Recyklace PET lahví v České republice: Pohled Pirátů a nová legislativa

Nová odpadová legislativa nabyla účinnosti 1. ledna 2021. Výsledná podoba zákonů je kompromisem, který prošel na poslední chvíli. Zcela zásadní pro Piráty je maximalizace recyklace. V tomto ohledu v zákoně postrádají prvky, které by odpad, který se již nebude smět ukládat na skládky, přesměrovaly právě do recyklace.

Oslovili jsme Františka Elfmarka, poslance PSP ČR a požádali o vyjádření, jak se Piráti staví k nové odpadové legislativě:

V současném nastavení, kdy v zákoně není žádný ekvivalent skládkovacího poplatku také pro energetické využití a není tam ani podpora odbytu recyklátu a recyklace např. pomocí daňového zvýhodnění, se obáváme, že dojde pouze k přesunu využitelného odpadu ze skládek do ZEVO.

Za málo ambiciózní považujeme také ukončení skládkování až v roce 2030 - tak velký odklad oproti původně plánovanému roku 2024 je podle nás zbytečný a brzdí ČR v rozvoji recyklace.

Dále je zklamáním, že se nám nepodařilo do zákona prosadit monitoring, přísnější zabezpečení a online evidenci skládek. Když už budeme sládkovat o 6 let déle, měli bychom se snažit skládky maximálně zabezpečit.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Jako problém také vidíme možnost dovozu odpadu ze zahraničí do ČR.

Do zákona o obalech bychom zase uvítali větší specifikaci podmínek, umožňujících dobrovolné zálohování PET lahví a hliníkových plechovek - navrhovali jsme pozměňovací návrh, který se soustředil kromě prostého umožnění zálohování také na zabránění diskriminaci malých a venkovských prodejen, ke které by v souvislosti se zavedením zálohování mohlo dojít, či na zabezpečení prostředků, které mají být vráceny spotřebitelům při výkupu obalů.

Za riziko potom považujeme, že nové podmínky pro získání autorizace AOS jsou nastaveny natolik přísně, že je dosavadní žadatelé o autorizaci označují za prakticky nesplnitelné.

Jako červená linka se pak novou legislativou táhne problém s dvojími daty o odpadech, který znesnadňuje plánování nových recyklačních i spalovacích kapacit. Přeměna a modernizace odpadového hospodářství je nutnou podmínkou celkového zlepšení stavu životního prostředí. Věnuji se tomuto tématu již několik let a upozorňuji na potřebu razantně zvýšit procento recyklace, abychom dosáhli společných evropských cílů oběhového hospodářství.

K tomu může dopomoci i nejnovější metoda českých vědců, tzv. O metodě tzv. katalytického štěpení vynalezené českými vědci nedávno informovala Česká televize. Vývoj recyklačních metod jde neustále dopředu, a to i zásluhou českých vědců. Musíme se snažit inovace maximálně využít a uvádět je do praxe, samozřejmě po důkladném otestování a vyloučení negativních vlivů na životní prostředí a lidské zdraví.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Ministerstvo životního prostředí v návrhu nového zákona o odpadech bohužel k recyklaci příliš nesměřuje a je tak otázkou, zda se nových recyklačních metod a kapacit v praxi dočkáme. Zákon ještě nemá svou finální podobu, čeká nás dokončení jeho třetího čtení a navážou třetí čtení zákonů o výrobcích s ukončenou životností, o souvisejících změnách a o obalech (září/říjen). Určité zlepšení mohou přinést některé pozměňovací návrhy. František Elfmark

Česká pirátská strana si pod taktovkou poslance Františka Elfmarka nechala agenturou Perfect Crowd zpracovat výzkum mapující postoje české veřejnosti k oběhovému hospodářství.

Průzkum byl zaměřen především na podíl českých domácností, které třídí odpad. Dále rovněž na robustním vzorku populace ověřuje, které typy odpadů a v jaké míře jsou tříděny.

„Průzkum jsme si nechali udělat, protože jsme chtěli znát názor široké veřejnosti. Z výzkumu jsme především zjistili, že zvyk třídit odpad je v ČR velice rozšířen, i když možnosti třídění všech komodit využívá menší část respondentů.

