Český hydrometeorologický ústav a emise v České republice

Znečištěné ovzduší je jedním z faktorů, které se spolupodílejí na ovlivňování lidského zdraví a v současné době patří mezi nejzávažnější problémy ochrany životního prostředí. Ke sledování stavu životního prostředí neodmyslitelně patří monitorování čistoty ovzduší. Historicky znamenala průmyslová revoluce počátek využívání fosilních paliv ve větší míře než dříve, což postupně vedlo ke smogovým situacím v průmyslových aglomeracích Evropy.

V České republice poprvé monitoroval změny kvality ovzduší Ústav hygieny v roce 1966 zřízením observatoře Tušimice v souvislosti s důlní činností a provozem velkých tepelných elektráren v podkrušnohorské oblasti. O rok později přešly tyto kompetence na Hydrometeorologický ústav a v Praze vzniká útvar čistoty ovzduší s regionálními pracovišti po celé republice.

ČHMÚ hodnotí z pověření MŽP úroveň znečišťování ovzduší pro primární znečišťující látky antropogenního původu a skleníkové plyny. Základním podkladem je tzv. emisní inventura, která je založena na kombinovaném přístupu zahrnujícím přímý sběr údajů vykazovaných provozovateli zdrojů znečištění a údajů získaných modelovými výpočty z dat ohlášených provozovateli zdrojů nebo zjišťovaných v rámci statistických šetření prováděných především ČSÚ. Výsledné emisní inventury jsou prezentovány v podobě emisních bilancí v sektorovém a územním členění (ČHMÚ 2022a). Doprovodný dokument popisující metodiky zpracování emisních inventur je rovněž prezentován na internetových stránkách (ČHMÚ 2022b). Aktuální zpráva (ČHMÚ 2022f) představuje výsledky inventarizace emisí pro období 1990-2020, která zohledňuje doporučení týmu kontrolujícího metodiky inventur u členských států EU.

ČHMÚ zabezpečuje ve spolupráci s ČSÚ, ČIŽP a dalšími úřady a institucemi pravidelnou roční emisní bilanci ČR jak v celostátním, tak i regionálním měřítku. Tyto údaje jsou významnou součástí Zprávy o životním prostředí ČR a jsou přejímány příslušnými statistickými orgány. Pro úkoly v oblasti mezinárodní spolupráce zajišťuje tvorbu datových podkladů pro vykazování emisí látek znečišťujících ovzduší v rámci závazků ČR, vyplývajících z mezinárodních úmluv a spolupráce v oblasti ochrany ovzduší. Jedná se zejména o Úmluvu o dálkovém přenosu znečištění ovzduší přes hranice států (CLRTAP) při EHK OSN a údaje o ročních emisích znečišťujících látek pro EUROSTAT/OECD.

Zdroje znečišťování ovzduší

Zdroje znečišťování ovzduší jsou z hlediska způsobu sledování emisí rozděleny na zdroje sledované jednotlivě a zdroje sledované hromadně.

Čtěte také: Vše o emisních normách

• Jednotlivě jsou sledovány zdroje vyjmenované v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Provozovatelé těchto zdrojů jsou podle § 17 odst. 3 písm. c) zákona povinni vést provozní evidenci stálých a proměnných údajů o stacionárním zdroji popisujících zdroj a jeho provoz a údajů o vstupech a výstupech z tohoto zdroje. Dále jsou povinni každoročně ohlašovat údaje souhrnné provozní evidence (SPE) prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Údaje z ISPOP jsou dále přebírány do databází REZZO 1 a REZZO 2.
• Hromadně sledované zdroje evidované v REZZO 3 zahrnují emise z nevyjmenovaných spalovacích zdrojů, stavebních a zemědělských činností, plošného použití organických rozpouštědel, čerpacích stanic, těžby uhlí, požárů automobilů a budov, z nakládání s odpady a odpadními vodami, používání zábavní pyrotechniky, aj. Emise z těchto zdrojů jsou zjišťovány s využitím údajů sledovaných národní statistikou a emisních faktorů. Hromadně jsou sledovány také údaje o mobilních zdrojích (REZZO 4), které zahrnují emise ze silniční (včetně emisí NMVOC z odparů benzinu z palivového systému vozidel a emisí z otěrů brzd, pneumatik a silnic), železniční, vodní a letecké dopravy a z provozu nesilničních strojů a mechanismů (zemědělské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, údržba zeleně apod.).

