Elektromobilita a Obnovitelné Zdroje: Cesta k Udržitelnější Budoucnosti

V dnešní době se stále více hovoří o elektromobilitě a obnovitelných zdrojích energie jako klíčových prvcích udržitelné budoucnosti. Tento článek se zaměří na aktuální trendy v této oblasti, s důrazem na příklady z Norska a Evropy.

Norsko: Lídr v Elektromobilitě

Norská cestovní federace vydala zprávu, že v roce 2018 tvořily elektromobily 31,2 % všech prodaných aut. Celkem se v Norsku prodalo 46 tisíc elektromobilů. Pro srovnání, v roce 2017 to bylo 20,8 % a v roce 2013 pouze 5,5 %. Prodej aut se spalovacími motory klesl o 17 procentních bodů oproti předchozímu roku a počet prodaných hybridních vozů vzrostl o 20 procentních bodů. Celkový prodej aut v roce 2018 klesl o 6,8 procentních bodů na 148 tisíc vozů, čímž se přerušil růstový trend z předchozích let.

Mezi elektromobily se v Norsku nejvíce prodávala vylepšená verze Nissanu Leaf, následovaná iBMW, Volkswaggen eGolf a modely Tesla.

Statistiky prodeje potvrzují vedoucí pozici Norska v počtu prodaných elektromobilů na hlavu. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je podíl elektromobilů (včetně dobíjecích hybridů) v Norsku 39 %, následuje Island s 12% podílem a Švédsko s 6%. Pro srovnání, v Číně je procentuální podíl 2,2 a v USA 1,2 %.

Fosilní velmoc Norsko si stanovilo cíl do roku 2025 nahradit všechna vozidla se spalovacími motory automobily bezemisními. Aby Norsko urychlilo snižování emisí uhlíku a znečištění ovzduší a ústup od benzínových a naftových vozů, zbavilo elektromobily většiny daní a nabízí výhody pro vlastníky elektromobilů v podobě parkování zdarma či husté sítě dobíjecích stanic.

Čtěte také: Studie spokojenosti s elektromobily

Norská konzultační agentura Institut dopravní ekonomiky pochybuje o splnitelnosti cíle pro rok 2025. Nicméně Norská asociace elektromobilů NEVA je přesvědčena, že 100% podíl na trhu je dosažitelný.

Norské elektromobily jsou nejekologičtější na světě

Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) mají elektromobily výrazně nižší dopady na životní prostředí než vozy se spalovacími motory. Emise skleníkových plynů elektromobilů vychází oproti klasickým autům o 17 až 30 % nižší. Studie přitom počítala s průměrným mixem výroby elektřiny v rámci celé EU, v němž je významně zahrnuta elektřina z uhlí.

Doprava a Životní Prostředí: Srovnání Lodní a Automobilové Dopravy

Zásadní informace je, že pomocí námořní dopravy dnes přepravujeme přibližně devadesát procent veškerého nákladu a zboží. Celkově vzato lodní a námořní doprava skutečně patří k největším znečišťovatelům ovzduší na světě. Ale… automobilová doprava je na tom v řadě ohledů o dost hůře.

Velké námořní lodě a trajekty pohání „odpadní“ materiál z rafinérií, mazut a jiné produkty z těžké ropy, během jejichž spalování vzniká obrovské množství nečistot: prachových částic, sazí a oxidů síry. Tedy takových látek, které při spalování nafty a benzínu vznikají v menším či zanedbatelném množství.

Mezinárodní námořní organizace (IMO) schválila povinnost dodržovat emisní normy (Euro 4-6) na oxidy síry. Tato opatření, jež vstoupí v platnost v roce 2020, dovolí lodím z komínů vypouštět maximálně 1,5 % síry z celkového objemu emisí oproti současné 3,5% hladině.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Na vrub tankerů a nákladních lodí připadají necelá tři procenta světových emisí, přibližně jedna miliarda tun emisí oxidu uhličitého. Vtip je ovšem v tom, že emise automobilové dopravy jsou ještě výrazně vyšší, ve srovnání s námořní dopravou přibližně pětinásobné. Doprava odpovídá přibližně za čtvrtinu všech emisí CO2, z toho automobilová doprava přibližně za tři čtvrtiny všech emisí z dopravy a lodě přibližně za patnáct procent.

