Charakteristika sladkovodních ekosystémů

Sladkovodní ekosystémy jsou silně ovlivňovány lidskou činností a klimatickou změnou.

Projekt ProCleanLakes si klade za cíl bojovat proti kombinovanému dopadu různých rušivých faktorů, které vytvářejí neustálý tlak na stav ekosystému jezera a usnadňují hromadění vznikajících, neregulovaných, chemických kontaminantů a obohacování živinami.

Holistické transdisciplinární přístupy, které mají být v projektu použity, založené na synergickém efektu ekonomického, environmentálního a sociálního spojení, si kladou za cíl podporovat zlepšení ekologického a chemického stavu ENL ve spojení s hlavními nástroji EU, cíli a politikami udržitelného rozvoje souvisejícími se sladkovodními ekosystémy.

Ohrožení a ochrana sladkovodních ekosystémů

Celkově, přinejmenším 37% evropských sladkovodních ryb je ohroženo v kontinentálním měřítku a 39% v měřítku EU. To je jedno z nejvyšších úrovní ohrožení ve smyslu hlavních taxonomických tříd vyšších organismů. Mnohé druhy říčních ryb nemají žádný ochranný statut a i ty, které jsou chráněné, např. Směrnicí o stanovištích EU (Habitats Directive), nejsou pravidelně monitorované a dokumentace populačních trendů a stavu jejich populací často chybějí.

Nárůst predačního tlaku v současné době dále zvyšuje tlak na říční druhy ryb, i ve zdravých, obnovených nebo málo ovlivněných oblastech.

Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka

V EU se zdá, že predace je hlavní příčinou plošných ztrát populací lipana podhorního (Thymallus thymallus), druhu zahrnutého ve Směrnici o stanovištích EU.

Panuje skutečná, široce rozšířená obava mezi manažery a vlastníky ohledně ochrany divokých populací říčních ryb, jako je lipan podhorní, a neudržitelného predačního tlaku.

Konflikt zahrnující ochranu ryb a predaci je vyhrocený ve většině členských států po desetiletí a přes ochranářská opatření, včetně regulačních odstřelů (Směrnice o ptácích EU, článek 9), tento konflikt zůstává vyhrocený.

Projekt ProtectFish si klade za cíl prošetřit monitorovací a ochranářská opatření pro druhy říčních ryb zahrnutých do Směrnice o stanovištích, jako odpověď na Oblast A výzvy.

Budou vyvinuta a testována ochranářská opatření s využitím kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) a lipana podhorního jako vlajkových druhů projektu.

Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty

Budou provedeny maloplošné a velkoplošné terénní experimenty s cílem vyhodnocení efektu zmírnění predačního tlaku kormoránů na populace ryb.

Bude vyhodnoceno pozadí konfliktu pomocí odhadu současného stavu populace kormorána velkého a lipana podhorního v EU, stejně jako kvantifikace efektu tlumení populace kormoránů.

Hlavním cílem projektu je získat přesné poznatky na základě moderních a šetrných metod monitoringu. Na základě těchto údajů vypracovat společné dokumenty k nastolení koordinované koncepce ochrany přirozených populací indikačního druhu pstruha obecného ve volných vodách.

Tímto dojde k posílení odolnosti populací vůči klimatickým změnám, zajištění zachování fungujících ekosystémů pro další generace a naplnění dlouhodobých cílů a koncepce programových oblastí.

Eutrofizace sladkovodních ekosystémů

Eutrofizace je velkým problémem, který způsobuje špatný ekologický stav evropských jezer a jeho závažné dopady jsou umocňovány změnou klimatu. Zároveň by však eutrofizace mohla být potenciálním řešením vyčerpání globálních zásob fosfátů (P), což ohrožuje globální potravinovou bezpečnost.

Čtěte také: Zahrady v Láhvi

Obrovské množství P a dalších živin se z povodí ztrácí a je transportováno do jezer, což z většiny jezer činí zásobárnu bohatou na živiny, jak lze pozorovat při častém výskytu masivních, ničivých květů řas v mnoha jezerech.

FERRO překlenuje problém obohacování živinami na problém vyčerpání P a vytváří udržitelné řešení obou problémů cirkulárním řízením. Vytvoříme přístup obnovy jezer nové generace kombinováním cílených technik obnovy s obnovou a recyklací živin s cílem dosáhnout mnoha výhod: zlepšení ekologického stavu jezer, podpora oběhového hospodářství, přizpůsobení se klimatu, podpora produkce potravin, podpora biologické rozmanitosti a podpora poskytování ekosystémových služeb.

