Elektronický odpad a jeho import do Číny: Fakta a čísla

Moderní život je těžko představitelný bez plastů. Od roku 1950, kdy se ve světě vyrobilo a spotřebovalo 1,5 mil. tun plastů, dosáhla světová úroveň v roce 2013 výše 299 mil. tun, což představuje průměrný roční růst téměř 9 %. V loňském roce byl zaznamenán růst 3,8 % proti roku 2012, když Evropa zaznamenala růst spotřeby o 1,0 %. Růst v centrální Evropě byl vyšší - 4,6 %. Evropa předala vůdčí roli Číně, která má 25,0% podíl na světové výrobě plastů, Evropa klesla na druhé místo s 20,0% podílem.

Celý plastikářský řetězec představuje výrobu primárních plastů, jejich zpracování a recyklaci odpadů. Zaměstnává 1,4 mil. pracovníků v 58 190 firmách a podílí se 2,6% na HDP v rámci EU-27.

Udržitelný rozvoj a využití odpadních plastů

Udržitelný rozvoj výroby, zpracování a spotřeby se neobejdou bez efektivního řešení využití odpadů po skončení životnosti aplikace plastů. Odpadní plasty je nutno využívat jako surovinový, event. energetický zdroj. Evropská komise řeší tuto problematiku již několik let prostřednictvím IPTS - Institut for Prospective, Technological Studies v Seville (Španělsko). Více než 210stránkovou zprávu bylo možno veřejně posoudit do 24. 4. 2013 s tím, že další projednávání proběhnou tak, aby definitivní znění materiálu Evropské komise bylo k dispozici koncem 2013.

Pro účely tohoto článku je důležitá kapitola 2.2.5.3 Sources of Waste plastic. Definuje jako samostatné podíly postindustriální (před-uživatelské) odpadní plasty, které vznikají v průběhu výroby primárních plastů a dále v průběhu jejich zpracovávání na finální výrobky. Tento proud nebývá obvykle statisticky podchycen v národních statistikách, i když je různě využíván, neboť je součástí know-how výrobců i zpracovatelů plastů. Podle údajů z Německa vzniklo v roce 2011 ve výrobě primárních plastů 1,3 % odpadů, při následném zpracování 17,0 % odpadů. Zbývající část se řadí mezi post-uživatelské odpady. Jejich množství v rámci EU-27 + Norsko a Švýcarsko se již několik let drží kolem 25 mil. tun.

Evropský systém nakládání s odpady

Evropský systém nakládání s odpady vychází ze zásad v hierarchii dle priorit: předcházení vzniku odpadů, opětovného použití výrobků, recyklaci a kompostování, energetické využití a skládkování. Odpad je proto stále častěji považován za výrobní prostředek a event. zdroj energie.

Čtěte také: Recyklace elektroniky v Karlových Varech

Waste Framwork Directive - 2008/98/EC s cíli pro rok 2020 - využití 50 % hmotnosti komunálních odpadů a 70 % odpadů ze stavebnictví a demolic - týká se všech odpadních plastů. Plné zavedení těchto předpisů v roce 2020 by přineslo roční úspory 72 miliard Eur, zvýšilo obrat odvětví nakládání s odpady o 42 miliard Eur a vytvořilo 400 tis. nových pracovních míst. Současný obrat odpadového hospodářství je 145 miliard Eur - 1 % HDP a vytváří zaměstnání pro 2 mil. pracovníků. Odpady by se snížily o 119 mil. tun.

Odpadní plasty se mohou vyskytovat v průmyslových odpadech - v ČR byl v roce 2012 podíl průmyslových odpadů 57 % (dle CENIE) a 59% podíl dle ČSU. Ve všech těchto segmentech se mohou vyskytovat odpadní plasty, které nebývají statisticky podchyceny.

Podle studie Worldwatch Institut z Washingtonu z července 2012 se množství komunálních odpadů ve světě do roku 2025 zdvojnásobí na 2,6 miliardy tun. Každý Čech vyprodukoval v roce 2012 celkem 308 kg odpadů. V kontejnerech na tříděný odpad skončilo 14 % odpadů (tj. 43 kg na osobu). Ve tříděném odpadu činily plasty 10 kg na osobu.

Za posledních deset let se v EU při nakládání s odpadem omezilo využívání skládek. V roce 2001 na ně putovalo ještě 56 % odpadu.

Prevence vzniku plastových odpadů

Již substituce dnes aplikovaných plastů alternativními materiály by způsobila v EU tvorbu více než 100 mil. tun dalších odpadů. Návrh aplikace plastů by měl jít ruku v ruce s řešením využití plastů po skončení životnosti. Jogurtový kelímek „oslavil“ v roce 2013 50leté jubileum. Původně vážil 11,8 g, v současnosti lze stejný objem jogurtu plnit do 3,5g plastového kelímku.