Největší světový námořní lodní dopravce firma Maersk nedávno oznámil, že v souladu s Pařížskou dohodou bude do roku 2050 uhlíkově neutrální. Na světě už jsou první pilotní projekty a prototypy lodí na čistší pohon, například E-jerry, norská bezemisní loď Ampere či loď EC110 s kapacitou 280 přepravních kontejnerů a dobou plavby 14 hodin na jedno nabití, kterou vyvíjí nizozemská firma PortLiner.

Energetická Bezpečnost a Politické Reakce na Současnou Krizi

Ačkoliv se v posledních měsících dostala do popředí zejména závislost Evropy na dovozu fosilních paliv, především zemního plynu, z Ruska, řadu otázek rovněž vyvolává závislost západních zemí na dovozu baterií pro elektromobily z Číny. Závislost Evropy a USA na čínských bateriích může skončit do konce dekády.

Země EU se shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Potenciální opatření na zavedení celoevropského stropu pro ceny plynu zůstává nadále nevyřešeno, neboť evropské země stále nejsou schopny dosáhnout kompromisu. Nicméně, jisté řešení by však mohl přinést mechanismus korekce trhu představený EK.

Ropné embargo EU vůči RU vstoupí v platnost za několik dní, ale již nyní se sazby pro ropné tankery enormně zvyšují. Kromě toho se rozrůstá flotila tzv. „tmavých tankerů“.

Čtěte také: České startupy a energie

Regulované ceny energií chce DE financovat ze stabilizačního fondu, který bude mít do roku 2024 k dispozici až 200 miliard eur. Podle návrhu zákona plánuje vláda strhávat výdělky nad 130 eur za megawatthodinu u solárních, větrných a jaderných elektráren.

Klima, COP27 a Dekarbonizace

Léto 2022, jež bylo nejteplejší v Evropě v historii měření, mělo ve FR, DE, SP a UK pravděpodobně za následek více než 20 000 úmrtí. Klimatická změna průběh těchto horkých vln výrazně umocnila.

Ve FR zahájil plný komerční provoz první větrný park ve vodách u pobřeží země. Offshore větrný park Saint-Nazaireje by se svým instalovaným výkonem 480 MW vůbec měl ročně vyrobit ekvivalent spotřeby 700 tisíc lidí.

Investice do Elektromobility

Podle analýzy agentury Reuters přibližně 250 startupových firem, které se podílejí na elektrifikaci dopravy, přilákalo investice vyšší než 20 miliard amerických dolarů. Většina těchto investičních prostředků pochází od firem, které dosud v automobilovém průmyslu nepodnikaly.

Do elektromobility investují také velké ropné firmy jako BP či Shell, telekomunikační společnosti jako Verizon Communications, a výrobci polovodičů a elektroniky Intel a Qualcomm.

Největší zájem ovšem investoři jeví o startupy, jež vyvíjejí přímo elektromobily. Po celém světě jich je přibližně padesát. Mezi nimi najdeme i několik perspektivních, technologicky vysoce vyvinutých a dobře zafinancovaných čínských firem, které si činí ambici stát se jednoho dne novou Teslou.

Ostrov Samsø: Modelový Případ Energetické Soběstačnosti

Také ostrov Samsø nacházející se v Baltské/Severním moři je takovým ostrovním systémem. V roce 1997 se Dánsko zavázalo, že během následujících deseti let sníží svoje emise o 21 %. Dánské ministerstvo životního prostředí proto v témže roce vyhlásilo soutěž a zrodila se myšlenka vytvořit energeticky soběstačný ostrov.

Celá transformace energetiky Samso se odehrála ve třech po sobě následujících fází. První se zaměřila na výrobu elektřiny a tepla, druhá na dopravu a fosilní pohonné hmoty a třetí na materiálové a surovinové toky.

Během první fáze Ostrov verze 1.0 sehrály klíčovou roli biomasa, větrné turbíny a solární panely. Dnes se na Samso vyrábí více elektřiny, než spotřebují její obyvatelé a návštěvníci, proto se označuje za 100% energeticky soběstačný ostrov.

