Viditelnou transformací prochází v posledních letech sektor dopravy, který má významný podíl na celosvětové produkci emisí CO2 způsobujících globální oteplování. K jejich snížení bude třeba rozvíjet různé druhy alternativních pohonů, přičemž nejčastěji se mluví o elektromobilech.
Podpora nízkoemisních vozidel přispěje ke snížení produkce emisí ze sektoru silniční dopravy, a to především ve městech a aglomeracích, kde je doprava hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší. Kromě pozitivních dopadů na životní prostředí a zdraví obyvatel přinese rozvoj čisté mobility též menší závislost na ropě a představuje obrovský potenciál pro český automobilový průmysl.
Až 9 z 10 českých řidičů elektromobilů je se svým vozidlem velmi spokojeno a 97 % zvažuje opětovné pořízení - 89 % určitě ano, 8 % spíše ano. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Centra dopravního výzkumu, v. v. i. (CDV), který mapoval reálné zkušenosti 668 uživatelů bateriových elektromobilů z celé České republiky. Průzkum přináší komplexní přehled o tom, jak čeští řidiči vnímají přechod k této lokálně bezemisní dopravě. Z výsledků vyplývá, že elektromobilita se stává běžnou a funkční alternativou klasické dopravy - uživatelé oceňují zejména nízké provozní náklady, jednoduchou údržbu, komfort a tichý provoz.
Motivací k pořízení elektromobilu jsou podle dotazníku nejčastěji úsporný provoz (78 %), zájem o moderní technologie (76 %) a snížení emisí (59 %). „Pro řadu řidičů již není elektromobil symbol prestiže nebo experimentu, ale racionální volba. Dnes už jej chápou jako pohodlný dopravní prostředek, který se dobře řídí, snadno nabíjí a má nižší provozní náklady. Environmentální aspekt jako vůbec nejdůležitější důvod pořízení elektromobilu uvedlo pouze 8 % respondentů, více než polovina (56 %) respondentů uvedla tento aspekt jako jeden z více argumentů,“ shrnuje Jindřich Frič, ředitel CDV.
Více než dvě třetiny dotázaných uvedly, že jejich náklady na provoz elektromobilu jsou výrazně nižší než u spalovacích vozidel. Většina uživatelů udává průměrnou cenu jízdy do 1 Kč/km, zejména při využívání domácího nabíjení. Kromě ekonomiky však respondenti zmiňovali i další benefity jako využití přebytků z domácí fotovoltaické elektrárny, výkon, komfort, tichou jízdu, zrychlení a obecně jízdní vlastnosti, minimální údržbu.
Čtěte také: Budoucnost Elektromobility
Až 86 % uživatelů elektromobilů dobíjí své vozidlo doma, tři čtvrtiny prostřednictvím vlastního wallboxu. Domácí nabíjení tak zůstává základem provozu - zajišťuje komfort, stabilní náklady i snadnou dostupnost energie. „Z průzkumu vyplývá, že naprostá většina uživatelů zvládá každodenní provoz elektromobilu s využitím domácí zásuvky nebo wallboxu, a veřejnou síť využívá pouze doplňkově. Pouze 14 % dotázaných domácí nabíjení nevyužívá a dobíjejí na pracovišti, případně jsou odkázáni na veřejnou síť,” vysvětluje Pavlína Skládaná, výzkumná pracovnice CDV a spoluautorka studie.
Podle ní tato skutečnost přináší důležité upřesnění do veřejné debaty: „Často slýcháme tvrzení, že elektromobily nejsou vhodné pro lidi žijící v bytových domech bez vlastního stání. Naše data ale ukazují, že i tato skupina uživatelů s elektromobilem reálně funguje - pokud má přístup k funkční veřejné infrastruktuře. Nejde tedy o to, zda to možné je, ale jak dobře je systém na tyto uživatele připraven.“
Možnost nabíjení v zaměstnání má necelá třetina respondentů, ale využívá ji jen příležitostně. Veřejné dobíjecí stanice hrají v současnosti spíše doplňkovou roli - využívají se při delších cestách nebo v případech, kdy není možné nabíjet doma. Přesto 55 % respondentů hodnotí jejich dostupnost jako spíše dobrou, v Praze a velkých městech dokonce výrazně lépe. Nejčastější výhrady směřují k cenové nepřehlednosti a rozdílným způsobům plateb.
Pokud jde o ceny dobíjení na veřejných stanicích, podstatná část uživatelů vnímá jejich přehlednost jako problém. Jen pět procent respondentů označilo ceny za zcela jasné a dalších 35 % za spíše přehledné, naopak 39 % řidičů považuje informace o cenách obecně za nepřehledné. Právě netransparentní cenotvorba může být překážkou pro širší využívání veřejných nabíječek, zejména u méně zkušených uživatelů. Ti přitom požadují především spolehlivost, dostupnost a srozumitelný systém cen, který umožní snadné porovnání a platbu.