Součástí emisní inventury nejsou emise z resuspenze, tj. Pro modelové hodnocení úrovně znečištění jsou pro stanovení emisí z vytápění domácností používány emisní faktory reprezentující odhadovaný stav, kdy jsou kotle po část doby provozovány na snížený výkon znamenající nedokonalé spalování a zvýšené emise (EU 2015).

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší v letech 1990-2020

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí umožňujícím úplnější a přesnější emisní inventury. Časová řada zahrnující období 1990-2020 v členění na hlavní plynné znečišťující látky, tuhé znečišťující látky, těžké kovy a POP je prezentována na Obr. II.1 až II.4. Emise všech znečišťujících látek poklesly v tomto období o desítky procent. Emise benzo[a]pyrenu začaly po poklesu v období do roku 2008 opět narůstat a v roce 2012 se přiblížily úrovni roku 2001. Vlivem vyššího podílu spotřeby černého uhlí v domácnostech po roce 2010 došlo také ke zvýšení emisí HCB. V roce 2012 dosáhly o 35 % vyšší úrovně než v roce 2000.

Emise ze stacionárních zdrojů kategorie REZZO 1 a REZZO 2 výrazně poklesly vlivem zavedení systému řízení kvality ovzduší, který aplikuje na různých úrovních řadu nástrojů (normativní, ekonomické, informační atd.). Dopady těchto nástrojů se nejvíce projevily koncem devadesátých let minulého století, tj. v období, kdy vstoupily v obecnou platnost emisní limity zavedené tehdy novou legislativou. Výrazné snížení produkce emisí z nejvýznamnějších zdrojů se příznivě projevilo na kvalitě ovzduší především v průmyslových oblastech severních Čech a Moravy, a došlo mj. také k významnému omezení dálkového přenosu znečišťujících látek.

I přes významné snižování emisí u energetických a průmyslových zdrojů přetrvávají na mnoha místech problémy s dodržováním požadavků na kvalitu ovzduší, a proto se pozornost v posledních letech soustřeďuje také na zdroje kategorie REZZO 3 a REZZO 4. Přestože i zde došlo k výraznému snížení emisí zejména u silniční dopravy, vliv těchto zdrojů na kvalitu ovzduší je významný především v obcích a pro jejich regulaci zatím nebyla uplatněna celoplošně účinná opatření.

Emise z lokálního vytápění domácností poklesly nejvíce v období 1993-1997 vlivem plynofikace obcí a státní podpory vytápění elektřinou. Spotřeba pevných fosilních paliv v domácnostech byla v roce 2001 o 67 % nižší ve srovnání s rokem 1990 (Obr. II.7). Emise hlavních znečišťujících látek a emise částic ze zdrojů REZZO 4 klesaly z důvodu přirozené obnovy vozového parku. Ukončení prodeje olovnatého benzinu v roce 2001 způsobilo výrazné snížení emisí Pb do ovzduší (Obr.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Příznivý trend snižování spotřeby pevných fosilních paliv v sektoru lokálního vytápění domácností již od roku 2001 nepokračoval, a to zejména z důvodu rostoucí ceny zemního plynu a elektřiny. V období let 2002-2008 mírně poklesla spotřeba uhlí, které bylo nahrazeno stále oblíbenějším palivovým dřevem. Po roce 2009 spotřeba pevných paliv v domácnostech, zejména palivového dřeva, začala opět narůstat (Obr. II.7). V letech 2009-2012 docházelo díky dotačnímu programu Zelená úsporám k zateplování budov a k náhradě neekologického vytápění nízkoemisními zdroji. Emise hlavních znečišťujících látek a emise částic ze zdrojů REZZO 4 klesaly z důvodu zavádění přísnějších emisních norem pro nová vozidla uváděná na trh. Vliv nárůstu intenzity dopravy a spotřeby motorové nafty zapříčinil zvýšení emisí těžkých kovů a POP (Obr.

Legislativa a opatření

V roce 1991 vstoupil v platnost zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší, doplněný zákonem 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, který poprvé v historii ČR zavedl s platností od roku 1998 emisní limity. V důsledku restrukturalizace hospodářství a modernizace zdrojů došlo v řadě odvětví po roce 1990 k výraznému poklesu výroby (Obr. II.5). U spalovacích zdrojů s nižším tepelným výkonem (výtopny/kotelny) postupně docházelo k náhradě pevných a kapalných fosilních paliv zemním plynem (Obr. II.6).

