Moře jsou jedním z nejdůležitějších ekosystémů na naší planetě. Oceány, jejichž součástí jsou moře, pokrývají přibližně 71 % zemského povrchu a hrají klíčovou roli v udržování života na Zemi. Podle nejnovějších odhadů přitom lidé již ovlivnili 87 - 97 % světového oceánu (Jones et al. 2018, IPBES 2019) a na 59 % jeho rozlohy působí současně hned několik vnějších činitelů, jako je nadměrný rybolov (přelovování), oprávněně považovaný za vůbec největší hrozbu, znečištění pocházející ze souše, změny podnebí a lodní doprava (Harnik et al. 2012, Halpern et al. 2019).
Charakteristika mořských ekosystémů
Mořské ekosystémy se skládají z různých oblastí, které se liší hloubkou, teplotou a množstvím světla. Tyto oblasti zahrnují:
- Pobřežní zóny: Tato část moře se nachází blízko pobřeží. Je bohatá na živiny a podporuje velké množství života. V pobřežních zónách najdeme korálové útesy, mangrovové lesy a slané bažiny. Tyto ekosystémy jsou důležité pro ochranu pobřeží před erozí a poskytují útočiště mnoha druhům ryb.
- Otevřené moře: Tato část moře je daleko od pobřeží a je charakterizována hlubšími vodami. Otevřené moře je domovem různých druhů ryb, velryb a dalších mořských savců. V této oblasti se nachází také plankton, který je základem potravinového řetězce.
- Hlubokomořské ekosystémy: Tyto oblasti se nachází ve velkých hloubkách, kde je velmi malý přístup světla. Hlubokomořské ekosystémy jsou domovem pro zvláštní organismy, které se přizpůsobily extrémním podmínkám, jako jsou vysoký tlak a nízké teploty. Příkladem jsou hlubokomořské ryby, které mají bioluminiscenční orgány.
Organismy v mořských ekosystémech
Mořské ekosystémy jsou domovem pro širokou škálu organismů. Mezi nejvýznamnější patří:
- Rostliny: Mořské řasy a fytoplankton jsou základními producenty v mořských ekosystémech. Tyto organismy využívají sluneční světlo k fotosyntéze a produkují kyslík, který je nezbytný pro život ostatních organismů.
- Živočichové: Moře je domovem mnoha druhů živočichů, včetně ryb, savců, korýšů a měkkýšů. Některé z těchto druhů, jako jsou velryby a delfíni, jsou vysoce inteligentní a sociální. Dalšími příklady jsou žraloci, kteří jsou vrcholovými predátory v mořských ekosystémech. Mezi vysoce inteligentní mořské savce patří také některé druhy chobotnic.
- Mikroorganismy: V moři žije také mnoho mikroorganismů, které hrají klíčovou roli v cyklu živin. Tyto organismy pomáhají rozkládat organickou hmotu a uvolňovat živiny zpět do vody.
Hrozby pro mořské ekosystémy
Mořské ekosystémy čelí mnoha hrozbám, které ohrožují jejich zdraví a biodiverzitu. Mezi hlavní hrozby patří:
- Znečištění: Znečištění moří je vážným problémem. Plastový odpad, chemikálie a ropné skvrny mají negativní dopad na mořské organismy a jejich prostředí. Například plastové odpadky mohou být smrtelné pro mořské živočichy, kteří je považují za potravu. Světový oceán dnes obsahuje více než 150 milionů tun umělých hmot, představujících nejméně 5 bilionů jejich různě velkých částí (Eriksen et al. 2014, STAP 2018). Ročně musí vyhledat lékaře v důsledku střevních a dýchacích potíží 250 milionů lidí, protože se koupali ve stále znečištěnějším moři (Fleming et al. 2021).
