Emise akcií jako zdroj financování pro firmy

Stabilní finanční zázemí je pro rozvoj obchodní společnosti a její činnosti nezbytné. Finanční prostředky pro budování podnikání je možné získat v zásadě dvěma metodami - tzv. vlastním a cizím financováním. Každé má své další výhody i nevýhody. Při zvažování se musíte vždy rozhodnout, která varianta je pro Váš konkrétní případ vhodnější. O výhodnosti však nerozhoduje pouze porovnání požadovaného výnosu.

Vlastní financování společnosti

Princip vlastního financování je takový, že akciová společnost emituje akcie. Investoři, kteří si akcie koupí se stávají akcionáři a nabývají svá akcionářská práva. Peněžní prostředky emisí získaní se stávají součástí vlastních zdrojů akciové společnosti. Výnosem akcionářů z akcií je dividenda. Ta se ovšem vyplácí až z peněžního zůstatku po zdanění příjmů společnosti. Dividendy tedy nelze dát do nákladů.

Výhodou je ovšem to, že společnost nemusí dividendu vyplácet, pokud právě prochází horším obdobím a negeneruje zisk, nebo pokud třeba shromažďuje finanční prostředky k významné investici. O rozdělení zisku totiž rozhodují sami akcionáři na valné hromadě. Výplata je tedy nejistá. Oproti tomu úrok a splátky úvěru nebo zápůjčky je nutné hradit pravidelně bez ohledu na současnou finanční situaci společnosti.

Majitel akcie se podílí nepřímo na řízení a. s. hlasováním, má právo na dividendy, na majetkový zůstatek při likvidaci společnosti. Tento způsob typický pro menší a. s., které nepodnikají ve velkém měřítku, mají menší potřebu kapitálových zdrojů a mívají menší počet akcionářů. Účetní hodnota základního akciového kapitálu u tohoto podniku nesmí být nižší než 2 mil.

Velkou výhodou jsou nižší emisní náklady, kratší doba dosažení základního akciového kapitálu, minimalizace rizika eventuálního nepřátelského převzetí společnosti (obrana - akcie s omezenou převoditelností). Naopak nevýhodami nižší likvidita (akcie nejsou na veřejně obchodovatelných trzích), event.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Financování společnosti z cizích zdrojů

Cizí financování znamená získání peněžních prostředků od cizích subjektů na základě smlouvy o úvěru, nebo na základě zápůjčky podle občanského zákoníku. Podstatou těchto závazků je vrácení poskytnutých finančních prostředků a zaplacení úroku, který je odměnou pro poskytovatele. Takové financování může být pro akciovou společnost výhodnější, jelikož úrok, který je povinna platit, lze odečíst od základu daně § 24 odst. 2 písm. zi) zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tomuto postupu se říká „daňový štít“. Celkově tak na dani ušetří a zdroje, které může použít v budoucnu, budou větší.

Riziko v této oblasti vyplývá z časté změny právního řádu. Možnost této výhody může být novelizací kdykoliv změněna, jak k tomu již ostatně došlo v roce 2008. Zpravidla jsou také úroky placené věřitelům nižší než dividendy. To souvisí s mírou rizika, kterou každý subjekt podstupuje. Míra rizika investora - akcionáře je vyšší než bankovního věřitele. Ten se může svých peněz domoci zpět soudní cestou. Akciová společnost se v souvislosti s tím rovněž vystavuje riziku, že na ni věřitel podá insolvenční návrh.

Je to úvěr poskytovaný odkoupením dluhopisů (obligací), které dlužník emituje za účelem opatření finančních zdrojů; dluhopisy jsou cenné papíry, v nichž se emitent zavazuje splatit přijatý úvěrový obnos a vyplácet úroky ve stanovených termínech; emisní půjčku tvoří zpravidla množství dílčích dluhopisů; patří mezi listinné úvěry. Výhodou pro věřitele je, že dluhopis může zpeněžit před lhůtou jeho splatnosti; je to důkaz o jeho pohledávce, což má význam při vymáhání dlužných pohledávek.

Dlouhodobé splatné bankovní úvěry jsou podnikům obvykle poskytovány na realizaci jejich investiční obnovy a rozvoje. V dobré bankovní praxi je zvykem, že žadatel o tento úvěr musí bance prokázat návratnost investičního úvěru a musí být také schopen nabídnout bance požadované zajištění příslušné úvěrové pohledávky. Investiční úvěry obvykle banky neposkytují v plné výši plánovaných investičních nákladů a podniky proto musí přiměřenou část relevantních kapitálových výdajů na danou investici krýt z jiných zdrojů.

