Ekonomie a ekologie: Otázky k maturitě

04.04.2026

Maturita je závěrečná zkouška, kterou student prokazuje znalosti nabyté během středoškolského studia. Asi není třeba tento strašák všech středoškoláků dlouho představovat. Maturita je první velká životní zkouška všech studentů, proto nikoho nepřekvapí, že spousta z nich má obavy z neúspěchu. K tomu, aby maturitu zvládli, potřebují kvalitně vypracované maturitní otázky.

Původ slova pochází z latiny (maturitas) a označuje zralost. Výstupem úspěšně složené maturitní zkoušky je maturitní vysvědčení, díky kterému může absolvent středoškolského vzdělání začít studovat na vysokých a vyšších odborných školách. Ačkoliv se maturita často skloňuje ve všech pádech, víte třeba něco o její historii?

Historie maturity

Maturita se do českého školství dostala s reformou v roce 1849 a již tenkrát se jednalo o nutnou podmínku pro přijetí na vysokou školu. Maturitu mohli v té době absolvovat pouze studenti gymnázií a skládala se z písemné a ústní části. Maturanti skládali zkoušku z českého jazyka, nicméně v roce 1931 byla zavedena písemná zkouška z němčiny. Posléze, v dobách Protektorátu, se posílila role předsedy maturitní komise. Ten měl přímo nařízeno od německé inspekce, aby 20 % maturantů zkouškou neprošlo. Tyto podmínky se o rok později ještě zpřísnily, neboť studenti museli na jednu otázku v rámci předmětu odpovědět v němčině.

V roce 1948 se podmínky na maturitu opět měnily - na jednu stranu byla sice jednodušší, nicméně při posuzování úspěšnosti studenta sehrávala významnou roli i jeho politický profil. Od roku 1951 studenti museli povinně maturovat z češtiny a ruštiny. Do roku 2010 studenti absolvovali pouze školní maturitu, v rámci které studenti maturovali z dvou povinných předmětů (pro všechny byla povinná čeština, jako druhý povinný předmět si mohli vybrat matematiku nebo cizí jazyk) a dvou volitelných.

Současná podoba maturity

Maturitní zkouška nemá pro všechny aspiranty jednotnou podobu - záleží vždy na tom, jaké předměty si student zvolí. Co ale platí je, že každý středoškolák musí absolvovat maturitu z českého jazyka a literatury - ta se skládá z písemného testu (slohové práce), didaktického testu a ústní zkoušky. Další povinný předmět si student volí mezi cizím jazykem (nejčastěji angličtina a němčina) a matematikou (na některých technicky zaměřených školách bývá matematika povinná). V rámci profilové části pak student musí absolvovat tři zkoušky. Tato část maturity je zcela v gesci ředitele školy. Profilové části předchází tzv. svatý týden (takzvaný „svaťák”), během kterého se studenti mají intenzivně připravovat na vrcholnou část maturity.

Čtěte také: Elektrotechnika a udržitelný rozvoj

Česká republika není jedinou zemí, ve které se maturita koná - studenti se s ní setkávají například v Rakousku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Švýcarsku nebo Itálii. I v Německu středoškoláci musí absolvovat jistou obdobu naší maturitu - takzvanou zkoušku „Abitur”.

Důležité termíny

Pokud jsi žákem maturitního oboru, na konci studia tě čeká maturitní zkouška.

Studijní volno je ve dnech 4. 5. 2026 až 15. 5. 2026 mimo dnů didaktických testů společné části MZ.
Písemná práce z českého jazyka a literatury: 8. 4. 2026 ve 12.00 hod.
Písemná práce z cizího jazyka: 9. 4. 2026 ve 12.00 hod.

Didaktické testy:

4. 5. 2026 v 8.00 hod. - MAT
4. 5. 2026 ve 13.30 hod. - ANJ
5. 5. 2026 v 8.00 hod. - CJL
6. 5. 2026 v 8.00 hod. - MAT /rozšiřující/
6. 5. 2026 v 13.00 hod. - RUJ

Další důležité termíny:

Ústní profilové zkoušky se budou konat v období od 18. 5. 2026 do 10. 6. 2026.

