Ekosystém tropického deštného pralesa: Rostliny a druhy

Tropický deštný prales je bezesporu jedno z nejúžasnějších prostředí naší planety. Je to nejproduktivnější, nejsložitější a velmi starý ekosystém na světě. Nacházejí se v rovníkových oblastech Země a je to biom s největším počtem druhů organismů.

Rozkládá se mezi obratníky Raka a Kozoroha, v pásmu tropů, což jsou trvale nejteplejší části světa. Deštné pralesy můžeme nalézt i v některých částech subtropického a mírného pásu. Patří sem střední a velká část jižní Ameriky, většina rovníkové Afriky, jižní Asie a severní Austrálie.

Voda je také neodmyslitelnou součástí džungle - bažiny, říční břehy a pravidelně zaplavovaná území umožňují vznik deštných pralesů. Teplota zde kolísá mezi 20°C až 30°C a roční souhrn srážek je díky vydatným dešťům velmi bohatý, pohybuje se od 400 do 1000 cm. Rozdíly v délce dne v různých ročních období jsou malé, nepatrné. Tyto dlouhodobé a neměnné podmínky vedou k úžasné pestrosti živočichů a rostlin i přestože tropické pralesy zaujímají pouhých 7% zemského povrchu.

Žije zde mnohem více druhů než v jakémkoliv jiném prostředí. Udává se až 2/3 všech rostlin a živočichů. Rostliny v deštném lese jsou uspořádány do několika vrstev, kterým se říká patra. V každém patře jsou odlišné podmínky a obývají jej odlišní živočichové.

Struktura tropického deštného pralesa

Tropický deštný les má několik vegetačních pater:

Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka

• Stromové patro: 30-50m (výjimečně až 80m), koruny se vzájemně nedotýkají. Zpravidla se zde soustřeďuje diverzita hmyzu a obratlovců (opice, hmyzožravci, obojživelníci, ap.).
• Korunové (nižší) patro: je vysoké 15 - 30 metrů a tvoří ho koruny rostlin, které vytvářejí hustě propojenou klenbu s bujným listovím.
• Střední stromové patro: 10m, mladé exempláře stromů, vlastní stromy malého vzrůstu, stínomilné druhy hmyzu a ptáků.
• Keřové patro: keře, trpasličí stromy.
• Bylinné patro: jednoleté semenáčky, širokolisté byliny, kapraďorosty, mechorosty. Vrstva opadanky, plodů, semen - zdroj potravy pro kopytníky (prasata, různá zvířata roznášejí semena). Světelný tok asi 1%. Poměr srážek je asi 2/3 v porovnání s celkovým příjmem do ekosystému.
• Kořenové patro: 0-5cm, hustá masa kořenů stromů, lián a bylin v humózním horizontu.
• Podpovrchové patro: 5-50cm, výrazně dominují kořeny stromů.
• Hlubinné patro: pod 50cm. Kořeny stromů, s kotevní funkcí.

Rostliny tropického deštného pralesa

V tropických deštných pralesích je uložena největší část biomasy na povrchu zeměkoule, včetně oceánů. Tropický deštný prales je jedním z nejvýznamnějších kyslíkových zdrojů planety Země a zároveň také největším.

Patří mezi ně morfologicky velmi různotvarné stromy, rozmanité keře, liána a epifyty. Některé liány z čeledi svlačcovitých vytvářejí vlivem abnormálního anatomického tloustnutí silné ovíjivé dřevnaté stonky o průměru až 30 cm. Mezi epifyty je zastoupena i tak zvláštní růstová forma, jakou jsou tzv. škrtiči, kteří spouštějí z koruny stromu neprodyšný plášť, v němž ´´hostitel´´ uhyne.

Mezi stromy lze pozorovat na jedné straně dvoumetrové trpaslíky, kteří zůstávají v malých rozměrech i ve stáří mnoho desítek let. A na druhé straně zde rostou stromy giganti, kteří ve 200 až 300 letech dosahují výšky 40 až 50 metrů, vyjímečně i 80 metrů. Spodek stromových kmenů nebývá vždy válcovitý, jak je to běžné u stromů mírného pásu.

Adaptace rostlin na podmínky tropického deštného pralesa

• Nedostatek světla: specifická stavba, velikost, barva listů sciofilních druhů, monokaulie (viz palmy) - jediný nevětvený kmen - maximálně rychle co nejvýše vyrůst.
• Vlhko: listy mají hladký povrch s kapacití špiček, odvádí vodu, list je suchý a může podstatně lépe transpirovat.
• Sucho: semiaridní podmínky svrchního stromového patra - xeromorfní charakter listů (kožovité listy, sukulentní formy bromélií a orchidejí).

Fauna tropického deštného pralesa

Obr. Rovněž fauna tropických deštných lesů se vyznačuje obrovskou druhovou bohatostí, neboť je zde velké množství potravních zdrojů a stálé klimatické podmínky. Mnoho druhů je specializováno na život v korunách stromů. Z jednotlivých zástupců bychom mohli zmínit rozličné druhy opic, lenochodů, papoušků, hmyzu atd.

V nejspodnějším z nich, v podrostu, existuje pestrý „mikrokosmos“ obývaný živočichy, bez nichž by prales nemohl existovat. Největší a nejrozmanitější skupinou živočichů jsou v tropickém deštném lese bezobratlí. Mnoho bezobratlých se totiž podílí na rozkladu odumřelých částí rostlin a těl uhynulých živočichů. Díky organismům v podrostu (včetně hub a bakterií) je veškerý „odpadní materiál“ okamžitě rozložen a uvolněné látky se vrací zpět do koloběhu živin.

Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty

Příklady živočichů v tropickém deštném pralese:

• Bezobratlí: pavouci (např. Nephila), ploštice (např. z čeledi zákeřnicovitých), mnohonožky, brouci (např. zlatohlávci)
• Obratlovci: žáby (např. afrička ozdobná), želvy (např. želva ohebná), hadi, ptáci, savci (např. opice, lenochodi, hlodavci, šelmy)

Ohrožení tropických deštných pralesů

Kácení tropických deštných lesů představuje v současnosti jeden z nejzávažnějších environmentálních problémů světa. Úbytek plochy lesa představuje značnou ztrátu živé biomasy, ale také přispívá ke globální klimatické změně. V neposlední řadě je kácení kritické pro množství druhů, které ztrácejí své životní prostředí.

Hlavní příčiny ničení tropických deštných pralesů:

• Těžba dřeva
• Pěstování palmy olejné
• Nová zemědělská půda
• Pěstování hovězího dobytka
• Eroze půdy
• Záplavy a nemoci

Úbytek plochy lesa představuje značnou ztrátu živé biomasy, ale také přispívá ke globální klimatické změně. V neposlední řadě je kácení kritické pro množství druhů, které ztrácejí své životní prostředí.

Čtěte také: Zahrady v Láhvi

tags: #ekosystem #tropicky #destny #prales #rostliny #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Norsko a čistý vzduch
• Strategie a taktiky ohrožení dámy
• Třídění odpadu Hořovice
• Ochrana netopýrů v Česku
• Bezpečná manipulace s kyselinou sírovou