Ekosystém Pole: Význam a Charakteristika

Ekosystém je obecné označení pro ucelenou část přírody (biosféry), která ovšem není uzavřená a komunikuje s ostatními částmi přírody. Příkladem může být ekosystém listnatého lesa nebo vlhké nekosené louky. Původně byl ekosystém vnímán spíše jako uzavřený celek, který nekomunikuje s okolím.

Ekosystém se skládá ze složky živé, tvořené organismy (tzv. biocenóza), a složky neživé (biotop, abiotické prostředí).

Definice Ekosystému

Ekosystém je jeden z klíčových pojmů ekologie. Byl poprvé definován v roce 1935 A. G. Tansleym jako soubor organismů a faktorů jejich životního prostředí v jednotě libovolné hierarchické úrovně. Od té doby prošlo používání termínu poměrně složitým vývojem.

Dnes bývá ekosystém chápán v zásadě dvojím způsobem:

1. Jako účelově definovaná soustava živých a neživých složek, spjatých vzájemnými vazbami. V tomto pojetí nemusí mít ekosystém nutně konkrétní ohraničení v prostoru a jeho vymezení je dáno pouze účelem a metodami výzkumu.
2. Jako reálně existující, relativně samostatná funkční soustava živých a neživých složek, které jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací, vzájemně se ovlivňují a vyvíjejí se v určitém prostoru a čase. V tomto pojetí hranice ekosystému objektivně existují a úzce souvisejí s dosahem koloběhu látek, toku energie a předávání informací v ekosystému.

Tomuto pojetí dobře odpovídá také termín biogeocenóza, který se vždy váže k určitému území a má být konkrétním, reálně existujícím objektem. Zásadním subsystémem biogeocenózy i ekosystému je biocenóza (společenstvo živých organismů), která žije na určitém stanovišti, tj. v subsystému svého neživého prostředí, tzv. ekotopu.

Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka

Biocenóza je zpravidla chápána jako ústřední subsystém ekosystému. Proto někdy do definic ekosystému vstupuje i podmínka přítomnosti tří funkčně odlišných složek biocenózy, a to:

1. Producentů, což jsou zejm. zelené rostliny, schopné vytvářet organické látky důležité pro výživu zbylých dvou složek biocenózy z jednoduchých anorganických látek.
2. Konzumentů, tedy především živočichů, kteří se živí ostatními organismy.
3. Dekompozitorů, kteří mj. rozkládají složité organické látky z těl odumřelých organismů a uvolňují látky jednodušší, které mohou být opět využity producenty.

Ekosystémy mají různou velikost v prostoru; za největší ekosystém je považována biosféra, tj. soustava všech živých organismů této planety a jejich životního prostředí, i trvání v čase. Zákonitý sled změn v druhovém složení biocenóz a energomateriálových tocích v ekosystému, vedoucí k postupným zákonitým změnám jedněch ekosystémů v jiné, se označuje jako sukcese.

Důležité je rozlišování ekosystémů přírodních a přírodě blízkých, které jsou prostřednictvím primárních producentů (autotrofních organismů typu zelených rostlin) závislé na sluneční energii jako zdroji energie a jsou regulovány na základě „přirozených“ biofyzikálních informací (sem patří les, jezero, rybník, louka nebo třeba oceán, ale také pole nebo „monokulturní“ smrkový les), a ekosystémů umělých (urban-industriálních), jejichž funkce v podstatné míře závisejí na energii získávané z fosilních paliv nebo atomového jádra (zelené rostliny tu nahradil člověk jako primární heterotrofní producent) a které jsou regulovány zejm. na základě informací produkovaných lidskou společností (jako příklady lze uvést akvárium, město nebo kosmickou loď). Zde i v jiných oblastech se dostává pojem ekosystému na pomezí s-gie a umožňuje jí nový specif.

