Pražské služby a nadměrné znečištění ovzduší

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, člení území ČR pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší na zóny a aglomerace, přičemž zóny jsou tvořeny jedním až třemi kraji. Tato kapitola je věnována podrobnějšímu hodnocení kvality ovzduší v regionech ČR, kde se regionem rozumí kraj, aglomerace nebo území kraje bez aglomerace.

Pro meziregionální hodnocení kvality ovzduší jsou použity následující ukazatele: index kvality ovzduší, koncentrace vybraných látek znečišťujících ovzduší vážených populací v regionech ČR a pro města s více než 30 000 obyvateli, podíl obyvatel žijících v nadlimitních oblastech a podíl území regionu s překročením imisních limitů.

Hlavní město Praha patří z hlediska znečištění ovzduší mezi více zatížené oblasti ČR. Tento stav je výsledkem spolupůsobení řady antropogenních a přírodních faktorů. Poloha Prahy v členitém terénu Pražské kotliny zásadním způsobem ovlivňuje klimatické poměry a rozptylové podmínky území.

V údolí Vltavy zejména v chladné polovině roku vznikají vhodné podmínky pro vznik teplotních inverzí, v jejichž důsledku dochází k akumulaci koncentrací škodlivých látek v přízemní vrstvě atmosféry. Zhoršená kvalita ovzduší souvisí zejména se značným dopravním zatížením. Praha je díky své poloze nejen hlavním uzlem silniční sítě ČR, ale i významnou křižovatkou mezinárodní přepravy. Část hlavních tahů vede centrem Prahy.

Růst sektoru služeb a s ním spojená výstavba komerčních a administrativních center klade další nárok na dopravní obslužnost a na spotřebu energií včetně vytápění. Nezanedbatelný vliv na současnou imisní situaci v Praze má i spotřeba pevných paliv pro vytápění rodinných domů především v okrajových částech města a vzrůstající obliba používání krbů a krbových kamen.

Čtěte také: Pražská příroda: Kvíz

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL jsou trvalé nebo dočasné provozy recyklačních linek stavebních odpadů (např. KARE, Praha Chodovská nebo KVD Plus) a dále těžba a zpracování nerostných surovin (Českomoravský cement - závod Radotín, KÁMEN Zbraslav a ZAPA beton - betonárna Kačerov). Emise SOX nejvíce produkují podniky Českomoravský cement - závod Radotín, KNAUF Praha a v malé míře rovněž Pražské služby - spalovna Malešice).

Nejvýznamnější zdroje emisí NOX pochází z Českomoravského cementu - závod Radotín a provozu Pražské služby, a.s. - Závod 14, Zařízení na energetické využití odpadů Malešice). Postupně narůstají emise z provozu kogeneračních jednotek spalujících kalový plyn (Pražské vodovody a kanalizace, a.s., ÚČOV Praha 6) a skládkový plyn (TEDOM a.s. U emisí dalších znečišťujících látek je dominantní podíl CO (Českomoravský cement - závod Radotín). Emise NMVOC v tiskárně Svoboda Press představují 9,1 % z celkové emise vyjmenovaných zdrojů.

Emisní zatížení Prahy je z celorepublikového hlediska poněkud specifické. Bodové a plošné zdroje provozované na jejím území jsou až na výjimky minoritní a nejvyšší podíl emisí pochází z dopravy. Vzhledem k tomu, že významné zdroje mají zpravidla vysoké komíny, projevuje se jejich podíl na znečištění ovzduší často mimo území Prahy.

Největším problémem jsou jemné prachové částice označované jako PM10 (jedná se o prachové částice o průměru do 10 µm). Jejich nebezpečí pro lidské zdraví spočívá v tom, že projdou dýchacími orgány člověka až do plic, kde dochází k jejich usazování a mohou způsobovat řadu zdravotních obtíží od bronchitidy až po rakovinu plic. Největšími zdroji emisí těchto jemných prachových částic jsou průmyslové zdroje, dále lokální vytápění a doprava.

Je pravdou, že za posledních 5 let v důsledku zpřísňující se legislativy a tzv. kotlíkových dotací došlo k poklesu úrovně znečištění ovzduší jemným prachem, kde je Praha z tohoto pohledu třetím nejvíce znečištěným místem v rámci celé ČR.Také DPP se v Praze podílí nemalou měrou na celkovém znečišťování ovzduší jemným prachem. Největší podíl tvoří autobusová doprava, která však není v kompetenci OŽP. Do působnosti našeho oddělení spadají stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Jedná se o kotelny, lakovny a další průmyslové zdroje. Úkolem oddělení v rámci ochrany ovzduší v DPP je především dbát na to, aby všechny stacionární zdroje znečišťování ovzduší byly provozovány v souladu s platnou legislativou a byl tím minimalizován jejich vliv na jeho celkové znečištění.