FERRO podporuje přirozenou obnovu jezer (po mnoha letech obohacování živinami) prostřednictvím čtyř mezioborových pilířů: 1) klasifikace a stanovení priorit jezer pro obnovu (integrované techniky in-situ a techniky založené na dálkovém průzkumu); 2) zavádění udržitelných řešení zaměřených na povodí (biotechnologie pro prevenci ztrát živin v zemědělství a obnova živin při přílivu a opětovném využití v zemědělství), 3) zavádění udržitelných řešení obnovy jezer (obnova živin z jezer a opětovné využití v zemědělství); a 4) předávání znalostí.

Invazivní druhy

Projekt v řešitelském konsorciu Itálie - Portugalsko - Česká republika je zaměřen na sledování šíření a prevenci dalších zavlečení invazivního sumce velkého (Silurus glanis) v jezerech a nádržích jižní Evropy v souladu s naplňováním EU IAS (Invasive Alien Species - invazivní nepůvodní druhy) nařízení č. 1143/2014.

Pomocí environmentální DNA (eDNA) bude testován a nastaven časný systém detekce v případě 50 jezer a nádrží (23 v Itálii, 25 v Portugalsku a 2 v České republice; poslední dvě sloužící jako kontrolní lokality), který bude propojen se zjištěními tzv. občanské vědy.

V deseti vybraných jezerech, kde je druh rozšířen a početně hodně zastoupen, budou testovány různé metody odlovu a bude vybrána metoda, která je pro odlov nejefektivnější a nejselektivnější (tzn. s nejmenším vedlejším úlovkem).

Ta bude následně použita k redukci biomasy sumce o 90 % v pěti malých a izolovaných jezerech spadajících do soustavy Natura 2000, alespoň o 10 % ve velkých jezerech a nádržích, a o 50 % v malých nádržích.

Do této aktivity bude zapojeno alespoň 130 komerčních rybářů a 100 sportovních rybářů.

Bude zahájena masivní osvětová kampaň zacílená specificky na rybáře (přinejmenším 400 tis.) ale i na širokou veřejnost, s předpokladem oslovení jednoho milionu lidí na konci projektu, včetně 12 tis. školních dětí.

Vzorkovací protokol a nejlepší odchytové postupy budou podstoupeny přinejmenším patnácti správním subjektům, aby je tyto mohly začlenit do svých plánů hospodaření, zejména v případě lokalit soustavy Natura 2000. Pro zajištění a udržení výsledků projektu bude vytvořeno uskupení South European catfish Management Group (SEMG).

Vliv vulkanismu a impaktních událostí

Vulkanismus a střety Země s mimozemskými tělesy (tzv. impaktní události) jsou potenciálními spouštěči prudkých environmentálních změn, jelikož jejich destruktivní síla může způsobit globální změny v atmosféře.

Velké vulkanické erupce a velké impakty tak představují značnou přírodní hrozbu pro lidstvo. Důkazy z mnoha lokalit na obou polokoulích Země ukazují, že před 12900 roky došlo k velkému impaktu, který v oblasti severního Atlantiku a zejména Grónska způsobil či umocnil klimatické ochlazení zvané mladší dryas.

Náhlý nástup s mladším dryasem spojeného ochlazení byl doprovázen intenzivními požáry a vyústil v úpadek svrchně paleolitických populací člověka, jakož i tehdejších populací řady druhů velkých savců.

Kolem počátku mladšího dryasu však došlo také k navýšení vulkanické aktivity, jejíž signály ztěžují interpretaci role impaktních procesů ve výše uvedených environmentálních změnách.

Navrhujeme interdisciplinární studii jezerních sedimentů odpovídajícího stáří, abychom zhodnotili reakci ekosystémů typu jezero-povodí na události na počátku mladšího dryasu. Impaktní událost zanechala podobné stopy na rozsáhlém území, a my proto chceme definovat geografický rozsah jejich detekce a případná regionální specifika.

Námi pro tento projekt vybrané lokality se nacházejí v pěti chráněných přírodních rezervacích: v národním parku Šumava (ČR), v Krkonošském národním parku (ČR), v národním parku Acadia (Maine, USA) a u hranic přírodního parku Alt Pirineu (Katalánsko, Španělsko) a národního parku Denali (Aljaška, USA).

Poloha zájmových lokalit umožňuje studovat vrstvy vulkanických popelů (tefer) a impaktních markerů na široké geografické škále a zároveň v regionech ovlivněných (Šumava, Krkonoše) i pravděpodobně neovlivněných (Acadia, Pyreneje, Aljašské hory) předcházející katastrofickou erupcí vulkánu Laacher See (před 13000 roky, západní Německo).

Všechny tyto lokality jsou dobře porovnatelné, jelikož jde o bývalá či stávající malá horská jezera se sedimentárními záznamy sahajícími až do závěru poslední doby ledové (resp. do doby před asi 14700 roky), jež vznikla díky ústupu kontinentálního ledovce (NP Acadia) či ledovců horských (ostatní území).