Podle očekávání je nejčastějším typem tříděného odpadu plast, který třídí 92 procent cílové skupiny. Následuje papír s 87 procenty a sklo s 81 procenty. Další sledované typy tříděného odpadu, jako jsou kovy, biologický odpad, oleje, se třídí výrazně méně. Ukázalo se, že plasty a papír třídí ve věku 18-64 let zhruba devět z deseti našich občanů.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Průzkum rovněž řešil problematiku zálohování PET lahví. Podle více než poloviny cílové populace by se odpad z PET lahví měl řešit zálohováním, čtvrtině vyhovuje stávající systém sešlápnutí a vhození do žlutého kontejneru. Pětina by pak byla pro zákaz nebo omezení PET lahví.

Jako způsob nakládání s odpady upřednostňuje dotázaná skupina recyklaci (57 procent). Čtvrtina si pak myslí, že nejlepší je odpadu předcházet - omezit využívání určitých, především obalových, materiálů. Spalování uvedla desetina a skládkování 4 procenta.

Přičemž z průzkumu vyplynulo, že ti, kteří třídí prakticky vše, častěji uvedli předcházení vzniku odpadů (30 procent). Zero-Waste přístup, který předchází vzniku odpadu, nezná (slyšeli o něm poprvé) 58 procent dotázaných.

Poslanci výboru pro životní prostředí budou ve středu projednávat možné zálohování nápojových PET lahví a plechovek. Plošné zálohování tak, jak funguje například v Německu, ale nemá dostatečnou podporu. Piráti, ale i ANO nebo komunisté však navrhují rozšíření dobrovolného zálohování, které už nyní v podobné formě provozuje e-shop Košík.cz ve spolupráci s Mattoni.

Plošné zálohování plechovek a PET lahví se snaží prosadit již několik let iniciativa Zálohujme, která tvrdí, že by se tím zrecyklovalo větší množství lahví. Iniciativa se v lednu zeptala státu na osm otázek, například jaká je reálná míra sběru a recyklace PET lahví v republice nebo jaké jsou skutečné náklady na zvyšování počtu odpadních kontejnerů na plasty. „Intenzifikace, tedy zvyšování počtu žlutých kontejnerů, nefungovala doposud - navyšovalo se o desítky tisíc nádob, míra třídění plastů klesá. Jak můžeme tvrdit, že víc nádob nám třídění i recyklaci navýší, když opak je pravdou?“ dodává v dopise.

Plošné zavádění recyklace PET lahví či plechovek ale nepodporuje Ministerstvo životního prostředí. Šéf resortu Richard Brabec (ANO) dříve uvedl, že jeho zavedení státem považuje za „zbytečný a riskantní krok“. S jeho slovy souhlasí také pirátský poslanec František Elfmark, který ale současnou cestu k tomu, aby se mohlo začít zálohovat na dobrovolné bázi považuje za složitou a chce ji zjednodušit.

„Ministerstvo namítá, že zálohování nikdy nebylo zakázané a každý výrobce si určitým způsobem mohl zálohování zřídit v rámci vlastní výroby.

„Řeší to, aby se zálohování oddělilo od systému sběru ostatních obalů, a to jak po organizační, tak i finanční stránce,“ říká Elfmark s tím, že tento model považuje za transparentní.

Dodává, že návrh samotný nezavádí zálohování, pouze podle něj umožní jeho možnost na bázi dobrovolnosti. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že podporuje návrh vládní poslankyně Evy Fialové (ANO), který je podle stanoviska ministerstva nejvhodnější.

„Novela ve třech odstavcích odstraňuje složitost dobrovolného zálohování tak, že by mělo být jednodušší,“ řekla deníku Echo24 poslankyně Eva Fialová. Pilotní projekt zálohování lahví nedávno odstartovala Mattoni ve spolupráci s internetovým obchodem Košík.cz. Zákazníci za jednu lahev zaplatí 3 koruny.

Vláda schválila odpadové zákony, které mají mimo jiné motivovat k recyklaci. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by se v Česku také měly nejpozději od května 2021 přestat používat některé druhy jednorázových plastových výrobků, jako příbory či brčka.

Do října příštího roku chce ministerstvo životního prostředí předložit vládě návrh zákona o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, a převést tak do českého práva evropskou směrnici. Po jednání vlády to oznámil ministr Brabec.

Předpokládaný termín, kdy by mělo opatření vstoupit v platnost, je červenec 2021. Tehdy by se měly přestat prodávat jednorázové plastové příbory, talíře, úchyty k nafukovacím balónkům, polystyrenové obaly na potraviny a hrnky na nápoje určené k okamžité spotřebě a také další produkty z plastů, které mohou přispívat ke znečištění takzvanými mikroplasty.

