Emise BaP a doprava v České republice

11.03.2026

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) hodnotí úroveň znečišťování ovzduší z pověření Ministerstva životního prostředí (MŽP) pro primární znečišťující látky antropogenního původu. Základním podkladem je tzv. emisní inventura, která kombinuje přímý sběr údajů vykazovaných provozovateli zdrojů s modelovými výpočty z dat ohlášených provozovateli zdrojů nebo zjišťovaných v rámci statistických šetření prováděných především Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Výsledné emisní inventury jsou prezentovány v podobě emisních bilancí v sektorovém a územním členění.

Aktuální zpráva představuje výsledky inventarizace emisí pro období 1990-2019, která zohledňuje doporučení týmu kontrolujícího metodiky inventur u členských států EU. Ty se týkají především přepočtu emisí amoniaku z aplikace minerálních hnojiv a doplnění emisí v sektoru zemědělských činností (NMVOC a NOX) a výroby potravin (NMVOC).

Zdroje znečišťování ovzduší jsou z hlediska způsobu sledování emisí rozděleny na zdroje sledované jednotlivě a zdroje sledované hromadně. Jednotlivě jsou sledovány zdroje vyjmenované v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Provozovatelé těchto zdrojů jsou povinni vést provozní evidenci o stálých a proměnných údajích o stacionárním zdroji popisujících zdroj a jeho provoz a o údajích o vstupech a výstupech z tohoto zdroje. Dále jsou povinni každoročně ohlašovat údaje souhrnné provozní evidence (SPE) prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Údaje z ISPOP jsou dále přebírány do databází REZZO 1 a REZZO 2. Sběr dat za uplynulý rok probíhá v období od ledna do konce března.

Hromadně sledované zdroje evidované v REZZO 3 zahrnují emise z nevyjmenovaných spalovacích zdrojů, stavebních a zemědělských činností, plošného použití organických rozpouštědel, čerpacích stanic, těžby uhlí, požárů automobilů a budov, z nakládání s odpady a odpadními vodami, používání zábavní pyrotechniky aj. Emise z těchto zdrojů jsou zjišťovány s využitím údajů sledovaných národní statistikou a emisních faktorů.

Hromadně jsou sledovány také údaje o mobilních zdrojích (REZZO 4), které zahrnují emise ze silniční (včetně emisí NMVOC z odparů benzinu z palivového systému vozidel a emisí z otěrů brzd, pneumatik a silnic), železniční, vodní a letecké dopravy a z provozu nesilničních strojů a mechanismů (zemědělské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, údržba zeleně apod.).

Čtěte také: Životní prostředí a letecká doprava

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí, umožňujícím úplnější a přesnější emisní inventury. Emise všech znečišťujících látek poklesly v období 1990-2019 o desítky procent. Emise benzo[a]pyrenu začaly po poklesu v období do roku 2008 opět narůstat a v roce 2012 se přiblížily úrovni roku 2001.

Emise ze stacionárních zdrojů kategorie REZZO 1 a REZZO 2 výrazně poklesly vlivem zavedení systému řízení kvality ovzduší, který aplikuje na různých úrovních řadu nástrojů (normativní, ekonomické, informační atd.). Dopady těchto nástrojů se nejvíce projevily koncem devadesátých let minulého století, tj. v období, kdy vstoupily v obecnou platnost emisní limity zavedené tehdy novou legislativou. I přes významné snižování emisí u energetických a průmyslových zdrojů přetrvávají na mnoha místech problémy s dodržováním požadavků na kvalitu ovzduší, a proto se pozornost v posledních letech soustřeďuje také na zdroje kategorie REZZO 3 a REZZO 4.

V roce 1991 vstoupil v platnost zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší, doplněný zákonem č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, který poprvé v historii ČR zavedl s platností od roku 1998 emisní limity. U spalovacích zdrojů s nižším tepelným výkonem (výtopny/kotelny) postupně docházelo k náhradě pevných a kapalných fosilních paliv zemním plynem.

