Kompost je hotový - a teď co s ním? Správně vyzrálý kompost je jedním z nejuniverzálnějších pomocníků v zahradě. Mnoho lidí si není jistých, kdy, kam a jak kompost zapravit, kolik ho použít, a zda může nahradit běžná hnojiva nebo substráty.
Nejdůležitější vlastností kompostu není jen to, že obsahuje živiny - mnohem podstatnější je jeho schopnost zlepšit půdní strukturu, zadržovat vláhu a nastartovat mikrobiální aktivitu. Obecně platí, že kompostu není třeba velké množství - jeho účinek není jen chemický, ale biologický. Vnímejte ho jako nástroj k oživení půdy, ne jako univerzální výplň. Nepoužívejte kompost jen „protože ho máte“.
Ideální období pro aplikaci kompostu je jaro a podzim. Kompost můžete zapracovat ručně pomocí rýče, nebo jej rozprostřít jako vrstvu a nechat působit přírodními procesy. Jednou z nejpřínosnějších metod je použití kompostu jako povrchového mulče.
Dobrý kompost je pro zahrádku vynikajícím hnojivem a jaro je vhodné období k jeho použití. Při dávkování je nutné znát určitou míru, tak jako u všech hnojiv.
Ne každá část zahrady je pro přímou aplikaci vhodná. Při výsadbě stromů a keřů tvoří ideální příměs do výsadbové jámy - v poměru 1 : 2 s výkopovou zeminou nebo s kompostovým substrátem. U dlouhodobých kultur (např. rybízy, angrešty, maliníky a jahodník) bychom měli zapravit bohaté dávky kompostu (10 l na 1 m²) do vrchní vrstvy půdy.
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Při výsadbě ovocných stromů bychom měli přimíchat několik lopat zralého kompostu do vrchní vrstvy půdy k zahrnutí jámy.
Na výsadbu ovocných stromků sice máme ještě chvilku čas, výsadba by měla probíhat zhruba od poloviny října, kdy už jsou nižší teploty a nastává vegetační klid. Být připraven se vyplatí, u vysazování ovocných stromků to platí dvojnásob. Připravit se předem se ale rozhodně vyplatí. Stromky se pak lépe uchytí, jsou odolnější a vy z nich budete mít mnohem větší radost. stanoviště stromku je totiž právě nyní. pěkné úrody, zaměříme se na přípravu vhodného prostředí pro umístění mladého stromku.
Dále vykopat jámu pro stromek tak, aby se do ní pohodlně kořeny vešly. Vykopanou jámu je vhodné naplnit vodou a nechat jí vsáknout (toto zopakovat klidně i 2x). Stromek zasadit do vykopané jámy tak, aby místo štěpování zůstalo nad zemí 10 - 15 cm (místo štěpování je taková hokejka mezi kořenem a kmenem stromku). POZOR, některé stromy mají štěpování výše, zde neplatí výše uvedené pravidlo, aby štěpování zůstalo cca 10 - 15 cm nad zemí, ale takovýto stromek zasaďte tak, aby nad nejhornějším kořenem bylo cca 10 cm zeminy.
V případě špatné zeminy (hodně jílovitá, hodně písčitá nebo hodně kamenitá) je nejlepší, polovinu vykopané zeminy odstranit a nahradit jí ideálně kvalitním kompostem. Kompost můžete použít domácí, přivézt z kompostárny nebo ho koupit i pytlovaný. Kompost má výborné půdní vlastnosti, lepší i než mnohé zahradnické substráty. Obsahuje velké množství živin, které zároveň dokáže déle zadržovat v organické hmotě. Dobré půdní vlastnosti můžeme nejvíce pozorovat v posledních letech, kdy je nerovnoměrný spad a zároveň nedostatek srážek v průběhu celého roku.
Pokud doma kompostujete a máte na zahradě písčitou půdu, věřte, že kompost budete mít taky písčitý, což není ideální. V tomto případě je vhodné si obstarat kvalitnější kompost, kterým výrazně půdní vlastnosti zlepšíte.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Ke stromku je vždy vhodné zatlouct opěrný kůl (nejlépe z jižní strany, aby zastínil kmen stromku v zimě před sluncem). A máte hotovo, teď jen stromek pořádně zalít a čekat na úrodu.
Většina zahrádkářů, nebo majitelů zahrad, či chat, pěstuje ovocné stromky. A právě podzim je tou nejvhodnější dobou také pro výsadbu ovocných stromků. Podzimní výsadba má však proti té jarní jisté výhody. Jednou z nich je fakt, že rostlina v zimě využívá vláhu ze sněhu a ihned na jaře začíná regenerovat.