Dokumenty ke zkouškám:

Maturitní předměty, témata a harmonogram zkoušek
Kriteria hodnocení jednotlivých zkoušek

Přihlas se k maturitě:

Pro to, abys mohl/a jít k maturitě, musíš podat řediteli školy do 1. 12. 2025 (pro jarní zkušební období) či do 25. 6.

Globální problémy a ekologie

Mezi globální problémy patří populační exploze, surovinová a energetická krize. Je důležité respektovat ekologické zákonitosti ve všech oblastech lidské činnosti. Ekologické katastrofy zahrnují havárie ropných tankerů a havárie Černobylu, kácení tropických deštných pralesů.

Čtěte také: Více o ekonomice a managementu obnovitelných zdrojů

Znečišťující látky:

SO2 vzniká spalováním fosilních paliv. Je toxický pro člověka (poškození sliznice dýchacích cest), mění pH půdy do kysela, podílí se na vzniku kyselých dešťů a fotochemického smogu.
Uhlovodíky vznikají spalováním fosilních paliv.
Olovo je enzymatický jed, způsobuje poškození nervové a rozmnožovací soustavy, nebezpečí genetických mutací.
Freony z hnacích plynů ve sprejích a z průmyslových zdrojů (chladírenství) narušují ozonosféru filtrující ultrafialové záření.
Kadmium (Cd) dříve ve fosforečnatých hnojivech, dnes spalovny.
Rtuť (Hg) dříve ve rtuťnatých mořidlech na obilí, dnes spalovny. Nejškodlivější ve formě par a organických sloučenin.

Příkladem je jaderná energetika, která i při normálním provozu představuje riziko. Řešením je snížení spotřeby energie, omezení spalování fosilních paliv a hledání nových energetických zdrojů.

Ekosystém

Ekosystém je složitý systém živých a neživých složek. Neživá složka zahrnuje zvětrávanou horninu, půdní vodu, vzduch, organické látky. Nadměrné hnojení vede ke zvýšení obsahu látek v rostlinách. Dusičnany se hromadí v rostlinách, což vede k nadměrnému růstu a neschopnosti vyvinout zpevňující pletiva. Reakce s aminy i AMK z potravy vede ke vzniku karcinogenních nitrosaminů (ochranou jsou vitaminy C a E). V kyselých půdách dochází k vyplavování živin i těžkých kovů ze sorpčního komplexu. V ČR je postiženo 45 % zemědělské půdy.

Množství znečišťujících organických látek se udává jako BSK5 (= biologická spotřeba kyslíku za 5 dní). Jedná se o toxické látky pro vodní organismy. Dříve byly součástí mazadel, nátěrových hmot. V pitné vodě je stanoven maximální limit kontaminujících látek. Kontaminující látky pochází z radioaktivních látek z imisí, z hornin a z půdy, z těžby a úpravy uranu. Nebezpečné je ukládání radioaktivního odpadu. Odpadní teplo z chladící vody jaderných a tepelných elektráren také představuje problém.

Znečištění vod

Znečištění vod může být mechanické (netoxickými látkami), což vede k zanášení vodních toků. Dříve měly vést ke zlepšení a vyrovnání vodního režimu, ale většinou se zvrhly v odvodnění velkých ploch, i na svazích, což vede k biologické degradaci. Jsou spojeny s vysoušením mokřadů, které mají nezastupitelnou schopnost zadržovat vodu, zmenšuje se výpar vody a dochází k lokálním klimatickým změnám.

Ochrana přírody

Hluk narušuje funkci nervové soustavy. Zvuková činnost člověka je značně omezena - pohyb po vyznačených cestách, zákaz výstavby, stanování, hromadných sportovních akcí.

Čtěte také: Ohrožení světové ekonomiky: analýza

Národní přírodní rezervace vyhlašuje ministerstvo, jedná se o ekosystémy národního i mezinárodního významu. Národní přírodní památku vyhlašuje ministerstvo, má národní i mezinárodní význam.

Příkladem prvního chráněného území u nás jsou pralesy Hojná voda v Novohradských horách a Žofínský prales. První národní park na světě je Yellowstonský národní park. První chráněné území v Evropě je švýcarský národní park. UNESCO má rozhodující roli v oblasti ochrany životního prostředí, zajišťuje mezinárodní spolupráci. Biosférické rezervace vyhlašují přírodní rezervace.

Zákon o životním prostředí je z roku 1992.