Emise a imise: Definice a význam v posuzování vlivů na životní prostředí

Tento článek se zabývá problematikou emisí a imisí v kontextu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), a to na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2020, čj. č. 4038/2020.

Žalobní legitimace ekologických spolků

Pro závěr o žalobní legitimaci ekologického spolku podle § 65 odst. 1 s. ř. s. postačuje, pokud soud shledá místní vztah spolku k předmětu správního řízení jako celku.

Zjišťovací řízení a posuzování vlivů na životní prostředí

Zjišťovacímu řízení [§ 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí] nepodléhají jednak takové změny záměrů, u nichž je každému na první pohled zřejmé, že žádný negativní vliv na životní prostředí mít nemohou (např. zateplení administrativní budovy v elektrárně), jednak ty, u nichž sice laik může mít pochybnosti, zda by nemohly negativně ovlivnit životní prostředí, avšak odborník je schopen na základě dostupných informací a svých odborných znalostí takovou možnost a priori vyloučit.

Musí se tak ale stát v souladu s principem předběžné opatrnosti (§ 13 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí).

Hodnocení správních aktů a dodatečné odůvodnění

Při hodnocení správního aktu, do něhož příslušný úřad vtělil svůj názor, že oznámený záměr či změna záměru nespadá pod předmět posuzování podle § 4 odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zde odpovědi na dotaz oznamovatele, zda jeho záměr bude podléhat zjišťovacímu řízení), může správní soud akceptovat i dodatečné odůvodnění učiněných závěrů, např. rozptylovou studií.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Spor o emise amoniaku z elektrárny Chvaletice

V konkrétním případě se jednalo o spor mezi Frank Bold Society, z.s., a Ministerstvem průmyslu a obchodu za účasti Sev.en EC, a.s., týkající se posouzení vlivu na životní prostředí v souvislosti s provozem tepelné elektrárny Chvaletice.

Žalobce namítal, že stavební povolení na stavbu „Sekundární denitrifikace bloků B3, B4“ a „Rekonstrukce elektrostatických odlučovačů na blocích B3, B4 v 7EC“ měly být předem posouzeny z hlediska vlivů na životní prostředí (proces EIA).

Za významný negativní vliv záměru denitrifikace elektrárny Chvaletice označil stěžovatel emise amoniaku (NH3, běžný název čpavek).

Stěžovatel upozornil, že kromě nepříjemného zápachu může amoniak v krátkodobých vyšších koncentracích způsobit popáleniny kůže a sliznic, a velmi vysoké koncentrace mohou vést k poškození některých orgánů, zejména plic, s následkem smrti.

Dlouhodobé vdechování amoniaku ve vzduchu může vyvolávat u obyvatel respirační problémy, kašel, sípání, bolesti na hrudi a vést ke zhoršení funkce plic, přičemž lidé s astmatem mohou být vůči těmto vlivům citlivější.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Právní rámec a argumentace stran

Stěžovatel namítal, že městský soud vyšel z nesprávného předpokladu, že významný negativní vliv záměru je podmínkou pro zahájení zjišťovacího řízení podle zákona o EIA.

Ve skutečnosti se však má zjišťovací řízení zahájit o každém záměru, u něhož není významný negativní vliv na životní prostředí zcela vyloučen (jako příklad takového záměru uvedl stěžovatel zateplení administrativní budovy v elektrárně).

Výsledkem zjišťovacího řízení je pak závěr, zda záměr významný vliv mít bude a musí být tudíž posuzován podle zákona o EIA, či nikoliv, a tudíž takovému posouzení podléhat nemá.

To, že je významný negativní vliv záměru vyloučen, by měl prokázat správní orgán, který danou otázku posuzuje, resp. žadatel.

Rozptylová studie a posudek ČHMÚ

Stěžovatel zpochybnil skutková hodnocení provedená městským soudem na základě výše zmíněné rozptylové studie.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Opřel se přitom zejména o posudek, který k této studii vypracoval Český hydrometeorologický ústav (dále jen ČHMÚ) a který podle ní městský soud zohlednil nedostatečně.

Zpracovatel rozptylové studie podle stěžovatele podhodnotil koncentrace amoniaku v ovzduší, které záměr vyvolá.

Vycházel totiž z údajů provozovatele, že půjde o emise ve výši 2,5 mg/m3 - tato hodnota vychází z předpokladu, že v příštích letech dojde k poklesu množství vyrobené elektřiny o 8 %.

Naproti tomu v integrovaném povolení pro tento záměr byl nakonec stanoven limit 5 mg/m3.

Podhodnocené koncentrace pak zpracovatel porovnal pouze s hygienickým limitem pro vnitřní pracovní prostředí, který slouží k ochraně veřejného zdraví, avšak nezaručuje, že amoniak nebude v okolí elektrárny cítit.

Z hlediska obtěžování zápachem čpavku jsou rozhodující krátkodobé imisní špičky, které by při emisních koncentracích na úrovni 5 mg/m3 (tj. na úrovni maximální hodnoty povolené integrovaným povolením) dosáhly podle ČHMÚ hodnoty 1,05 mg/m3, tj. hodnoty na úrovni čichového prahu, popř. lehce nad ním.

K tomu je třeba připočíst ještě imisní pozadí (např. ze stávající zemědělské výroby v lokalitě).

Účast veřejnosti a Aarhuská úmluva

Konečně za čtvrté, podle stěžovatele neprovedení procesu EIA zkrátilo veřejnost na právu účastnit se rozhodování o záměru v dostatečně raném stadiu, kdy může být taková účast ještě účinná, což je v rozporu s Aarhuskou úmluvou.

Vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti upozornil, že správní orgány na základě informací, které jim byly známy z oznámení záměru a které byly pro posouzení změny záměru dostatečné, provedly vlastní odbornou úvahu, že záměr nebude mít významný negativní vliv na životní prostředí.

Později zpracovaná rozptylová studie už tyto závěry pouze potvrdila a rozvedla úvahy, jež k nim vedly.

Osoba zúčastněná na řízení poukázala na to, že selektivní nekatalytická redukce (tj. omezování emisí oxidů dusíku vstřikováním roztoku technické močoviny) patří mezi nejlepší dostupné techniky.

Shrnutí argumentů

Spor se točil kolem otázky, zda emise amoniaku z elektrárny Chvaletice představují významný negativní vliv na životní prostředí, který by vyžadoval provedení zjišťovacího řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

Stěžovatel argumentoval, že i emise na úrovni čichového prahu mohou představovat obtěžování zápachem a tedy negativní vliv, zatímco žalovaný a osoba zúčastněná na řízení tvrdili, že koncentrace amoniaku ani zdaleka nedosahují intenzity, která by mohla vyvolat škodlivé účinky na lidském zdraví.

tags: #emise #a #imise #odbor #nazev #definice

Oblíbené příspěvky:

• Informace o kancelářských plastových koších
• Recyklace odpadu
• Ekologická odpovědnost firem v ČR
• Dopad igelitových a papírových tašek na životní prostředí
• Vlastnosti ocelových košů na odpad