Čtěte také: Recyklace Elektronického Odpadu

Jako přípravu pro zpřísnění prevence vzniku plastových odpadů v roce 2014 vydala EC dne 7. 3. 2013 k veřejné tříměsíční diskusi „Zelenou knihu - Evropská strategie pro řešení problematiky plastového odpadu v životním prostředí“. Kniha je členěna do 5 kapitol a 8 podkapitol. Vcelku podrobně se zabývá širokou škálou tématiky řízení odpadového hospodářství plastů, kterou doplňuje řadou statistických a odborných údajů. V textu je pak ke každému nastolenému tématu položeno celkem 26 otázek k diskusi.

Na konferenci „The role of plastics waste in a circular economy“, konané 30. 9. 2013 v Bruselu, informoval p. Potocnik o výsledcích této veřejné diskuse. Zúčastnilo se 270 respondentů, včetně 14 národních ministerstev pro životní prostředí. Většina diskutujících se shoduje na brzkém ukončení skládkování odpadních plastů, které dosahuje v EU-27 + N + CH hodnoty 38,1 % a značně se liší v jednotlivých zemích EU-27 + N + CH.

Požaduje se zvýšení podílu mechanických recyklací, zejména směrem k rozšíření typů recyklátu. Větší pozornost by se měla věnovat omezování a event. Způsob sběru odpadních plastů vychází z nařízení EU k odpadům z obalů, stavebnictví, aut, elektroniky, přičemž členské státy mohou aplikovat vlastní přístupy k plnění cílů s využitím soukromých, nebo státem subvencovaných firem.

Pro nejčastěji využívaný systém sběru odpadních plastů z obalových aplikací je v ČR využíván systém Eko-Kom, který je na evropské úrovni zastřešen organizací PRO EUROPE (www.pro-europe.org). Z obalů, uvedených v roce 2012 na tuzemský trh ve výši 2,7 mil. tun, bylo 31 % nevratných. Plasty se vyskytují v drtivé většině v nevratných obalech a mají 23% podíl, konkrétně 11 kg/osobu. Z tohoto množství se 65 % recykluje. Důležité je připomenout, že na systému Eko-Kom se podílí 6 025 obcí a je v něm zahrnut 81% podíl na trhu obalů.

Třídění a recyklace plastů

V Evropě existuje několik způsobů pro předtřídění a třídění plastových odpadů, počínaje ručním dotříděním např. lehčího, objemného a většinou bílého pěnového polystyrenu, přes PET lahve, konče automatizací procesu. Ta spočívá v rozdrcení, sítování, separací kapalných látek, magnetickou separaci kovů a vysoce sofistikovaným systémem spektrometrického event. infračerveného nebo laserového třídění plastů dle typů, event. dle barev. Nejmodernější třídící linky jsou schopny vytřídit až 100 tis. tun odpadních plastů za rok, přičemž recykláty mají čistotu z hlediska typů nebo barev více než 95 %.

Čtěte také: Zpětný odběr elektroodpadu v prodejnách Lidl

Samostatně vytříděné plasty z odpadů ze stavebnictví, aut, elektroniky, event. ze zemědělství lze s využitím výše uvedených linek dokonale vytřídit a následně zobchodovat, nebo využít jako drť nebo regranulát. V srpnu 2014 informoval www.prw.com o první plněautomatizované lince na třídění komunálního odpadu v Oslo. Kapacita je 30 tun/hod.

Část vytříděných odpadních plastů se stále z EU ještě vyváží, zejména do Asie. V roce 2012 to bylo celkem 3,4 mil. tun v hodnotě 1,1 miliard Eur. Čína s 87% podílem začala import nekvalitních odpadních plasty omezovat, což se projevilo v I. pololetí 2013 poklesem o 0,6 mil. tun proti stejnému období 2012. Jestliže Čína spotřebovala v roce 2012 70 mil. tun plastů, pak v odpadech jich skončilo 30 mil. tun, tj. 43 % (oproti 52 % v EU). Využitím odpadních plastů se v Číně zabývá 10 tisíc společností, z nichž 40 % má charakter malých a středních firem.