Čtěte také: Pražské Služby a odpad

V roce 2012 vešel v platnost nový zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.). Ten stanovil pro zdroje provozované DPP množství nových požadavků, které bylo nutno splnit do jednoho roku po nabytí účinnosti. V současnosti jsou již všechny stacionární zdroje emisí v DPP provozovány v souladu s platnou legislativou.

Jednou z očekávaných změn s podstatným vlivem na zdroje emisí provozované DPP je to, že od 1.1.2020 dochází ke zpřísnění emisních limitů pro plynové kotelny. DPP je na tuto změnu připraven, v jím provozovaných kotelnách byly minimálně vyměněny hořáky kotlů za nízkoemisní, tzv. Low NOx, a kde to již nebylo ekonomicky únosné, byly vyměněny celé kotle. Po provedených úpravách již dnes všechny kotelny provozované DPP plní emisní limity, které vstoupí v platnost 1.1.2020.

V ochraně ovzduší se podařilo sjednotit kategorizaci zdrojů znečišťování ovzduší, zajistit všechna zákonem předepsaná měření těchto zdrojů a pro velké zdroje vypracovat nové provozní řády. Postupné zavádění sjednocené evidence spotřeb nátěrových hmot, ředidel a dalších produktů obsahující těkavé látky v provozech lakoven umožní průběžné vyhodnocování množství vypouštěných škodlivin do ovzduší.

V souladu s novými požadavky legislativy ochrany ozonové vrstvy byla provedena inventarizace zařízení, které obsahují vyhláškou specifikované plyny poškozující ozónovou vrstvu Země a skleníkové plyny a návazně i předepsané revize. Opravy laku vozidel městské hromadné dopravy se provádějí v lakovacích kabinách, které umožňují provádět lakýrnické práce v nejvyšší kvalitě s minimálním vlivem na životní prostředí.

Pro opravy a údržbu vozového parku DPP neustále zavádí nové materiály, přednostně takové, které mají snížený obsah těkavých organických látek (VOC) a tím snižuje celkové emise VOC do ovzduší. DPP přispívá ke zlepšení životního prostředí v Praze i soustavným snižováním hladiny hluku. V celém podniku byla přijata opatření v souvislosti s platnými právními předpisy, kterými se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Při novostavbách a rekonstrukcích traťových zařízení jsou v maximální možné míře realizovány prvky snižující hluk a vibrace.

Čtěte také: Nové trendy v odpadkových koších v Praze

Kvalita ovzduší v dalších regionech ČR

Kromě Prahy je kvalita ovzduší monitorována i v dalších regionech České republiky. Níže je uveden stručný přehled situace v některých z nich:

• Středočeský kraj: Kvalita ovzduší je dlouhodobě ovlivňována průmyslovým charakterem kraje, hustou dopravní infrastrukturou a vysokými intenzitami dopravy v návaznosti na aglomeraci Praha. Dále je zde hustá rezidenční zástavba s lokálními topeništi.
• Jihočeský kraj: Kvalitu ovzduší lze hodnotit příznivě, s výjimkou Českobudějovické aglomerace a center větších měst.
• Plzeňský kraj: Kvalita ovzduší je relativně příznivá, s výjimkou Plzně a jejího okolí.
• Karlovarský kraj: Kraj lze rozdělit na tři oblasti s různými zdroji znečištění: lázeňskou část, průmyslovou část (Sokolovsko) a Krušnohoří.
• Ústecký kraj: Kraj se vyznačuje výraznou orientací hospodářství na těžký průmysl, což vede k vyšším koncentracím škodlivin.
• Liberecký kraj: Znečištění ovzduší je menší, podílí se na něm těžba sklářských a stavebních písků, lehký průmysl, potravinářský průmysl a lokální topeniště.
• Královéhradecký kraj: Kvalita ovzduší je na relativně dobré úrovni, ovlivňuje ji především dopravní zátěž.
• Pardubický kraj: Rozlohou je na desátém místě ze všech krajů.
• Kraj Vysočina: Z hlediska znečištění ovzduší lze kraj hodnotit velmi pozitivně.
• Jihomoravský kraj: Kvalita ovzduší je ovlivňována lokálním vytápěním domácností (zejména v malých obcích) a ve větší míře...

tags: #prazske #sluzby #nadmerne #znecisteni #ovzdusi

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v Kyjově
• Život a dílo Nadi Válové
• Znečišťování životního prostředí v ČR
• Životní prostředí a fosfor
• Dopady teplárny na ovzduší v Liberci