Integrovaný registr znečišťování (IRZ) přinesl s daty za rok 2023 dobrou zprávu: Až na výjimky množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí oproti předchozímu roku kleslo. Na znečištění se v roce 2023 podle dat v IRZ daleko výrazněji podílely chemičky nebo provozy vyrábějící plasty, přesto lze i za tento rok za největší znečišťovatele označit uhelné elektrárny. Je však třeba brát v úvahu i to, že řadu toxických látek průmysl do IRZ nemusí ohlašovat.
Na nejvyšších místech v žebříčcích znečišťovatelů za rok 2023 figurují hlavně provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Za nejvýznamnějšího znečišťovatele lze vedle Spolany Neratovice označit elektrárny Počerady a Chvaletice. “Emise skleníkových plynů i nebezpečných toxických látek nejvýrazněji klesly u uhelných elektráren. Nestalo se to ale kvůli nějaké snaze či dobré vůli jejich provozovatelů, ale hlavně kvůli tomu, že byly v loňském roce méně často v provozu.
Elektřinu z uhlí totiž stále více v evropském energetickém mixu nahrazovaly obnovitelné zdroje energie, které po ruském vpádu na Ukrajinu zažívají boom. Ukazuje se tak v praxi to, co říkáme dlouhodobě: když Česko omezí výrobu a export své špinavé elektřiny z uhlí, bude to mít pozitivní vliv na klima i na kvalitu ovzduší. “Omezování pálení uhlí zlepšuje životní prostředí.
Uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice v majetku podnikatele Pavla Tykače jsou však stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají rozsáhlé výjimky z emisního limitu. Ilustrativní je srovnání s elektrárnou Tušimice, která v roce 2020 vypouštěla stejné množství rtuti jako Počerady, ale dnes je díky plnění limitů na pětině. Politici a političky by měli odmítnout dotování uhelných elektráren, bez jejichž elektřiny se dle modelování energetiky obejdeme. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy některých nebezpečných látek samy.
Z celkového poklesu látek ohlášených průmyslovými provozy do IRZ jsou však výjimky, a to v případě emisí potenciálně rakovinotvorného styrenu, dioxinů předávaných v odpadech a látek poškozujících ozonovou vrstvu. Samotný Integrovaný registr znečištění (IRZ) slaví letos 20 let své existence. Arnika k tomuto výročí vydala brožuru, která shrnuje historii tohoto zásadního nástroje pro sběr a zpřístupňování informací o emisích a přenosu znečišťujících látek do životního prostředí.
Čtěte také: Vše o emisních normách
V posledním roce také zesílily aktivity na zavádění registrů znečišťování v dalších zemích i mimo evropský prostor, které Arnika podpořila vydáním globálního průvodce pro občanský sektor “Pollutant Release and Transfer Register and Civil Society” a spolu s místní organizací Nexus3 také organizováním konference v Indonésii počátkem června 2024. Osm z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší představují uhelné elektrárny a teplárny (na 1.-8. místě). Na prvním místě jsou elektrárna Počerady následovaná elektrárnou Chvaletice a elektrárnami Prunéřov a Ledvice. Elektrárna Chvaletice roční objem emisí rtuti meziročně výrazně snížila, a to o zhruba 200 kg/rok, důvodem ovšem byla nižší výroba elektřiny, ne dodržování limitů.
Celkové množství dioxinů v hlášeních do IRZ meziročně narostlo ze 107 na 111 gramů TEQ/rok především díky zvýšení v přerovské teplárně a u některých spaloven odpadů, konkrétně spaloven komunálních odpadů v Praze - Malešicích a v Brně. Také Třinecké železárny množství dioxinů v odpadech meziročně zvýšily. V žebříčku tak zůstaly na prvním místě. K nebezpečným praktikám spaloven odpadů patří snaha odpady s obsahem dioxinů takzvaně recyklovat do různých stavebních materiálů.
Emise styrenu ohlášené do IRZ meziročně narostly o více jak 5 tun/rok na téměř 103 tuny. Oproti roku 2015 jde však o 50 tun/rok nižší množství. Na nárůstu emisí styrenu se nejvíce podílely dvě firmy, a to Synthos Kralupy a.s. a výrobce hudebních nástrojů C. Bechstein Europe v Hradci Králové. Oba tyto provozy svoje roční emise styrenu oproti předchozímu roku v podstatě zdvojnásobily. Jsou však i provozy, které emise styrenu meziročně snížily.