„Respondenti opakovaně zmiňovali přání, aby bylo možné jednoduše zaplatit běžnou platební kartou bez nutnosti registrace či aplikací - ideálně bez příplatku,“ dodává Frič.
Čtěte také: Budoucnost českého klimatu
Podle průzkumu činí reálný průměrný dojezd elektromobilů 345 km, nejčastější hodnota pak 400 km. Téměř 70 % respondentů uvedlo, že jim tento dojezd zcela postačuje pro běžné denní cesty, které se nejčastěji pohybují v rozmezí 30-100 km. Překvapivě vysoký je i podíl řidičů, kteří s elektromobilem jezdí delší cesty nad 400 km - občas je podniká téměř polovina respondentů a 15 % dokonce často. „Data ukazují, že obavy z omezeného dojezdu již mezi uživateli ustupují. S rozšiřující se infrastrukturou a rychlejšími nabíječkami je dnes již dálková mobilita s elektromobilem reálně proveditelná,“ komentuje výsledky Skládaná.
Celková spokojenost s elektromobilem je podle průzkumu mimořádně vysoká - 99 % respondentů uvedlo, že jsou „velmi“ nebo „spíše spokojeni“. 93 % uživatelů by elektromobil doporučilo ostatním a 89 % jej plánuje pořídit znovu. Více než polovina respondentů, kteří počítají s pořízením dalšího elektromobilu, zatím neví, jakou značku by v budoucnu preferovalo, 28 % zvažuje setrvání u stávající značky a pětina uvažuje o změně. Většina respondentů hodnotí jízdní vlastnosti elektromobilu jako mnohem lepší než u vozidel se spalovacím motorem. Problémy s technikou se vyskytly jen u 16 % dotázaných a většinou šlo o drobnosti - například problémy s 12 V baterií.
„Průzkum potvrzuje, že uživatelé elektromobilů mají převážně pozitivní zkušenosti, ale zároveň upozorňuje na oblasti, které je třeba dále rozvíjet - zejména dostupnost a přehlednost veřejného dobíjení. Tyto poznatky by měly být zohledněny při plánování infrastruktury i v dalších aktualizacích Národního akčního plánu,“ hodnotí Alena Daňková, vedoucí oblasti hodnocení dopadů dopravy, strategií a vzdělávání CDV.
Studie CDV potvrzuje, že osobní zkušenost je nejdůležitějším faktorem pro přijetí nové technologie. Více než 60 % uživatelů však vnímá mediální obraz elektromobility jako spíše negativní nebo zkreslený. Podle respondentů chybí vyvážené, datově podložené informace a prostor pro reálné zkušenosti běžných řidičů. CDV proto dlouhodobě rozvíjí edukační platformu Čistá doprava, která poskytuje ověřené informace, analýzy, aktuální data a vyvrací časté mýty o elektromobilitě - například o jejím ekologickém přínosu, nákladech či životnosti baterií.
„Naším cílem není elektromobilitu nekriticky propagovat, ale ukazovat fakta. Data z reálného provozu mluví jasně - elektromobilita už není jen budoucnost, ale reálná součást současné dopravy,“ dodává Kadula.
Čtěte také: Emise a jejich redukce
Získaná data poslouží jako podklad pro tvorbu politik, plánování infrastruktury i veřejnou osvětu. „Elektromobilita je nejen otázkou technologií, ale i důvěry. A ta se buduje především prostřednictvím osobních zkušeností,“ uzavírá Daňková.
„Výsledky šetření Centra dopravního výzkumu potvrzují, že elektromobilita si i v České republice nachází pevné místo. Pro stát i samosprávy je povzbudivé vidět, že uživatelé hodnotí své zkušenosti převážně pozitivně - zároveň však upozorňují na oblasti, kde je prostor pro zlepšení,“ konstatuje k závěrům průzkumu Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu. Podle jeho názoru lze „z hlediska Ministerstva dopravy za klíčové považovat zejména poznatky týkající se veřejné dobíjecí infrastruktury a transparentnosti cen. Skutečnost, že část uživatelů je na veřejné nabíjení zcela odkázána, ukazuje, že musíme v rozvoji infrastruktury i nadále pokračovat systematicky. Netransparentní cenotvorba nesmí být bariérou, která brání širšímu přijetí elektromobility.“ Za stejně důležité pak považuje zlepšování informovanosti veřejnosti a boj proti dezinformacím.