- Klimatické změny: Změny klimatu ovlivňují teplotu a chemické složení mořské vody, včetně okyselování oceánů v důsledku zvýšené koncentrace CO2. Zvyšující se teploty mohou vést k úhynu korálových útesů, což má katastrofální dopady na celé ekosystémy. Navíc od konce 80. let 20. století moře reaguje na zvýšený příjem CO2 okyselováním (acidifikací) a od začátku 70. let 20. století ve vodním sloupci kilometr pod hladinou ubývá kyslík (IPCC 2018, 2019, IPCC & IPBES 2021).
- Overfishing (přerybnění): Nadměrný rybolov vede k vyčerpání populací ryb a narušení potravinových řetězců. To může mít vážné důsledky pro mořské ekosystémy a místní komunity, které na rybolovu závisí. Počet rybářských lodí ve světovém oceánu se od roku 1950 zdvojnásobil, takže v roce 2015 čítala světová rybářská flotila 3,7 milionu plavidel, provozujících rybolov na nejméně 55 % rozlohy světového oceánu (Rousseau et al. 2019). V současnosti sužuje přelovování, v jehož důsledku již populace nejsou schopné se obnovovat, celou třetinu všech hejn mořských ryb, zatímco ještě v roce 1974 se jednalo jen o 10 %.
- Ztráta biotopů: Ničení přirozených biotopů, jako jsou mangrovové lesy a korálové útesy, má za následek ztrátu biodiverzity. Tyto biotopy jsou důležité pro reprodukci a útočiště mnoha mořských druhů. Rozsáhlá přeměna a ničení mořských a přímořských biotopů lidskou činností, kupř. hlubokomořským rybolovem vlečnými sítěmi taženými po dně, těžbou korálů, fosilních paliv a kovů a budováním zařízení pro chov mořských živočichů, vyvolávají úbytek mořské bioty (Knapp et al. 2017).
Ochrana mořských ekosystémů
Ochrana mořských ekosystémů je nezbytná pro zachování jejich zdraví a biodiverzity. Existuje několik způsobů, jak můžeme přispět k ochraně moří:
Čtěte také: Charakteristika mořských ekosystémů
- Omezení znečištění: Je důležité snížit množství odpadu, který končí v moři. To zahrnuje recyklaci, používání ekologických produktů a snižování používání plastů.
- Udržitelné rybolovné praktiky: Podpora udržitelného rybolovu a dodržování rybářských kvót může pomoci chránit mořské populace a zajistit, že budou i nadále dostupné pro budoucí generace.
- Ochrana biotopů: Vytváření chráněných mořských oblastí může pomoci zachovat důležité biotopy a podporovat obnovu mořských ekosystémů. Zatímco soustavné vyhlašování chráněných území v suchozemském prostředí má již téměř dvousetletou tradici a k 1. 6. 2021 oficiálně vyhlášená chráněná území pokrývala 15,7 % souše, v případě mořských ekosystémů je situace naprosto rozdílná. K témuž datu na naší planetě existovalo 17 852 mořských chráněných území, zabírajících plochu více než 28 milionu km2, tedy území téměř třikrát větší než Evropa. Nicméně toto na první pohled ohromné číslo představuje jen 7,9 % celkové rozlohy světového oceánu.
Vzhledem k současným trendům vývoje vzájemných vztahů mezi lidskou civilizací a mořským prostředím se nedá předpokládat, že negativní působení vnějších faktorů na světový oceán v budoucnosti výrazněji zeslábne (Jouffray et al. 2020. Luypaert et al. 2020). Proto uznávané prognózy tvrdí, že ve 21. století dojde jak k snížení biomasy společenstev mořských živočichů včetně ryb, tak ke změnám jejich druhového složení (Stuchey et al. 2021).
Zdravý oceán může za předpokladu, že 30 % jeho celkové rozlohy bude skutečně účinně chráněno, snížit celkové globální emise CO2 o pětinu, jak požaduje známá Pařížská dohoda, poskytnout 40x více obnovitelné energie, než bylo získáno v roce 2018, produkovat ve srovnání s dneškem 6x více ryb a dalších mořských živočichů a poskytnout dalších 12 milionů pracovních míst.
Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka
Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty
tags:
#ekosystémy #moře #a #oceány
Oblíbené příspěvky: