství (§ 5a a § 5b zákona o ochraně přírody). Ve smyslu § 5a zákona o ochraně přírody je zakázáno úmyslné usmrcování nebo odchyt volně žijících druhů ptáků, úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd (obsazených), sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení (i prázdných), úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích, držení druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány. Dále je zakázán prodej, přeprava za účelem prodeje, držení a chov za účelem prodeje, nabízení za účelem prodeje živých nebo mrtvých ptáků a jakýchkoli snadno rozpoznatelných částí ptáků nebo výrobků z ptáků. „Výjimky“ z těchto zákazů definuje § 5a zákona o ochraně přírody (např.

Registraci ohrožených druhů živočichů a další povinnosti dle zákona č. 4 zákona č.

Náležitosti Žádostí

Žádost na OŽP MMB ve znění přísl. ustanovení zákona, včetně zamýšleného záměru (projektu) a parcelního čísla dotčeného pozemku, popřípadě doložení provedení přírodovědného průzkumu dotčených pozemků a písemného hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na rostliny a živočichy (biologické hodnocení) dle § 67 zákona, zpracovaného dle ustanovení § 7 prováděcí vyhlášky č.

K žádosti - náležitosti stanoví § 4 vyhlášky MŽP č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, v platném znění a § 83a zákona o ochraně přírody - ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, tj. u záměrů vyžadujících vydání jednotného environmentálního stanoviska (JES) vydává povolení orgán JES (tj. OŽP MMB, popř. zdůvodnění žádosti v souladu s § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody; tj. návrh náhradní výsadby dřevin odpovídající stanovené výši ekologické újmy, popř.

Žádost na OŽP MMB ve znění přísl.

Žádost na KÚ JMK, OŽP (přírodní rezervace, přírodní památky, evropsky významné lokality) a na AOPK ČR, RP Jižní Morava (národní přírodní rezervace, národní přírodní památky) ve znění zákona o ochraně přírody. V případě, že se jedná o záměr povolovaný stavebním úřadem, souhlas k zásahu do ochranného pásma zvláště chráněného území vydává příslušný orgán JES (tj. OŽP MMB, popř.

Žádost na OŽP MMB ve znění přísl.

Žádost na OŽP MMB o stanovení odchylného postupu - specifikace žádosti (pro jakou činnost a v jakém místě je vyžadován odchylný postup), důvod pro udělení odchylného postupu, uvedení druhu a počtu jedinců, na které se má odchylný postup vztahovat (popř. označení těchto jedinců), v případě držení ptáků uvést způsob jejich získání a doložit doklad o jejich původu (např.

Žádost na OŽP MMB o vydání osvědčení týkající se obecné ochrany u jedinců, kteří byli odchováni žadatelem. Údaje potřebné pro vydání osvědčení o odchovu živočicha v lidské péči - identifikace rodičovských párů a prokázání jejich původu ve smyslu § 54 odst.

Žádosti musejí obsahovat náležitosti dle správního řádu: jméno a příjmení žadatele, datum narození u fyzických osob (u právnických osob, popř. podnikajících fyzických osob uvést IČO), adresa trvalého pobytu či sídla žadatele nebo jiná adresa pro doručování, podpis žadatele, doporučujeme uvést také telefonický kontakt, popř.

Kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem žadatel k žádosti o vydání souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí, závazného stanoviska, vyjádření anebo jiného správního úkonu podle tohoto zákona nebo jednotného environmentálního stanoviska dále přiloží projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládá v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti.

Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 nebo posouzení vlivů záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45i odst. 2, nejedná-li se o žádost podle § 45i odst. osobním doručením na podatelnu MMB, Malinovského nám. Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. Odvolání proti rozhodnutí OŽP MMB.

Příklady Zvláště Chráněných Druhů

Následující seznam uvádí příklady kriticky ohrožených druhů rostlin cévnatých podle přílohy č. II vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.:

• Bahenka psárkovitá (Heleochloa alopecuroides)
• Bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides)
• Bařička přímořská (Triglochin maritimum)
• ...