Zatímco emise styrenu byly v roce 2023 na vzestupu, zaznamenaly emise formaldehydu výrazný pokles na svoje historické minimum, což přispělo k výraznému poklesu emisí rakovinotvorných látek. Například Rockwool Ostrava snížil svoje emise o více jak 4,5 tuny/rok a Dřevozpracující družstvo Lukavec ještě o více, tedy o téměř 5 tun/rok. Nejvíce je však snížil provoz Saint-Gobain Adfors CZ s. r. o. v Litomyšli (o více jak 7 tun). Celkově bylo do IRZ za rok 2023 ohlášeno zhruba 8,5 tuny emisí formaldehydu, což odpovídá cca jejich objemu ze jeden jediný provoz za rok předchozí. Tím byl již zmíněný Saint-Gobain Adfors CZ s. r. o.
Za rok 2023 ohlásily naše průmyslové provozy méně skleníkových plynů než za rok 2020, tedy v období covidu. Ze zdrojů skleníkových plynů v první desítce jejich emise zvýšily meziročně jen elektrárny Tušimice. Ostatní elektrárny oznámily jejich výrazný pokles. Mimo elektrárny jsou v první desítce také chemička Unipetrol patřící skupině Orlen, Třinecké železárny a papírna Mondi Štětí. Zcela z ní vypadla huť Liberty Ostrava a. Emise prachu v ČR setrvale klesají. V roce 2023 byly nižší o téměř 300 tun za rok. Po dlouhé době sesadila z prvního místa v této kategorii huť Liberty Ostrava a. s. elektrárna Počerady, a to i přesto, že svoje emise meziročně snížila. Emise prachu z Liberty Ostrava a. s. meziročně klesly o více jak polovinu, tedy o více jak 170 tun/rok.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Spolana Neratovice, která se drží na nechvalném prvním místě tohoto žebříčku, snížila meziročně emise vinylchloridu, a to o téměř 4 tuny/rok. Razantní snížení emisí formaldehydu o více jak sedm tun/rok sesadilo provoz Saint-Gobain Adfors CZ s. r. o. v Litomyšli ze druhého na osmé místo v tomto žebříčku.
Podle dat z Integrovaného registru znečišťování (IRZ) za rok 2024 pokračovalo snižování emisí rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek, reprotoxických látek, skleníkových plynů, plynů způsobujících kyselé srážky, rtuti a dalších těžkých kovů. Výjimkou z celkového poklesu jsou emise rakovinotvorného a mutagenního formaldehydu a látek nebezpečných pro vodní organismy. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy některých nebezpečných látek samy.
“Nových chemických látek, které používáme, přibývá každým dnem obrovské množství. O důsledcích jejich používání víme ve většině velmi málo. PFAS se od 50. let minulého století rozšířily v mnoha variantách a jsou obsaženy v široké skále zboží, které používáme. Dnes již víme, že jsou pro náš organismus toxické a jejich náhrada nebude snadná. Velké koncentrace v komunálních vodách mohou být odstraněny jen za zvýšených nákladů. Neznáme příčiny nemocí a postižení, které se projevují již u malých dětí nebo mladých lidí stále častěji. Jednou z příčin mohou být právě tyto PFAS. Vynaložené prostředky mohou zachránit zdraví mnoha lidí. Jedním z největších producentů v ČR jsou právě odpadní vody z chemičky Precheza v Přerově.
„Jsme rádi, že IRZ své dvacetiletí oslavil přidáním tak významné skupiny jakými jsou per- a polyfluoralkylované látky (PFAS), a ještě více nás těší, že se tak stalo na základě výzvy Řeky bez jedů, kterou podepsalo téměř 8 tisíc lidí. V žebříčcích znečišťovatelů za rok 2024 dominují provozy z Ústeckého, Moravskoslezského, Pardubického kraje a Vysočiny. Největšími znečišťovateli jsou Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Lukavec se kvůli výraznému nárůstu emisí formaldehydu ze dvou dřevozpracujících provozů dostal mezi provozy s vysokými emisemi zdraví škodlivých látek. Huť Liberty Ostrava ze žebříčků vypadla, protože nebyla v provozu.