V roce 2012 vstoupil v platnost zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který zavedl přísnější emisní limity pro spalovací zdroje podle směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích. Mezi nejvýznamnější technická opatření ke snížení emisí v období 2013-2020 patřily instalace zařízení na odsiřování a denitrifikaci spalin (většina elektráren a větších tepláren) nebo instalace tkaninových filtrů za stávající elektrostatické odlučovače (např. Nová legislativa se zaměřila ve větší míře také na omezení emisí ze sektoru lokálního vytápění domácností zavedením minimálních hodnot emisních parametrů pro spalovací zdroje s celkovým jmenovitým tepelným příkonem do 300 kW při jejich uvádění na trh od roku 2014 a 2018. Od 1. září 2024 bude v této skupině zdrojů možné provozovat pouze kotle splňující 3. emisní třídu, čímž by mělo dojít k odstavení starých typů kotlů a k jejich náhradě modernějšími zařízeními s nižšími emisemi.

Předběžné vyhodnocení emisí za rok 2021

V předběžném vyhodnocení emisí za rok 2021 (Tab. II.1) se ukazuje očekávané navýšení všech emisí s výjimkou SOX. Ke zvýšení došlo především u emisí z vytápění domácností, a to v důsledku chladnějšího topného období, které se promítá do navýšení spotřeby paliv i emisí o cca 8 %. V porovnání s rokem 2020, ve kterém došlo k útlumu výroby, poskytovaných služeb i spotřeby paliv a pohonných hmot téměř ve všech odvětvích, došlo v roce 2021 k opětovnému nárůstu, který se projevil zvýšení emisí zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 (NOX o cca 6 % a CO o cca 8 %). U emisí TZL, NMVOC a NH3 se tento nárůst téměř nepromítl. K poklesu emisí došlo meziročně pouze u SOX o cca 7 kt, přičemž se na snížení nejvíc podílel rafinérský komplex ORLEN v Litvínově (cca o 3 kt), ukončení provozu elektrárny Prunéřov I k 30. 6. 2020 (o cca 1 kt) a snížení u dalších významných zdrojů pro výrobu elektrické energie a tepla o cca 2,7 kt. Navýšení spotřeby pohonných hmot cca o 6 % se u kategorie REZZO 4 projevilo zvýšením emisí všech znečišťujících látek. K poklesu celkových emisí došlo meziročně pouze u emisí SOX o cca 8,5 %, naopak nejvyšší nárůst celkových emisí je u CO a NMVOC o více než 7 %.

Emisní projekce pro období 2020-2030

Pro účely aktualizace Národního programu snižování emisí (MŽP 2019) byla zpracována emisní projekce pro období 2020-2030 (Obr. II.9), a to podle scénáře s platnými opatřeními (WEM) a s dodatečnými opatřeními (WAM). Tato projekce byla aktualizována v rámci přípravy reportingu podle mezinárodních závazků v březnu 2021.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Přehledy a informace

• Ročně aktualizovaný geografický navigátor: Geografický navigátor uvádí souhrnné roční informace o zařízeních pro spalování a spoluspalování odpadů, které jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Jsou to tyto: identifikační číslo (IČ), název zařízení, adresa provozovatele, adresa zařízení, uvedení do provozu, druhy spalovaných odpadů, jmenovitá kapacita, množství spáleného odpadu v tunách za rok, počet a krátký popis spalovacích linek, výčet zařízení pro snižování emisí, roční emise všech ohlašovaných znečišťujících látek.
• Měsíčně aktualizovaný přehled spaloven odpadu: Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledovány jsou tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.
• Měsíčně aktualizovaný přehled zařízení spoluspalujících odpad. Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledovánay jsou tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledují se tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.
• Souhrnné údaje z hlášení v ISPOP (celkové emise provozoven, kategorie provozovaných zdrojů, druhy paliv, součtový příkon, atd.)
• Emisní bilance (celorepubliková a krajská) v členění REZZO 1-4 a ve struktuře NFR (Nomenclature for reporting)

Zákon č. Informativní inventarizační zpráva - IIR dle Směrnice č. 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a Protokolů k CLRTAPZákon č. Projekce emisí znečišťujících látek dle mezinárodních závazků ČR (EEA a EMEP)

tags: #Český #hydrometeorologický #ústav #emise

Oblíbené příspěvky:

• Změny v poplatcích za odpad v Hořicích
• Správné třídění čisticích prostředků
• Bezpečný Přístav pro Ohrožené Děti
• Informace o ČIŽP
• Role moderátora v populárně-vědecké show