Zvláštním případem bankovních investičních úvěru jsou syndikované dlouhodobé bankovní úvěry (konsorciální úvěr). Vztahují se k takovým investičním operacím velkých a známých podniků, které spolykají velké objemy úvěrových zdrojů bank. Pokud by jednotlivé banky poskytovaly tyto dlouhodobé splatné úvěry o velmi vysoké hodnotě jejich jistiny zcela samostatně, potom by výrazně zvýšily koncentraci svého úvěrového rizika a mohly by se - krom toho - také dostat do kolize s předpisy centrální banky regulující úvěrovou angažovanost banky.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

V tržních ekonomikách patří dluhopisy ke klasickým nástrojům financování podnikových potřeb. Emisí dluhopisu získává emitent nové finanční zdroje, které mají podobu cizích zdrojů neboli zdrojů, jež musí k danému datu vrátit. Finanční zdroje neboli peníze emitent obdrží tak, že na trhu cenných papíru prodává své dluhopisy. Emitent se tedy prodejem dluhopisů obrací v zásadě na předem neurčenou veřejnost s nabídkou, že koupí jejích finanční zdroje.

Emitujeme akcie společnosti

Možností, jak provést emisi akcií, je hned několik. Pokud má akciová společnost vysokou ambici a silný finanční základ, může emitovat na veřejném trhu. Pokud tak činí poprvé, jedná se o tzv. IPO (initial public offering) neboli primární emisi. Pokud akcie dané akciové společnosti již obchodovány na veřejném trhu jsou a akciová společnost se rozhodne pro emisi dalších akcií, označuje se taková emise jako sekundární. Nicméně akcie nemusí být obchodovány pouze na veřejném trhu. Nabídku lze učinit i úzkému okruhu investorů nebo stávajícím akcionářům.

IPO (Initial Public Offering)

IPO (Initial Public Offering) je vžitý termín pro primární veřejnou nabídku akcií spojenou se vstupem na burzovní trh. Jde o vstup firmy na burzu, díky kterému se začnou akcie firmy obchodovat na trhu cenných papírů. Důvodem k provedení IPO může být buď navýšení kapitálu, prodej části akcií v držení původních vlastníků, nebo, dokonce nejčastěji, kombinace obou uvedených procesů. Investoři zase získají záruku likvidity vložených prostředků, jelikož veřejně obchodovatelné cenné papíry jsou na burze rychle a snadno zpeněžitelné.

Rozhodnutí o IPO je zásadní strategické rozhodnutí, na které je třeba nahlížet z několika úhlů pohledu. Vstup na kapitálový trh znamená neustálý přístup k velkému množství potenciálních investorů, kteří chtějí investovat své prostředky. To umožňuje získat i tak vysokou finanční částku, kterou není např. jedna banka schopna nebo ochotna v rámci úvěru poskytnout. Možnost optimalizace kapitálové struktury mezi dluhem a vlastním kapitálem. Při vydávání akcií získá emitent finanční prostředky v hotovosti na neurčito, bez nutnosti splácet úvěr a úroky. Na druhou stranu je nutno pečlivě zvažovat budoucí dividendovou politiku firmy. U kapitálu získaného emisí akcií má podnik větší volnost při jeho využití, což je značná výhoda oproti omezením, která jsou často spojena s úvěrovým financováním.

Proces vydávání emise cenných papírů je pro investory tou nejtransparentnější metodou. IPO ocení hodnotu společnosti pro stávající akcionáře, věřitele firmy a obchodní partnery. Denní kotace akcií společnosti na burze pak vyjadřují vývoj současné a budoucí očekáváné hodnoty společnosti tak, jak je vnímána investory. Většina uvedených výhod platí i v případě prodeje akcií stávajícími akcionáři společnosti.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Tento postup se uplatňuje u větších a. s., u společností se silným postavením na trhu, podnikající v celostátním či mezinárodním měřítku. Primární prodej zprostředkováván skoro vždy investičním zprostředkovatelem. Investiční zprostředkovatelé obstarávají buď vlastními silami, nebo se sdružují do konsorcií - odkup celé emise od emitenta za dohodnutou cenu a následný rozprodej koncovým investorům za vyšší než nákupní cenu. Další možností je tzv.

Je možné pouze u již existující a. s., když a. s. zvyšuje svůj základní kapitál. Nově emitované akcie mohou mít stejnou nebo jinou nominální hodnotu, většinou se emitují akcie o nízkých nominálech, aby se předešlo komplikacím při uplatnění opce minoritními akcionáři. Cílem je nerozřeďovat podíly stávajících akcionářů na dosavadním základním akciovém kapitálu.

tags: #emise #akcii #jako #zdroj #financovani #pro

Oblíbené příspěvky:

• Otázky z ekologie pro ČZU
• Práce v ekologii v Praze
• Význam školy v přírodě
• Meditace v Přírodě pro Energii
• Podpora OZE v ČR