Říční krajina: Ekosystém potoka a řeky

Říční krajina je tvořena současnou řekou a přilehlými ekosystémy, které jsou touto řekou vytvořeny nebo zásadním způsobem podmíněny. Přední český hydrobiolog Prof. RNDr. Otakar Štěrba, CSc. už dlouhá léta prosazuje pojem říční krajina.

Řeky jsou krásné, důležitější je ale širší ekosystém říční krajiny, říká Otakar Štěrba.

K dílčím ekosystémům říční krajiny patří především prameny a prameniště, řeka, boční aktivní a periodická ramena, tůně v nivě, podpovrchová část dna toků neboli tzv. hyporeál, podpovrchové štěrkopískové sedimenty, břehy všech koryt, povrchová suchozemská a obvykle periodicky zaplavovaná niva, případně další objekty v nivě vzniknuvší činností řeky. A také umělé objekty antropogenního původu uvnitř říční krajiny.

Jejich největší souborná plocha se nachází v prameništích a podél malých potoků do vzdálenosti 7 km od pramene. Tyto „pramenné říční krajiny“ jsou rozmístěny po celé ploše republiky, nejvíce v nadmořské výšce 380 - 580 m.n.m. Právě v těchto polohách došlo v minulosti k největším melioračním zásahům, k odvodnění, likvidaci mokřadů.

Většina pramenných říčních krajin se dnes nachází v zemědělské krajině (51,5 %), kde jsou bezezbytku zdevastovány. Stejně jsou na tom prameniště v intravilánech obcí a na „ostatní půdě“ (celkem 8,26 %), a totéž se týká 20 % pramenů v lesích.

Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka

Říční krajina zabírá asi 10 % plochy ČR. Zmapovat a relevantně změřit říční krajiny v ČR nám dalo velkou práci. Nevím o tom, že by to někdo změřil jinde.

Troufnu si odhadnout, že velmi podobná situace jako v ČR je v celém mírném pásmu Evropy a také v Severní Americe a Asii. V jiných pásmech může být situace poněkud odlišná. A závislá také na úhlu našeho pohledu.

Když se podíváte na družicový snímek Sinajského poloostrova nebo na sousední pouště v severní Africe, upoutá vás hustá síť koryt řek, které zde v minulosti tekly. Tyto funkční říční krajiny umožnily rozvoj tehdejších vrcholných civilizací. Dnes zde tyto říční krajiny neexistují, alespoň ne ve své funkční podobě. I proto zde také ony civilizace zanikly.

V říční krajině jsou nejstabilnější podmínky pro život.

Říční krajiny jsou v době „ekologických katastrof“ refugiem neboli útočištěm organismů. V době sucha je poslední voda v širokém okolí v řekách nebo v říčních sedimentech. A to nejenom k pití, ale jako skutečné útočiště před vyschnutím. Dokonce i pro větší organismy, jako jsou například krokodýlové.

Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty

Funkce nebo „služba“ řek a říčních krajin je tedy v tomto případě poskytování příjemného a prospěšného prožitku. Myslím, že naprostá většina lidí je ochotna bránit řeky (a tedy říční krajiny) právě pro jejich krásu, i když o jiných důležitých vlastnostech nemusí vůbec nic vědět.

Předně říční krajiny bez vlastních vodních toků mají v souhrnu asi 6,3 x větší plochu než je souhrn ploch samotných vodních toků. Samotné vodní toky, to, čemu pozorovatel říká řeka nebo potok, jsou absolutně závislé na vodě, kterou nevidíme, na vodě v okolním podzemí. Především v aluviálních sedimentech říční krajiny.

V tomto říčním aluviu, stejně jako v povrchových částech nivy, se odehrává více funkcí a služeb, než v povrchovém říčním toku, včetně těch nejdůležitějších (zásoba vody, distribuce vody, klimatické ovlivnění, protipovodňová funkce, produkce biomasy, zásoba surovin, likvidace a deponování přebytků hmot a nečistot, biodiverzita atd.).

Naprostá většina tzv. revitalizací směřuje proto právě jen k řekám a ostatní části říční krajiny jsou zanedbávány. V novodobé historii způsobilo největší škody masové odvodnění pramenných částí říčních krajin v šedesátých letech, ty slavné meliorace v českém pojetí.

Nejhůře jsou na tom právě ty nejdůležitější pramenné úseky, které byly postiženy odvodněním „velkoplošně“ a tam došlo k největším škodám, i když nejsou snadno pozorovatelné. Naopak říční krajiny středních úseků našich řek jsou nejnápadnější a nejznámější, proto upoutávají pozornost veřejnosti. K jejich devastaci došlo nejvíc v zemědělských oblastech a potom v průmyslových aglomeracích.

Čtěte také: Zahrady v Láhvi

Klasickým dopadem jsou tzv. bleskové povodně z posledních desetiletí, ale do značné míry i velkoplošné povodně (1997, 2002), kdy se spojily poruchy z pramenných oblastí s nedostatkem rozlivových území, která byla likvidována ruku v ruce s regulací a ohrázováním řek.

Největší a nejzachovalejší říční krajinou u nás je zřejmě Litovelské Pomoraví.

V naší vlasti zůstaly z říčních krajin pouhé trosky. Největší a nejzachovalejší z nich je zřejmě Litovelské Pomoraví, které se nám podařilo zachránit formou Chráněné krajinné oblasti na poslední chvíli. Na to jsem hrdý, zvláště když ten nápad vznikl v mé hlavě.

Je načase, abychom tyto motivy dostali do společenské praxe. Nebude to jednoduché, protože hráz technokracie, byrokracie a kořistnické bezohlednosti je velká.

Po našich předcích jsme zdědili nejenom naši vlast a historii, ale také zcela konkrétní přírodu. Nežije se mně dobře s vědomím, že naše děti se na nás budou dívat jako na barbary, kteří zničili to nejcennější a pro velkou část národa nejkrásnější, co v této přírodě bylo, totiž říční krajinu.

tags: #ekosystém #potok #a #řeka #wikipedia

Oblíbené příspěvky:

• Monitoring ovzduší Kroměříž
• Životní prostředí ve Středočeském kraji – analýza
• Instalace drenážního systému skládky Březinka
• Výskyt a význam oxidů křemíku
• Výběr WC pro domov