Technologie recyklace

Pro podporu mechanických recyklací odpadních plastů se konají větší i méně navštěvované veletrhy. Veletrhy jsou zaměřovány především na stroje a zařízení pro zpracování plastů (přes 70% podíl), přičemž podíl strojů a zařízení pro recyklaci plastů hraje nezanedbatelnou roli. Na obou akcích nemohl chybět světový leader v oblasti strojů a zařízení pro recyklaci odpadních plastů - rakouská firma Erema. Firma byla založena v roce 1983, kdy uvedla na trh první generaci recyklačních linek pro plasty. V dalších letech došlo k výrazným inovacím, podpořených více než 110 patenty. Obrat v posledním roce činil 117 mil. Eur při zaměstnávání 400 pracovníků. Ve světě pracuje více než 3800 jejich linek pro různé plasty. Tyto linky produkují 12 mil. tun regranulátu ve formě granulí. Nové linky představily, mimo jiné, i italská firma Gemma Meccanica a rakouská NGR.

Chemická recyklace

Jedná se o procesy využití silně znečištěných a obtížně recyklovatelných, zejména kompozitních odpadních plastů. Procesy spočívají ve zplynění nebo pyrolýze, přičemž vzniká syntetický plyn a kapalné produkty, vč. monomerů. Využití je možné energeticky nebo k opětovné polymeraci monomerů. Většina těchto procesů probíhá v poloprovozních jednotkách, uplatnění ve větších průmyslových jednotkách brání ekonomické aspekty.

Energetické využití

Pokud nemohou být odpadní plasty z původu nedokonalého vytřídění nebo nečistot a přítomnosti chemikálií, které jsou dnes zakázány pro aplikace (stabilizátory na bázi těžkých kovů, segmenty, změkčovadla, retardéry hoření apod.), je možno využít jejich vysoký energetický potenciál v energetických zařízeních. Dnešní energetické zařízení musí splňovat princip nejlepších dosažitelných technologií v rámci kombinovaných zařízení na výrobu tepla a elektřiny.

Podle prognózy Kölner Berattungsunternehmen Ecoprog se celosvětově energetické využívání odpadů zvýší mezi roky 2012-2016 o 40 mil. tun odpadů, z toho v Evropě o 21 mil. tun.

Skládkování

Skládkování odpadních plastů je nejméně žádoucí formou pro využití odpadních plastů. I když se množství skládkovaných plastů v EU snižuje, přesto stále končí ročně na skládkách téměř 38,1 % odpadních plastů, tj. Je známo, že Plastics Europe dlouhodobě usilovala o dosažení nulového skládkování plastů do roku 2020. Pokud by pokračoval stávající trend pomalého poklesu skládkování odpadních plastů, pak by se k nulovému skládkování dospělo v roce 2037. Urychlením k roku 2020 by došlo k úspoře 80 mil. tun plastů, což představuje ekvivalent 1 mil.

V ČR je podíl skládkování plastů vyšší, tj. 50 %. Přitom lze toto číslo jako příliš nízké zpochybnit. Oficiálně vykazujeme za rok 2011 spotřebu plastů ve výši 1,2 mil. tun (Rakousko - 1,0 mil. tun). Odpadních plastů jsme vykázali 390 tis. tun, tj. 32,6 % (Rakousko 450 tis. tun, tj. 45 %, EU 53,4 %).

Tabulka I. - Výskyt plastových odpadů z jednotlivých aplikací v ČR a Rakousku v roce 2011 (v tis. tun)

Pokud bychom aplikovali model výskytu odpadních plastů z celkové spotřeby v EU přes 50 %, pak v ČR by se jednalo o výskyt 600 tis. tun plastových odpadů, při modelu dle Rakouska by se jednalo o 540 tis. tun. V obou případech dospějeme k číslu odpadních plastů přes 500 tis. tun ročně, což je hodnota zakopané suroviny ve výši 5,5 miliard Kč ročně.

Vycházím přitom z předpokladu, že rozdíl ve statistikách odpadních plastů končí na skládkách. V roce 2012 vykazujeme 23,4 mil. tun odpadů, z toho je 3,2 mil. tun z komunálního odpadu. Z komunálního odpadu je 14% podíl tříděného odpadu, tj. včetně plastů.

Budoucnost plastů a odpadů

Výroba a spotřeba plastů budou i nadále růst. Aplikace mají převážně krátkodobý charakter. Výskyt plastových odpadů se bude i nadále pohybovat v rozmezí 50-55 % z celkové roční spotřeby plastů. V rámci prevence vzniku odpadních plastů je nutno zamýšlet se o využití odpadního plastu již při designu. Energetické využití plastových odpadů by mělo hrát významnější roli až v případě nemožnosti recyklace. Skládkování energeticky hodnotných plastů by mělo do roku 2024 skončit.

tags: #elektronický #odpad #import #do #Číny #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Zařízení v Bruntále a okolí
• Produkce odpadu a životní prostředí
• Nadměrné znečištění ovzduší v Praze
• EIA v České republice
• Fakta o třídění odpadu