Tento článek se zabývá problematikou emisí cenných papírů a obratem DPH v České republice, a to v kontextu aktuálních právních předpisů a jejich implementace.
Dluhopisy jsou vydávány Českou republikou jednající prostřednictvím ministerstva na základě § 25 a 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech”), § 35 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „rozpočtová pravidla”) a na základě části první (Obecná ustanovení) Pravidel pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankou, v platném znění, uveřejněných na internetových stránkách České národní banky a ministerstva (dále jen „Pravidla pro primární prodej”).
Ministerstvo financí (dále také jen „ministerstvo” nebo „emitent”) určuje emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2023-2029, 5,75 % (dále také jen „dluhopis”, případně „dluhopisy”).
Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
Od 4. prosince 2024 přestává platit plošná možnost emitovat cenné papíry bez prospektu do jednoho milionu eur. Od poloviny roku 2026 nás čekají emise cenných papírů bez prospektu až do 5 (či dokonce 12) milionů eur. V přechodném období však bude platit národní úprava plošných výjimek. V Česku plošnou výjimku zákonem stanovenou nemáme a tak od 4.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Podle aktuálního znění zákona o podnikání na kapitálovém trhu se ustanovení o prospektu cenného papíru nevztahují mimo jiné na cenné papíry, jejichž celková hodnota protiplnění je nižší než částka 1.000.000 EUR. Česká republika v tomto případě využila diskreci vyplývající ze směrnice o prospektu č. 2003/71/ES, která umožnila členským státům vyloučit aplikaci pravidel o prospektu pro emise až do výše 5.000.000 EUR.
Nové Nařízení v čl. 1 odst. 3 stanoví, že pravidla o prospektu se v každém případě nevztahují na emise do 1.000.000 EUR. V tomto ohledu tedy v české regulaci nedojde ke změně.
Významnou novinkou je však diskrece podle čl. 3 odst. 2 Nařízení, dle kterého mohou členské státy osvobodit od povinnosti uveřejnit prospekt emise až do celkové hodnoty 8.000.000 EUR (tj. cca 200.000.000 Kč).
Vzhledem k tomu, že nyní účinný „český“ limit 1.000.000 EUR patří spíše v Evropě k nižším (pro srovnání, např. v Lucembursku platí limit 1.500.000 EUR, v Polsku a Švédsku 2.500.000 EUR, v Chorvatsku, ve Španělsku či ve Velké Británii 5.000.000 EUR), bylo by vhodné, aby při adaptaci Nařízení v českém právním řádu došlo ke zvýšení limitu pro osvobození od povinnosti uveřejnit prospekt. Není přitom vyloučeno ani zvýšení tohoto limitu na maximálních 8.000.000 EUR.
Ostatní a již známé výjimky z povinnosti uveřejnit prospekt, tj. zejména nabídky určené pouze kvalifikovaným investorům, dále tzv. privátní nabídky (private placement), tj. nabídky určené méně než 150 osobám v každém členském státě EU nepočítaje v to kvalifikované investory, nabídky cenných papírů s minimální jmenovitou hodnotou 100.000 EUR a nabídky s minimální investicí 100.000 EUR, zůstávají v novém Nařízení zachovány.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Nařízení zavádí tzv. univerzální registrační dokument, který má usnadnit přípravu a schvalování prospektů emitentům, kteří často veřejně nabízí cenné papíry a kteří již mají cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému.
Univerzální registrační dokument obsahuje informace o organizaci emitenta, jeho podnikatelské činnosti, finanční situaci, zisku a vyhlídkách, správě a řízení společnosti a vlastnické struktuře. Emitent může tento dokument vyhotovit vždy jednou za účetní období a předložit jej ke schválení orgánu dohledu (v České republice půjde o Českou národní banku).
Pokud jej orgán dohledu schválí 2x za sebou, v dalších letech už emitent může pouze předkládat nový univerzální registrační dokument k založení bez předchozího schválení.
Emitentovi se schváleným nebo již jen založeným univerzálním registračním dokumentem pak pro účely schválení prospektu postačí, pokud vypracuje a nechá si schválit pouze popis cenných papírů a shrnutí prospektu. To přirozeně podstatně usnadní práci a náklady při přípravě prospektu nové emise cenných papírů.