úplné znění zákona č. 114/1992 Sb. č. 347/1992 Sb., zákonem č. č. 3/1997 Sb., zákonem č. 16/1997 Sb., zákonem č. 123/1998 Sb., zákonem č. zákonem č. 238/1999 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 76/2002 Sb., zákonem č. zákonem č. 100/2004 Sb., zákonem č. 168/2004 Sb. a zákonem č.

Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1a) v České republice soustavu Natura 2000.

• a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
• b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.
• ...

Chráněné krajinné oblasti

Chráněné krajinné oblasti jsou v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definovány jako rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s shojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. V současné době existuje v ČR 27 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 14,59 % rozlohy území státu.

Bližší informace o jednotlivých chráněných krajinných oblastech a kontaktní informace jsou dostupné na webových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, v případě CHKO Labské pískovce pak na webových stránkách Správy NP České Švýcarsko a v případě CHKO Šumava na webových stránkách Správy NP Šumava.

Ochrana Krajiny

Ochrana krajiny je také předmětem územního plánování. Stavební zákon formuluje v § 18 cíle územního plánování, k nimž patří: „Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.

Péče o krajinu a její ráz je podle názoru mnohých literátů i autorů odborných prací péčí o naše životy.

Zvláště Chráněné Druhy Organismů

Zvláště chráněné druhy organismů se v Česku dle zákona rozdělují na ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené. Na mezinárodní (pod dikcí IUCN, každé dva roky) i místní úrovni mohou být zpracovávány a vydávány červené seznamy (název vychází z barvy knihy, do níž se zapisovaly informace o pohřešovaných lodích).

Novela Zákona o Ochraně Přírody a Krajiny

Větší ochrana dřevin, změny pravidel ochrany ohrožených druhů živočichů i rostlin a vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. To jsou zásadní změny, které přináší novela zákona 114 o ochraně přírody a krajiny.

Úprava novely zákona o ochraně přírody a krajiny přináší tři zásadní změny pro lepší ochranu životního prostředí.

„Zavádíme přísnější ochranu stromů a stromořadí v uličním profilu. Finanční prostředky z poplatků za kácení dřevin půjdou do rozpočtu obcí na péči o dřeviny a zelenou infrastrukturu. Zároveň měníme systém péče o živočichy a rostliny tak, abychom zajistili účinnější ochranu ohrožených druhů s důrazem na ochranu jejich přirozeného prostředí. Zaměřujeme se také na větší ochranu opylovačů. Chceme lépe chránit jedinečnou přírodu na Křivoklátsku, a to vyhlášením národního parku,“ vyjmenovává ministr životního prostředí Petr Hladík.

Druhová Ochrana Rostlin a Živočichů

Cílem novely zákona je zajistit účinnější ochranu druhů, která bude primárně zaměřena na ochranu jejich přirozeného prostředí, čímž dojde k účinnější ochraně vybraných rostlin a živočichů. U nejvíce ohrožených druhů bude chráněn doslova každý jedinec, u jiných stačí chránit místo jejich trvalého nebo opakovaného výskytu a zachování populace druhu v daném místě. Nově dojde také ke změně kategorií ochrany chráněných druhů. Původní tři stupně ochrany - kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené - budou nahrazeny třemi novými kategoriemi označenými čísly (I, II a III). Nejpřísnější režim ochrany v kategorii I bude vyhrazen druhům, které potřebují ochranu jak svého biotopu, tak jedinců. Pro méně chráněné druhy, u nichž není ztráta konkrétních jedinců kritická, ale je ohrožena celá jejich populace nebo lokalita, například houby či hmyz, je navržena kategorie ochrany III.

tags: #ekologie #zvláště #chráněná #území #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Přečtěte si recenzi: Společnost, příroda a časopisy
• Měnící se povaha života a smrti
• Regionální projekty Plzeňský kraj 2016
• Odpad v provozovně
• Emise akcií: Co potřebujete vědět