V rámci druhé fáze, která začala v roce 2008, se Samso zaměřilo na fosilní pohonné hmoty: zejména benzín a naftu. V rámci této iniciativy v roce 2012 vznikla na ostrově Asociace elektromobilů, která si jako strategický cíl stanovila, že do roku 2030 ostrov zbaví závislosti na fosilních pohonných hmotách.

V říjnu 2015 Samsø spustilo třetí, neméně ambiciózní projekt “Plně cirkulární ostrov”, v rámci nějž si stanovila cíl vytvořit vůbec první zcela cirkulární místo na světě. Pro takový záměr geologicky izolovaný ostrov skýtá příhodné podmínky, Samsø je tak svým způsobem ideální laboratoří či výzkumným místem, v němž lze hledat a testovat nové způsoby, jak uzavírat toky zboží, surovin, energie, vody či potravin.

Elektromobily a Životní Cyklus

Studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) „Elektromobily z hlediska životního cyklu a cirkulární ekonomiky“ shrnuje současné poznatky o dopadech elektromobilů na změnu klimatu, kvalitu ovzduší, hladinu hluku a přírodní ekosystémy za celou dobu jejich životnosti, včetně dopadů při výrobě i likvidaci. Tyto dopady zároveň srovnává s dopady naftových a benzínových automobilů.

Závěr studie je jednoznačný, od výroby přes provoz po likvidaci vyprodukuje typický elektromobil v Evropě méně skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší než srovnatelně velký a výkonný benzínový či naftový automobil.

Emise elektromobilů jsou během celé životnosti při současném energetickém mixu členských států EU přibližně o 17-30 % nižší než emise naftových a benzínových vozů. A navíc ještě poklesnou s tím, jak se bude podíl uhlí, ropy a zemního plynu v elektrárenském sektoru postupně snižovat. V roce 2050 by tak mělo být množství emisí elektromobilů o 73 % nižší.

Z hlediska kvality ovzduší a dopadů na lidské zdraví vychází elektromobily také jako jednoznačně prospěšnější než jim cenou a výkonem odpovídající auta se spalovacími motory. Jejich motory totiž nevypouští škodliviny (oxidy dusíku a jemný polétavý prach) v místě s hustou koncentrací obyvatelstva.

Pro přírodu a ekosystémy vychází přívětivěji auta se spalovacími motory. Tento závěr ovšem platí pro současný proces a způsob výroby elektromobilů a jejich dopad na ekosystémy. Ten je dán toxicitou některých užitých materiálů: niklu, mědi a klíčových surovin. Studie ale dochází k závěru, že pokud si automobilky osvojí principy a praxi cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství), tedy důsledné využívání recyklace a znovuužívání materiálů potřebných zejména pro výrobu baterií, mohou se negativní dopady elektromobilů na ekosystémy znatelně snížit.

Současné Dopady a Vlivy Dopravy v EU na Životní Prostředí

Evropská agentura pro životní prostředí zároveň zveřejnila materiál o vlivu a dopadech dopravy na klima a životní prostředí. Podle ní emise skleníkových plynů v členských státech EU v sektoru dopravy od roku 2014 stoupaly.

Doprava je i nadále významným zdrojem znečištění ovzduší, zejména pokud jde o prachové částice a oxid dusnatý. A zároveň je doprava hlavním zdrojem venkovního hluku v Evropě.

Materiál dále uvádí, že počet registrovaných elektromobilů v roce 2017 vzrostl o 51 procentních bodů a u plug-in hybridních elektromobilů o 35 procentních bodů oproti předchozímu roku. Bateriové elektromobily tak činily v roce 2017 0,6 % a plug-in hybridní elektromobily 0,8 % všech nově registrovaných aut.

Celkově lze konstatovat, že elektromobilita a obnovitelné zdroje energie představují klíč k udržitelnější budoucnosti. I přes určité výzvy a překážky, jako je závislost na dovozu baterií a dopady na ekosystémy, přináší přechod na čistší mobilitu a energetiku významné benefity pro klima, lidské zdraví a životní prostředí.

tags: #marcik #elektromobilita #obnovitelne #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Jak zlepšit kvalitu vzduchu doma
• Zatuhlé KG trubky
• Osvěta a rozvoj dětí
• Analýza diskurzu o ekologické dani
• Důležitost ochrany přírody