Emise klasických bankovek, inflační tlak a dopad

Bankovní rada České národní banky (ČNB) se pravidelně schází, aby rozhodovala o nastavení úrokových sazeb. Analytici oslovení ČTK se shodují, že v prosinci 2025 a lednu 2026 ČNB úrokové sazby nezmění, ačkoliv se očekává pokles lednové inflace pod dvouprocentní cíl ČNB.

Důvodem jsou přetrvávající inflační tlaky v ekonomice. Na druhé straně ale není nyní důvod k jejich zvyšování. Viceguvernér J. Frait v září 2025 potvrdil, že současná ekonomická situace podle většiny bankovní rady zatím nevyžaduje další uvolnění měnové politiky. Zároveň dodal, že o zvyšování sazeb momentálně neuvažuje.

Česká národní banka (ČNB) uložila v únoru 2025 pokutu 3,5 milionu korun Allianz pojišťovně za nepravdivé a klamavé jednání se zákazníky.

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu 2025 meziročně stouply o 2,8 procenta, inflace tak zpomalila z prosincových tří procent. Analytici předpokládali, že meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na 2,6 procenta z prosincových tří procent. Zároveň upozornili, že lednová inflace je tradičně spojená s nejistotami kvůli úpravě ceníků, ke které řada podnikatelů sahá na přelomu roku.

V prosinci 2024 Bankovní rada ČNB pozastavila dosavadní postupné snižování úrokových sazeb, které však v průběhu roku klesly o 2,75 %. Hlavním důvodem pro ponechání sazeb je opatrnost vůči příliš rychlému uvolňování měnové politiky. Podobný trend poklesu sazeb jsme sledovali u hypotečních úvěrů a nadále očekáváme jejich pozvolný pokles v roce 2025 a to až pod hranici 4 %.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Analytici se shodují, že inflační tlaky na straně nabídky odezněly. Podle nich už není důvod pro další zdražování zboží pro spotřebitele. Vývoj výrobních cen také dává argument pro to, aby Česká národní banka (ČNB) zahájila snižování úrokových sazeb.

Členové bankovní rady České národní banky (ČNB) se shodují v tom, že začátek snižování úrokových sazeb bude muset být pozvolný. Nevylučují přitom první pokles ještě do konce roku.

V roce 2023 koruna oslabila k euru i dolaru po oznámení konce devizových intervencí centrální banky.

Lockdowny podle člena bankovní rady V. Bendy vyvolaly tlaky na zdražování a pomoc ekonomice v podobě nízkých úroků už není nutné dál udržovat. Centrální banka nezaspala, naopak. Vědoma si proinflačních rizik začala šlapat na brzdy přes zvyšování úrokových sazeb jako jedna z prvních bank ve světovém srovnání.

Evropská centrální banka (ECB) a eurozóna

Evropská centrální banka (ECB) představila plány na rozšíření přístupu ke svému záložnímu mechanismu likvidity eura, díky kterému si mohou jiné centrální banky v případě potřeby rychle půjčit eura. Cílem tohoto kroku je posílit postavení eura ve světě. Uvedla to ECB ve své tiskové zprávě v únoru 2026.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Prezidentka ECB Christine Lagardeová se v únoru 2026 vyjádřila v tom smyslu, že ekonomika eurozóny zůstává odolná. Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání opět ponechala základní úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. Inflace v eurozóně by se ve střednědobém výhledu měla držet v blízkosti dvouprocentního cíle ECB.

Měnový pár EUR/USD pokračuje v oslabování a obchoduje se pod úrovní 1,1740, jelikož trh postrádá nové impulzy a investoři se soustředí především na výhled úrokových sazeb v eurozóně a ve Spojených státech. Evropská centrální banka naznačila, že v nejbližší době neplánuje měnit nastavení měnové politiky, přičemž argumentuje relativně stabilním ekonomickým výkonem a inflací pohybující se poblíž cílových hodnot.

Deset evropských bank vytvořilo konsorcium, jehož cílem je spustit tzv. stablecoin navázaný na euro. Banky si od tohoto kroku slibují posílení pozice Evropy v digitálních platbách a omezení současné dominance hráčů z USA. Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) rozhodla o zahájení další fáze zavádění digitálního eura v říjnu 2025. Projekt podle ní úspěšně završil přípravnou etapu zahájenou v listopadu 2023.

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) ponechala v září 2025 základní úroky beze změn, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. Inflace se nadále pohybuje kolem střednědobého cíle a ekonomika se zatím s americkými cly vyrovnává lépe, než se čekalo.

Evropská centrální banka na svém zasedání v červenci 2025 sazby nezměnila, i tak se jí povedlo trhy překvapit. Další pokles sazeb v tomto roce není zdaleka tak jistý, jak si investoři na trzích mysleli a jejich sázky na další uvolňování měnové politiky v eurozóně šly viditelně dolů. Šéfka ECB Christine Lagardeová si sice ponechává dveře otevřené pro všechny možnosti, jasně ale opakuje, že cyklus uvolňování měnové politiky je “prakticky u konce”.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Poslední měsíce přinesly na finanční trhy značnou nejistotu způsobenou především obchodní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Z této situace značně těžilo euro, které posílilo vůči americkému dolaru. Hodnota EUR/USD se začátkem července 2025 dostala k hranici 1,1800 USD, což je nejvíce za poslední čtyři roky.

Evropská centrální banka stupňuje svůj tlak na spuštění digitálního eura, přestože jí v průzkumu vyšlo, že jej lidé nechtějí. Spotřebitelské ceny v eurozóně se v červnu 2025 meziročně zvýšily o dvě procenta, tempo růstu cen tak zrychlilo z květnových 1,9 procenta.

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) se v červnu 2025 rozhodla snížit základní úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. Depozitní sazba tím klesla na rovná dvě procenta. V dubnu 2025 ECB přistoupila k šestému po sobě jdoucímu snížení o 25 bazických bodů, čímž snížila hlavní refinanční sazbu na 2,40 %.

Cla, k jejichž zavedení přistoupila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, mohou v eurozóně způsobit výrazný poptávkový šok. Dopad cel na růst eurozóny se podle něj může pohybovat mezi 0,5 a jedním procentním bodem.

V březnu 2025 ve Spojených státech začalo platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. Evropská centrální banka (ECB) v současném nejistém prostředí nemůže v krátkodobém horizontu zaručit splnění svého dvouprocentního inflačního cíle.

Je téměř jisté, že Evropská centrální banka (ECB) v březnu 2025 snížila úrokové sazby pošesté od června loňského roku. Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na zasedání v lednu 2025 snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,75 procenta. Sazbu pro hlavní refinanční operace zredukovala také o čtvrt bodu, a to na 2,9 procenta.

Agresivní postoj prezidenta Trumpa k obchodním clům vyvolal v lednu 2025 útěk do bezpečí.

tags: #emise #klasickych #bankovek #inflacni #tlak #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Vše o skládce Ďáblice
• Přehled aktuálních ekologických katastrof
• Vychytávky pro pobyt v přírodě
• Aktuální novinky ze světa přírody
• Kompostárna Pardubice