Pole jako Umělý Ekosystém

Na polích se pěstují užitkové rostliny (plodiny). Jedná se o umělý ekosystém, růst rostlin vyžaduje vhodné hospodaření (např. orbu, dodávání hnojiv) a potlačování plevelů či škůdců. Nadměrné hnojení či používání látek k hubení škůdců/plevelů ohrožuje životní prostředí.

Zemědělská krajina může být domovem mnohých živočichů, zvláště pokud mají k dispozici rozrůzněné prostředí. Mezi polní plevele patří např. hraboš polní (Drobný hlodavec, škůdce) a skřivan polní (Pták o něco větší než vrabec).

Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty

Příklady rostlin na poli: Kukuřice (může být krmná, určená hospodářským zvířatům) a Len setý (lze používat pro získávání vlákna, v Česku se však nyní pěstuje jen pro lisování na olej).

Pole je umělý ekosystém, ve kterém člověk vynakládá energii ve formě lidské práce, práce strojů a zvířat, používáním výrobků (hnojiva, postřiky, pohonné hmoty atd.) k dočasnému zvýšení produkce. Často se mění; například pole, zahrada, město.

Pole totiž nejsou jen velké záhony na pěstování jídla, ale také domovy. Žně, které jsou zemědělcům odměnou za pečlivou práci, si lidé během staletí snažili co nejvíce ulehčit.

Ukažte svým žákům, co dělají zemědělci v létě, jak funguje zemědělská technika, i to, s jakými výzvami se dnešní způsoby hospodaření musí utkat. Všechno, co musí každý správný hospodář znát a hlavně v létě udělat, si dopodrobna vysvětlíme. Co je základním zdrojem energie pro život pole? Takový ekosystém se označuje MONOKULTURA. Co kromě slunečního záření dodává energii pro umělý ekosystém?

Typizace Ekosystémů

Typizace ekosystémů slouží k vymezení a pojmenování podobných ekosystémů tak, aby bylo možné o nich shromažďovat informace a porovnávat je. Všeobecně přijímaný globální systém biotopů neexistuje, ale jeho základy položil projekt Physis. Biosféru Země člení na 8 biogeografických oblastí a definuje mnoho rámcových jednotek platných pro celý svět.

Čtěte také: Zahrady v Láhvi

Živočichové na Poli

Pokud na poli spatříte mandelinku na svém poli, hned troubíte na poplach. Mandelinka je brouk z čeledi lilkovitých, kam spadá právě i lilek brambor, ale nepohrdnou ani rajčaty. Tyto rostliny na polích napadá. Jsou škodlivé pro životní prostředí. Nesmysl, protože tehdy se mandelinka šířila po celé Evropě. Na konci 19. století se postupně začala šířit.

Ploštice se nevyskytují jen na louce, ale i právě na polích. Beruška má svou přezdívkou "beruška". Zbarvená je do červena a má na nich několik černých puntíků. Berušky jsou velmi užitečné, protože se živí škůdci. Lumčíci jsou jim velmi podobní, ale jsou velmi malí.

Motýly zná každý z nás. Housenky sežerou velké množství různých zemědělských plodin. Motýli hrají všemi různými barvami. Motýli můžeme rozdělit také na noční motýli a denní motýli. Přemnožení můžou výrazným způsobem ovlivnit i množství a kvalitu úrody. Jeho housenky si rády pochutnávají například na mrkvi nebo fenyklu.

Slimáci a plzáci (ti bez ulity) jsou na polích zcela běžní. Škvora poznáte na pohled taky zcela bez problémů. Je na konci zadečku zakončeno tzv. klíšťkami. Škvor je všežravec, velmi rád pochutná například na mšicích.

Včely a Rostliny

O včelách, čmelácích a jejich významu jsme si tu psali už minule. Bez včel by se rostliny ani nemohly rozmnožovat (=nemohly by si vytvářet semena). Lidé to totiž ani neví, ale i mnohé rostliny mají vlastně oddělená pohlaví. Hmyz, motýli (ale i některý další hmyz) opylují řepka, hořčice nebo slunečnice, hruška, jabloň nebo švestka.