Půda není zatím promrzlá moc do hloubky, což vytváří ideální podmínky k zakořenění rostliny. Před výsadbou je nutné zkontrolovat stav kořenů rostliny. Důležité je zkrátit kořeny ostrým nožem, nebo dvousečnými nůžkami. Poškozené či nemocné kořeny je nutné odstřihnout a to vždy tak, aby podzemní a nadzemní část rostliny byla vždy v rovnováze. Nepoškozené kořenové pletivo lze rozeznat podle bílé barvy. Kdežto pletivo poškozené je hnědé nebo i černé barvy.
V první řadě bychom si měli připravit kbelík kvalitního kompostu, který se používá jako podklad spodní části vykopané výsadbové jámy. Ta by měla být hluboká alespoň 0,5 m a široká dle velikosti vysazované rostliny. Při vykopávání jámy je vždy lepší oddělit horní část půdy od té spodní. Ta se totiž v jednotlivých vrstvách liší svým složením. Zhruba prvních 20 cm zeminy bývá nejvíce provzdušněno, tudíž je velmi kvalitní. Do této vrstvy je vhodné přimíchat zahradnický substrát nebo kompost. Do vzniklé jámy bývá také doporučováno nalít 2 kbelíky vody a ty poté dno vystlat horní vrstvou zeminy. Poté můžete vložit rostlinu do jámy a začít zasypat zasypávat její kořenový bal zeminou, kterou jste získali při vyhlubování jámy. Nejprve však použijte zeminu z horní části, tedy tu s přidaným substrátem či kompostem.
Do jámy navíc neumisťujte žádná další hnojiva a v žádném případě pak vápno. To bývá častou chybou zahrádkářů a nevede to k ničemu jinému, než k uhynutí stromku. Vždy by totiž místo, kde byl stromek naroubován, měl zůstat nad povrchem půdy. V období, kdy si stromek začíná zvykat na nové prostředí, oslunění a půdní reakci je pro jeho život téměř rozhodující. Proto je třeba rostlině zajistit dostatečnou a především odpovídající zálivku.
Čtěte také: Kompost v permakultuře
Tahradnický kompost s vysokým obsahem organických látek je výsledkem rozkladu rostlinného materiálu procesem kompostování. Kompost se používá jako organické hnojivo k obohacení půdy o humus a živiny před výsadbou rostlin. Pro základní přípravu půdy se doporučuje použít cca 40 l na 3 - 5 m2. Kompost se rovnoměrně zapravuje do půdy do hloubky cca 25 cm (nejlépe při rytí). Při použití k přípravě substrátu se doporučuje smíchat 1 díl kompostu se 2 - 3 díly zeminy.
U zahradních plodin stačí přidat kompost do míst výsadby rostlin. Kompost v řádcích nebo v místech výsadby rostlin je s půdou jen málo promíchán a poskytuje klíčícím semenům a vysazeným sazenicím velmi dobré podmínky pro vývoj. To se výrazně projeví na pozdějším růstu. Lokální zapravení kompostu doporučuji používat častěji. Například na lehké půdě se dávkou 4 litry kompostu do místa výsadby okurek až o pětinu zvýší úroda a urychlí sklizeň.
Důležité je také promyslet stanoviště pro ovocný strom. Každý druh má v tomto svá specifika a požadavky. Obecně lze říci, že strom by neměl být vysázen pod elektrické vedení či nad podzemní vedení inženýrských sítí. U vzrůstných stromů především ořešáků a třešní je důležité myslet na to, že strom doroste do opravdu velkých rozměrů, tak aby v dospělosti nevadil sousedům, nevyrostl nad dům. Tyto hodně vzrůstné stromy by měli být situovány do zadní části zahrady, ideálně je využít jako větrolam proti velmi častým západním větrům. U meruněk a broskvoní je zase vhodné vybrat chráněné, ale zároveň slunné stanoviště. Ideálně blízko domu nebo mezi dům a zahradní domek, ale určitě ne do místa, kde je v zahradě velký průvan. Strom nevysazujeme každý den a tak si klidně dejte na čas s "osazovacím návrhem".
Tabulka: Doporučené dávkování kompostu při výsadbě
| Typ rostliny | Dávkování kompostu |
|---|---|
| Ovocné stromy a keře | Příměs do výsadbové jámy v poměru 1:2 s výkopovou zeminou |
| Rybízy, angrešty, maliníky a jahodník | 10 l na 1 m² |
| Založení nových záhonů a trávníků | 30 litrů na metr čtvereční |
| Záhony s trvalým porostem | 5-10 litrů na m² |
tags: #kompost #použití #při #výsadbě #ovocných #stromů