Nové nakládání s odpady

Mezi hlavní opatření, která má nová odpadová legislativa zavést, patří zvýšení poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky a to, že obce budou moct své obyvatele více motivovat ke třídění. Klíčovým opatřením má být postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030.

Norma zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Ministerstvo to odůvodnilo tím, že chtělo vyhovět obcím, aby se stihla zlepšit infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady. Kraje pak nesouhlasí s tím, že příjemcem skládkovacího poplatku nebudou pouze obce, na jejichž katastru skládka stojí, ale také Státní fond životního prostředí.

Povinné zálohy na PET lahve nejsou ve hře

Schválena byla také novela zákona o obalech, která nepočítá se zaváděním zálohového systému na PET lahve v Česku. Zákon tomu ale zároveň nebrání, výrobce či dovozce obalů si ho může dobrovolně zavést. Musí však všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr.

Zavedení vlastního systému je podle některých výrobců v praxi nemožné, možnost považují za komplikovanou a nedávající ekonomický ani environmentální smysl. Vyplývá to z právního rozboru pro výrobce nealkoholických nápojů Mattoni 1873.

Jednou z hlavních novinek dalšího nového zákona o výrobcích s ukončenou životností je zavedení principů takzvané ekomodulace. Umožnila by promítnout do poplatků za jednotlivé výrobky uváděné na trh jejich dopad na životní prostředí. Příspěvky za zpětný odběr elektroodpadu, jeho opětovné použití, recyklaci a osvětu platí jednotliví výrobci takzvaným kolektivním systémům.

Jde o neziskové organizace, které zajišťují sběr a recyklaci. Výše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilu podle možnosti jeho využití. Nově má podle návrhu zákona odrážet náročnost recyklace i u jednotlivých druhů výrobků.

Přijatá odpadová legislativa může podle kritiků znamenat vyšší náklady pro obce a firmy. Uvedli také, že schválený materiál v rozporu s evropskými předpisy navrhuje pokračovat ve skládkování kompostovatelných odpadů do roku 2030. Připomínky k novým odpadovým zákonům mají podnikatelská sdružení a také ekologové. Opozici vadí například odložení konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. Odpadové zákony naopak podporuje Hospodářská komora ČR.

Signatáři výzvy "Plast je past"

Signatáři výzvy "Plast je past" ekologické organizace Greenpeace ČR se obracejí na supermarkety a obchody s dotazem, jak chtějí v budoucnu řešit problematiku plastových obalů. K výzvě, jež požaduje omezení jednorázových plastů, se během necelých tří týdnů přidalo více než 70 tisíc lidí.

"Papriky zabalené po jedné v plastu nebo oloupaný pomeranč v plastové krabičce. Takové obskurnosti už mnoho z nás vidělo na vlastní oči nebo alespoň na fotografiích, které se virálně šíří internetem. Příroda vybavila zeleninu i ovoce svým vlastním obalem, přesto jsou nám mnohdy servírované v přebytečném plastu. Je načase, aby obchody s touto praxí skoncovaly," poznamenal Hrábek.

Podle Hrábka není problém jen s ovocem a zeleninou. "Když lidé chodí nakupovat, je pro ně velmi těžké vyhnout se výrobkům zabaleným v plastu. Tyto obaly přitom potřebují jen na velmi krátkou dobu, než se dostanou domů, kde většinou zboží stejně přesypou do potravinových dóz či krabiček.

Výzva Plast je past ale není určena jen supermarketům a dalším obchodům. Signatáři skrze ni chtějí vytvořit tlak na politiky. Senát ve středu unijní zákaz podpořil. Vládě na směrnici vadil možný zákaz plastových vatových tyčinek, Brabec ale senátorům přislíbil v této věci změnu stanoviska.

Horní komora mimo jiné také podpořila snížení spotřeby plastových nápojových kelímků a nádob na potraviny. Hnutí Greenpeace a signatáři výzvy dále požadují, aby Česko nad rámec směrnice prosazovalo další kroky, například odstranění nebezpečných chemických látek z používaných plastových materiálů nebo zavedení povinnosti pro výrobce podílet se na úklidu jednorázových plastů z nádrží, vodních toků, moří a oceánů.

