Emise letecké dopravy a její dopad na životní prostředí

Letectví je celosvětově jedním z největších a nejdůležitějších průmyslových sektorů. S letectvím souvisí řada přidružených činností od vybavení letadel přes zajištění bezpečnosti cestujících, odbavení zavazadel nebo občerstvení na palubě až po řízení letového provozu. Nicméně, tento průmysl má značný dopad na životní prostředí.

Zdroje znečištění v leteckém sektoru

Znečištění životního prostředí může být v leteckém sektoru způsobeno z různých zdrojů. Jsou to například:

• Emise z letadel a vozidel pohybujících se na letištních plochách.
• Činnosti vyplývající z různých aktivit na letišti (pozemní provoz) jako jsou plnění paliva do letadel, skladování paliva nad/pod zemí a provoz potrubního systému.
• Provoz letadel.
• Údržba letadel a pozemního zařízení.
• Prostory pro výcvik hasičů.
• Odmrazovací činnosti probíhající na letištní ploše.
• Provoz terminálu včetně činností odpadového hospodářství.
• Případné stavební činnosti a rozvoj na letištích, včetně získávání dalších pozemků a prostor.

Environmentální dopady a náklady

Škody v oblasti letectví jsou stále složitější a komplexnější, právě i díky tomu, že je kladen větší důraz na environmentální dopady. Náklady na odstranění následků znečištění životního prostředí mohou zahrnovat:

• Újmy na zdraví, životě a majetku třetích osob.
• Náklady na vyšetřování, čištění a znovuobnovení.
• Náklady na dohled a monitorování.
• Náklady na právní ochranu.
• Náklady na úhradu ztráty vzniklé nemožností užívání prostor a vzniklé přerušením provozu.
• Náklady na obnovu přírodních zdrojů.

Pojištění a pojistné krytí

Některá rozšiřující ustanovení pojistných smluv zahrnují krytí škod způsobených na životním prostředí následkem požáru, vichřice, úderu blesku, výbuchu, kolize, ale je stále limitováno na škody vzniklé na zdraví/životě a majetku třetích osob. Na leteckém pojistném trhu se standardně do pojistných smluv zahrnuje omezení pojistného krytí v rozsahu podmínek „AVN46B - Smluvní ujednání o vyloučení škod způsobených nadměrným hlukem, zamořením a podobnými riziky“. Dalším problémem jsou výluky či výjimky z pojistného krytí.

Pojistné produkty specializující se na pojištění škod způsobených na životním prostředí jsou navrženy v širokém spektru environmentální odpovědnosti. Tyto pojistné produkty mohou již zahrnovat krytí výše zmíněných rizik, či dále náklady vzniklé s přerušením provozu následkem takové události, újmy způsobené třetím osobám na jejich životě/zdraví/majetku, právní náklady, náklady na přepravu, odpovědnost za cizí úložiště odpadu, odpovědnost za podzemní cisternové úložiště, ale i pre-existing conditions (akceptace stavu před sjednáním pojištění). Takové pojistné smlouvy by měly být „šité na míru“ a pokrývat odpovědnost vlastníka letiště anebo provozovatele pozemního provozu na letišti, ale také odpovědnost dodavatelů, zhotovitelů a dalších subjektů působících na letišti, vyplývající z nároků na náhradu škody následkem zhoršení stávajícího znečištění nebo jiného úniku/znečištění způsobeného stavebními, vývojovými nebo sanačními činnostmi.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Příklady havárií a znečištění

V průběhu výkonu činnosti zhotovitele díla pracujícího na letištní ploše uniklo 150 tisíc litrů leteckého paliva do země namísto toho, aby bylo natankováno do letadel. Vyšetřování události odhalilo, že část z vrtného stroje pracujícího na letištní ploše uvízla v podzemním přívodním potrubí paliva. Společnost, která dodávala a distribuovala palivo na letišti, vážně znečistila podzemní vodu minimálně 139 tisíci litrů paliva, které unikalo rychlostí sedm litrů za vteřinu.

Vedoucí pracovník letiště byl uvězněn za to, že pod jeho vedením letiště znečišťovalo řeku nezákonným vypouštěním odmrazovacích sloučenin produkovaných při provádění odmrazovacích prací na letadlech na přistávací dráze.

Letištní správa objevila kontaminovanou půdu a podzemní vodu na jednom ze svých letišť, které bylo standardně monitorováno více než 50 let. Byly zahájeny čistící práce, zaměřené především na chemické sloučeniny perfluorooktansulfonát (PFOS) a perfluorooktanovou kyselinu (PFOA). Obě sloučeniny byly klasifikovány jako potenciální zdroj ohrožující lidské zdraví, divokou zvěř a životní prostředí, neboť mohou kontaminovat i pitnou vodu. Tyto chemikálie se nerozkládají snadno, takže letiště by měla být obezřetná, pokud jde o jejich existenci, a to i v případě, že byly použity již před mnoha lety.

Srovnání s jinými druhy dopravy

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných. Podle odhadu u vysokorychlostních tratí tvoří 95 procent celkových emisí výstavba, čtyři procenta provoz vlaků a jedno procento údržba. Čím více se trať používá, tím rychleji se podaří počáteční emise amortizovat. U letišť je situace přesně opačná. Jen tři procenta emisí v životním cyklu připadají na fázi budování infrastruktury, zbytek pak na provoz a údržbu.