Emise z lokálního vytápění domácností poklesly nejvíce v období 1993-1997 vlivem plynofikace obcí a státní podpory vytápění elektřinou. Příznivý trend snižování spotřeby pevných fosilních paliv v sektoru lokálního vytápění domácností již od roku 2001 nepokračoval, a to zejména z důvodu rostoucí ceny zemního plynu a elektřiny. V letech 2009-2012 docházelo díky dotačnímu programu Zelená úsporám k zateplování budov a k náhradě neekologického vytápění nízkoemisními zdroji.

Emise hlavních znečišťujících látek a emise částic ze zdrojů REZZO 4 klesaly z důvodu zavádění přísnějších emisních norem pro nová vozidla uváděná na trh. Vliv nárůstu intenzity dopravy a spotřeby motorové nafty zapříčinil zvýšení emisí těžkých kovů a POP.

Čtěte také: Czech Republic Water Transport Emissions

V roce 2012 vstoupil v platnost zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který zavedl přísnější emisní limity pro spalovací zdroje podle směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích. Mezi nejvýznamnější technická opatření ke snížení emisí v období 2013-2020 patřily instalace zařízení na odsiřování a denitrifikaci spalin (většina elektráren a větších tepláren) nebo instalace tkaninových filtrů za stávající elektrostatické odlučovače. Nová legislativa se zaměřila ve větší míře také na omezení emisí ze sektoru lokálního vytápění domácností zavedením minimálních hodnot emisních parametrů pro spalovací zdroje s celkovým jmenovitým tepelným příkonem do 300 kW při jejich uvádění na trh od roku 2014 a 2018. Od 1. září 2022 bude v této skupině zdrojů možné provozovat pouze kotle splňující 3. emisní třídu, čímž by mělo dojít k odstavení starých typů kotlů a k jejich náhradě modernějšími zařízeními s nižšími emisemi.

Výsledky emisní inventury za prezentované období 1990-2019 byly na základě doporučení vycházejících z pravidelně prováděných kontrol a porovnání metodik národní inventury ČR a zemí EU přepočteny. Zcela novými průběžně rozvíjenými postupy, podle kterých byly poprvé použity dokonalejší metodiky označované jako Tier 2, byla zpracována emisní inventura sektoru zemědělství.

Předběžné vyhodnocení emisí za rok 2020 ukazuje na další snížení u všech hlavních znečišťujících látek. U vyjmenovaných zdrojů REZZO 1-2 poklesly nejvíc emise SOX o 12 kt a NOX o 8,2 kt. Snížení emisí TZL o 1880 t představuje pokles o více než 26 % proti roku 2019. Pokles spotřeby pohonných hmot (benzín o cca 9 % a nafta o cca 5 %) související s pandemickou situací se promítl významně do snížení vypočtených emisí kategorie REZZO 4.

Pro účely aktualizace Národního programu snižování emisí byla zpracována emisní projekce pro období 2020-2030, a to podle scénáře WM (bez dodatečných opatření) a WaM (s dodatečnými opatřeními). Do roku 2030 se předpokládá snížení emisí všech znečišťujících látek, vycházející z obměny zdrojů tepla v sektoru Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření, obnovy vozového parku.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami zodpovědné za zkrácení průměrné délky života obyvatel Evropské unie o téměř 9 měsíců. Spalování tuhých paliv zaujímá velký podíl v kontaminaci ovzduší PM. Benzo[a]pyren (BaP) je nejnebezpečnější zástupce PAU, který je prokázaným karcinogenem pro člověka. Imisní koncentrace BaP na značné části České republiky trvale překračují imisní limit (1 ng/m3). Benzo[a]pyren patří v současnosti k hlavním problémům znečištění ovzduší v České republice.

Čtěte také: Vliv námořní dopravy na emise

PAH vznikají zejména během nedokonalého spalování. Zdrojem emisí BaP je v České republice téměř výhradně sektor Domácností, konkrétně pak především vytápění ve starých typech kotlů na tuhá paliva (uhlí, dřevo). Emise BaP pochází takřka výhradně z lokálního vytápění domácností (98,3 %).