Dále se zaměříme na testování přítomnosti extraterestrické příměsi v taveninách (drobných přetavených objektech sférického tvaru) a přítomnosti vulkanických tefer v jezerních sedimentech odpovídajících počátku mladšího dryasu, jakož i na testování nové metody identifikace cirkanuálních změn v ukládání sedimentů pomocí statistického vyhodnocení dat z μXRF-skenování.

Tato metoda, již vyvinul náš tým, významně zlepší datování environmentálních změn v jezerních sedimentech neobsahujících nápadné roční vrstvy, tzv. varvy. Závěrečným cílem je testování vlivu vulkanických událostí a impaktní události na jezerní ekosystémy a povodí těchto jezer.

To bude provedeno prostřednictvím analýzy zbytků vodních a suchozemských organismů uchovaných v jezerních sedimentech.

Zvýšené koncentrace živin

Navrhovaný projekt je zaměřen na poznání a pochopení mechanismů způsobujících nárůst koncentrací živin, především fosforu (P) a dusíku (N), ale také rozpuštěného organického uhlíku (DOC) v povrchových vodách přírodních, člověkem přímo neovlivněných horských oblastí.

Zvýšená dostupnost živin významně přispívá k růstu produktivity těchto přirozeně oligotrofních vod, snižuje jejich biodiverzitu, krajinotvornou hodnotu a využitelnost jako zásobárny pitných vod.

Tyto nežádoucí změny úzce souvisí s klimatickou změnou, která graduje v posledním desetiletí a významně ovlivňuje fungování ekosystémů v horských oblastech Evropy i Ameriky.

Vedle zvýšení průměrných ročních teplot dochází ke zkrácení zimního období, kdy jsou mikrobiální procesy v půdách alpinského pásma limitovány nízkou teplotou, a prodlužování vegetačního období, kdy v půdách probíhá intenzivní dekompozice organické hmoty a recyklace živin, významně podpořená aktivitou rostlin.

Současně roste také četnost přívalových srážek a možnost letních přísušků. Vedle výše popsaných projevů klimatické změny k eutrofizaci vod v horských systémech přispívají i další faktory.

V horských oblastech střední Evropy je to především zvýšené vyplavování P a DOC z půd zotavujících se z acidifikace.

Cílem projektu je ve dvou různých pohořích s odlišným historickým a geografickým kontextem studovat a kvantifikovat skutečné dopady společně působících projevů klimatických a environmentálních změn na cykly C, N a P a jejich dostupnost v půdách, retenci/vyplavování a koncentrace v horských jezerech alpinského pásma podél výškového gradientu.

Vybrali jsme pohoří Vysoké Tatry (Slovensko) a Uinta (Utah, USA), pro které máme k dispozici dlouhodobá klimatická data, data o depozici prachu a zároveň 30-40letou řadu dat o kvalitě vod horských jezer.

Předpokládáme, že v alpinské zóně Vysokých Tater ovlivňuje chování půd a kvalitu vod kombinace mimořádného (celosvětově unikátního) poklesu kyselé depozice spolu s výrazným nárůstem teplot a četnosti přívalových srážek, urychlujících mechanické zvětrávání hornin.

Propad diverzity

Lidská činnost v krajině s sebou přináší propad diverzity, který lze demonstrovat i na dříve naprosto běžných druzích organismů.

Sladkovodní ekosystémy čelí v současné době změnám souvisejícím s klimatickou změnou, invazními druhy či ztrátě původního habitatu.

Žáci se v tomto projektu seznámí s obecnou problematikou týkající se propadu diverzity ve sladkovodních ekosystémech a budou se moci zapojit do záchranného programu dvou kriticky ohrožených druhů ryb, karase obecného (Carassius carassius) a slunky obecné (Leucaspius delineatus).

Tyto druhy vlivem výše zmíněných problémů z našich vod prakticky vymizely a zároveň představují deštníkové druhy ekosystémů, které vlivem odvodnění krajiny, klimatické změny a přítomnosti invazních druhů z naší krajiny mizí.

Projekt reaguje na změnu biodiverzity mimopstruhových vod a pokles zastoupení reofilních (proudomilných) rybích druhů na zlomek původního stavu.

Cílem projektu bude vyhodnocení biodiverzity a současného stavu rybích populací v různých typech mimopstruhových revírů (toky, nadjezí a přehradní nádrže).

tags: #ekosystém #sladkých #vod #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Cíle environmentální výchovy
• Efektivní třídění odpadu
• Odpadové hospodářství a úprava surovin
• Legislativa ČR ohledně nebezpečného odpadu
• Elegantní odpadkový koš