Dopad na životní prostředí tak u železnice výrazně ovlivňuje vytíženost tratě a také terén, kudy vede. Emise při výstavbě totiž výrazně zvyšují některé inženýrské stavby, například tunely. Ineco se proto snaží i odhadnout, ve kterých případech se vlak stává na střední a dlouhé vzdálenosti ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Studie společnosti přináší také srovnání emisí mezi některými vnitrostátními vysokorychlostními tratěmi a leteckými spoji na střední vzdálenost. V případě trati z Madridu do Sevilly, která funguje od začátku 90. let, průměrná emise na cestujícího ve vlaku je zhruba poloviční ve srovnání s letadlem - a to díky délce provozu trati i její velké vytíženosti. U spojení z Madridu do Barcelony, kde trať začala plně fungovat v roce 2008 a zároveň snížila letecký provoz mezi oběma městy, je průměrná emise na cestujícího ve vlaku stále o deset procent vyšší než u letadla. Badatelé ale předpokládají, že díky vysoké vytíženosti trati se brzy tento poměr obrátí ve prospěch železnice.

Emise a uhlíková stopa různých dopravních prostředků

Snížit znečištění vytvářené dopravou podle studie vyžaduje zaměřit se na oblasti, které generují největší množství emisí. Emise jsou látky, které se uvolňují do ovzduší při spalování fosilních paliv. Mezi nejznámější patří oxid uhličitý (CO2), oxidy dusíku (NOx) a pevné částice (PM). Uhlíková stopa pak představuje celkové množství emisí CO2, které jsou výsledkem lidských aktivit, a to včetně cestování.

Množství uvolněných emisí má přímý vliv na kvalitu ovzduší a zdraví lidí, zvířat a stav přírody jako takové. Zvýšené koncentrace CO2 přispívají ke globálnímu oteplování a změně klimatu. Proto je klíčové emise sledovat a snažit se je snižovat nejen u dopravních aktivit.

Srovnání ekologického dopadu nejčastějších dopravních prostředků

Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) produkují vlaky přibližně 14 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, což je výrazně méně než u ostatních dopravních prostředků. Mnoho evropských zemí investuje do elektrických železnic, což znamená, že vlaky mohou být poháněny elektřinou z obnovitelných zdrojů.

Autobusová doprava představuje další relativně ekologický způsob cestování, zejména pokud jde o městskou a příměstskou dopravu. Průměrné emise autobusu činí přibližně 68 gramů CO2 na kilometr a cestujícího. Mnoho měst se snaží modernizovat své autobusové flotily a přecházet na ekologičtější technologie.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Letecká doprava je z ekologického hlediska největší výzvou, protože produkují opravdu značné množství emisí, což z nich činí nejméně ekologický dopravní prostředek. Průměrné emise letadla dosahují přibližně 285 gramů CO2 na kilometr a cestujícího a i přes vysoké emise letecká doprava neustále roste.

Automobilová doprava je nejrozšířenějším způsobem cestování, avšak její ekologické dopady jsou značné. Benzinové a naftové automobily produkují přibližně 192 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, zatímco hybridní vozy produkují asi 110 gramů CO2 na kilometr.

Elektromobily mají potenciál výrazně snížit emise, protože jejich provoz neprodukuje žádné výfukové plyny. Nicméně ekologický dopad elektrických aut závisí na zdroji energie, kterou se nabíjí.

Následující tabulka shrnuje průměrné emise CO2 na kilometr a cestujícího pro různé druhy dopravy:

Regulace a budoucí výhled

Evropská komise vydala společně s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) zprávu o životním prostředí v letectví pro rok 2025. Zpráva zmiňuje například udržitelná letecká paliva (SAF) i rozvoj elektrických a vodíkových letadel. Dodavatelé leteckých paliv také mají také od letošního 1. ledna na základě nařízení EU povinnost zajistit minimálně dvouprocentní podíl udržitelného paliva ve svých palivech. Požadavky se budou postupně zpřísňovat až do roku 2050.

V doporučeních Evropské unie pro bezpečnost letectví a Evropské agentury pro životní prostředí se v rámci zprávy pro letošní rok uvádí, že by mělo v roce 2050 odvětví letectví v Evropské unii a Evropského sdružení volného obchodu snížit emise oxidu uhličitého z odletů alespoň o 65 procent, a to právě díky novým technologiím, palivu či úpravě provozu.

K cíli nulových emisí se zavázalo mimo jiné i Letiště Václava Havla Praha, uvádí, že do letošního roku chce z 80 procent využívat „zelenou elektřinu“, rozvíjet fotovoltaiku a elektromobilitu. Do roku 2030 počítá s dosažením uhlíkové neutrality a úrovně 3+ v programu Airport Carbon Accreditation.

Závěr

Je zřejmé, že letecká doprava má významný dopad na životní prostředí. Snižování emisí a minimalizace negativních dopadů vyžaduje komplexní přístup zahrnující technologické inovace, regulaci, změnu spotřebitelského chování a efektivní pojištění rizik.

tags: #emise #letecká #doprava #dopad #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• Domácí ekologie a rajčata
• Řešení problémů Alfa Romeo
• Česká republika: Ohrožená fauna a flóra
• Praktické tipy pro život
• Bezdotykový koš 50l recenze