Sada Přírodověda pro 4. a 5. ročník

SADA PŘÍRODOVĚDA PRO 4. A 5. ročník je sada vytvořená speciálně pro ty, kteří si nechtějí kupovat jednotlivé materiály. Obsahuje kontrolní písemné testy z přírodovědy pro žáky 4. a 5. ročníku. Materiál je určený pro kontrolu fixace osvojených poznatků a učiva z přírodovědy ve 4. a 5. ročníku. Lze jej využít bez ohledu na to, jakou konkrétní učebnici nebo pracovní sešit v daném ročníku využíváte - témata jsou připravena obecně, jejich základní rozdělení vychází z RVP ZV.

Žáci si při jeho využití ověří, jaké úrovně osvojení poznatků v daném tématu dosáhli během určitého časového období při výuce přírodovědy. Materiál je připraven na celý školní rok, tzn. kompletní 4. i 5. ročník. Každý test má na závěr kolonku hodnocení. Záměrně jsem ji nechala volnou, aby si učitel mohl sám rozhodnout, jakou formu hodnocení zvolí (známka, smajlík, razítko, slovní hodnocení apod.).

Může také sloužit jako místo pro sebehodnocení žáka (viz metodika). Testy lze organizačně využít nejen na individuální, ale také hromadnou práci žáků. Může být využit také jako materiál vhodný pro práci dvojic či vícečlenných skupin.

Témata pro 4. ročník zahrnují:

• Příroda a lidé: Úvod do živé a neživé přírody
• Živá příroda: Třídění organismů
• Živá příroda: Houby
• Živá příroda: Rostliny, jejich dělení a stavba
• Živá příroda: Rostliny, části těla a jejich funkce
• Živá příroda: Živočichové a jejich potravní vztahy
• Ekosystém: Les
• Ekosystém: Louka a pastvina
• Ekosystém: Pole
• Ekosystém: Parky a městská zeleň
• Ekosystém: Okolí lidských obydlí
• Ekosystém: Rybník
• Ekosystém: Potok a řeka
• Ochrana přírody a mimořádné události

Témata pro 5. ročník zahrnují:

• Člověk jako součást přírody: Podmínky života na Zemi, neživá příroda, gravitace
• Žijeme ve vesmíru: Slunce, Sluneční soustava, Země
• Žijeme ve vesmíru: Galaxie, hvězdy, Měsíc, jejich pozorování a zkoumání
• Člověk a živá příroda: Rozmanitost života na Zemi, podnebné podmínky a pásy
• Podnebné pásy: Tropický a subtropický podnebný pás
• Podnebné pásy: Mírný a polární podnebný pás
• Člověk jako součást přírody: Třídění živých organismů, jejich život v oceánech a mořích, význam botanické/zoologické zahrady
• Člověk a jeho zdraví: Vývoj člověka, základní stavba lidského těla
• Člověk a jeho zdraví: Opěrná a svalová soustava
• Člověk a jeho zdraví: Oběhová a dýchací soustava
• Člověk a jeho zdraví: Trávicí a vylučovací soustava
• Člověk a jeho zdraví: Kožní, nervová a smyslová soustava
• Člověk a jeho zdraví: Hormonální a rozmnožovací soustava, jednotlivá období lidského života
• Člověk ve společnosti: Rodina, soužití mezi lidmi, sociálně-patologické jevy a jejich prevence
• Člověk ve společnosti: Dopravní výchova, první pomoc a řešení mimořádných událostí

tags: #ekosystém #pole #význam

Oblíbené příspěvky:

• Pracovní postupy sanace
• Likvidace odpadů v Chrastavě: Průvodce
• Katalog odpadů v ČR
• Ubytování v Podkrkonoší
• Co potřebujete vědět o klimatických třídách lednic