“Emise rtuti se daří pomalu snižovat díky odklonu od využívání uhlí a aplikaci emisních limitů na ochranu zdraví lidí. Proto elektrárna Tušimice sice spálila více uhlí než elektrárna Počerady, ale Počerady vypustily o 77 procent více rtuti. Počerady totiž získaly emisní nezákonnou výjimku, kterou však teprve loni zrušil soud. Díky práci ekologických organizací však nová výjimka obsahuje závazný emisní strop a elektrárna tak bude muset buď skončit v roce 2028 nebo emise rtuti výrazně snížit, aby mohla fungovat.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Arnika žebříčky největších znečišťovatelů na základě dat z IRZ připravila letos již po dvacáté. K výročí IRZ proto vydala v loňském roce brožuru, která shrnuje historii tohoto zásadního nástroje pro sběr a zpřístupňování informací o emisích a přenosu znečišťujících látek do životního prostředí. V tomto roce také prošel thajským parlamentem zákon o zavedení registru znečišťování v této zemi. Arnika se na přípravě zákona podílela společně s thajskou organizací EARTH. Devět z deseti největších zdrojů emisí rtuti do ovzduší tvoří uhelné elektrárny a teplárny.
Celkové emise rtuti v roce 2024 meziročně klesly o 14 % (asi 300 kg). Největší pokles (-44 %) zaznamenala Sokolovská uhelná díky výraznému snížení spotřeby uhlí. Naopak největší nárůst (+140 %) evidovala Teplárna Kladno (skupina Sev.En Energy Pavla Tykače), pravděpodobně kvůli vyššímu podílu méně kvalitního uhlí. Celkové množství dioxinů v hlášeních do IRZ meziročně narostlo ze 111 na 116 gramů TEQ/rok, ale může za to i výrazná chyba v hlášení emisí z cementárny Cemex v Prachovicích, která podle dat dostupných na stránkách ČHMÚ (sice zvýšila emise dioxinů z nuly na 28,5 mg TEQ, ale nikoliv na 28,5 g TEQ ohlášených v IRZ. Třinecké železárny sice množství dioxinů v odpadech meziročně snížily ze 40 na 30 g TEQ, což je hodně, ale v žebříčku zůstaly na prvním místě. K nebezpečným praktikám spaloven odpadů patří snaha odpady s obsahem dioxinů takzvaně recyklovat do různých stavebních materiálů.
Emise styrenu ohlášené do IRZ meziročně výrazně poklesly o více jak 20 tun/rok z téměř 103 tun na 82,5 tuny. Zcela ze žebříčku znečišťovatelů touto látkou zmizel Synthos Kralupy nad Vltavou, který v roce 2023 vypustil přes 11 tun této látky a zdá se tedy, že dodržel slovo a výrazně snížil úniky styrenu ze svého provozu. O více jak 3 tuny emise styrenu snížil také provoz C. Bechstein Europe s.r.o.
Zatímco emise styrenu v roce 2024 výrazně poklesly, zaznamenaly emise formaldehydu výrazný nárůst, a to o téměř 9 tun/rok. Nejvíc za to mohou dva dřevozpracující provozy v Lukavci v kraji Vysočina, Dřevozpracující družstvo a.s. Lukavec (nárůst o téměř 6 tun/rok) a Lukaform, který ohlašoval poprvé a hned více jak 2 tuny. Za rok 2023 ohlásily naše průmyslové provozy méně skleníkových plynů než za rok 2020, tedy v období covidu, a v roce 2024 došlo k jejich dalšímu snížení (o dalších cca 7 milionů tun/rok). Ze zdrojů skleníkových plynů v první desítce jejich emise zvýšily meziročně jen elektrárny Tušimice, Prunéřov a papírna Mondi štětí. Ostatní elektrárny oznámily jejich pokles. Mimo elektrárny jsou v první desítce také chemička Unipetrol patřící skupině Orlen, Třinecké železárny a papírna Mondi Štětí. Zcela z ní vypadla huť Liberty Ostrava a.
Emise prachu v ČR setrvale klesají. Spolana Neratovice, která se drží na nechvalném prvním místě tohoto žebříčku, zvýšila meziročně emise vinylchloridu, a to o zrhuba 1,5 tuny/rok. Emise trichlorethylenu, další rakovinotvorné látky, u ní zůstaly na zhruba stejné úrovni jako v roce 2023, tedy 32 tun/rok.
“Nad poklesem vykázaných emisí toxických látek průmyslovými provozy můžeme letos opravdu jásat. Nicméně je nutné mít na paměti, že řadu toxických látek průmysl do IRZ nemusí ohlašovat. Ve světle dat ohlášených chemičkami rovněž roste důležitost omezování plastů, protože mezi největší znečišťovatele se derou hlavně výrobci surovin pro ně jako například chemičky v Litvínově anebo v Kralupech nad Vltavou,“ shrnul Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.
tags: #emise #kontaminujicich #latek #do #ovzdusi #cr