Organizace doufá, že si ČR vezme příklad z Nového Zélandu. Další fází výzvy Plast je past má být testování vody v českých řekách na přítomnost mikroplastů, které by se mělo uskutečnit v září.

Další ekologické aktivity a iniciativy v ČR a EU

Diskuse o zavedení povinných plošných záloh na nápojové PET lahve a plechovky už běží nějaký čas a zintenzivňuje se. Iniciativa Zálohujme postupně předává zástupcům parlamentních stran více než 250 000 podpisů od lidí, kteří podpořili zavedení plošného zálohového systému na nápojové PET lahve a plechovky. Oficiální petice iniciativy Zálohujme.cz „Za zavedení centralizovaného systému vratných záloh na PET lahve a plechovky v České republice“ už má 30 506 unikátních podpisů.

Záměr podpořila i ekologická organizace Greenpeace Czech Republic, jejíž kampaně „Plast je past“ a „Máš na míň“ podpořilo 245 241 lidí.

„Před volbami je potřeba upozorňovat na důležitá témata, proto jsme na půdě Poslanecké sněmovny zástupcům jednotlivých politických stran postupně předali hromadný vzkaz od čtvrt milionu voličů, kteří chtějí plošný zálohový systém na PET lahve a plechovky, tím pádem čistší přírodu a cirkulární přístup při nakládání s obaly“, říká Andrea Brožová z iniciativy Zálohujme.

Postupně se Zálohujme.cz setkalo se zástupci ANO, Pirátů, TOP 09, ČSSD, KSČM a SPD. „Se zbývajícími parlamentními stranami se nepodařilo domluvit termín. Za hnutí ANO, se předávání zúčastnil ministr životního prostředí, Richard Brabec, který uvedl, že otázka celoplošného zálohování PET lahví a plechovek není černobílá a jedná se o komplexní a složitou problematiku. Nicméně Ministerstvo životního prostředí je samozřejmě nadále otevřené diskuzi o tom, jak zefektivňovat nakládání s vytříděnými plasty a kovy.

Poslankyně za TOP 09, Markéta Pekarová Adamová zmínila, že „Češi patří k evropské špičce v třídění. Jako vhodnou součást cirkulární ekonomiky vnímá zálohový systém poslanec za Pirátskou stranu, František Elfmark. „Navýšení recyklace považuji za nezbytné pro přechod na oběhové hospodářství. Samozřejmě musíme problém řešit v celém kontextu, ale zálohový systém by mohl být nápomocný odklonu lahví ze směsného odpadu i z přírody a k získání čistého recyklátu.”

Poslanec za ČSSD, Petr Dolínek při příležitosti předání uvedl: „Jsem si jistý, že zavedení plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky bude mít jednoznačně pozitivní dopad na životní prostředí. Je ale nezbytné, aby byl systém jednoduchý a vstřícný pro spotřebitele.“

Marie Pěnčíková, poslankyně za KSČM během předávání řekla: „Jsem ráda, že je u nás dost občanů, kteří se zabývají tím, jak zlepšit životní prostředí, k čemuž by zálohy na PET lahve a plechovky jednoznačně přispěly. Přála bych si, aby plastové lahve na polích, krajnicích a v lesích byly minulostí. Za KSČM mohu jednoznačně říci, že naši podporu bude mít každá iniciativa, která sníží produkci nového odpadu, neboť nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne.

Na dubnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu proběhne hlasování (společná rozprava 16.4.) o aktualizaci stávajících pravidel nakládání s odpady, jejichž součástí jsou nové závazky a cíle pro recyklování, obaly a skládkování.

Mezi cíle Balíčku pro oběhové hospodářství patří: 65% recyklace pro komunální odpad v roce 2035, povinné třídění textilu od roku 2025, bioodpadu od roku 31.12.2023 a nebezpečných složek komunálního odpadu od roku 2025, omezení skládkování komunálního odpadu na 10 % v roce 2035, nebo rozšířená odpovědnost výrobců.

Státy Evropské unie se v roce 2019 dohodly, že EU do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality. Jako dílčí krok k dosažení cíle pro rok 2050 si vedoucí představitelé stanovili, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů v EU o více než polovinu ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

tags: #elfmark #recyklace #PET #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Význam sportu v přírodě pro zdraví
• Informace o škole v přírodě Chaloupky
• Pochopení principů ekologie
• První pomoc při otravě tekutinou
• Komponenty dřezového kompletu