Navíc tím, že emitent absolvuje proces dvojího schválení univerzálního registračního dokumentu, získá status tzv. častého emitenta a může využít zrychleného procesu schválení prospektu. V takovém případě činí lhůta pro schválení prospektu častého emitenta pouhých 5 pracovních dnů oproti standardním 20, resp. 10 pracovním dnům. To je nepochybně další podstatné zjednodušení celého schvalovacího procesu.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Bude-li mít emitent své cenné papíry kótovány na regulovaném trhu alespoň po dobu 18 měsíců, pak může podle čl. 14 Nařízení využít zjednodušeného prospektu pro tzv. „sekundární emise“ cenných papírů zastupitelných s již vydanými cennými papíry (např. vydání dalších akcií) nebo pro emise nekapitálových cenných papírů (např. dluhopisů).
Zjednodušený prospekt bude obsahovat shrnutí a redukované informace o emitentovi a cenných papírech.
Pro drobné emitenty nabízí čl. 15 Nařízení alternativu tzv. unijního prospektu pro růst (EU Growth Prospectus).
Unijní prospekt pro růst mohou využít:
Podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů („ZDP“) podléhají dani z příjmů i úroky z držby cenných papírů.
Dluhopisy až do konce jejich platnosti podléhají zdanění podle právní úpravy platné k datu emise. U těchto dluhopisů se v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 ZDP platným do 31. 12. 2012 základ daně stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta.
Tento základ daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů a daň ze základu daně zaokrouhleného na celé stovky korun dolů činí 15 %.
Podle zákona DPH je nájem vybraných nemovitých věcí obecně osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně. Plátce se však může rozhodnout, že u nájmu vybrané nemovité věci jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností daň uplatní.
Pokud je ve smlouvě uvedeno, že se jedná o kauci (záruku), která bude po ukončení nájmu nájemci vrácena, případně v případě vzniklých škod započtena na pohledávku, nejedná se o úplatu, z níž by vznikla povinnost přiznat daň. DPH na výstupu by se odvedla až v případě úhrady nějakých pohledávek za nájemce. Naopak pokud by ve smlouvě bylo uvedeno, že kauce bude započtena například na poslední nájem, pak se jedná o zálohu a plátci by tak vznikla povinnost přiznat daň.
Podle § 79 odst. 1 zákona o DPH („ZDPH“) má nárok na odpočet při registraci osoba povinná k dani u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku.
Finanční leasing je považován za službu a ve většině leasingových smluv je zakotveno, že vlastníkem předmětu leasingu je pronajímatel a vlastnické právo bude převedeno až po ukončení leasingu. S tím, že dosavadní nájemce má právo odkupu předmětu leasingu. Předmět leasingu tedy není součástí obchodního majetku nájemce po dobu trvání leasingu, ale až po jeho ukončení. Leasingové splátky jsou považovány za službu - nájem.
Na druhé straně, pokud by v leasingové smlouvě byla zakotvena povinnost odkupu předmětu leasingu (nikoliv možnost), půjde o dodání zboží, u kterého vzniká nárok na jednorázový odpočet DPH, a to k okamžiku předání předmětu leasingu. Pokud by toto datum dodání zboží (předmětu leasingu s povinností odkupu) bylo v období 12 měsíců před registrací, lze uplatnit odpočet z dodaného zboží.
Přijaté zdanitelné plnění se v kontrolním hlášení vykazuje v období, ve kterém nárokujete nárok na odpočet. Ve sloupci DPPD v části B.2. kontrolního hlášení, tj. pokud půjde o plnění nad 10.000 Kč, vykážete datum uskutečnění zdanitelného plnění uvedené na dokladu.
V případě přenesení daňové povinnosti v tuzemsku vzniká příjemci plnění povinnost odvést DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Náklady se účtují do období, se kterým věcně a časově souvisejí. Pokud náklad souvisí s rokem 2015, bude doklad zaúčtován v roce 2015. K 31. 12. 2015 vznikne povinnost odvést daň (a zároveň nárok na odpočet) a vykázat plnění ve výpisu z režimu přenesení - za prosinec, popř. 4. čtvrtletí 2015. Pokud již bylo přiznání podáno, je třeba podat dodatečné. Plnění se nebude zahrnovat do přiznání DPH ani do kontrolního hlášení za leden 2016.
tags: #emise #cenných #papírů #obrat #DPH