V roce 2021 překročily roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu imisní limit (1 ng·m‑3) na 40 % stanic, tj. na 19 z celkového počtu 49 stanic s dostatečným počtem naměřených dat pro hodnocení. Nejvíce zatíženými oblastmi s nejvyššími hodnotami koncentrací benzo[a]pyrenu z dlouhodobého hlediska zůstávají kraje Moravskoslezský, Zlínský a Olomoucký. Stejně jako v minulých letech, i v roce 2021 byla nejvyšší roční průměrná koncentrace benzo[a]pyrenu (8,9 ng·m‑3) zaznamenána na průmyslové stanici Ostrava-Radvanice ZÚ, kde byl roční imisní limit benzo[a]pyrenu překročen téměř devítinásobně.

Koncentrace BaP vzhledem ke svému nejvýznamnějšímu zdroji (lokální vytápění) vykazují velmi výrazný roční chod s maximem během topné sezóny a minimy v létě.

Průměrné roční koncentrace nad 1,0 ng/m3 byly naměřeny v celkem 13 státech, především ve střední a východní Evropě. Nejhorší situace je v tomto ohledu nadále v Polsku. EEA také jasně zmiňuje, že vysoké koncentrace BaP jsou způsobeny především kvůli lokálnímu vytápění uhlím a dřevem.

Ač se však na první pohled zdá situace v Jihomoravském kraji dobrá, z praxe víme, že tomu tak není. Horší je situace ve Zlíně. Tady bohužel dochází k překračování imisního limitu pravidelně. Za vyššími koncentracemi BaP ve Zlínském kraji stojí stejně jako všude jinde lokální vytápění, podepisuje se zde ale také poloha blíže Moravskoslezskému kraji a Polsku, odkud při severovýchodním směru větru můžou znečišťující látky dálkovým transportem pronikat.

BaP je vysoce karcinogenní a mutagenní a má mj. negativní účinky na nervový a imunitní systém. Expozice BaP limituje tvorbu makrofágů - buněk, které jsou v těle zodpovědné za pohlcování cizorodých částic (bakterií, virů, odumřelých buněk apod.).

Role dopravy a elementárního uhlíku (EC)

V současnosti je doprava jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví. Vedle nesporných výhod, které s intenzivním rozvojem dopravy souvisí, lze zaznamenat i řadu negativních dopadů. Mezi vysoce závažné následky patří kontaminace jednotlivých složek životního prostředí, zvláště ovzduší v okolí silničních komunikací. Mezi zdravotně vysoce závadné kontaminanty produkované dopravou vázané na tuhé částice náleží polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a elementární uhlík (EC).

Pozornost je v poslední době věnována zastoupení kontaminantů v závislosti na aerodynamickém průměru částic, protože jejich zdravotní efekty jsou významně ovlivněny jejich velikostí. Uhlíkaté aerosolové částice v atmosféře jsou tvořeny hlavně elementárním uhlíkem a organickými sloučeninami. EC (resp. BC) prostupuje do lidského těla a zhoršuje onemocnění srdce a plic.

V ČR bylo zahájeno první pravidelné měření EC/OC v únoru 2009 na Národní atmosférické observatoři Košetice (NAO Košetice). Průměrná koncentrace EC byla v letech 2009-2020 ve vzorkované frakci PM₂ˌ₅ 0,4 μg.m⁻³, v roce 2020 0,3 μg.m⁻³.

Výzkum distribuce elementárního uhlíku a polycyklických aromatických uhlovodíků obsažených v pevných částicích ukázal, že nejvyšší celkové koncentrace EC i PAU se soustřeďují na velikostní frakci 380-600 nm. V závislosti na zatížení dopravou však může vzrůstat podíl jemnějších frakcí EC (95,6-155 nm), které mají závažnější zdravotní účinky. Na různě dopravou zatížených lokalitách je distribuce celkové koncentrace PAU na pevných částicích podobná. Se vzrůstáním zátěže dopravou narůstá podíl benzo(a)pyrenu ve frakci 380-600 nm. Ve frakci PM2,5 bylo obsaženo 87-90 % EUPAH a 80-92 % EC.