„K objektivnímu obrazu elektromobility mohou přispívat právě data a analýzy, které CDV dlouhodobě publikuje na portálu cistadoprava.cz,“ dodává Bezděkovský.
Podle studie od Bloomberg New Energy Finance (BNEF) vyprodukují nejvíce emisí CO2 za jednu ujetou míli (zhruba 1,6 kilometru) - 188,5 gramu - elektromobily v Číně, protože do nich putuje elektřina z převážné části vyrobená spalováním uhlí v tamních elektrárnách. Ve Velké Británii už to je podstatně méně, 76 gramů na jednu míli, a ve Francii pouhých 2,7 gramu. Třeba připomenout, že čínští zákazníci se v roce 2017 podíleli ze čtyřiceti procent na všech uskutečněných prodejích elektroaut v globálním měřítku.
Vědci z norské University of Science and Technology v Trondheimu přišli loni také se závěry svého výzkumu týkajícího se emisí skleníkových plynů produkovaných elektromobily. A zjistili, že během životního cyklu většího elektromobilu vznikne více emisí než v případě malého auta s konvenčním spalovacím motorem. Vůz Tesla Model S P100D se takto dostal na hodnotu 226 gramů CO2 během svého životního cyklu.
Elektromobily během samotné jízdy emise CO2 a další škodliviny do ovzduší nepumpují, tyto emise však vznikají při jejich výrobě a při výrobě bateriových článků.
Autoři závěrem konstatují: „Nelze obecně tvrdit, že přechodem z automobilů se spalovacími motory na elektromobily dojde ke snížení emisí CO2-eq. Záleží především na způsobu výroby elektrické energie pro jejich pohon. S rostoucím podílem nízkoemisních zdrojů budou emise elektromobilů klesat. Ale solární a větrné elektrárny vzhledem k jejich závislosti na počasí nevedou ke zlepšení situace, zvláště v kontextu rostoucí spotřeby a potřebného výkonu dostupného kdykoliv pro nabíjení elektromobilů. Rovněž současné snahy o dosažení vysokého dojezdu elektromobilů vedou k velkým a těžkým bateriím a tedy k vyšším emisím CO2-eq. Též dynamická jízda, kterou elektrický pohon usnadňuje vede k vyšším emisím. Analýza LCA od Green NCAP tedy poskytuje realistický pohled na emise CO2-eq a na důsledky vlivu elektromobility na životní prostředí.
Nová studie organizací EIT Urban Mobility a EIT InnoEnergy zjistila, že využití přibližně 2-3 % předpokládané výrobní kapacity baterií v EU může zabezpečit provoz více než 25 milionů lehkých elektrických vozidel (LEV), která by se podle předpokladů měla na evropských silnicích objevit do roku 2030. Takové množství vozidel LEV by pomohlo snížit 30 milionů tun emisí CO2e a odstranit tak předpokládaný rozdíl 165 milionů tun emisí CO2e v dopravě v Evropě. Podpora výroby baterií pro vozidla LEV v Evropě navíc může výrazně snížit současnou závislost na dovozu ze zemí mimo EU, neboť 95 % baterií pro vozidla LEV v současnosti pochází z Asie.
Studie rovněž doporučuje podporovat inovace týkající se bateriových technologií a oběhového hospodářství. Specializovaný výzkum a financování mají zásadní význam při plnění specifických požadavků na vozidla LEV a překonávání překážek při jejich zavádění. Zvýšení bezpečnosti baterií, snížení nákladů a zlepšení jejich výkonu spolu s regulační podporou oprav, opětovného použití a recyklace zajistí další růst odvětví vozidel LEV.
Vědci z Mezinárodní asociace pro vývoj udržitelných pohonných ústrojí a vozidel IASTEC upozorňují na to, že při výpočtu emisí skleníkových plynů z provozu elektromobilů udělaly dosavadní studie zásadní chybu. Tvrdí ale, že se ambiciózních závazků snížení emisí z dopravy nedá dosáhnout zaměřením na jednu technologii, tedy bateriový elektromobil. Ten podle nich v řadě případů politické požadavky favorizovaly, i když nemusí představovat přínos k ochraně klimatu. IASTEC požaduje hledání alternativ a u představitelů Evropské komise hledá politickou podporu pro syntetická obnovitelná paliva, tzv. re-paliva.
| Model | Oficiální dojezd (WLTP) | Reálný dojezd |
|---|---|---|
| [Zde uveďte data z tabulky, pokud jsou k dispozici] | [Zde uveďte data z tabulky, pokud jsou k dispozici] | [Zde uveďte data z tabulky, pokud jsou k dispozici] |
tags: #elektromobilita #prognoza #snizovani #emisi #studie