Imisní limity a smogové situace

Imisní limity v Česku vycházejí ze směrnic EU, které jsou ovšem výrazně vyšší, než limity navrhované Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Laicky řečeno - ani ve chvíli, kdy v Česku smogová situace není vyhlášena, neznamená to, že dýcháme čistý a zdraví neohrožující vzduch. Největším problémem je benzo[a]pyren. Zákonný roční limit 1 μg/m3 byl překročen na 31 z 44 stanic (tj. 71 %), na stanicích na Ostravsku i několikanásobně. V tomto případě je prakticky jediným viníkem lokální vytápění domácností (které tvoří 97,3 % emisí BaP v ČR).

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z tzv. informativních prahových hodnot uvedených v zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Nejčastěji u nás nastává smogová situace kvůli vysokým koncentracím PM10.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) v důsledku vystavení znečištěnému vzduchu ročně zemře na celém světě přibližně 7 milionů lidí. To je asi každé osmé úmrtí.

Nedostatečná opatření pro zlepšení kvality ovzduší hrozí mimo jiné i sankcemi ze strany Evropské unie.

Porovnání emisí BaP z jednotlivých kategorií zdrojů

V tabulce č. 1 jsou variantně bilancovány emise BaP pro rok 2014 z vytápění domácností tuhými palivy. Z hodnot uvedených v tabulce č. 1 je patrné, jak široké jsou možnosti domácností vytápějících tuhými palivy jako celku pro ovlivnění množství produkovaných emisí BaP.

Dle výsledků uvedených v tabulce č. 2 se v ČR v roce 2014 vytápění domácností tuhými palivy podílelo na emisích BaP z cca 96 %, průmysl cca 3 % a příspěvek dopravy byl cca 1 %.

Nejvíce průmyslových emisí BaP je produkováno v Moravskoslezském kraji. Nejvíce je průmyslovými emisemi BaP díky hutnímu průmyslu zatížen Moravskoslezský kraj (cca 20 % celkových průmyslových emisí BaP v ČR), pak následují kraje Plzeňský a Jihočeský.

Emisemi BaP z vytápění domácností (výlučně vytápění tuhými palivy - uhlí, dřevo) je nejvíce zatížen Středočeský kraj, cca 21 % celkových emisí BaP z vytápění domácností. Často diskutovaný Moravskoslezský kraj s 8,6 % zastává po Jihočeském kraji a Kraji Vysočina až čtvrté místo.

Nadprůměrně je emisemi BaP z vytápění domácností zatížen Středočeský kraj, Liberecký kraj, Praha, Moravskoslezský kraj, Královehradecký kraj a Pardubický kraj.

Proč je Moravskoslezský kraj imisně zatížen více než ostatní kraje ČR, když na základě výše uvedených bilančních dat je nejvíce emisemi BaP zatížen Středočeský kraj? Může to být dáno kombinací více faktorů. Jednak již zmiňovaných geomorfologických poměrů a počtu inverzních dní, ale také zde jistou roli může hrát přeshraniční přenos emisí z Polska.

V Polsku je cca 60 % všech domácností vytápěno tuhými palivy, zejména černým uhlím, které obecně produkuje vyšší množství emisí BaP než jiná paliva. Jen ve Slezském vojvodství je přibližně stejný počet domácností vytápějící tuhými palivy jako v celé ČR. V ČR je tuhými palivy vytápěno „jen“ asi 15 % celkového počtu 4,2 mil. domácností, tj. asi 630 tisíc. Emise BaP z dopravy jsou na relativně velmi nízké úrovni a do oficiální republikové bilance přispívají cca 1 %.

Je jisté, že lidé žijící v blízkém okolí rušných cest nebo v blízkém okolí velkých hutních podniků jsou emisemi BaP z těchto zdrojů zasaženi. Na republikové úrovni jsou zásadním problémem emise BaP z vytápění domácností, které zůstávají dlouhodobě na přibližně stejné úrovni a jejich bilanční republikový podíl je cca 96 %.